16. července 2019
Nové Mexiko, Texas, Georgie, Havaj, dokonce i Bahamy nebo Vánoční ostrovy – to vše byla zvažovaná místa, kde mohl vzniknout kosmodrom pro rakety řady Saturn. A tedy i místa, z nichž se nakonec mohli lidé před padesáti lety vydávat na Měsíc. Seriál „Týden s Jedenáctkou“ připomínající legendární misi Apollo 11 vznikl při psaní knihy Dobytí Měsíce, kam se mi mnoho zajímavostí prostě nevešlo, nebo jsem je musel s těžkým srdcem dramaticky zkrátit. A tak jsem je zpracoval do podoby tohoto malého seriálu, s nímž se budete v následujících dnech (budete-li chtít) setkávat.
Psal se duben 1957, kdy agentura ABMA (Army Ballistic Missile Agency) přišla a návrhem kosmické rakety s tahem na startu cca 7 MN. Její nosnost měla být 9000 až 18000 kg a zamýšlena byla k vynášení meteorologických či komunikačních družic. Dostala pracovní označení Super-Jupiter. Ač v původně zvažované podobě nebyla nikdy realizována, stala se předchůdcem rodiny nosičů C alias Saturn. Největší z nich, Saturn V, nakonec vynášel astronauty na Měsíc.
Naším cílem ovšem není věnovat se genezi nosiče, nýbrž místu jeho startu. Stejně jako po druhé světové válce přestala kapacitně stačit původně dělostřelecká střelnice White Sands, nebyla pro nový nosič Super-Jupiter dostatečně kapacitní ani rozvíjející se základna na mysu Canaveral. A tak se hledalo jinde.
Po vzoru těchto radarových stanic se počítalo s výstavbou kosmodromu (na snímku TT-4).
Foto Wikipedia
V roce 1959 se tým ABMA snažil navrhnout raketu tak, aby byla schopná leteckého transportu. Šlo o záměr, který prosazoval i konstruktér Wernher von Braun. Počítalo se totiž s možností vybudování kosmodromu v blízkosti rovníku. Žhavým kandidátem na jeho umístění se stal Vánoční ostrov v Tichém oceánu. A právě sem by byly rakety nejlépe dopravovány letecky.
Důvodů pro tuto exotickou lokalitu bylo několik. Jednak zcela volný střelecký sektor (a minimální hluková či jiná zátěž na obydlené oblasti), jednak možnost využít doplňkové zemské rotace při startu (na rovníku 460 metrů za sekundu). Nulový sklon oběžné dráhy pak měl také zjednodušit sledování a komunikaci s vypuštěnými družicemi.
Krom výhod tu ale byly i nevýhody: vyšší konstrukční náklady (minimálně dvojnásobné ve srovnání s kontinentálními Spojenými státy), logistické problémy a rizika spojená s umístěním základny mimo území USA (právě Vánoční ostrov je zámořským územím Austrálie). Od myšlenky se tak záhy upustilo.
Varianta „mořského kosmodromu“ byla svého času velmi lákavá; toto je další možná podoba.
Foto NASA
Ovšem nápad na vybudování kosmodromu na moři zůstal. Dokonce vzniklo několik projektů, z nichž nejdále se dostal koncept označovaný jako „Texas Towers“. Řešení „texaských věží“ totiž připomínalo těžební věže ropných vrtů. „Texas Towers“ ovšem ve skutečnosti byla radarová zařízení u východního pobřeží Spojených států. Trojice (další dvě nebyla z rozpočtových důvodů postavena) těchto zařízení na 94 m vysokých podpěrách vyrostla v oceánu 130 km od severovýchodního pobřeží USA. Byly na nich výkonné radary a 73členné vojenské posádky. Úkolem zařízení bylo varovat před případným útokem (sovětských bombardérů).
Laboratoř tryskových pohonů v Pasadeně svého času prosazovala pro let na Měsíc obří raketu sestavenou výhradně z motorů na tuhé pohonné látky. Měla startovat z oceánu, ale nikdy nebylo přikročeno k výběru místa.
Foto NASA
Jako vhodné místo se ukázala oblast 170 km jihovýchodně od mysu Canaveral asi 60 km severně od Baham. Mořské plošiny měly sloužit ke statickým zážehům motorů i celých stupňů, později též k vlastním startům. Umístění do oceánu znamenalo vyřešení problémů se záborem země, s drahými deflektory plamenů i s řídicím střediskem: jedna upravená loď mohla obsluhovat několik ramp. Problémy byly jiné: nemožnost využití stávající infrastruktury, vzdálenost od průmyslových oblastí a nákladná údržba. Jenže v lednu 1961 se v silné bouři potopila jedna z Texas Towers (TT-4 u pobřeží New Jersey) a zahynulo na ní 28 mužů. Tím tato koncepce pozbyla atraktivitu.
