NASA žádá o rozpočet pro návrat na Měsíc

Od ukončení programu Apollo má NASA již potřetí mandát Bílého domu k obnovení pilotovaných letů na Měsíc. Space Exploration Initiative (SEI) George Bushe staršího i Vision for Space Exploration (VSE) George Bushe mladšího však z rozpočtových důvodů skončily dříve, než se mohla rozjet výroba hardwaru. Na rozdíl od tehdejších iniciativ je však nyní v pokročilé fázi stavby jak nosná raketa SLS, tak kosmická loď Orion pro dvě úvodní mise do blízkosti Měsíce, plánované na roky 2020/2021 a 2022. Toto aktivum nabízí jedinečnou příležitost uspokojit nedávnou výzvu Bílého domu přistát na Měsíci do konce roku 2024. V posledních šesti týdnech NASA připravovala technický plán a související návrh rozpočtu, který umožní zadat průmyslu zakázky na lunární lander. Bílý dům s navrženým rozpočtem na fiskální rok 2020 souhlasí, avšak jisté riziko je očekáváno v názoru Kongresu. Toto politické riziko je pro celý záměr momentálně větším problémem než případné technické překážky. Pokud Kongres expedici odmítne, nebude jasné, kdy přijde čtvrtá příležitost.

Lunární lander, koncept Lockheed Martin, duben 2019

Lunární lander, koncept Lockheed Martin, duben 2019
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com

Pozměňovací žádost o rozpočet NASA na fiskální rok 2020, finančně zabezpečující plán přistání, byla Kongresu doručena v úterý 14. května. Již 13. května NASA uspořádala telekonferenci s podrobnostmi o této žádosti. Administrátor NASA Jim Bridenstine si je jako bývalý člen Sněmovny reprezentantů vědom toho, že plán prezentovaný v Kongresu musí být přesvědčivý, apolitický a naléhavý, doprovázený realistickým návrhem financování. Jinak tento plán nebude mít šanci a bude mrtvý již v okamžiku doručení Kongresu. Prezentace má přesvědčit zákonodárce, aby zrychlený harmonogram podpořili. Mise bude představena jako nadstranický, národní cíl. Součástí prezentace musí být odpověď na otázky, proč letět znovu na Měsíc a proč má být výsadek oproti původnímu záměru počítajícímu s rokem 2028 urychlen o čtyři roky. V souladu s tímto urychlením prezentuje NASA navýšení požadovaného rozpočtu jako rozpočtový přesun finančních prostředků, původně plánovaných na následující roky, dopředu na rok 2020. NASA tedy žádá Kongres o souhlas s přesunem značného objemu práce a peněz vpřed.

Koncept pilotovaného lunárního landeru Lockheed Martin

Starší koncept pilotovaného lunárního landeru od Lockheed Martin
Zdroj: https://prnewswire2-a.akamaihd.net

Teprve v příštích měsících bude zřejmé, zda bude NASA s prezentací plánu úspěšná, nebo ne. Představitelé NASA si uvědomují, že mohou být vyzváni k ústupkům z některých požadavků a musí být na tyto výzvy připraveni, aby dosáhli harmonogramu. Tím by pravděpodobně vznikly další technické problémy a plánovací překážky, které by bylo potřeba překonat. V zájmu udržitelnosti termínu 2024 by NASA potřebovala mít schválený rozpočet s dodatečnými finančními prostředky již do začátku příštího fiskálního roku, aby mohla počínaje 1. říjnem 2019 uzavírat kontrakty.

Bridenstine prohlásil, že základní plány NASA zůstávají nezměněny, pouze budou změny v harmonogramu stavby stanice Gateway. Stanice je v architektuře lunárního přistání užitečná jako místo pro agregaci hardwaru, umožňující mimo jiné udržet vícenásobnou použitelnost vzletového modulu landeru. Primárním cílem je urychlení expedice na Měsíc v roce 2024, k čemuž stačí mít z celé plánované stanice na oběžné dráze Měsíce pouze pohonný a energetický modul PPE a malý hermetizovaný modul se spojovacími uzly, umožňující připojení Orionu a lunárního landeru. Teprve později má následovat zajištění udržitelnosti nepermanentní lidské přítomnosti u Měsíce a na jeho povrchu. Ta bude podpořena například obytnými moduly stanice Gateway. Technické detaily nového agresivního harmonogramu by měly být prezentovány na zasedání Komise pro pilotované lety a průzkum, které bylo odloženo na 28. a 29. května. Prezentace má ukázat, že NASA dokáže výzvu Bílého domu splnit.

