NASA vybrala nosnou raketu pro dopravu teleskopu IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) v dubnu 2021. Překvapivě zůstal mimo hru očekávaný favorit – zpod letadla vypouštěná raketa Pegasus XL od firmy Northrop Grumman. Zakázku získala SpaceX, která využije Falcon 9 s použitým prvním stupněm, přičemž startovat by se mělo z floridské rampy 39A. NASA ve svém prohlášení uvedla, že dohoda o vynesení obsahuje i částku 50,3 milionu amerických dolarů, která pokryje služby za start a další spojené náklady. Tato konkrétní suma je jedním z nejviditelnějších příkladů dlouhodobé snahy SpaceX o snížení nákladů na start opakovaným používáním prvních stupňů nosných raket.
Zdroj: https://www.flickr.com/
SpaceX přitom nedávno (teprve v dubnu) získala od NASA další lukrativní zakázku – v polovině roku 2021 má Falcon 9 vynést z Vandenbergovy základny misi DART (Double Asteroid Redirection Test), která má vyzkoušet účinky nárazu do menšího tělesa tvořícího dvojplanetku Didymos. Zajímavé je, že za vynesení mise DART si SpaceX naúčtuje 69 milionů dolarů, což je mimochodem stále velmi málo. Pro DART se však má použít nový první stupeň – ačkoliv mise DART a IXPE ani jejich ceny nemůžeme přímo srovnávat, jelikož každá z nich může vyžadovat jiná předstartovní opatření, lze z porovnání cen jasně vidět, že ceny pro zákazníka jsou při použití „letem prověřeného“ stupně opravdu nižší.
U komerčních kontraktů na start nejsou většinou zveřejňovány detaily. Satelitní operátoři však již dříve uvedli, že pokud kývli na vynesení jejich nákladu raketou s použitým stupněm, dočkali se od SpaceX finanční slevy. Její velikost však byla až doposud předmětem spekulací. Stejně tak se říká, že komerční zákazníci obecně platí méně, než když je v pozici zákazníka státní instituce jako je NASA nebo americké letectvo. Nehledejme za tím snahu škubat státní rozpočet – důvody jsou mnohem prozaičtější. V mnoha případech (byť zdaleka ne vždy) s sebou mise pro vládní klienty nesou vyšší dohled a opatření, která se následně odráží na ceně.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
„SpaceX je potěšena, že NASA stále více věří letem prověřeným strojům, které mohou vynášet na oběžnou dráhu důležité vědecké náklady,“ uvedla k aktuálnímu kontraktu prezidentka SpaceX, Gwynne Shotwell a dodala: „IXPE bude již šestým nákladem, který SpaceX získala od LSP, přičemž dva jsme již úspěšně vypustili v letech 2016 a 2018, čímž jsme zvýšili vědecké možnosti kosmické agentury.“
NASA pro rozhodování, kterou její misi, vynese která raketa, využívá poradního sboru LSP (Launch Services Program). V roce 2016 Falcon 9 vynesl oceánografickou družici Jason-3 a vloni dopravil do kosmického prostoru teleskop TESS pro hledání exoplanet. Ještě před zmíněným kontraktem na DART se SpaceX dočkala výběru pro vynesení družice Sentinel 6A pro měření výšky oceánů, která má startovat z Kalifornie v listopadu 2020. Kontrakt uzavřený v říjnu 2017 byl oceněn hodnotou 97 milionů dolarů. Šestým nákladem do party je SWOT (Surface Water Ocean Topography) pro studium topografie oceánů.
Zdroj: http://spaceflight101.com
Ale pojďme zpátky k misi IXPE. V rámci předběžné návrhové fáze pracovali inženýři s tím, že jejich výtvor poletí na raketě Pegasus XL od firmy Northrop Grumman. Teleskop IXPE, který staví společnost Ball Aerospace, byl navrhován, aby se vešel do aerodynamického krytu rakety Pegasus, takže bude při startu vážit necelých 300 kilogramů.
