Na naší facebookové stránce se nedávno objevil příspěvek „Říkám si, jestli už ta první žena na Měsíci, byla v kosmu. Řekl bych že ano. Takže jí známe. Kate Rubins? Christina Koch?“ Úvahy autora příspěvku pokračovaly podnětem „Co kdybyste udělali článek s možnými kandidátkami?“ Zkusme se tedy oprostit od hodnocení reálnosti plánu a harmonogramu a podívejme se, jakými lidskými zdroji v současnosti NASA disponuje. V oddílu aktivních astronautů je dvanáct žen, které v letošním roce doplní dalších pět, jejichž základní výcvik před zařazením do oddílu amerických astronautů pomalu končí.
Jaké jsou šance jednotlivých astronautek stát se ženským protějškem Neila Armstronga? Svůj tip můžete vyjádřit v komentářích pod článkem. Přistupme tedy k výčtu jednotlivých jmen. Po kliknutí na jméno konkrétní astronautky se dostanete na náš článek, obsahující mimo jiné životopis. V případech, kdy ještě nebyl na kosmonautixu životopis zpracován, vede odkaz na příslušnou stránku na české Wikipedii.
Stephanie Wilson, narozená v roce 1966, mezi kandidáty na astronauty byla vybrána v roce 1996. Absolvovala tři lety – Discovery STS-121/ISS (2006), Discovery STS-120/ISS (2007), Discovery STS-131/ISS (duben 2010). Ve vesmíru strávila 43 dnů, neabsolvovala žádný výstup do kosmického prostoru.
Tracy Caldwell Dyson, narozená 1969, vybrána 1998. Absolvovala dva lety – Endeavour STS-118/ISS (2007), Sojuz TMA-18/ISS (2010). Ve vesmíru strávila 189 dnů, absolvovala tři výstupy v celkové délce 23 hodin.
Sunita Williams, narozená 1965, vybrána 1998. Absolvovala dva lety – Discovery STS-116/ISS/Atlantis STS-117 (2006-2007), Sojuz TMA-05M/ISS (2012). Byla vybrána do posádky druhého pilotovaného letu Starlineru, plánovaného na rok 2020. Ve vesmíru strávila 322 dnů, absolvovala sedm výstupů v celkové délce 50 hodin.
Megan McArthur, narozená 1971, vybrána 2000. Absolvovala jeden let – Atlantis STS-125/HST (2009). Ve vesmíru strávila 13 dnů, neabsolvovala žádný výstup do kosmického prostoru.
Shannon Walker, narozená 1965, vybrána 2004. Absolvovala jeden let – Sojuz TMA-19/ISS (2010). Ve vesmíru strávila 163 dnů, neabsolvovala žádný výstup do kosmického prostoru.
Serena Auñón-Chancellor, narozená 1976, vybrána 2009. Absolvovala jeden let – Sojuz MS-09/ISS (2018). Ve vesmíru strávila 197 dnů, neabsolvovala žádný výstup do kosmického prostoru.
Jeanette Epps, narozená 1970, vybrána 2009. Byla vybrána do posádky Sojuzu MS-09, necelých pět měsíců před startem ji však nečekaně (ne ze zdravotních či rodinných důvodů) nahradila Serena Auñón-Chancellor.
Kathleen Rubins, narozená 1978, vybrána 2009. Absolvovala jeden let – Sojuz MS-01/ISS (2016). Ve vesmíru strávila 115 dnů, absolvovala dva výstupy v celkové délce 13 hodin.
Anne McClain, narozená 1979, vybrána 2013. V prosinci 2018 se v Sojuzu MS-11 vydala na ISS. Po návratu plánovaném na 25. června bude mít nalétáno 204 dnů. Absolvovala dva výstupy v celkové délce 13 hodin.
Christina Koch, narozená 1979, vybrána 2013. Na ISS se vydala v březnu 2019 v Sojuzu MS-12. Zpět na Zemi se má vrátit v Sojuzu MS-13 v únoru 2020 po letu trvajícím 329 dnů. Absolvovala jeden výstup v délce 7 hodin.
Nicole Mann, narozená 1977, vybrána 2013. Byla vybrána do posádky prvního pilotovaného letu Starlineru, který by se mohl uskutečnit na konci letošního roku nebo v roce 2020.
