ŽIVĚ: Rusko-americko-italská posádka startuje vstříc ISS

Alexander Skvorcov – Andrew Morgan – Luca Parmitano – to je posádka kosmické lodi Sojuz MS-13, která se dnes večer vydá na oběžnou dráhu. Skutečně mezinárodní posádka míří, jak se sluší a patří, na Mezinárodní kosmickou stanici, kde stráví půlroční misi. Alexander Skvorcov je již ostříleným veteránem – na svém kontě má již 345 dní v kosmu. Luca Parmitano vyráží na svou druhou misi, při které se stane velitelem 61 dlouhodobé expedice. Andrew Morgan je nováčkem, který zažije svou první kosmickou misi. Jejich společný start na oběžnou dráhu má přijít dnes v 18:26 našeho času.

Časová osa letu Sojuzu MS-13 obsahuje odkazy na 50. výročí Apolla 11.

Časová osa letu Sojuzu MS-13 obsahuje odkazy na 50. výročí Apolla 11.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Loď Sojuz MS-13 poletí ke stanici po tzv. rychlém profilu. To znamená, že by k jejímu spojení s ISS mělo dojít již zítra – 21. července v 0:50. Pikantní je, že let Sojuzu ke stanici proběhne ve stejné době, kdy přesně před 50 lety klesala k lunárnímu povrchu posádka Apolla 11, při které lidé poprvé přistáli mimo Zemi. Během přímého přenosu se dá očekávat velké množství připomínek této události a odkazy na Apollo 11 nechybí ani v oficiální časové ose letu.

P.S. Možná se chcete zeptat, proč nevysíláme tento start živě a česky, ačkoliv jsme to na konci minulých přenosů slibovali. Skutečnost je taková, že jsme tento start skutečně vysílat chtěli a v plánu byl i bonus – telefonický vstup Ondřeje Šamárka, který se momentálně nachází na Bajkonuru. Člověk míní, osud mění. Pracovní povinnosti nám bohužel neumožňují přenos udělat. Všichni tři naši redaktoři, kteří umí dělat komentované přenosy, budou v době startu zaneprázdněni jinými povinnostmi. Proto jsme museli, ač neradi, sáhnout ke zrušení dříve slibovaného přenosu, který jsme nahradili pouze tímto článkem s vloženým oknem originálního přenosu NASA TV. Děkujeme za pochopení a těšíme se na další komentované přenosy.

Pokud máte zájem, můžete sledovat i ruský přímý přenos tohoto startu. Okno jeho přehrávače najdete hned pod tímto textem.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://live.staticflickr.com/65535/48206883022_462cd65c22_o_d.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D_2PD3TX4AESzOj.jpg:large

ŽIVĚ: Rusko-americko-italská posádka startuje vstříc ISS, 5.0 out of 5 based on 6 ratings
Pin It
(Visited 2 979 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (6 votes cast)
(Visited 2 979 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


31 komentářů ke článku “ŽIVĚ: Rusko-americko-italská posádka startuje vstříc ISS”

  1. Kamil napsal:

    Já myslím, že byste o těch povinnostech neměli mlčet. Dušan bude hlavní host Hydeparku Civilizace na ČT 24 k výročí Apolla. 20:00. Moc se těším. Druhý host bude Michal Václavík.

    • Milos napsal:

      Uz teraz je na ct24 pripsevok v A11. A o 20.00 to zacne. Klobuk dolu pred ct24 – genialne animacie.

  2. Alois napsal:

    Dovalím si poněkud drastické srovnání kam to Amerika za padesát let dotáhla. Tehdy jejich astronauti létali kolem Měsíce půl milionu km od Země a chystali se na přistání na jeho povrchu v prostorné lodi o průměru 4 m. Měli nosič, který hravě dopravil k měsíci 50 tun. Dnes nejen, že takový nosič nemají, ale ani žádnou kosmickou loď pro posádku a jejich astronaut se tísní v prenatální poloze s dvěma dalšími v maličké kabince ruského předpotopního Sojuzu a chystá se, div se světe, doletět na LEO 500 km od Země a bez ruské dobré vůle a vpravdě muzejní techniky by seděl na Zemi. JFK se jistě obrací v hrobě.

    • Samo2 napsal:

      Tak horúce to nieje. Ja si myslím že a napriek tomu žeby sa JFK čudoval prečo niesme na mesiaci bol by milo prekvapený komerčným a hlavne relatívne lacným programom. Tak isto kopou prieskumu solárneho systému či obrovským pokrokom v počíračom kde nemálo pomohli poznatky získané v dobe apolla a jeho vývoji. Niesme na Mesiaci, no máme technológie ktoré boli v tej dobe ledva vo Sci-Fi a nikomu sa o nich ani len nesnívalo ako Smartfóny, Ligo, LHC, Internet, umelú inteligenciu a strojové účenie, masívne automatizované linky či niektoré ako tak už samostatne riadiace autá a kopec ďalších vecí.