Zdroj: http://www.asdnews.com
Teleskop bude doručen na poměrně neobvyklou dráhu – má kroužit po téměř kruhové dráze ve výšce 540 kilometrů, která však bude tzv. rovníková (bude mít nulový sklon). Nulový sklon je dán snahou minimalizovat vystavení palubního přístroje, který je citlivý na rentgenové záření, účinkům Jihoatlantické anomálie – to je oblast, kde se vnitřní van Allenův pás nejvíce přibližuje k zemskému povrchu. Z letadla vypouštěná raketa Pegasus XL by byla schopna dostat IXPE na tuto dráhu, pokud by nosné letadlo startovalo z atolu Kwajalein v Pacifiku, odkud proběhly už čtyři starty této neobvyklé rakety.
Jenže rakety Pegasus momentálně neprožívají vůbec dobré období. Jediná pevně potvrzená mise pro tento nosič je ICON. Tahle mise si vybírá jeden odklad za druhým a skoro to vypadá, že ji někdo proklel. Původně měl tenhle průzkumník interakce zemského a kosmického počasí startovat už v roce 2017, ale několik problémů s nosnou raketou pokaždé zabránilo startu. V současné době se jako nejbližší termín startu jeví září letošního roku. Kontrakt na vynesení mise ICON byl uzavřen v roce 2014 a jeho hodnota byla 56,3 milionu dolarů – tedy o zhruba šest milionů více, než kolik bude stát start mnohem silnějšího, ale opakovaně použitého Falconu 9 pro misi IXPE.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Minulý měsíc NASA oznámila schválení dalších dvou heliofyzikálních misí, které budou na IXPE navazovat. Čtyřmi družicemi tvořenou síť PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) a dvěma družicemi tvořený systém TRACERS (Tandem Reconnection and Cusp Electrodynamics Reconnaissance Satellites), jsme si již představili v Kosmotýdeníku. Zajímavé je ale to, že PUNCH měl původně letět na raketě Pegasus XL, ale NASA se později (možná i vlivem problémů se startem ICONu) rozhodla, že PUNCH poletí společně s TRACERS na jiné raketě. Společně s přesunem mise IXPE z nosiče Pegasus XL se zdá, že se nad touhle malou raketou stahují stále černější mračna.
Zdroj: https://www.spacefoundation.org
Samotná mise IXPE již vloni překonala kritické zhodnocení návrhu a od této chvíle je již návrh teleskopu zmrazen – inženýři tak mohli přistoupit k výrobě letového hardwaru samotné družice, tak i vědeckého vybavení. IXPE byla k realizaci vybrána v lednu 2017 jako další zástupce programu Small Explorer. NASA zároveň při schválení celému projektu dala i cenovku 188 milionů dolarů – tyto finance mají sloužit vývoji sondy i jejího vědeckého vybavení, obnáší náklady na start a na dva roky provozu.
Jelikož je tedy v této ceně započítán i start, který bude levnější, než se čekalo, bude možné tyto ušetřené finance uplatnit v projektu někde jinde. Jenže změna nosiče není podle některých názorů jen růžová. Existují obavy, zda SpaceX cenu pro IXPE záměrně „nepodstřelila“, aby hodila klacek pod nohy firmě Northrop Grumman, která provozuje rakety Pegasus XL a která je pro SpaceX konkurencí. Pokud by došlo k oslabení konkurenčního prostředí, mohly by se do budoucna vytvořit podmínky, které by „vítězi“ umožňovaly diktovat si ceny. Do ekonomických aspektů však nevidíme a tak nezbývá než věřit, že tento krok nepovede k oslabení konkurenčního prostředí, které je pro zákazníky vždy výhodnější než monopol.
Zdroj: https://www.spacefoundation.org
Po dosažení oběžné dráhy IXPE rozloží své čtyřmetrové výsuvné rameno, které drží trojici rentgenových zrcadlových modulů. Jejich úkolem bude usměrňovat rentgenové paprsky do tří citlivých detektorů v těle teleskopu.
Na misi IXPE se kromě NASA podílí i Italská kosmická agentura ASI, která dodá rentgenové detektory a poskytne i pozemní stanici. Teleskop IXPE má měřit polarizaci vysokoenergetického rentgenového záření a sbírat data, která umožní astronomům studovat doposud stále neznámé prostředí v okolí černých děr, neutronových hvězd či pulsarů, extrémně hustých, do sebe zhroucených pozůstatků po explodujících hvězdách. Odborníci očekávají, že se jim podaří prozkoumat rotaci černých děr a že se dočkají nových objevů spojených s extrémním magnetickým polem kolem zvláštního typu neutronových hvězd, takzvaných magnetarů.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.spacefoundation.org/
https://www.elonx.cz/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dc/Imaging_X-ray_Polarimetry_Explorer.jpg
https://live.staticflickr.com/4899/32040173568_bb5c991565_o.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/05/16387389124_f1394b989a_z.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/215/2018/03/TESS_with_techs_high_res.jpg
http://www.asdnews.com/NewsImages/b/47228/47569_O.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/icon-in-orbit.jpg
https://www.spacefoundation.org/…XRay%20Polarimeter%20Explorer%20IXPE%20Mission.pdf
SpaceX mi velmi imponuje, ale pokud dusí další zajímavé projekty NGIS, Stratolaunch, je to trošku smutné.