Jessica Meir, narozená 1977, vybrána 2013. Byla vybrána do posádky Sojuzu MS-15 s plánovaným startem 25. září. Let má trvat 186 dnů.
V roce 2017 byla vybrána další skupina kandidátů, kteří po dvouletém základním výcviku doplní současný oddíl astronautů. Mezi nimi je pět žen – Loral O’Hara (nar. 1983), Jasmin Moghbeli (nar. 1983), Kayla Barron (nar. 1987), Zena Cardman (nar. 1987) a Jessica Watkins (nar. 1988), která bude jedinou geoložkou v oddílu – z geologie dokonce získala doktorát.
Sedm v současnosti aktivních astronautek pracovalo během různých misí NEEMO (NASA Extreme Environment Mission Operations) v podmořské výzkumné stanici Aquarius na dně Atlantského oceánu. Sunita Williams (7 dnů v roce 2002), Jessica Meir (4 dny v roce 2002), Shannon Walker (6 dnů v roce 2011), Kate Rubins (4 dny v roce 2013), Jeanette Epps (8 dnů v roce 2014), Serena Auñón-Chancellor (13 dnů v roce 2015) a Megan McArthur (15 dnů v roce 2016). V rámci přípravy na budoucí průzkum Měsíce se desetidenní mise NEEMO 23, která bude zahájena 10. června 2019, zúčastní Jessica Watkins – geoložka a budoucí astronautka. O zatím poslední misi NEEMO 22 se dočtete více v tomto našem článku.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/D6jx80rWAAAD–Q.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DDmTmKVVwAA5Eb9.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…cdd78bea0b1c66bce3969abcf2964919&oe=5D9C178B
https://static.wixstatic.com/…mv2_d_3000_4500_s_4_2.jpg/v1/fill/w_1066,h_1600,al_c,q_90/file.jpg
https://res.cloudinary.com/…fl_lossy,q_80,w_1300/160404_NASA_MARS_ROVER_0283_ddafcc.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bf/Aquarius_external.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/neemo22_best_of_day.jpg
Proč mám pocit, že dříve šlo to, kdy vstoupí první člověk na měsíc.
Proč tam najednou tahat genderovou otázku. A bude to černá, jednonohá lesbička?
Nemusíte se tak čertit.
V době před přistáním Apolla na Měsíci prohlásil před komisi pro vesmír a astronautiku Sněmovny reprezentantů astronaut John Glenn, že „muži létají a bojují ve válkách“ a „fakt, že ženy nejsou v tomto oboru, je součástí našeho společenského pořádku.“ (Později, v roce 1998 ale bez protestů letěl na misi STS_95 spolu s Japonkou Čiaki Mukai – to už ten společenský pořádek byl změněn.)
NASA navíc měla v té době předpisy, které reálně ženám braly možnost stát se astronautkami – jednou z podmínek bylo absolutorium na vojenské letecké škole – a tam mohli tehdy studovat pouze muži.
Potenciální astronautky tak neuspěly, zejména jediná z tzv. Mercury 13, která prošla úspěšně všemi testy – Jerrie Cobb, špičková civilní pilotka.
První Američankou v kosmu se tak stala až Sally Kristen Ride v roce 1983.
No, americké ženy začaly létat až v době, kdy už byla dosažena nesrovnatelná úroveň komfortu a začalo se létat ve velkém. A taky se naivně domnívali, že lety raketoplánu budou naprosto bezpečné. No, nebyly. Jerry Cobbová se pokoušela do výběru dostat, ale nikdy ve výběru nebyla. A ano, absolvovala neoficiálně všechny testy, jak ale ovšem dopadla, nebylo zveřejněno. Psalo se, že úspěšně. Jestli velmi, či dostatečně, nevíme. No, když člověk uvidí Mercury, tak pochopí. Říkalo se, že do kabiny se nevstupuje, kosmonaut si ji obouvá.
Možná není bez souvislosti, že v roce 1998 už také John Glenn nebyl ve věku, kdy muži běžně létají a bojují ve válkách 🙂
V Kongresu je momentálně 23,7 % žen, takže jedním z důvodů může být pokus oslovit a povzbudit tuto část a dát jí důvod k přemýšlení o podpoře programu.