      • iss84 - Miro napsal:

        …presne tak. A to, že lety do vesmíru akosi zaspali na vavrínoch sa už konečne začína meniť k lepšiemu… aj s prispením ľudí, ako je Musk 🙂

    • Racek napsal:

      No, nevím. Já zase zaznamenal sondy k Marsu, Jupiteru s atmosférickou sondou, Saturnu, cestu k Neptunu a Uranu, astronomické družice a třeba raketoplány … prostě žádné zaostávání. I Rusové do roku 1990 měli hodně úspěchů. A Sojuz? Pro daný účel je velmi účelný, vyladěný a navíc, má třeba i toaletu. V orbitálním modulu, který je prostor navíc právě pro větší komfort. Prostě byl dobře navržen.

      • Radim Pretsch napsal:

        Vždycky mě pobaví, když se jako hlavní přednost Sojuzu uvádí toaleta. Je to jistě příjemné, ale pochybuju že ji kosmounauté, zejména při rychlém profilu, využijí.
        Odskočit si v Sojuzu není žádná pohoda ani s toaletou, určitě je lepší na to myslet při jídelníčku.
        Navíc první bližší info k Federaci bylo, že budu mít wc.Jak říkám, je to nepochybně fajn, ale u kosmické lodi, obzvlášť pro dopravu na LEO,mi to přijde jako kosmetický detail.

        Pokud se týká “prostornosti” orbitálního modulu Sojuzu, doporučuji exkurzi po ISS se Sunitou Wiliamsovou. A to je jen v tričku a šortkách…

        • maro napsal:

          Jste jen obětí vlastní vize. A tak vám nedošlo, že právě při prohlídce se Sunitou Williams je už ten orbitální modul nacpaný odpadem z ISS, tedy jakousi konstrukcí, krabicemi, vaky. Nic z toho tam samozřejmě při letu nahoru není a ten prostor mají kosmonauti pro sebe. A zrovna tu toaletu použila třeba Smantha Cristoforetti těsně před tím než se odpojili od ISS a letěli dolů. Zrovna ona to popsala jako dost užitečné zařízení.

    • Kamil napsal:

      Když se podíváme na to, co lidé věděli v roce 1969 o Zemi, kterou měli pod nohama, tak to je ve srovnání s rokem 2019 až směšně málo. Až by si jeden řekl, proč letí na Měsíc, když ani neznají svojí planetu. Bylo třeba vypustit tisíce satelitů, abych pochopili, kde vlastně žijeme a co chceme hledat ve vesmíru.
      A opět viděno zpětně, oni fakt chtěli letět na Mars s těmi směšnými počítači? Vždyť dnes má každá pračka 100x výkonnější než tehdejší kosmická loď. Prostě chtělo to informační revoluci.
      Takže je jasné, že lidstvo si muselo splnit hromadu domácích úkolů, než začalo mít smysl letět dál.
      A holt mělo větší smysl, že další technologický skok iniciovaly počítače a ne kosmické lety.

      • frank napsal:

        Sondy s těmi ” směšnými počítači” stále fungují i když prolétly heliopauzou 🙂

        Pamatuji si jak se psalo, že NASA kupovala kolem roku 2000 20 let staré procesory a staré počítače AP 101 na náhradní díly do raketoplánů 🙂 101čka se stále používá v B1, B52 a F15 .

        Ostatně třeba počítače systému řízení letového provozu v USA z roku 1960 byly plně nahrazeny až roku 2011….

    • maro napsal:

      A co byste jako chtěl? Soutěž skončila, takže žádné další drahé divadlo americký stát jen tak platit nebude. A JFK do toho moc netahejte. On měl ten vesmír na háku zrovna tak jako kterýkoliv jiný prezident od demokratů. I on to viděl jako bezednou studnu, která odčerpává finance potřebné na sociální programy. To že tehdy vyhlásil dobytí Měsíce bylo jen proto, že se Američani cítili v defenzívě proti počátečním úspěchům SSSR a opravdu nechtěli dopustit aby se nakonec opravdu i nějaký Rus jako první procházel po Měsíci. Oni věděli, že Rusové mají tu hranici bezpečnosti ještě posunutou. Nakonec takový Leonov byl ochotnej riskovat let v Zondu (což je jen upravená loď Sojuz) na raketě Proton kolem Měsíce. Jenže nakonec v tom letěly jen želvy.

      • Dušan Majer napsal:

        Nemáte taky pocit, že tahle debata utíká mimo téma článku?

        • maro napsal:

          No tak to už je přece přímo tradice, že pan Alois vystřelí debatu mimo téma. Jak pak má člověk dokázat nereagovat? To byste vždycky musel smazat už ten jeho první provokační příspěvek. Ale podle mě by to byla škoda.

          • Dušan Majer napsal:

            Jenže už mi dochází trpělivost – kvůli jeho několika dobrým komentářům trpět tu hromadu špatných už mne přestává bavit. On si asi myslí, že k banu nesáhnu a tak napíná tětivu, seč mu síly stačí. Ale pokud s tím nepřestane, tak se jednou bude divit, až přijde a nebude moci psát komentáře.