Problémy projektu Stratolaunch se SpaceX nesouvisely.
Nemůžete přece svádět neúspěch jedné firmy na úspěch jiné. Úspěch jiných může motivovat, ne sloužit jako výmluva…
“Existují obavy, zda SpaceX cenu pro IXPE záměrně „nepodstřelila“, aby…” čí to jsou Dušane obavy? Václavíkovi? Jestli ano, tak je to pouhý bulvár.
On Václávík napsal v jedné diskuzi nějakou domněnku, a ač předtím vyzýval ostatní k doložení svých tvrzení, tak po výzvě, aby doložil tu svoji se raději odmlčel. Škoda.
Upřímně, fascinuje mě obava o budocnost molochů přisátých několik desetiletí na statní (ne naše!!!) prachy jako NG, ULA apod. Mohli celou tu dobu směřovat rakety tam, kam je dovedlo za pár let SpaceX.
Najednou jsou obavy, když se velmi očekávaný výsledek dostavil… zajímavé úvahy.
Samozřejmě, obava je o ceny za vynášení – ale souvisí to spolu.
Nechal bych tyto obavy ale na dobu až SpaceX začne nehorázně zvyšovat ceny. Do té doby je to styl JPP.
A kdokoli může dělat to, aby případnému zvyšování cen zabránil ne? Ale je nutné makat a ne jen kecat a lobbovat.
Navíc ta úvaha, že někdo podstřelil ceny… je to starost zatím o cizí, soukromé!, peníze, které by to podstřelení stálo.
Myslíte, že současní zákazníci SpaceX (všichni bez rozdílu) také trpí uvedenou obavou?
Nejde jen o Michala Václavíka, tyto názory se objevují i na jiných místech. Jde jen o to, aby se SpaceX nedostala do bezkonkurenčního postavení, kde si ona bude moci diktovat ceny. SpaceX samozřejmě fandím, podle některých možná až moc, ale stále je nezbytné, aby měla zdravou konkurenci. A opravdu chci poprosit, abyste zvážil vhodnost slova bulvár v tomto kontextu.
Tak já bych tam místo slova „bulvár“ dal „konspirační teorie“. Je to na podobné úrovni, jako úvahy o úmyslném zásahu, vedoucím ke zničení Falcon Eye. Oboje je možné, ani jedno nevíme, zda se stalo.
Pokud dáváte obě věci na stejnou úroveň, pak se nemáme o čem bavit.
Konspirační teorie je teorií pouze do doby než se prokáže. Konspirační teorie je prakticky veškeré vyšetřování investigativními novináři než nasbírají dost důkazů. Na konspirační teorii není nic špatného a toto prohlášení ji skutečně splňuje.
Co je špatně je, jaké špatné jméno se jim dostalo poté co se díky internetu rozšířili z bandy „mimoňů“ co trávili život probýráním se důkazi a „důkazi“ do běžné populace která sdílí bez sebemenší snahy si ověřovat cokoliv. Vzpomeňme na konspirační teorie o tom že vláda se snažila ovládat mysl lidí mimo jiné pomocí drog (později odhaleno jako MKUltra).
Konspirace jsou byly a budou a konspirační teorie je pouze to že zrovna jedna z nich je daná věc.
Evidentně máme každý jinak definován pojem konspirační teorie. Není tedy důvod se o tom dál bavit, protože se nemáme šanci shodnout ani přesvědčit druhou stranu o správnosti svého názoru.
EDIT: Aha, Vy jste jiný uživatel, než který psal první komentář, pardon, nicky mi občas splývají dohromady.