Nákladní lander pro Měsíc od Blue Origin

Nákladní lander pro Měsíc od Blue Origin
Zdroj: https://www.blueorigin.com/

V únoru, tedy ještě v době plánu lunárního přistání na rok 2028, vydala NASA směrem k průmyslovým společnostem poptávku k předkládání studií sestupového modulu landeru a přeletového stupně pro přepravu landeru z Gateway na nízkou oběžnou dráhu Měsíce. Vzhledem k naléhavosti termínu 2024 NASA změnila názor a v dubnu zveřejnila úmysl sloučit studie a rozšířit poptávku o návrhy studií vzletového modulu. Tento úmysl je odůvodněn zájmem o rychlý vývoj a letové demonstrace integrovaného lunárního landeru. Takový přístup má komerčním společnostem poskytnout větší flexibilitu a svěřit větší odpovědnost při vývoji celkového designu landeru a umožní podávat i návrhy na dvoustupňové landery oproti původnímu třístupňovému záměru. Změna současně umožní uzavírat smlouvy na celý lander místo původně uvažovaných samostatných smluv na jednotlivé moduly landeru. NASA tedy nyní plánuje požádat společnosti v podstatě o poskytnutí služby pro lunární přistání – o návrhy na stavbu landeru, dopravu jeho jednotlivých dílů komerčními raketami ke Gateway a jejich vzájemné spojení. Stejně jako v předchozí výzvě, i nyní NASA uvedla, že první fází budou počáteční studie popisující způsobilost a schopnosti uchazeče v implementaci technologií do navrhovaného modulu s minimalizací rizik a při respektování platných norem. Aktualizovaná formální poptávka s podrobnými informacemi o celkové strategii akvizice a s konkrétními hodnotícími kritérii má být vydána koncem května.

Lunární lander, koncept Blue Origin, květen 2019

Lunární lander, koncept Blue Origin, květen 2019
Zdroj: https://www.blueorigin.com

Vývoj landeru na komerční bázi je nejnaléhavějším prvkem potřebným k dosažení cíle přistání v roce 2024. Vzhledem k záměru posunout vývoj prvků landeru dopředu oproti dosavadnímu plánu budou s vysokou pravděpodobností jeho základem stávající technologie. Gerstenmaier řekl, že naléhavost donutí komerční partnery vybrat stávající technologii, adaptovanou pro lunární misi. Není čas na vývoj nového motoru nebo nádrží, což jsou komponenty, v nichž musí mít partneři jasno v první řadě, aby se posunuli kupředu. Očekává se, že během dvou měsíců budou všechny prvky landeru v seriózní studii. Následné zakázky by pak mohly být uzavřeny již v říjnu, aby společnosti pracující na konceptech landeru certifikovaného pro posádku mohly pokročit směrem k výrobě a testování hardwaru. Celá mise bude kvůli omezením daným nutností urychlené realizace poměrně minimalistická.

Vizualizace landeru Blue Moon po přistání.

Vizualizace nákladního landeru Blue Moon po přistání
Zdroj: https://www.blueorigin.com

Na fiskální rok 2020 je v rozpočtové kapitole Deep Space Exploration Systems pro urychlení vývoje integrovaného komerčního lunárního landeru k již dříve navrženým 363 milionům dolarů požadována dodatečná miliarda dolarů. Ta je částečně kompenzována snížením finančních prostředků na Gateway o 321 milionů dolarů, což odpovídá plánu NASA pouze na „minimální“ Gateway v roce 2024 a na odklad vývoje jejích dalších segmentů do budoucna. Pro včasné zajištění SLS a Orionu k misi EM-3 na rok 2024 je požadováno dodatečných 651 milionů dolarů. Bridenstine zdůraznil, že tento nosič a kosmická loď jsou naprosto kritickým prvkem architektury. Podle Gerstenmaiera není v SLS v zásadě nic chybně, jen si NASA špatně vyložila náklady a čas potřebný k výrobě prvního exempláře.

Přehled dosud zveřejněných položek z rozpočtové kapitoly pilotovaného průzkumu. Prázdná pole neznamenají nulu, ale dosud nezveřejněný údaj.

Přehled dosud zveřejněných položek z rozpočtové kapitoly pilotovaných průzkumných systémů. Prázdná pole neznamenají nulu, ale dosud nezveřejněný údaj.
Autor: Jiří Hošek

V rozpočtové kapitole Exploration Technology je dodatečně požadováno 132 milionů dolarů na technologie podporující různé klíčové schopnosti na povrchu Měsíce, jako solárně-elektrický pohon či demonstrace výroby vody z polárního ledu. Rozpočtová kapitola Science je v pozměňovací žádosti navýšena o 90 milionů dolarů na vědecký robotický průzkum oblastí jižního pólu Měsíce před pilotovanou misí. Celkem je tedy na podporu pilotovaného přistání v roce 2024 dodatečně požadováno pro fiskální rok 2020 necelých 1,9 miliardy dolarů, z čehož je 0,3 miliardy přesunuto z programu Gateway, takže úsilí o navýšení rozpočtu NASA se týká částky 1,6 miliardy dolarů. Bridenstine zdůraznil, že kromě Gateway není navržena redukce financování žádných jiných programů NASA.

Pro fiskální roky 2021 až 2024 se očekává vyšší finanční požadavek. Jeho výše bude ovlivněna faktory, které budou teprve stanoveny, jako například zvolená přijatelná úroveň rizika, výběr mezi spolehlivostí a zálohováním systémů, počet testů landeru v upřesněném harmonogramu a podobně. Bridenstine při této příležitosti oznámil, že lunární mise 2024 bude mít název Artemis, po sestře-dvojčeti Apolla a řecké bohyni Měsíce.

