Sledujte živě misi Apollo 11

Emblém Apolla 11

Pokud si doposud ještě nikdo nevšiml, že si v těchto dnech připomínáme 50. výročí od chvíle, kdy se lidé poprvé dostali na Měsíc, tak musel mít asi dlouhodobý výpadek elektřiny a žít někde na samotě v horách. Ze všech možných zpravodajských portálů na nás doslova prší nejrůznější připomínky mise Apollo 11 . Jsme samozřejmě moc rádi, že si tolik lidí připomíná největší technologické dobrodružství v dějinách lidstva, ale v té záplavě se člověk těžko orientuje a velmi snadno mu může mezi prsty proklouznout třeba i nějaká perla. My jsme na jednu takovou narazili (stejně jako několik našich čtenářů, kteří nás na ni – nezávisle na sobě – upozornili). Dnes bychom Vám rádi představili naprosto perfektně zpracovanou internetovou stránku, na které můžete „živě se zpožděním 50 let“ sledovat celý příběh mise Apollo 11.

Na záložce MISSION CONTROL AUDIO máte možnost sledovat komunikaci v pozemním řídícím středisku.

Na záložce MISSION CONTROL AUDIO máte možnost sledovat komunikaci v pozemním řídícím středisku.
Zdroj: https://apolloinrealtime.org

Stránka apolloinrealtime.org má jednoduché rozhraní, se kterým se naučíte bez problémů pracovat. Jedinou nevýhodou celého projektu je, že je kompletně v angličtině, což může některým čtenářům dělat potíže. Ale ani oni nemusí litovat – na stránce najdou třeba aktuální fotografie, nebo telemetrické údaje – jak daleko je loď od Země, nebo jak rychle se pohybuje.

Komu angličtina problémy nedělá, ten si může v doprovodných textech přečíst, co zrovna dělá posádka (kupříkladu když astronauti spí, tak je uveden i odpočet do chvíle probuzení), nebo jak probíhá komunikace řídícího střediska (záložka Mission Control Audio dokonce obsahuje i jednotlivé stopy různých členů). Vše je navíc doprovázeno i zvukovým podkresem. A ne jen tak obyčejným – jedná se o záznam komunikace mezi řídícím střediskem a kosmickou lodí. Součástí stránky je i časová osa, po které se můžete přesouvat na libovolné místo, případně můžete skočit na „aktuální“ dění. Web apolloinrealtime.org toho skrývá mnohem více, než co jsem popsal, ale to už jistě objevíte sami. Věřím, že Vám prozkoumávání této stránky přinese spoustu zážitků, ale i informací načerpaných stylem „škola hrou“.

Webová stránka apolloinrealtime.org

Webová stránka apolloinrealtime.org
Zdroj: https://apolloinrealtime.org/

Zdroje informací:
https://apolloinrealtime.org/

Zdroje obrázků:
https://apolloinrealtime.org/11

Sledujte živě misi Apollo 11, 5.0 out of 5 based on 9 ratings
Pin It
(Visited 3 101 times, 2 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (9 votes cast)
(Visited 3 101 times, 2 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


22 komentářů ke článku “Sledujte živě misi Apollo 11”

  1. Fis napsal:

    Ja nejdrive myslel, ze to bude zive a cesky 🙂 Neplanujete? 🙂

  2. Jan Mládek napsal:

    Díky za tip, vůbec mě nenapadlo něco takového vůbec hledat.
    A je tam někde část kde si Buzz Aldrin stěžuje na flatulencí kvůli přebytku vodíků v pitné vodě způsobené poruchou zařízení které tento vodík odstraňuje?
    Aspoň co si pamatuju, byla o tom zmíňka v jednom z článků Ondřeje Šamárka která se věnovala jídelníčku ve vesmíru
    Buzz měl prohlásit něco v tom smyslu že by mohly vypnout trysky a zvládnout to sami

  3. Alois napsal:

    Díky panu D. do v článku inzerované stránky nahlížím již několik hodin. Je to bomba, invokuje to stav jakoby člověk byl současníkem mise. Vřele doporučuji.

  4. Radim Pretsch napsal:

    Pokud se to tu ještě neobjevilo, přidávám naprosto luxusní zpracování přistání Apolla 11

    https://www.firstmenonthemoon.com/

    Přehledně zpracovaná komunikace, zvuková stopa i přepisy, názorné zobrazení kdo mluví a uprostřed zorientovaný záběr kamery na Eaglu (kamera na LEMu byla skloněna a původní záběr trochu komplikuje orientaci).

  5. Jožka Somík napsal:

    Už několik let si prohlížím tuto stránku: https://www.apollo17.org/
    V podstatě kompletní let se vším co bylo zaznamenáno, jen trasa jízdy roverem není asi úplně přesně, ale to je jedno.
    No a nyní koukám, že to samé bylo vytvořeno i pro Apollo 11. Super!

    🙂

  6. Alois napsal:

    Díky internetu můžeme misi prožívat daleko podrobněji a intenzivněji než současníci odkázaní pouze na zpravodajství z televize, prakticky na úrovní řídícího týmu.