Raketa pro techniku „přímého letu“ v podobě Laboratoře tryskových pohonů měla být sestavována na moři pomocí jeřábu na letadlové lodi třídy Midway.
Foto NASA
V první polovině roku 1961 vytipovali místo základny pro novou řadu raket Kurt Debus (vedoucí letových operací NASA) a generálmajor Leighton I. Davis (velitel raketové testovací základny na mysu Canaveral). V červenci vznikla pod jejich vedením zpráva „Debus-Davisovy studijní skupiny“ (oficiálně „NASA-DoD Joint Report on Facilities and Resources Required at Launch Site to Support NASA Manned Lunar Landing Program“), která pracovala s těmito lokalitami: vody u mysu Canaveral, pevnina v okolí mysu Canaveral (konkrétně Merritt Island), ostrov Mayaguana (na Bahamských ostrovech), ostrov Cumberland (u jihovýchodního pobřeží Georgie), Brownsville (Texas), Vánoční ostrov (viz výše), Havaj a White Sands (Nové Mexiko). Ze zvažovaných kandidátů nakonec vyšly ekonomicky nejlépe ostrov Merritt a White Sands. Dne 24. srpna 1961 NASA oznámila, že vybrala právě ostrov Merritt a že zde zakoupí 323 kilometrů čtverečních pozemků pro nový kosmodrom. K nim daroval dalších 230 kilometrů čtverečních ještě stát Florida. Prvního červenec 1962 pak základna „oficiálně“ vzniká, když dochází k jejímu přejmenování na LOC (Launch Operations Center).
Tím bylo rozhodnuto: na Měsíc se bude létat z Floridy.
Poznámka: Pokud máte čas a chuť, pak se dnes v Technickém muzeu v Brně (Purkyňova 105) od 17.00 h uskuteční přednáška „Dobytí Měsíce“ věnovaná právě legendární misi Apollo 11 a jejím méně známým stránkám. Vstup volný. (Návštěvníci si dokonce odnesou malý dárek – pamětní medaili vydanou při příležitosti padesátého výročí Apolla 11.) Přednáší autor tohoto textu.
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Díky za super článek a těším se na další pokračování seriálu.
Jinak všem kdo neznají vřele doporučuji shlédnout dokumentarní snímek Apollo 11 z r.2019:
https://www.csfd.cz/film/688125-apollo-11/
V kině na velkém plátně se ho bohužel nedočkáme ;-( …alepsoň čerstvě vyšly SK titulky. Osobně se mi film velmi líbil. Reakce a „řešení“ chyb 1202 a 1201 během přistání bylo v reálu o dost rychlejší než jakou jsem nabyl představu z článků. Zodpovědný technik na Zemi se v tu chvíli musel hrůzou zpotit. 😉 Machři!
Moc hezky celou situaci popisuje i krátký seriál Měsíční stroje, je na YT. Má to šest dílu Saturn V, CM, LM, skafandr, navigační počítač a rover. A tam už to taky hezky vysvětlovali. Ale podívám se i na tohle. Díky za tip.
Ten seriál je opravdu dobře udělaný, a hovoří tam opravdu lidé, kteří se účastnili a byli na vedoucíh pozicích. O dopise pana Humboulta tam mluvil Bob Seamans, který říkal, že toho chlapa chtěl prostě na místě vyrazit 😀 Prý hlasem volajícího na poušti..
Velmi zaujimavy clanok nielen o programe Apollo ale aj o zaciatkoch NASA. Tesim sa na dalsie pokracovania 🙂
Sledoval jsem Devadesátku na ČT 24, byla celá věnovaná A-11 s hosty pány Kolářem a Pacnerem, pamětníky mise. Bylo to fantastické, veřejnoprávní televize odvedla perfektní práci, doufám že se dívalo i duo Soukup-Miloš.
Bylo by možné si odpustit tu koncovou část? Myslím, že na našem webu jsou podobné odklony zbytečné.
Přijměte moji omluvu, v euforii mi to ujelo.
Když se to už nebude opakovat, tak přijímám.
Tak za ty miliardy co ČT vyžírá z peněz všech koncesionářských poplatníků by tam snad mohli jako hosta dostat přímo Buzze Aldrina.