Osvětlený okraj kráteru Shackleton. Jižní pól se nachází přibližně uprostřed fotografie.

Osvětlený okraj kráteru Shackleton. Jižní pól se nachází přibližně uprostřed fotografie.
Zdroj: http://lroc.sese.asu.edu

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://spacenews.com/
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2019/04/lunarlander-apr19-879×485.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/05/47574260341_5217805543_k.jpg
https://prnewswire2-a.akamaihd.net/…/def_width/2700/version/100011/type/1
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_bluemoon.jpg
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_bluemoon_topdeck.jpg
http://lroc.sese.asu.edu/…/pictures/629/content_02_shack_m1224655261_952p.png

NASA žádá o rozpočet pro návrat na Měsíc, 5.0 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 4 346 times, 3 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (13 votes cast)
(Visited 4 346 times, 3 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


66 komentářů ke článku “NASA žádá o rozpočet pro návrat na Měsíc”

  1. Alois napsal:

    Každý projekt, pokud hodlá uspět, by měl mít dobrou obchodní značku. Artemis jak se zdá takovou značkou může být, po Man on Moon se Voman on Moon, dobře poslouchá. I Kongresu by se mohlo dobře rýmovat. Před zhruba 100 lety točili v Německu film Žena na Měsíci a filmaři pro tento účel objednali pro natáčení u tehdejšího průkopníka kapalinových raket prof. H. Obertha skutečnou raketu. Film tehdy vzbudil obrovský zájem a hlavně posunul let na Měsíc z oblasti sci-fi do reality, stačilo již jen postavit dostatečně velkou raketu. Když se tak po několika desítkách let stalo byl prof Oberth oficiálním hostem NASA na startu Američanů na Měsíc. Pak že se historie neopakuje.

    • Kenny007 napsal:

      Zajímavý název projektu. Ale trochu ironie je, že v mytologii Artemis zabila Oriona. Tak snad se jí to tentokrát nepodaří.

      • Jiří Hošek napsal:

        Dovolím si zde citovat vyjádření Romana Vyhnánka z jiné diskuse:
        “Oriona, svého přítele, zabila Artemida nevědomky, zlou intrikou svého bratra Apollona. Oriona potom, co poznala svůj šíp v jeho zádech, vyzdvihla na nebesa.”

  2. Kamil napsal:

    Ještě chybí položka: technická podpora v místě přistání (Space X)

  3. Mário napsal:

    No myslím že ak to neprejde tak na mesiac nás dopravia súkromníci. Vďaka tomu inteligentovi čo sedí v bielom dome pôjde čoskoro celosvetová ekonomika do recesie a to bude znamenať jediné. Že rozpočet pre NASA sa bude zmenšovať. Problém je že pri plánovaní ešte nikto netušil že súkromníci budú tak rýchlo postupovať a že by boli schopní znížiť celkové náklady. Stopnúť SLS v tomto štádiu je už nezmysel a treba ju dokončiť. Ak sa nemýlim SLS vyrába Boing a robia len to čo doteraz. Netreba hľadať cestu ako ušetriť alebo popohnat vývoj keďže zákazník nemá kam ísť. A doteraz vždy ochotne zaplatil peniaze navyše.

    • frank napsal:

      Prosil bych nehovořit o recesi ani z recese, najmě když je to evidentně převzato od těch novinářských pisálku, kteří nevědí co je to ekonomický cyklus, ale “dobře vědí” kdo za něj může 🙂 🙂
      Ostatně to co dělá Trump je jen diskontovaná materializace faktu, že zhruba za 5 let se nákladová cena čínského zboží, při započítání dopravy, srovná s nákladovou cenou v chudších státech USA. To ovšem nedělá Trump, ale Ústřední Výbor Komunistické strany Číny, kterému došlo, že dlouhodobě nelze lidi nechat vyrábět zboží v hodnotě stovek dolarů a platit jim za to mzdu na úrovni rozvojového státu. Mzdy už zvedli a teď je čeká placení druhého pilíře státu, tedy penzijní reforma, která zavede důchody. Mezitím už budou muset přemýšlet, jak splatit vnitřní dluh Číny, který asi trojnásobně převyšuje hodnotu jejich devizových rezerv, pak přijde opravdová světová recese a bude se s láskou vzpomínat na ” inteligenta z Bílého domu” 🙂

      Posledních deset let se ve světě razí praxe , že z recese se dá dostat státními zásahy, takže si dovedu představit, že program ” Na Měsíc” může klidně být hladovou zdí nebo americkou náhradou výkupny odpadu Evropské centrální banky ( garantovaný program odkupu dluhopisů prakticky jakékoliv kvality) , praxe která Evropu dusila tak dlouho až ji ekonomický cyklus doběhl a teď už neví, kam snižovat sazby, aby podpořila ekonomické nerovnováhy v EU a tím zachránila euro(myšlenku)….