Doufam, ze to bude Jessica Watkins, protoze je geolozka. Nicmene zkusenost nam rika, ze nejdrive vsude letaji piloti a vojaci s vedeckym vycvikem: „geologie za 14 dni, poznej vrapence od vapence“.
Proc je dulezite, kdo bude prvni zena? Ze stejneo duvodu, jako kdo bude prvni vedec, prvni nevojak a podobne. Na zacatku se vsechni dela na efekt. Jsme lepsi, nez rusove, hura! Poradny vyzkum zacina teprve v okamziku, kdy tam zacnou lidi litat ne podle toho, kdo se posledni poblil na centrifuze a udelal nejvic kliku, ale podle specializace v nejakem relevantnim vedeckem (geologie), nebo technickem (stavba zakladny) oboru. A ucast zen je v zasade dobry marker, protoze z biologicke podstaty nezvladnou vic kliku, nez Rambo, zatimco veda a technika jim jde docela dobre. Prectete si tady: https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Curie-Sk%C5%82odowsk%C3%A1 odstavec „Prvni svetova valka“ a reknete si na rovinu, kdo z vas by na to mel koule.
Ještě před cca 70 lety byl názor takový, že nejvýkonější tým je složen zásadně z mužů (pokud možno stejné rasy). Tvrdit opak bylo společensky nepřípustné. Takže když byla mezi adepty schopnější žena nebo třeba ind, tak měli holt smůlu. Byl vybrán společensky akceptovatelný, byť hůře kvalifikovaný bílý muž. Dnes žije ve stejném extrému,akorát v opačném gardu. Čili je společensky akceptovatelná pouze dostatečně genderově, rasově, nábožensky a já nevím co ještě rozdílná společnost. To je monetálně tvrdý a nekompromisní dril nejenom v USA. Pouze multikulterní diversifikovaný tým je ten nejefektivnější – tenhle nesmysl papouškuje i Space X. Takže, když budete chtít letět na Měsíc a bude mít 10 špičkových chlapů (bělochů), tak prostě neletíte. Musíte obsadit i ženy a nějaké ty mešiny. Stejně jako před 70lety není kvalifikace jediným rozhodujícím faktorem. A stejně jako před 70 lety na podobné nesmysle doplácejí jak jednotlivci, tak i celá společnost (protože už z podstaty je protekcionismus, stejně jako korupce, brzdou růstu).
Osobně zastávám názor, že pouze a jen kvalifikační předpoklad je oním rozhodujícím faktorem. A je jedno jestli je to tým složený jenom z žen, z můžů nebo indů. Už z logického důvodu, nikdy nebude společnost kvalifikačně procentuálně přesně rozdělená. Čili vždy bude nějaká skupina dominovat. Nicméně nebude absolutně dominantní, čili nebude úplně homogenní. Tím narážím na chybný závěr obou extrémů. Ať už jenom naprosto homogenní, nebo za každou cenu dostatečně multikulturní.
Nicméně existuje jedna jediná vyjímka. A tou je propagace. Je pravdou, že kosmonautika je spíše doménou mužů a pokud chceme dostat do našich řad více žen, tak pak je naprosto nutná žena kosmonautka na Měsíci. I za cenu menší kvalifikace, protože vlastně na tom v tomto případě tolik nezáleží. A to platí i o národní pestrosti. Pokud by třeba chtěla podniknout ESA výpravu na Měsíc, tak by bylo super, pokud by každá členská země měla svého „moonwalkera“. Protože v každé jednotlivé zemi, by onen moonwalker propagoval kosmonautiku. A o to jde NASA i v tomto případě.
Podľa času odoslania vášho príspevku usudzujem, že ste ho poslali z postele, po prehýrenej polnoci, kde vám spoločnosť robila trojnoha beloška s úzkymi fúzikmi pod nosom.
Pozor Miloši,
Svým příspěvkem necháváte ostatní nahlédnout do Vaší vlastní sexuální fantazie :-)) (ovšem nic ve zlém, váš příspěvek mi po ránu vyloudil úsměv na tváři:)
Prosím, vyvarujte se příště komentářů, které jsou mířené osobně. Tahle se u nás nediskutuje.