ČT Buzze Aldrina nepozve. O penězích to není, ale dovedete si představit tu hrůzu v ČT, kdyby Aldrin začal mluvit pravdu ??
Nejen Buzz, ale i všichni ostatní astronauti z programu Apollo mluví pravdu vždy. Proto by se při rozhovoru pro ČT, kde by mluvil pravdu nestalo vůbec nic a žádná hrůza by nenastala. Velmi důrazně vás vyzývám, abyste se na našem webu zdržel jakýchkoliv podobně hloupých narážek, které uráží zdravý rozum. Jsme web, který se věnuje faktům, nikoli smyšleným pohádkám. Proto chceme, aby měla svou úroveň i diskuse. Pokud nejste mentálně retardovaný, nebo nechcete vypadat zajímavě, nepište u nás žádná podobné konspirační náznaky. Takovým blbostem totiž věří buďto lidé mdlého rozumu, nebo ti, kteří chtějí vypadat zajímavě a přitom ze sebe jen dělají hlupáky. My na našem webu vystupujeme proti konspiračním teoriím, které uráží zdravý rozum, velmi tvrdě. Odmítám o takových pitomostech diskutovat. Takové kraviny u nás mají jednoznačnou stopku. Berte tento komentář jako jasné varování. Ještě jednou se pokusíte do diskuse na našem webu zanést podobný hnůj a už žádné varování nepřijde, jen ban.
P.S. Ještě existuje možnost, že jste to myslel jako vtip. Osobně si myslím, že podobné vtipy nejsou vhodné, protože se z nich nedá poznat, zda jsou myšleny vážně nebo v legraci. Proto i pokud šlo o vtip vás požádám, abyste na tohle téma u nás nežertoval. Děkuji za pochopení.
Přečtěte si pane Majere svoji reakci. Vy jste neuvěřitelně agresívní člověk. Byl by jste schopný inkvizitor.
Já moc dobře vím, co jsem napsal a také na tom trvám. Na našem webu skutečně nechceme podobnou žumpu jako jsou konspirační teorie. Takových míst je na internetu bohužel hodně, my mezi ně opravdu patřit nechceme. Varování jste dostal, ještě jednou něco podobného napíšete a další varování už nepřijde. A za to varování buďte rád. Taky jsem vás mohl zabanovat rovnou.
P.S. Na konspirátory a podobnou verbež je potřeba být agresivní. Nedovolím totiž, aby jejich stupidní komentáře ohrozily mnoho let pečlivě pěstěnou diskusní úroveň našeho webu.
Tedy, četl jsem na pana Majera více přívlastků, ale agresivní? Ten je z úplně opačného konce spektra. To se má jako na dementní konspirativce teoretiky usmívat a hýčkat si je??? Tu prolhanou verbež? Uvědomujete si vůbec, jakou kravinu jste napsal?
Dušane, díky za takové jasné a rázné odmítnutí… blbosti. To se jen tak nevidí
Není zač, na našem webu mi hodně záleží. Věnovali jsme mu hodně času a úsilí. Nenecháme si proto likvidovat pracně získanou dobrou pověst nějakými zdravý rozum urážejícími výmysly.
Mimochodem, že by byl Dušan agresivní? Nesmysl, je to velice trpělivý člověk, a jediný člověk, který je ještě trpělivější než on, je Petr Melechin. POokud bych některé diskuze moderoval já, už by řada lidí měla ban a to po sobě doslova nechám šlapat.
To, že je Petr Melechin trpělivější než já, mohu potvrdit. Občas spolu něco konzultujeme a já většinou navrhnu pro někoho ban, zatímco Petr mu chce dát ještě šanci. 😉
Člověče, Petře, trošku víc si o Apollo nastudujte. Pak nebudete psát takové hlouposti. Jinak sklouzáváte k těm „chytrákům“, pro které ani lety do vesmíru neexistují a satelitní televizní signál, meteo snímky a GPS jim dodává snad sám archanděl Gabriel.
Je to sice mimo téma článku, ale cítím, že je potřeba reagovat. Rozpočet ČT odpovídá její veliksoti a významu. ČT má mnoho různých projektů, oddělení a týmů, které pracují na různých věcech. Není možné, aby redakce vědy vysála zbytek.