      • Vladimít Todt napsal:

        Tímto se zabývám 12. rok a docela stručně za mě OK popsáno. Však už taky MMF má např. studii co a jak by muselo být, aby se zavedly záporné úrokové sazby při další recesi i pro lidi, resp co by to znamenalo za jakých podmínek. Ale to jsme mírně mimo, i když to s rozpočtem NASA do budoucna vlastně souvisí.

  4. zdeňek napsal:

    Super článek. Více takových. Už aby s tím sakra přidaly na rychlosti. Už se nemůžu dočkat.

  5. Doplním, i když to tak z článku nevyplývá, že Gateway je stále středobodem amerického lunárního programu. Škoda také, že se článek nevěnuje také roli dalších mezinárodních partnerů, zejména ESA a CSA. Pro celkový obrázek je to myslím si nezbytné.

    • Jiří Hošek napsal:

      Květnový díl seriálu Gateway je v přípravě a měl by vyjít přibližně za dva týdny, aby reflektoval aktuální informace ze zasedání Komise pro pilotované lety a průzkum, které bylo odloženo na 28. a 29. května. S Dušanem jsme diskutovali, zda informace obsažené v dnešním článku vydáme až jako integrální součást květnového dílu, nebo je vyjmeme a vydáme jako aktualitu. Společně jsme dospěli k rozhodnutí, že druhá varianta bude lepší.

      Roli mezinárodních partnerů v programu Gateway jsme se věnovali v minulých dílech seriálu. Pro květnový díl je již zpracován odstavec týkající se vydané žádosti CSA z 26. dubna o návrhy na práce ve fázi A vnějšího robotického systému DSXR pro Gateway.

      • To jsme se nepochopili. Měl jsem na mysli roli zahraničních partnerů v Artemis.

        • Jiří Hošek napsal:

          Mám přístup pouze k veřejně dostupným zdrojům, takže o roli zahraničních partnerů přímo v programu Artemis nic nevím. Vím pouze, že v květnu proběhly separátní schůzky administrátora NASA s prezidenty CNES a ASI.

          • Martin Havrila napsal:

            Dobry den, neviete preco pan Bridenstine vynechal DLR, ked uz bol na ceste po Europe?

          • Jiří Hošek napsal:

            Pokud vím, tak obě jednání proběhla minulý týden ve Washingtonu. Na otázku ohledně Německého střediska pro letectví a kosmonautiku neznám odpověď.

          • Martin Havrila napsal:

            Aha, dakujem za vyvedenie z omylu. Urcite bude zaujimave dozvediet sa, o com vlastne rokovali.

        • abecedko napsal:

          Co sa tyka ESPRIT, tak momentalny sa uvazuje s lateralnym dokovanim na habitat modul
          v konfiguracii PPE-HABITAT.
          Originalny koncept bol PPE-ESPRIT-UM stack.
          S UM sa v novom koncepte nepocita.
          Ako bude vyzerat tanto novy habitat nie je zatial zname.

          • Jiří Hošek napsal:

            Michal Václavík má na mysli zapojení zahraničních partnerů přímo do vývoje lunárních přistávacích a povrchových systémů. Aspoň tak to chápu.

  6. Radoslav Karásek napsal:

    Chápem to správne, že prezident dal NASA výzvu, aby pristáli do roku 2024 a teraz NASA má pred kongresom obhájiť, prečo je nutné stihnúť to o 4 roky skor, aj keď ten nápad nie je z ich kuchyne?

    • Alois napsal:

      NASA určitě nebude obhajovat proč, to je práce politiků, ale pouze jak a zda je to reálné a za jakých podmínek, zejména finančních. Jiný problém není, v USA je schopná prakticky ihned postavit lander kterákoli aerokosmická firma, ostatně tuším, že je již vypsána soutěž.

  7. JanHonnza napsal:

    Otázka: není známa nějaká, řekněme, komodita, která by se dala z Měsíce dovážet tak, aby trošku strašlivých nákladů umořila? Helium-3 zatím asi ne, je nějaká, alespoň vzdálená představa? Nebo technologický proces- výroba, který by se dal na M. se ziskem provozovat.
    I kdyby to byl jen trpaslík z regolitu – Made in Moon

    • KarelTv napsal:

      Ze ziskem asi ne, ale pokud by tam byla voda, tak by se třeba dala využít, nebo z ní vyrobit palivo, aby se nemusela vozit ze Země a třeba by se tím něco zlevnilo. Těžko říct.

      • Urbis napsal:

        Vzhledem k tomu, jak nákladné je dovážet palivo na oběžnou dráhu, zlevnilo by se toho spousta. Teoreticky všechno, co s vesmírem souvisí.

    • Urbis napsal:

      V první řadě, ono nejde o nějak strašlivé náklady. Cena takového projektu je srovnatelná s dostavbou Temelína nebo vysokorychlostních železnic v Česku. Existují daleko nákladnější projekty s nejistou návratností.