No, podle mne je v obou teoriích jeden rozdíl: úmysl u Falcon Eye bude velmi pravděpodobně možné řádově do roka vyšetřováním vyvrátit (tak na 90%). Podstřelení ceny Falcon nebude možné vyvrátit (jak?), možnost případného potvrzení by byla jedině nějakým únikem interní komunikace, což je velmi nepravděpodobné.
Pane Majere – je to váš web, můžete si psát víceméně co chcete, kritizovat diskuzní příspěvky jak chcete. TAké plně chápu snahu zachovat (odbornou) úroveň, protože kam spadla většina diskuzí na webu, je opravdu hrozné.
Já si ani o jedné z těch teorií (úmysl havárie, podstřelení ceny) nemyslím, že je pravdivá nebo nepravdivá – ani jednu jsem nevymyslel. Obě jsou možné a mají své historické precedensy. Nejde o žádné UFO nad Václavákem. Proto se vám jen snažím ukázat, že máte v různých případech trochu různá měřítka.
Nemám různá měřítka. Je to totiž něco úplně jiného říct, že nehodu mohl někdo způsobit záměrně, což je velmi závažné obvinění. Konstatování o možném dumpingu je naopak podloženo zkušenostmi člověka z oboru, který ví, o čem mluví. Navíc jsem to zmínil hlavně proto, abych kompletně pokryl události, které tato zpráva přinesla. Informaci jsem nijak nehodnotil, pouze jsem ji zmínil, aby byl obraz kompletní. Obě tvrzení mají společné jen to, že nejsou prokázat (bez důkladného vyšetřování). Jejich záměr a podstata jsou však úplně jiné. Proto mezi nimi dělám rozdíly.
No, ale řeči o dumpingu SpaceX taky mohou jen znamenat, že ULA má dobrou agenturu na krizovou komunikaci – což je taky obvyklá praxe.
Můj názor je, že obě „teoretické možnosti“ lze bez problémů uvádět, pokud se k tomu uvedou prameny respektive jejich absence, což podle mne důsledněji pojal ten diskutující u Falcon Eye, který celkem zdůraznil, že k tomu nemá žádné podklady. U dumpingu pořád nevím, odkud vítr (zpráva) fouká.
O možnosti dumpingu psal třeba Michal Václavík v diskusi na ElonX, přičemž Michal nemá žádné vazby na ULA. Pár podobných reakcí jsem při googlení našel i jinde, leč bohužel nemohu dodat odkazy. Chápu, že to mé vyjádření diskvalifikuje, ale bohužel nemohu sloužit.
Nemyslím si, že start, kdy SpaceX vydělá řádově desítky milionů dolarů lze nazývat podstřelením ceny. Správně by mělo být napsáno stále velmi lukrativní zakázka.
Já to nezpochybňuju, jen jsem v článku uvedl, že existuje i jiný pohled na celou věc, na který by se nemělo zapomínat.
Bylo by možná dobré upřesnit co tím „podstřelením“ myslíš.
SpaceX mohla podstřelit konkurenci/ trh a to buď tím, že má nižší náklady nebo si snížila marži. Obojí je v pořádku.
Nebo podtřelení znamená, že nabídla dumpingovou cenu a tenhle start je pro ni ztrátový. Tím by si zadělala na problém, možná i žalobu. Pochybuju, že by tohle riskovala.
Ve hře jsou asi všechny varianty, já nemám dost informací na to, abych se přiklonil ke kterékoliv z nich. Ale na internetu se nejčastěji skloňuje právě ta poslední možnost, tedy, že jde o dumping. Ale v textu jsem to uvedl jen pro úplnost, abych pokryl všechny s touto událostí spojené názory.
Na jakých místech prosím?
Co je jakkoli, byť jen minimálně spojené s konkurencí vůbec, prosím, neuvádějte.
Absolutně nechápu tu neustálou obavu „aby se nedostala do bezkonkurenčniho postavení“.
Do tohoto postavení by se dostala svou zásluhou, ale především snad neschopností ostatních – to jsem zmiňoval v předchozím příspěvku. Možnosti byly desítky let! A stále jsou. Ale lepší bylo z Muska, potažmo že SpaceX dělat kašpary a vyhlašovat, že absolutně není možné jednou tohle, jindy zase tamto.
A aby náhodou neměl někdo černé obavy, tak by měla přestat SpaceX makat a inovovat? Nebo jaká je vlastně ideální představa?