Jestli se Artemis posune o par let budou kandidatky z prvni grupy ciperne duchodkyne a drandit kocarek s vnoucaty. Z hlediska naroku mise a minimalizace komplikaci vcetne zdravotnich bych cekal trochu mladsi vekovou skupinu. Mesic neni rutina typu tydenniho pobytu na relativne pohodlne ISS se slusnym zazemim. Ale beru ze podrizeni se gender ideologii prinese politicke body a Artemis tim padem lepe udrzi politickou podporu.
Ono to není tak jednoduché.
Ve skutečnosti u misí do deep space, kde se předpokládá vyšší dávka radiace se preferuje spíše vyšší věk. Respektive osoby, které už mají založenou rodinu (případně už o založení rodiny neuvažují).
Důchodce tam posílat nebudou, ale úplně mladé lidi taky ne.
Úpřímě nechápu ty starosti co má jaký kosmonaut mezi nohama a proč se z toho dělá takové haló. Inu politická korektnost nám začíná vzkvétat i v kosmonautice.
Politická korektnost musí být. Představ si, kdyby vybírali astronauty jen podle schopnosti a v artemis by třeba byla ryze mužská posádka. To by byl naprostý skandál. Pochopitelně ženská posádka by byla naprosto v pořádku, protože na pohlaví nezáleží.
A kolik čistě ženských posádek jsme už viděli?
Jednu – Vostok 6 🙂
Pokud nezáleží na tom, co mají kosmonauti mezi nohama, proč vadí, že je to žena? Z tohotu úhlu pohledu vy sám taháte do kosmonautiky genderovou otázku.
To mi připomíná J. Cimrmana. „Říkáte, že na tom nezáleží, tak proč zrovna my jsme B?“
Dopředu se omlouvám za OT.
Říkal jsem snad, že mi vadí, že má na měsíc letět žena? A jak já tahám do tématu genderovou otázku, když reaguju na článek „Kdo bude první žena na Měsíci?“ Jak jsem uvedl v původním přízpěvku: je mi jedno co má kdo mezi nohama. Mě vadí to, že se vybírá kandidát na základě toho co má v kalhotech a ne to jak je kvalifikovaný na práci (alias „pozitivní“ diskriminace).
Až/jestli někdo jako první přístane na Marzu je mi s prominutím u zadele jaké je barvy, náboženství, pohlaví či sexuální orientace. A tento moderní trend to pořád řešit se mi příčí a můj názor je, že jen prohlubuje propasti mezi jednotlivými demografickými skupinami.
Pokud se domníváte, že americké astronautky nemají kvalifikaci, pak doporučuji nastudovat jejich životopisy. V žádném případě se nejedná o pozitivní diskriminaci. Tento termín znamená trvalé zvýhodnění jedné skupiny, které nutně diskriminuje ostatní skupiny. Příští americká posádka na Měsíci nemá být jednočlenná. Má v ní být minimálně jeden muž a minimálně jedna žena.
Jestli máte pocit, že jsem zpracoval genderově nevyvážený článek, pak připomínám, že vznikl na základě podnětu od čtenáře. Vůbec mě nenapadlo, že se článkem o astronautkách může mít někdo takovýto problém.
Váš článek v žádném případě nekritizuji pro genderovou nevyváženost (ani nic jiného), protože píšete o tom co se řeší v NASA. Je to spíše takové pozastavení nad současnou (kulturní?) situací.
Ale napsal jste:
>[…] (pozitivní diskriminace) znamená trvalé zvýhodnění jedné skupiny, které nutně diskriminuje ostatní skupiny.
Jak nejsou znevýhodnění muži tím, že tu pozici musí zabrat žena?
Dále se nedomívám, že americké kosmonautky nemají zkušenosti. Jen mi vadí to abitrární kritérium (muž/žena) pro výběr kosmonauta a ne prostě obecně ten kdo je pro to nejlepší, ať už je to žena, muž,…
Ještě doplněk (který je už úplně OT):
vadí mi to pokrytecvní všelijakých „progresivních“ lidí kteří všudě protěžujou „ženy do X“ ale nedej bože kdyby někdo přišel s „muži do Y“. Za mě je obojí špatně. Jsem zastánce meritokracie – tj práci by měl dělat ten kdo je na ni nejlépe kvalifikován. Všechno ostatní je mi jedno, pokud dobře odvádí svoji práci.