      Co si moc lidí neuvědomuje, že je energeticky méně náročné dovézt materiál na nízkou oběžnou dráhu z Měsíce než ze Země. Takže například pro výstavbu větších vesmírných stanic to určitě smysl dává. V první řadě se ale vyplatí těžit už zmíněné raketové palivo, což by dokázalo zlevnit všechny vesmírné mise. Například cesta na Mars by místo nějakých pěti startů supertěžké rakety stačil jeden s tím, že by se palivo doplnilo u Měsíce.

      • Racek napsal:

        Ovšem energeticky velice náročné je to raketové palivo na Měsíci vyrobit. Pravděpodobně máte na mysli elektrolýzu vody. K tomu ovšem bude potřeba na měsíc dovézt silný energetický zdroj, k tomu asi solární články nestačí. Navíc postavit celé skladovací hospodářství, vyřešit zkapalňování vodíku a kyslíku a složitou logistiku provozu, tankování a pohybu vč. ubytovacích prostorů pro obsluhu a servisní činnost. Víte jak obrovské musí být nádoby na dlouhodobé skladování tisíců tun vodíku? Prostě dnes jsou tyhle myšlenky docela vzdálenou utopií. Rozhodně je snažší a levnější dovážet palivo ze Země. Resp. je to jediné, co se dá dnes a ještě dost dlouho uskutečnit.

    • Hawk napsal:

      Vzhledem k tomu, ze tyto projekty pousouvaji civilizaci dal za nove hranice jsou ty naklady naopak smesne. Mohou se objevit nove moznosti o kterych zatim netusime, bude treba osvojit si nove technologie, ktere muzeme uplatnit i tady na Zemi.
      Otevrou se moznosti pro komercni dopravce, nejak se tam budou muset vozit zasoby a lidi. A jestli bude mezi movitejsi tridou poptavka po trpaslicich z mesicniho regolitu ci vodce s lunarnim ledem, tak proc to zpet nevozit, kdyz po tom bude poptavka.
      Urcite jsou alternativy kam presunout tyto “straslive” penize, otevreni novych humanitnich oboru na univerzitach, vypsat granty na gender studia, postavit dalsi letadlovou lod, zalozit komisi pro dalsi zprisneni emisnich norem, zadotovat mene uspesne podniky apod.

  8. Hawk napsal:

    Trosku vadou na krase je fakt, ze cast penez se urizla z Gateway. Ja jsem velkym fandou navratu lidi na Mesic, ale prave Gateway jsem vnimal jako jakousi zaruku, ze navrat na Mesic a jeho intenzivnejsi vyzkum/pruzkum bude dlouhodobejsi zalezitost. Co si budeme povidat zakladna na povrchu by bylo lepsi reseni, ale stala by pravdepodobne nekolikanasobne vice nez Gateway.

    • Brodský napsal:

      No co si povídat, už to zase vypadá na politickou akci a ne na vědecký vývoj.
      Jen tak pro zajímavost: ISS se odhaduje na 4600 tun, a příkon slun. panelů asi 100 kW. A to je skutečná stanice asi pro 6 lidí v kosmu. A hezky vědecky využívaná. Zatím plán vypadá na to, že se má zopakovat to, čeho se dosáhlo s Apolem

    • NASA na přímý dotaz potvrdila, že Gateway zůstává středobodem lunárního programu NASA. Takže obavy stranou 🙂

  9. lvy napsal:

    Když se na to podíváte s nadhledem, tak zjistíte, že jde zase a opět jen o peníze a ego. Lidé v NASA jsou si vědomi, že končí jejich dny, kdy oni byli ti, co směřují vývoj a dělají velké věci. Jakmile nastoupí soukromé společnosti, bude NASA jen paběrkovat a kupovat si dopravu. Dneska jsou schopni z toho ještě vytřískat přes spřátelené firmy hodně zajímavé peníze a to obzvlášť pokud jde o čas. Prolítnou tam miliardy, které však nijak nepomůžou dalšímu vývoji, protože se za ně vyrobí jednorázové věci, které do budoucna nebudou k ničemu.

    Když se to tak vezme, je to vlastně hodně smutné a je to konec NASA jak jsme ji znali. Je to taky konec SLS, protože už i lidé v NASA pochopili, že protlačit více startů bude nemožné, protože to půjde jinak mnohem levněji. Inu vše se mění, svět se mění, ale tady si ještě pár lidí vydupalo, že to vydrží dalších pět a více let než ztratí veškerý vliv v rozhodování o miliardách

    • Dušan Majer napsal:

      NASA bude mít pořád neotřesitelnou roli díky vědeckým sondám, které budou studovat všechny možné detaily vesmíru kolem nás.

    • Hawk napsal:

      Kolik je soukromych tezkych nosicu schopnych dopravit lidi na Mesic?

      Pravda je ze nejsou zadne a na vzdusnych zamcich vcetne zaklinadla ala Starship a podobnych vizich se rozumne planovat neda, zejmena kdyz jde o paterni dopravni system projektu Artemis a Gateway.

      • Jiný Honza napsal:

        Tak na dopravu člověka na Měsíc nějak extra velkou raketu nepotřebujete. Podle mě by stačily všechny dnešní velké rakety FH, Delta IV Heavy, Ariane V a možná i Proton, Atlas V a Long March 5. Co z toho jsou “soukromé” nosiče je otázka.