Jak „bude diktovat ceny“? Jak můžeme vědět, jaké si bude diktovat ceny? Ví to někdo? Nebo je to pouze tip? Odhad?
Takový tip, odhad neznamená vůbec nic. Je na stejné úrovni jako předpověď počasí na měsíc dopředu. Spíš níže, protože předpověď se vydávat musí.
Dušane, bulvár jsem použil proto, protože ty domněnky jsou použité na tak populárním (nebál bych se použít váženém) webu jako je kosmonautix.
Takové info ve srovnání s tím co standardně web publikuje je úplně mimo.
V tomto tie názory o podlezení ceny nechápem. No treba pozrieť na fakt že SpaceX podlieza väčšinu iných rakiet aj bez toho aby ich znovupoužila a 10 mil. USD menej so znovupoužitím nieje nič čoby bolo nereálne keď berieme v úvahe že zákazníci už teraz dostávali na letené stupne nejakú zľavu. Je ale fakt že SpaceX stavu blízko monopolu a či monopol dosiahme skôr či neskôr vďaka technologickému náskou a nebudú potrebovať ani dumping. Momopol v prípade SpaceX donúti konkurenciu konať rovnako ako donútil podobný technologický monopol Intelu konať AMD a dnes sa ukazuje že monopol Intelu bol prospešný keď prichádza na trh prvý lacnejší a zároveň výkonnejší konkurent Intel CPU.
O Northrop Grumman bych se nebál. Mají aktivit dost. Neomylní také nejsou – viz zpackaná Zuma, která připadla na jejich hlavu. Někdy občas jsou lídry v technologii, viz minulé projekty. Když chtějí/budou muset, tak se vybičují.
To nic nemění na faktu, že vedení firem jako ULA, Northrop Grumman apod. se asi začiná, při pohledu na logo SpaceX nebo fotku EM, vařit krev v žilách.Nezapomínejme, že v pozadí, zatím potichu je BO. I když si myslím, že Bezos jde spíše cestou domluv se zavedenými firmami, viz prodej motorů konkurenci, rejpání do patentů, kosmodromů apod. Tedy z tohoto pohledu Bezose a BO nepovažuji za motor/rozhýbatele v oboru kosmonautiky. Kdyby bylo sám a SpaceX by nebyla, tak by současné dění v tomto rozsahu nebylo.
Aktivita SpaceX je v oboru nadprůměrná na jednu firmu, viz i měřítko zde na fóru. Kdy počet příspěvků v kategorii soukromých společností je necelých 80! % příspěvků věnováno SpaceX. A v kategorii všech příspěvků na fóru Kosmonautixu má SpaceX s polu s NASA s náskokem kolem 15 % obě organizace extra 15 %. Až odstupem je ESA kolem 4 %. čína, Roskosmos kolem 2,5 % atd.
Mimochodem. Pamatuji si dobře, že hlavní motory pro SL od Northrop Gruman sotjí řcca porovnatelně stejně za 1 kus motoru jako je cena cena celého nosiče pro tuto misi od SpaceX? S tím, že tyto motory budou fungovat 2-3 min a pak se zahodí do oceánu.
V opravdovém konkurenčním prostředí jedna firma přijde s inovací a ostatní se jí snaží dohnat, jinak zkrachují.
V prostředí „upravovaném“ dotacemi jde přesně o naprostý opak – jakákoliv inovace vede k tomu, že o ty dotace přijdete…
Že chce SpaceX podseknout ceny?
ZA TY PRACHY, CO SE CPOU ZE STÁTNÍHO DO KOSMICKÉHO PRŮMYSLU BY TY RAKETY MĚLY LÍTAT ZADARMO A 10x DENNĚ
No tak já bych tu trapnou záležitost s dumpingem uzavřel… pro tentokrát Dušana omluvíme – za to co dělá pro popularizaci kosmonautiky.
Nakonec z toho vylezlo, že jeden ze zdrojů byl, jak jsem předpokládal, Václavík (který na výzvu doložení tvrzení nereagoval) a další zdroje nelze podle Dušana doložit. Tedy se stále pohybujeme ve stylu JPP, nebo jinak řečeno, v jakési dlouhodobé predikci, která nemá absolutně žádnou vypovídací hodnotu. V pořádku, stane se.
Přiznám ale, že jsem prošel i článek k FalconEye včetně diskuze a mrzí mě na tom jedna věc – autorovy ne úplně konzistentní požadavky na doložení zdrojů k různým informacím.