Jak už jsem psal v komentáři ráno, osobně v tom vidím marketing – signál vyslaný směrem k demokratické většině ve Sněmovně v zájmu získání politické podpory pro program. Co když právě idea ženy na Měsíci bude tím pověstným jazýčkem na vahách, díky němuž program obdrží financování? Nedostanou právě díky astronautce příležitost i další astronauti?
Směrem k Bílému domu naopak funguje termín 2024, který odpovídá konci případného druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. I příslib tohoto termínu je ze strany NASA marketing.
PS. U pozitivní diskriminace (alias „podpůrná akce“) jsem psal o podmínce trvalosti. U jednorázových akcí je vhodnější termín „vyrovnávací akce“.
Asi máte recht, že je to PR aby jim to demokrati sežrali ve sněmově.
Nečtete mi náhodou myšlenky ?
ad „Artemis tim padem lepe udrzi politickou podporu.“
O tu se ted hraje, NASA to hraje realisticky, IMHO
Diky za clanek 🙂
Rádo se stalo. 🙂
Čím sa živý taký astronaut, keď zrovna nie je vo vesmíre a ani sa nepripravuje na konkrétnu misiu?
Resp. platený je asi od vlády/agentury, ale čo reálne robí okrem toho, že zrejme chodí do posilovně (ako hasiči, keď zrovna nehorí).
Všechny fotografie v článku jsou z příprav, které se netýkají zařazení do konkrétní mise.
Momentálně astronauti například testují plusy a mínusy pěti alternativních pozemních prototypů obytných modulů pro stanici Gateway (ve čtyřčlenných posádkách).
Běžně pracují třeba jako CapCom (spojař v řídicím středisku), podílejí se na přípravách misí apod.
Nedílnou součástí povinné pracovní náplně NASA astronautů je například i práce s/pro veřejnost. Myslím, že na to mají vyhrazeno 10% celkové pracovní doby. Ne denně, ale za nějaké období, třeba za kvartál.
Jsou to besedy a přednášky na školách, výstavách, akcích pro veřejnost, různé podcasty, edukační videa, rozhovory pro média, atd, atd.
Kdysi jsem viděl rozdělení jejich pozemní pracovní náplně v procentech. Teď to ale nejsem schopen dohledat.
díky obom
tak bylo by fajn, kdyby se na Měsíc dostala první žena, která by byla zároveň teprve druhou moonložkou v historii, takže já hlasuju pro paní Jessicu Watkins 🙂
jen poznámka – Jessica se až dosud specializovala na Mars.
Harrison Schmitt byl jen specialista na Zem 🙂
Jedním z posledních dvou mužů na Měsíci byl geolog Harrison H. Schmitt, takže myslím, že ta geoložka by mohla mít dost velkou šanci se tam dostat jako první žena, a to z důvodů odborných, marketingových i estetických.
Tipovat nebudu, ale řekl bych, že to bude astronautka, která už má něco za sebou, včetně výstupu do volného prostoru a je vhodná pro prezentaci v médiích.
Treba to nebude Vlasta ani Vlasta, ale zastupce tretiho pohlavi.
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/nemecko-treti-pohlavi-gender-intersexualita-nemecky-parlament_1812141500_jgr
Prosím, neutíkejte od tématu, děkuji.
Kosmonautix je jeden z mála serverů, kde má smysl číst komentáře, bylo by škoda, kdyby to tak přestalo být pro žabomyší přestřelky čtenářů. A když už píšu, děkuju autorům, děláte skvělou práci.
Martin: Jestli to byla i castecne reakce na me, nezaznamenal jsem ze bych byl v teto diskusi s nekym v konfrontaci.To byl pokus o odlehceni, zadna narazka a uz vubec ne vuci autorovi. Clanky pana Hoska ctu naopak velice rad.
Martin Nováček, Hawk: Díky oběma za pozitivní reakci. Mimochodem, už se uzavřela i diskuse s Randomem, kterému patří dík za poslední příspěvek.
Proč by Amerika neposlala na Měsíc první ženu, když na to má. Zcela jistě to budou nejen kosmické, ale i politické body. V historii Sověti též využili příležitost a byla z toho senzace první třídy. Kongresu se to určitě bude líbit. To, že tehdy sovětská loď s kosmonautkou pracovala automaticky a kosmonautka se jen pasivně v slzách vezla a prosila aby ji sundali, se jednak nevědělo a nakonec bylo nepodstatné. Dnešní americké astronautky jsou špičkové odbornice a určitě budou plnohodnotným členem posádky.