        Samozřejmě se bavíme jen o dopravě tam. Pokud už na Měsíci už bude zázemí a návratový stupeň, nebo palivo pro cestu zpět, neměl by to být problém.

    • jregent napsal:

      “konec NASA jak jsme ji znali”
      NASA jako organizátora vědeckých projektů dlouho nic nenahradí, nevidím její budoucnost černě

    • Urbis napsal:

      Naprostý nesmysl. NASA by si naopak ráda dopravu kupovala a zaměřila se na své skutečné cíle. Podporuje soukromé firmy v čele SpaceX jak se dá. Ale soukromá raketa o schopnostech SLS neexistuje a ještě dlouho nebude

      • Jan Jančura napsal:

        Souhlasím, i pro raketu NASA dodávají soukromé firmy její zásadní části. Zřejmě by si tehdy ráda objednala celou raketu, ale z různých důvodů to nešlo. Snad nadejde doba, kdy si bude moci objednat celou, tak velkou raketu od soukromé firmy. Jinak i ty soukromé firmy si zase rády objednávají od NASA různé speciální služby.
        Osobně si myslím, že na postavení NASA se nic zásadního nezmění, když tak k lepšímu, nebude se muset start o vývoj velkých raket, stejně jako armáda USA.

    • frank napsal:

      Nasa není něco, co by si muselo uvědomovat, že jí končí dny, navíc vesmír a jeho průzkum je jen špičkou ledovce z toho, co NASA ve skutečnosti dělá 🙂

      Když započítám i NACA, tak tady máme jedinečnou organizaci, která pracuje déle než 100 let a po celou dobu je průkopníkem budoucnosti. Neznám žádnou jinou státní instituci, která by tak dlouho a tak úspěšně stanovovala nové hranice aby je pak opakovaně překračovala.

      Klidně se vsadím, někteří z vás jste na to mladí dost, že ještě za půl století bude NASA stále v popředí světového výzkumu a její zaměstnanci budou stále chrlit patenty v 15-20( momentálně mají ofiko 15 ale kdoví co vznikne, že?) oborech vědy a výzkumu 🙂

      Ps Nasa jak jsme ji znali ” dnes” je vlastně stejná jako jsme ji znali v roce 1999, 1979,nebo 1959 , vladstně tak trochu jako geroj Čapajev byl vsjo vremja vperedi je i NASA stále v popředí 🙂

    • KarelTv napsal:

      Soukromé společnosti nastoupí tam, kde jim za to někdo zaplatí. Jen tak sami pro sebe na měsíc či jinam lítat nebudou. Takže to u vědeckých misí stejně bude pořád záviset na službách pro NASA , ESA, atd. Komerční jsou jen telekomunikace a snímkování.

      • Vladimír Todt napsal:

        Dovoluji si podotknout, že né vždy to je pravda. Je tady firma, jejíž šéf chce mít chatku na jiném tělese a dělá různé podnikatelské kroky, aby si z jejich výnosu na dopravu tam zaplatil/uskutečnil i s chatkou na místě s využitím vedlejšího efektu budování této vize pro další získání financní na hlavní vizi.
        On mu nikdo za to, že tam poletí a postaví si tam chatku, totiž přímo nezaplatil / nezaplatí.

  10. Cx napsal:

    Tak alespoň budou mít pánové z #dearMoon o čem psát 🙂

    • frank napsal:

      já osobně se spíš těším na další generaci popíračů přistání na Měsíci, těch se ještě snad dožiji , to je vždycky náramná legrace ty jejich rádoby ” věděcké kydy” poslouchat 🙂

      • Vladimír Todt napsal:

        Zažil jsem osobně. Nejprve působil normálně. Pak se dostal na toto téma + “vědu” okolo. To jsem poznal, že o tom vlastně nic neví a další pobyt v jeho přítomnosti byl ztrátou času. Již jsem ho poté naštěstí nikdy neviděl. V reálu není o co stát. Je to jak setkat se s fundamentalistickým fanatikem, který opravdu věří, že nás z vesmíru řídí obří špagetové monstrum a při vyprávění o tomto si nasadí na hlavu cedník. Zcela to ovládne i chování v jiných oblastech.

      • Jiný Honza napsal:

        Jako že se podruhé poletí na výlet na Měsíc, pak se to zase celé zařízne a po několika letech začnou další lidi blouznit o tom, že se to vlastně nestalo? Na to se tedy vůbec netěším.

        Pokud vznikne na Měsíci trvalá základna, řady popíračů se smrsknou prakticky na chovance speciálních ústavů.

  11. Jiný Honza napsal:

    Díky za pěkný článek. Těším se na pokračování…. 🙂

    • Jiří Hošek napsal:

      Rádo se stalo. Chtěl jsem zachytit naděje i obavy ke dni doručení žádosti do Kongresu, nezkreslené dalším děním.