    • Jožka Somík napsal:

      Také proto, že my už máme k dispozici vyvolané kazety s fotografiemi a filmy, což je mnohem kvalitnější záznam, než televize a ukazují mnohem více, než byla televize v průběhu letu schopná.

      Dost jsem se divil, když jsem si četl od Antonína Vítka o tom, jak museli při komentování přistání vysvětlovat rozhořčeným divákům volajícím do televize, že televizní přenos z paluby LM během přistání není technicky možný. Proto v ty momenty televize nabízela jen pohled střídavě na řídící středisko a na komentátory ve studiu Československé televize.

      • maro napsal:

        Tak technicky by možný byl, kdyby se s tím už předem počítalo. Nakonec třeba to ikonické video startu Apolla 17 z Měsíce bylo zcela v režii Země. Šlo o televizní přenos a tu kameru i její náklon během vzletu ovládali dálkově z pozemského studia. U Apolla 16 jim to ještě nevyšlo, protože špatně počítali s 3 sekundovým zpožděním. U Apolla 17 už to vyšlo.

        • Jožka Somík napsal:

          Přenos televizního signálu na Apollu 11 zajišťovala směrová anténa, jež se během letu používala i ke spojení s velitelským modulem i se Zemí. (Je to ten černý “talíř” mířící kolmo vzhůru, viděný v pravém horním rohu fotografie) https://www.flickr.com/photos/projectapolloarchive/21472310108/in/album-72157658601662068/
          V průběhu motorického sestupu nařizoval checklist astronautům, aby ponechali onu anténu ve spojení s velitelským modulem který letěl za nimi na oběžné dráze kvůli tomu, aby si mohli vůči němu kontrolovat svou polohu. Nakonec tento krok v checklistu vyvolal onu známou chybu 1202, tedy přetížení počítače. Televizní přenos tudíž nebyl možný.

          A u Apolla 15- 17 to bylo ještě složitější. Televize z lunárního Roveru se vysílala přes tu parabolickou anténu na Roveru. Také si všimněte, že na fotografiích ona anténa míří k Zemi.
          Čili televizní přenos byl možný jen přes anténu jež jsem zmiňoval u Apolla 11 do chvíle, než astronauté instalovali na Rover tu parabolickou anténu a zapojili na ní TV kameru. Tam zase nebyl možný TV přenos během jízdy Roveru, protože to neustálé skákání a zatáčení vychylovalo anténu ze směru k Zemi a tím se ztrácel signál. http://somik05.sweb.cz/CernanEarth.jpg

          • Jožka Somík napsal:

            Ještě jsem zapomněl dodat tu nejdůležitější věc. Armstrong a Aldrin během sestupu neměli uvnitř LM k dispozici žádnou TV kameru! Ta barevná, zůstala na palubě velitelského modulu a ta černobílá byla uložena v přístrojové sekci na boku LM. Ta se vyklopila a umožnila vysílat až poté, co Armstrong při sestupu po žebříku zatáhl za madlo.

            Ano, kdyby to předem připravili, tak by asi šlo vysílat obraz během motorického přistání, ale nejspíš by to znamenalo hmotnost navíc, což se vehementně hlídalo a bylo to nežádoucí.

  7. Karel Marhan napsal:

    Tak asi před 2 hodinami jsem chtěl jít spát. Takže Vám všem moc pěkně děkuji za odkazy 🙂

  8. Karel napsal:

    Je to návykové. Asi bych normálně šel spát zároveň s astronautama. Akorát zítra musím do práce 🙁

  9. Milan napsal:

    Tak tady si dal někdo hodně práce. Mám už na zádech pár křížků, anglicky umím asi jako indián, ale tady jsem strávil skoro 4 hodiny, až mě musela žena zahnat do postele jak malýho kluka :-D.

  10. HM napsal:

    Eagle je právě na oběžné dráze Měsíce a zbývá necelých 10 minut do zážehu pro sestup.

    Je to dokonalé. Já chvílemi opravdu propadám iluzi, že se to teď opravdu děje…

  11. Tomáš Hruš napsal:

    Dovolte otázku související s článkem jen na obecné rovině.

    Jak se uvádí vzdálenost Země-Měsíc? Z hlediska počítání nebeské mechaniky by přirozeně bylo asi nejlepší uvádět vzdálenost jejich těžišť. Ale takhle to není formulováno, např. Wikipedie prostě uvádí vzdálenost. Ale vzdálenost dvou těles cca kulového tvaru bych (bez doplňujících údajů) bych chápal jako vzdálenost povrch-povrch (resp. nějaký idealizovaný povrch – na Zemi třeba 0 m n.m.). Měření koutovým odražečem, který tam nechalo Apollo, ostatně zjistilo právě cca. tenhle údaj.

    U vzdálenějších objektů je to jedno, ale u měsíce se vzdálenost udává s přesností na jednotky km, takže tam je můj dotaz relevantní.

Zanechte komentář