Dávám hlas Jessice Meier, je to kočka.
Valentina byla prostě hodně odvážná holka a byla první. To že propadla chvílemi panice se nedivím, totéž se stalo mnoha kosmonautům a její tréning asi opravdu nebyl optimální. Příkladně Carpenter z programu Mercury. A to nebyl rozhodně první ani poslední. A taky ho nepovažuji za zbabělce.
Jsem ten čtenář, co položil tu úvodní otázku hlavně pro to, že sama NASA prezentuje program Artemis jako první ženu na Měsíci. A tak zamyšlení, která ze současných astrunautek by to mohla být, se nabízí. Díky kosmonautixu za článek.
Ale ta žena tam jistě nepoletí sama, dokonce bych řekl, že posádka bude čtyřčlenná a žena v ní bude jen jedna. Takže o nějaké genderové vyváženosti nemůže být řeč ani v tomhle. Ale mít v posádce třeba Sunitu Williams je podle mě jednoznačné plus. Další otázkou je podle jakých kritérií se posádka bude vybírat nebo spíš posádky mnoha misí. A tam se bude vyvažovat velmi mnoho zájmů a budou se počítat dolary, kdo přispěl a jestli má nárok na místo na Měsíci. To nebude apolitické sterilní vybírání. Půjde o mnoho prvenství nejen o první ženu na Měsíci. Ve hře je také první Evropan, první Japonec, první Kanaďan. Velká otázka je, jestli tam bude první Rus.
Třeba u toho prvního Evropana mám tři typy: Alexander Gerst, Thomas Pesquet a Samantha Christoforetti. Koho byste poslali vy?
Ano, jste autor myšlenky článku 🙂
K astronautkám ve Vašem komentáři:
Sunita Williams během nácviku opuštění Orionu po přistání (říjen 2015)
Samantha Cristoforetti bude velitelkou mise NEEMO 23, která začne za pět dnů.
Posádka NEEMO 23 je čistě ženská 🙂
A jak by se tam ti Evropané či Japonci dostali, Cena letenky bude astronomická to určitě Kongres neschválí. Smyslem Artemis je dokázat, že Amerika je jasně první a nikoli dělat nějakou charitu. Nápad, že by tam Američané vezli Rusa je též dobrý a zbytečný, vždyť Rusové mají trampolínu.
Evropané dodávají servisní moduly Orionu. Mají tedy jisté místo v posádce.
Evropané, pokud se nemýlím dodávají SM jen pro zkušební lety v zájmu jejich urychlení. Místo mají jisté na GAT, na Měsíc o tom silně pochybuji, neboť Artemis je čistě Americkou záležitostí a vznikl mnoho let po smlouvách na GAT
Artemis není čistě americkou záležitostí. NASA na tomto programu spolupracuje nejen se soukromými firmami, ale i s ostatními agenturami – viz třeba úvahy o možnosti zapojení evropského landeru HERACLES.
Jistě jste vidět administrátora NASA, jak objíždí s Artemis partnery, třese si rukou s Japoncema, Němcema a Kanaďanama. Asi to nebylo se zprávou, že Američani budou jediní na Měsíci a ostatní budou škrábat brambory na Gataway
Tak ty brambory mě dostaly. 😀
Z části diskuze tedy čtu charakteristiku daného ženského genderu (nevím zda je zde řeč o pohlaví nebo genderu – část dnešních poblouzněných to striktně oddělují) 😀
1. Modelka nebo bývala modelka nebo aspoň šik krasavice, která i přes přemlouvání nakonec nechtěla být modelkou.
2. Vysokoškolsky vzdělaná v technickopřírodních vědách, nejlépe s profesůrou z alespoň 2 oborů.
3. Fyzicka zdatná a zdravá.
4. Zkušenosti s vesmírným programem.
5. Gender, pohlaví, barva fasády apod. dle aktuální politické objednávky. Váha bodu 5 také dle aktuálně platné doktríny.
😀
Jinak co se týče smíšených týmů, tak u záchranářů, prvovýsadkových týmů do život ohoržujících situací apod. by neměla být mezi muži žena (pokud by byla třeba 1 mezi 10 pány a ještě typ „modelka“) – potřeba podvědomé ochrany u takových týmů snižuje efektivitu k úpěchu/přežití týmu jako celku. toto nechť si odmítači prodiskutují s psychology. Kdyby jich bylo relativně více, tak už to vadí méně. Ovšem toto se na západě mění. Mění se tak i postoj k ženám u běžných můžů plíživě (a za určité situace se jim to moc nehodí/nelíbí), ale je to mimo tuto dikuzi.