Článek pro mě plný nových informací. Škoda že není delší 🙂
Zítra vyjde další díl, tentokrát zase o jiném aspektu. 😉
Před padesáti v tuto dobu sestava třetího stupně Saturnu-5 a kosmické lodi Apollo, která byla ale stále ve dvou kusech, se stále pohybovala na parkovací dráze ve výšce pouhých 191 km. Probíhaly rafinované prověrky systémů sestavy.
T + 2h 13m 00s – 17.13.00 SELČ – řídící středisko povoluje odlet k Měsíci.
T + 2h 43m 00s – 17.43.00 SELČ – řídící středisko hlásí 1 minutu do zážehu, všechny systém pracují
T + 2h 44m 14s – 17.44.14 SELČ – zážeh III. stupeň Saturnu-5 S-4b
T + 2h 50m 01s – 17.50.01 SELČ – konec hoření, nosič dodal rychlost o 1m/s větší než plán, výška 311 km, rychlost 10,852 km/s
T + 3h 05m 03s – 18.03.03 SELČ – nálože oddělují sestavu CM+SM od III.stupně Saturnu-5 na jehož vrcholu sedí LM
T + 3h 09m 20s – 18.09.20 SELČ -Vzdálenost mezi tělesy 30m, Collins obrací Apollo o 180° a vrací se k sestavě S-4b + LM
T + 3h 27m 00s – 18.27.00 SELČ – Collins Spojuje CM s LM a odhazuje III. stupeň Saturnu-5
Následuje volný let po dráze k Měsíci, který potrvá cca 70 hodin.
Ahoj. Jsem laik, tak se zeptám asi hloupě: „volný let po dráze k Měsíci ?“
Jak si to mám představit? Pokud letěli víc jak 10 km/s, tak po 70 hodinách letu by uletěli víc jak 2,5 milionu km. To je na pronásledování letícího Měsíce celkem dost. Je to cca. délka celé orbity Měsíce kolem Země.
Nějak se mi vtírá myšlenka, že museli přibrzdit a letět pomaleji. Ne?
Díky za odpovědi všem.
Máte moc pěkný web, pane Majere.
Díky za pochvalu a k dotazu. Bylo by mylné domnívat se, že sestava letěla stále stejnou rychlostí. Tady nemůžeme onu rychlost vynásobit časem. Vše je dáno nebeskou mechanikou – ta říká, že když je těleso na eliptické oběžné dráze, tak má v nejnižším bodě nejvyšší rychlost a naopak v bodě nejnižším má rychlost nejmenší. Tento rozdíl mezi rychlostmi v obou bodech (kterým se říká apsidy) je tím větší, čím je dráha protáhlejší. A protože dráha odletu od Země k Měsíci byla hodně protáhlá (nejnižší bod nějakých 200 km vysoko, nejvyšší pak něco kolem 350 000 km daleko), tak i rozdíly rychlostí byly značné. Ona uvedená rychlost se vztahuje k nejnižšímu bodu dráhy – jak sestava postupně odlétala, tak s tím jak jí rostla výška, tak jí neustále klesala rychlost. V určité fázi letu k Měsíci začala rychlost opět trochu růst, protože loď začal přitahovat Měsíc, ale nedošlo k žádnému extra výraznému zrychlení. Snad jsem to popsal celé srozumitelně. 😉
Dráha k Měsíci je „protáhlá“ elipsa s s velkou osou přibližně rovnou vzdálenosti Země-Měsíc na které má raketa podle zákonů nebeské mechaniky značně proměnlivou rychlost. V perigeu u Země cca 11 km/s v apogeu u Měsíce cca 0,18 km/s. Takže uváděná doba letu ze Země na Měsíc cca 2,5 dne je v pořádku. Můj výpočet je pouze přibližný, ale uváděné údaje jsou řádové platné.
Omlouvám se za chybu v předešlém svém příspěvku, doba letu na Měsíc má být podle tzv. Hohmannovy úsporné dráhy cca 5 dnů. Špatně jsem si vysvětlil výsledek svého výpočtu. Je to jen názorný výpočet, skutečné dráhy jednotlivých expedic Apolla byly poněkud jiné.
Představte si gravitační studnu a těleso v ní, které se z ní snaží uniknout. Rychlost 10km/s je rychlost tělesa v perigeu eliptické dráhy, jejíž apogeum je u Měsíce. Jinými slovy taková rychlost, aby se na vrcholu dráhy dostalo těleso do vzdálenosti ve které obíhá Měsíc. Pro lepší pochopení – představte si, že těleso na přechodové dráze mezi Zemí a Měsícem letí do kopce (proti spádu gravitační studny) a jeho rychlost neustále klesá až do bodu, kdy klesne na nulu a začne padat zpět k Zemi. V tomto případě se však na nejvyšším bodě dráhy nacházel Měsíc a motorickým manévrem došlo k přechodu na jeho orbitu.