  3. Radim Kořínek napsal:

    Dneska si s kamerama dali zálažet.

  4. Lada napsal:

    Již několikrát byl zmíněn tzv. rychlý profil, to je přímé spojení startující lodě s jinou lodí či orbitální stanicí do cca 3 – 4 hodin od startu. Chtěl bych zde uvést, že se nejedná o nic převratného a nového, jde o starou, v provedení USA až skoro snadnou věc. Ale asi to tak snadné nebude. Jestli se nemýlím, Rusům se to ještě nezdařilo. Američanům jo. Před 50 (47) lety, startovali tenkrát z Měsíce, setkali se na orbitě Měsíce s velitelskou lodí, trvalo jim to cca 3 hod a provedli to 5 x, s Apollem 12,14 až 17. Apollo 16 a 17 dosáhlo času spojení dokonce 1:15 hod!

    To vše bez navigačního počítače, to, co měli sebou se za počítač dá brát jen s velkým sebezapřením. Jo, kdo umí, umí!

    Pozn.: Dnes jsem byl v Planetáriu v Praze a vlezl jsem do vystavené makety 1 : 1
    přistávacího modulu Apolla 11. Zážitek, na který jen tak nezapomenu!

    • Kamil napsal:

      Ono neni spojení jako spojení, protože je hodně velký rozdíl v tom na jakou dráhu letíte. A v případě Měsíce je taky výhoda, že se skoro neotáčí

      • Lada napsal:

        Kamile, máte pravdu, není spojení jako spojení :-))
        Jinak doporučuji malé oživení ze stránky 50: Setkávací koncentrický manévr v Malé encyklopedii kosmonautiky, vydala Mladá fronta r. 1982 autoři Lála a Vítek
        Pro kruhovou (nebo téměř kruhovou) dráhu cílového tělesa je typický čas spojení přesně 180 stupňů oběžné dráhy cílového tělesa. U Měsíce je to asi půlhodinka pro 100 km nad povrchem, u Země asi třičtvrtěhodinka pro výšku cca 250 km. Odhadoval jsem to, přesné výpočty jsou tamtéž.

        Takže z celé úvahy plyne, že se jedná o totožné manévry, budou se lišit hlavně ve spotřebovaném palivu díky požadované změny rychlosti a urychlované hmotnosti. Pokud by to nespočítal Kepler, jistě by si s tím poradil Newton …

        • Kamil napsal:

          Jenže nemáte ideálních 180 nebo 360 stupňů, ale +- 10 stupňů, takže kromě výšky taky musíte změnit oběžnou rovinu, musíte opravit sklon dráhy atd. A to už jsou ty zásadní rozdíly, jestli letíte 6 hodin nebo 48.

    • petertomasy napsal:

      Samozrejme sa mýliš, podarilo . Radšej si niečo o tom (rýchly a superrýchly profil ) prečítaj a potom vypusti tie tvoje rozumy … sorry , ale mi nedalo …

      • Lada napsal:

        Tak se tedy omlouvám za špatnou informaci, nějak mi to uteklo. Matně si vzpomínám, že se pokusili s nákladem v aut. režimu(?) Ale výsledek mi asi unikl. Tak, prosím, pomozte starému psu doučit se nové věci a uveďte nějaké odkazy, díky! Když Vám to nedalo …

        • Dušan Majer napsal:

          Rusům se to naposledy podařilo u Progressu MS-11. Ten startoval 4. dubna ve 13:01 a v 16:25 už byl připojen.

        • maro napsal:

          Nežebrejte o odkazy když máte google. To je otázka 20 sekund.
          Už s tím porovnáním s Měsícem jste tomu dal korunu. Co na tom bylo tak magického? Kolik dní byste “normálně” čekal pro cestu k lodi ve výšce 100 km, tedy čtyřikrát níž než je ISS, a letící rychlostí 1,7 km/s, tedy skoro pětkrát pomaleji než ISS?

    • maro napsal:

      Lada: Tohle si pusťte, ať se něco dozvíte. Pak nebudete plantat hodinky a holínky jen proto, že se oboje natahují. Ta randevouz u Měsíce a u Země jsou nebe a dudy. A to měsíční je opravdu díky parametrům drah lodí a samotného vesmírného tělesa o dost primitivnější.

    • xxl napsal:

      “v provedení USA až skoro snadnou věc”

      mozete povedat ktore americke pilotovane lode toto dnes robia ked je to podla vas skor snadna vec? ja ziadnu taku nepoznam, ale tiez neviem vsetko tak sa chcem doucit

      a kolko trva spojenie americkym nakladnym lodiam kym od startu zakotvia pri iss?

  5. Milos napsal:

    Prave teraz na ct24!
    Gratulujem pan Majer.

  6. Bystroushaak napsal:

    ISS byla mimochodem videt pouhyma ocima. Rikal jsem si s kamaradem co je to za ni za slabe svotici tecku, kouknu na kosmonautix a nestiham se divit.

Zanechte komentář