No, ne každý den se vydaří. Když to nebude často, tak se to dá vydržet 🙂
Díky, ale já se domnívám, že mezi oběma případy je zcela jasný rozdíl. Je škoda, že někteří čtenáři vnímají obě situace jako podobné, ačkoliv je mezi nimi značný (podle mého názoru jednoznačný) rozdíl.
Ahoj Dugi, předně, neber to co píšu, jako kritiku, je to jenom doplnění názoru
Osobně si myslím, že oba případy nejde stavět na jednu rovinu, konspirační teorie jsou úplně jiná liga, a nebezpečná …
Ale
Jedno společné mají, a to absenci zdrojů
Konspirace je na ní založena, ta ani jinak nemůže fungovat
To co se týká ceny Falconu bych nazval spíše fámou, ale princip je podobný
Základní chyba v logice výroku je v tom, že autor zaměňuje svůj názor za nezpochybnitelny fakt
Konkrétně šlo o to, že na Elonx Petr Melechin napsal článek o poklesu cen v důsledku znovupoužití, načež byl někým s nickem Vaclavik důrazně dotázán na zdroje, když je doložil, tak to celé odpálil s odkazem na dumping SpaceX, na dotaz zdroje nedoložil
Takhle podané je to čistá fáma, bez zdrojů, bez ničeho, vystřelená naslepo bez znalosti interní ekonomiky SpaceX
A opravdu by mě zajímalo, zda ten, kdo ji pustil ven byl skutečně Michal Václavík, pokud ano, tak to není moc profesionální, a rozhodně to není dobrá vizitka
Abys mi rozuměl, ve správné novinařině nejde jenom o zmínění všech názoru, ale taky o doložení zdrojů, kdyby s tím přišel nějaký anonym, tak to přejdes, tady ne, protože je pod tím podepsána kapacita, ale ta to není schopna doložit
Proč to zmiňují, tohle je přesně princip práce trolů, zahltit prostor spoustou „pravd“ a ti tu skutečnou realitu tak zakrýt, že skutečná pravda přestane existovat
Trolové to mají v popisu práce, o to víc by se měli ostatní snažit, aby se podobných chyb vyvarovali
Chápu, jak to myslíš. Je to Michal Václavík, o celé věci jsme spolu diskutovali i soukromě. Diskutovali jsme přesně o tom, co píšeš – ten problém tady podle všeho je, nicméně k jeho podložení by byl potřeba poměrně rozsáhlý rozbor a data, která já osobně k dispozici nemám. Michal dobře ví, že takové konstatování nelze opřít jen o to, že to říká on. Diskutovali jsem o tom, že by se tohle téma dalo třeba nějak hlouběji rozpracovat, nicméně to kleklo na tom, že nejsem schopen k tomu dohledat veřejná data, na kterých by se to dalo postavit. Proto jsem tomu v celém článku dal jen poměrně malý prostor.
Důležité je, aby se podařilo náklad vynést na správnou dráhu a byl plně funkční. Vše ostatní je podružné.
Raketovou modelařinu na takové úrovni nemůže dělat SpaceX bez podpory NASA. Rozhodně ji dělá efektivně a není pod takovou kontrolou a lobování politiků a veřejnosti jako NASA.
Navíc spousta špičkových techniků SpaceX je původem z NASA.
Nejsou navázáni a zavázáni na armádu USA jako další firmy co dělají do raketového průmyslu.
tiez by som to s tym cenovym dumpingom nevidel tak tragicky , konieckoncov space x dlhodobo buduje system aby tie ceny dostalo dole . Toto ma letiet v 2021 takze sa da predpokladat ze tie bostre na ktorych to poleti uz leteli 5 a viackrat , plus v opakovane pouzite hornych krytov a povedzme mozno nejaky ten sekundarny naklad stale to bude profitabilna misia.
Ono je to asi cele o tom ze pokial to vie spacex robit lacnejsie neni dovod aby umelo zvysovalo ceny ako ten oligopol co tu vladol este par rokov dozadu.
ULA dostane miliardu rocne od letectva len za to aby malo pripraveny staff a rakety na start , Northrop Grumman tiez neni nejaky start up ktory to nedostal od statu ani fuka , ved len na omegu maju kontrakt za 792M USD