Tuším, že do Apolla 12 byla využívána takováto dráha, která by vrátila loď automaticky zpět k Zemi, pokud by došlo k závadě.
Apollo 13 využívalo už jinou trajektorii, která měla ušetřit palivo a hmotnost, která by ale loď bez motorického manévru zpět k Zemi nepřivedla. S ohledem na závadu museli naopak manévrovat, aby se k Zemi dostali.
Díky za zajímavý článek a neméně zajímavý popis startu Apolla 11 :).
Paráda, článek i diskuze.
Oproti tomu ČT je k pláči. Zatím největší perla https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2869892-maceta-i-posilovaci-pristroj-podivejte-se-s-jakym-vybavenim-vyrazila-mise-apollo-11-na#articlewithopenedgallery a popis u obr. č.5 – oblek pro výstup na měsíční povrch.
Ovšem perlu najdete témeř v každém článku. Je opravdu trapné, že si ČT na tohle výročí nedokázala najmout někoho, kdo má k Apollu, potažmo alespoň k pilotované kosmonautice, bližší vztah. Měl bys je trochu „menežovat“, Dušane 😉
Edit: obr.č.4 😉
Česká televize se určitě snaží, ale není možné při tom množství uhlídat všechno. Poprosil bych o trochu shovívavosti. Jistě by ocenili upozornění na chybu, které funguje i na našem webu. Buďme rádi, že mají snahu tato výročí připomínat.
Pokud prezentují pozemní biologický oděv jako měsíční skafandr, tak to by teda chtělo hódně velkou dávku shovívavosti.
Na chybu jsem je samozřejmě upozornil už včera, ale do této chvíle ji neopravili…
Chyby mají i v ostatních článcích. Bohužel takové, že je z nich patrné, že je píší lidé, kteří nemají vztah nejen ke kosmonautice, ale ani k fyzice.
Moc se mi líbí reportáže ve zprávách, zejména Daniel Stach tomu dává „šťávu“. O to ostudnější mi přijde to, co tvoří na webu…
Chápu, je to nepříjemná chyba, ale moc dobře vím, že redakce vědy se snaží pracovat co nejlépe. Rozhodně to nedělají schválně.
No vida a dnes se poblíž Brownsville v Texasu (u hranice s Mexikem) rodí základna SpaceX, která má šanci posílat do vesmíru neméně mohutnou Starship.
T + 5m 10s – 15.37.10 SELČ – v=152 km, vzd.= 501 km a rychl.=3,8 km/s
T + 9m 10s – 15,41.10 SELČ – v=176 km, vzd.= 950 km a rychl.=5,3 km/s
T + 9m 12s – 15.41.12 SELČ – odhozen II. stupeň Saturnu-5
T +11m 42s – 15.43.42 SELČ – vypojen III. stupeň Saturnu-5, zvaný S-4b
– V=191 km, vzd.= 2.600 km a rychl.= 7,7 km/s
– na parkovací dráze ve výšce 191 km je sestava o váze 130 tun a délce 30 m, pro srovnání ruský MIR vypuštěný o 17 let později měl na LEO zhruba stejné parametry jako americká sestava před odletem k Měsíci.
POZN.: Parkovací dráha na níž se sestava mohla pohybovat až 3 oblety sloužila ke konečné prověrce všech systémů nosiče i lodi před odletem k Měsíci a její úspěch byl podmínkou pro konečné rozhodnutí o odletu a dalším programu. Přistání na Měsíci bylo maximem, v programu byly v případě nějakých potíží i skromnější varianty, od setrvání na LEO, přes let na vysoké orbity, oblet Měsíce či práce na jeho orbitě.
Start Apolla 11 před padesáti lety proběhl zhruba za půl hodiny, tj. v 15.32 SELČ a je proto na čase popsat poslední vteřiny před startem a průběh vlastního startu vč. letu na parkovací dráhu.
T – 1m – 15.31 SELČ :
T – 4Os – Druhý stupeň Saturnu-5 spalující kyslík a vodík natlakován
T – 17s – Zapínají se navigační automaty pro navedení na parkovací dráhu
T – 9 s – rozbíhají se čerpadla nejsilnějších motorů jaké kdy byly postaveny
T – 3s – zapaluje se 5 motorů F-1
T + O,724s – START Apolla 11 k Měsíci – 15.32.0,724 SELČ.