  12. Alois napsal:

    Před padesáti lety měla Amerika v závodě o Měsíc alespoň jakéhosi soupeře, v současné době jejímu návratu brání ti, co se snaží přehodit výhybku jiným směrem, nedávno to byl Obama se šutrem a nyní vyznavači mezinárodnosti s GAT. Je celkem smutné že ani po padesáti letech není nikdo krom Ameriky kdo by byl schopen dopravit pilotovanou loď na Měsíc. Pokud Trump prosadí urychlený návrat NASA na Měsíc, potom bych si dovolil parafrázovat Jana Wericha: hodně lidí “bude mít vztek” jako před padesáti let.

    • Jiný Honza napsal:

      Naopak si myslím, že tohle celé je reakce na Čínu. Bez jejich programu směřujícího k přistání na Měsíci by do toho Trump tak nešlapal a byla by tak maximálně DSG s dlouhodobým výhledem na nějaké robotické přistání.

  13. Adam Braun napsal:

    Po roce 1973 mohl být Měsíc ještě více slavnější, pokud by některého kosmonauta z Apolla tehdy napadlo vyfotit se na Měsíci s láhví whisky a archivovat ji do měsíční půdy pro následující kosmické výpravy. Prázdné láhve od šampaňského tam určitě najdou, ale to je velmi malá motivace.

  14. Josef napsal:

    Děkuji za článek.
    Mé myšlenky právě směřují k tomu, jak chce NASA dodržet termín a za 4 roky dostat otestovaný modul (vyrobený soukromníky) s lidmi na měsíc. Je to stejné jako s dopravou lidí na ISS. Kde že jsou ty odhadované termíny prvních startů soukromých společností s posádkou?
    Nepřipadalo to jako velký problém dát do dragonu sedačky. Tím chci říct že NASA chce po soukromnících aby navrhli a postavili modul a krátký termín obhajuje tím že se použijí staré technologie (motory a nádrže).
    Dragon má vše potřebné pro dokování a také není tak snadné do něj zavřít člověka a vystřelit ho do vesmíru.
    Takže pokud srovnám problémy při úpravě (výrobě) soukromé lodě na dopravu lidí k ISS. Všemožné prověrky testy a revize, kuli minimalizaci rizik. Nemyslím si že se rok 2024 stihne.

    U prvního přistání na měsíci byla rizika obrovská a pravděpodobnost že něco selže nepředstavitelná, ale byla to jiná doba. Nešlo o to dělat to bezpečně ale být první. Dnes je to obráceně bezpečnost na prvním místě.

    • Alois napsal:

      Na Měsíci v roce 2024 v rámci projektu Artemis nebudou přistávat soukromníci, ale NASA, jíž potřebnou techniku dodá aerokosmický průmysl na základě konkurzu stejně jako tomu bylo v projektu Apollo.

    • Alois napsal:

      Pokud se týče /ne/bezpečnosti projektu Apollo není to pravda. Celý projekt byl stavěn jako maximálně bezpečný, míra bezpečnosti byla O,999, čili jedna havárie z tisíce. Všechno šlapalo jako hodinky, bravurně zvládli i explozi v SM a dovolili si s poškozeným soulodím si ještě oblet Měsíce.
      Extrémně nebezpečný byl konkurenční projekt Sovětů, naštěstí se nepodařil nosič, jejich kosmická loď se neodvážila ani na prostý oblet Měsíce.

      • Racek napsal:

        Taková míra bezpečnosti nebyla dosažena ani dnes. Možná se to týká některých komponentů, ale když je jich spousta na sobě závislých, tak se pravděpodobnost závady prudce zvyšuje. Sama NASA tehdy odhadovala možnost neúspěchu na cca 50%. A jinak, ta havárie Apolla 13 byla opravdu téměř fatální, kdyby se stala o dva dni později u měsíce, naděje na návrat byla nulová. A ti tři uhořelí z Apolla 1, to bylo vlastně pro NASA štěstí, že se stalo na zemi. Měli totiž dost brzo startovat a požár ve vesmíru by asi zastavil program na dost dlouho, neb by se obtížně hledala příčina.
        Jenom pro upřesnění, sověti tehdy oblet měsíce s návratem. několikrát uskutečnili se základním modulem vycházejícím ze Sojuzu.

        • Radim Pretsch napsal:

          Ad poslední odstavec. To je totéž, jako tvrdit, že SpaceX má s funkčním Dragonem pilotovanou verzi hotovou.
          To co poslali Rusové/ Sověti na oblet Měsíce bylo hodně vzdálené použitelné kosmické lodi. V tom má Alois pravdu. Zond a Apollo jsou dvě zcela nesouměřitelné věci.

          • Racek napsal:

            Měsíční Sojuz byl pro oblet Měsíce s kosmonauty připraven, ale let byl po úspěchu Apolla 8 zrušen. Nemělo to už smysl a s tehdy málo spolehlivým Protonem to bylo pak už jen zbytečné riziko. Existuje pro tohle docela dost literatury. Poté byly ještě uskutečněny tuším dva úspěšné bezposádkové lety.