U dvojice muž žena v praxi např. slaňující do nebezpečnějšího prostředí jde lehčí a slabší do bordelu první. Když se dotyčnému něco stane, tak silnější ho nměajk za lano vytáhne. Slabší silnějšího/těžšího ne.
Tohle mozna plati pro pomer zeny:muzi 1:10, ale pokud je to blizke 1:1, tak ty teamy docela funguji.
Myslím že astronautky narozené v 60.letech budou už věkově a fyzicky mimo. Wilson a Dyson neletěli 9 let a nejsou nominované – takže asi nemají šanci do budoucna, McArthur a Walker totéž. Sunnita Wiliams sice asi poletí, ale nejspíš to bude její poslední mise. Velkou šanci má geoložka, a astronautky, které letěli loni, letos nebo v příších letech, protože v prvních dvou třech misích určitě poletí zkušení astronauti. Reálné hodnocení kvalit jednotlivých členek ale neznáme, napoví druhá nominace. Pro podporu NASA je důležité, aby letěly ženy, a NASA má dostatek zkušeností a astronautek, ze kterých bude vybírat. Navíc DragonRider a Starliner dodají novou generaci zkušených astronautů a astronautek.
Ja jsem pro Christinu Koch, nevim proc, ale nejak jsem si ji oblibil. Jeji zivotopis je velice zajimavej. Ma zkusenosti s praci v izolovanem prostredi, zkusenosti si vedenim tymu a je to vedec. Myslim, ze to jsou dobry predpoklady…
Přiznám se, že je to i moje favoritka.
Díky za zajímavý článek.
Ženy v historii NASA od počátku zaujímaly významnou vědeckou úlohu a jak známo, hlavně v programu Apollo. Několik nedávno vydaných knih na toto téma hovoří jasně.
Žena na Měsíci tedy podle mě bude zastupovat všechny ženy, pracující pro vědu a pro kosmonautiku obzvláště.
A to si ženy zaslouží.
Vyslání ženy na Měsíc také nastaví zrcadlo velké části lidstva, která ženu považuje za cosi méněcenného.
Já NASA zcela chápu. Získat politickou a současně voličskou podporu je u akce, která pro většinu národa bude jen opakováním akce staré více jak 50 let, není žádná legrace. Takže, jak se říká, kam čert nemůže, tam …. atd 🙂
Samozřejmě, já tý holce fandím. To víte, v dnešním Orionu bude asi o dost větší komfort než v tehdejším stísněném APOLLu. To víte, vydržet 14 dní v kabince zvící kabiny osobáčku s dvěma nemytými chlapy bez toalety a možností umýt se či vyvětrat by bylo opravdu kruté ( i když i takové jsou, ale asi by pro let nebyly vhodné). Navíc dnes už mají i kvalitně trénované kosmonautky a mnohokrát lepší životní podmínky. Myslím že heslo „první žena na měsíci“ veřejnost vezme s nadšením. Jo, můžeme si vzpomenout na stejnojmenný Langův film, na kterém spolupracoval i Herrman Oberth, rodák s Rumunského Sibiu. Krásné město, byl jsem tam před pár letyna motorce, i když jsem pamětní cedulku neviděl…
Ženám se ve vesmíru nikdy moc nedařilo a první narození dítěte na ISS by mohlo všechno změnit.
Nevím, jestli jste to napsal vážně, nebo jako vtip. Ale narození dítěte ve vesmíru rozhodně v nejbližších letech skutečně nehrozí.
Když už i NASA připouští, že se problematikou sexu ve vesmíru zabývá, netvrdil bych, že to v nejbližších letech nehrozí. Přece jenom délka pobytu ve vesmíru se prodlužuje a smíšené posádky jsou již zcela běžné.
Jde o neskutečně komplexní problematiku. V nejbližších deseti letech nic takového nečekám.