T + 15s – 15.32.15 SELČ – Armstrong hlásí dokončení rotačního manévru nosiče
– Kontrolní systém nosiče hlásí 2x za vteřinu 1.348 parametrů.
T + 2m 42s – 15,34.42 – odhozen I. stupeň Saturnu-5
T + 3m 00s – 15.35.00 – v= 80 km, vzd.= 130 km a rychl.= 2,8 km/s
T + 3m 17s – 15.35,17 – odhozena záchranná věž na CM
Moc pekne, tohle ctu poprve. Je videt ze tehdejsi dob,na narozdil od soucasnosti, byla plna nadseni pro velkolepe projekty.
Díky, velice mne potěšilo, že když jsem si dal tu práci vyhledat fakta v literatuře, se našel alespoň jediný konzument a hodnotí to, pokud to dobře chápu, kladně.
Dovolím si pokračovat v chronologickém sledu událostí před padesáti lety. Start proběhl zhruba za dvě hodiny v 15.32 SELČ, pokud jsem to dobře vypočetl.
T – 1h 30m – 14.02 SELČ – Collins kontroluje na pokyn hlavního kontrolora některé aparatury. Na vstupní dveře instalován ochranný štít a kabina se tlakuje na čistý kyslík. Odstraněna netěsnost v palivovém systému Saturnu.
T – 1h 20m – 14.12 SELČ -Armstrong provádí sérii zkoušek řídícího systému
T – 45m – 14.47 SELČ – Aldrin tlakuje stabilizační systémy Apolla
T – 43m – 14.49 SELČ – Zahájeno zatahování nástupního můstku posádky
T – 42m – 14.50 SELČ – Odjištěna záchranná věžička na samém vrcholu sestavy
T – 35m – 14.57 SELČ . Dokončeny prověrky záchranných systémů
T – 26m – 15.06 SELČ – Dokončeny prověrky baterií sestavy
T – 5m – 15.27 SELČ – Zcela odtažen můstek, všichni opouští rampu krom záchranných týmů ve třech transportérech 500m od rampy
T – 3m – 15.29 SELČ – Řízení startu se ujímají počítače, lidský zásah prakticky vyloučen
>kabina se tlakuje na čistý kyslík
určitě?
měl jsem dojem, že od čisté kyslíkové atmosféry opustili po apollu 1
Ano, dávali tam dusíko/kyslíkovou směs v poměru 60/40 o lehkém přetlaku a až na orbitě jí měnili za čistě kyslíkovou o tlaku cca 35 kPa.
Před padesáti lety, na den přesně byl ovšem kosmodrom nejen dávno vybrán, ale i postaven a stála na něm raketa Saturn-5 připravená dopravit kosmické soulodí Apollo k Měsíci aby na američtí astronauté jako první lidé v historii přistáli.
Co se tedy dělo před padesáti lety :
Za několik minut ve 12.52 nastoupil Armstrong do CM na levé křeslo, na prostřední Collins a Aldrin vpravo. Poté byla kabina uzavřena. Posádka se nemusila zdržovat kontrolou přístrojů a systémů kosmického soulodí, to za ně provedla záložní posádka, které v Apollu úřadovala od 07.00.
Těch 460 m/s vypadá přesvědčivě, ale Florida dá také slušnou rychlost, hádám 300 m/s, pak se jakoby jasná výhoda rovníku ztrácí.
Přitlačte s těmi 300. Výrazně přitlačte.
Jednoduchá matematika. Florida dá 404 m/s:
460 * cos (28,5) = 404
Tím hůře pro rovník, rozdíl je nepatrnější než jsem odhadl.
Svou roli bude hrát i fakt, že z rovníku se lépe dostanete na rovníkové dráhy, například GEO. Z Floridy se s inklinací pod 28° na jeden zážeh nedostanete a musíte jí v apogeu umořit.
Vždycky když si myslím, že o něčem vím hodně, přijde něco, co mě přesvědčí, že toho vím dost málo.
Zajímavé a moc hezké. Díky moc.
Mimochodem, nerozumím jediné věci. Sice chápu, že White Sands přišla ekonomicky levně, ale nerozumím tomu, proč to vůbec bylo možno považovat za reálnou variantu. V případě ne-nominálního průběhu mise z toho koukal obrovský průšvih v podobě pádu rakety někam na americkou pevninu. A už vůbec by asi mohli zapomenout na jakékoliv plánované suborbitální testy Saturnu V.