          • Radim Pretsch napsal:

            To jste mě zaskočil. Doposud jsem měl za to, že Rusové provedli oblet Měsíce s prototypy lodí, připravovanými pouze pro pilotovaný oblet, dvakrát:

            1) Zond 5 startoval 15.9.68 a po problémech s navigací přistál v Indickém oceánu.
            2) Zond 6/12L startoval 10.11.1968 a po selhání přistávacího systému a 5 kilometovém volném pádu dopadl v Kazachstánu. Kabina se nerozpadla a nevzplála, “jen” se zaryla do země. Vnitřní vybavení bylo samozřejmě zničené.

            Já bych se tedy neodvážil tvrdit, že “Měsíční Sojuz byl pro oblet Měsíce s kosmonauty připraven…” A podle mých zdrojů mělo stejný názor i tehdejší vedení lunárního projektu. Byť třeba kosmonauti letět chtěli.

            Také, tedy podle mých informací, nedošlo k žádným dalším úspěšným bezposádkovým letům. Další, a poslední, “Zond” s označením 13L startoval 20.1.1969. Start skončil havárií.

            Můžete mě prosím nasměrovat na zmiňovanou literaturu, ze které jste čerpal své informace vy?

          • Jiří Hošek napsal:

            Nějaký seznam je tady:
            https://en.wikipedia.org/wiki/Zond_program

            Můj seznam se od wikipedie v něčem liší.

            Starty na raketách Proton:
            Kosmos 146, start 10.3.1967, vynesen na vysokou eliptickou dráhu, zánik v atmosféře
            Kosmos 154, start 8.4.1967, nedostal se na plánovanou translunární dráhu
            Zond 1967A, start 28.09.1967, Proton se po 60 sekundách letu vychýlil z dráhy, kabina oddělena záchranným systémem a bezpečně přistála
            Zond 1967B, start 22.11.1967, selhal druhý stupeň, kabina oddělena záchranným systémem a bezpečně přistála
            Zond 4, start 2.3.1968: záměrná autodestrukce při návratu ve výšce 10 – 15 km nad Zemí nad Guinejským zálivem mimo určenou přistávací oblast
            Zond 1968A, start 23.4.1968, druhý stupeň selhal ve 260. sekundě letu
            Zond 1968B, start plánován na 21.7.1968, havárie na rampě, výbuch stupně Blok D zabil tři techniky
            Zond 5, start 15.9.1968: kvůli poruše orientačního systému návrat v záložní přistávací oblasti v Indickém oceánu po balistické dráze, přetížení 20G, želvy přežily
            Zond 6, start 10.11.1968: dekomprese kabiny před vstupem do atmosféry, hlavní padák se roztrhl, přetížení 20G, kabina se při dopadu v Kazachstánu rozbila, želvy zahynuly
            Zond, start 20.1.1969, selhal druhý stupeň, kabina oddělena záchranným systémem a bezpečně přistála
            Zond 7, start 8.8.1969: měkké přistání v Kazachstánu, úspěch
            Zond 8, start 20.10.1970: přistání dle plánu v Indickém oceánu, zvolený způsob přistání byl použitelný i pro posádku, druhý úspěch v řadě, čímž byla splněna Koroljova zásada pro pilotovaný let
            Zond 9, zrušeno pro nezájem
            Zond 10, zrušeno pro nezájem

            Starty na raketách N1:
            N1 3L, start 21.2.1969: Zond, havárie při startu
            N1 5L, start 3.7.1969: Zond, havárie při startu
            N1 6L, start 26.6.1971: maketa lodi Sojuz 7K-LOK a maketa přistávacího modulu LK, havárie při startu
            N1 7L, start 23.11.1972: regulérní loď Sojuz 7K-LOK a maketa přistávacího modulu LK, havárie při startu
            N1 8L, start plánován na srpen 1974, nerealizováno: regulérní loď Sojuz 7K-LOK a regulérní přistávací modul LK

    • Hawk napsal:

      Podle me i kdyz se nestane nic dramatickeho, tak rocni az dvoulety skluz se da cekat. Dodrzeni terminu v kosmonautice u vetsich projektu je relativne vzacny ukaz. A samozrejme musi vyjit vsechny starty SLS bez nehody, jinak se toto vse meni ve scifi.

      • Racek napsal:

        Máte pravdu. Konec konců, já jsem přesvědčen, že se tenhle termín vyhlásil pod heslem “vyhlásíme let na měsíc, bude sláva a nadšení a znovu mě zvolí..”. Příliš často jsem to zažil.
        Sokromě si myslím, že se jedná o jednorázovou akci a  rozhodně ubere prostředky na Gateway. A vůbec si nedovedu představit, že pro tento let budou mít včas postaveno dostek raket SLS, navíc zásoba starých dílů asi už nebude stačit a bude třeba vyvinout nové. Ani logistika celého procesu přistání není dosud jasná. Zatím čteme nějaké verze, které se často mění. No, budeme to najatě sledovat a držet palce. Já jsem pro každou špatnost, jak se říká :-))

    • Jiří Hošek napsal:

      Jsem rád, že se článek líbil.
      Vaše myšlenky ohledně nedodržení termínu jsou opodstatněné. NASA před několika měsíci zpracovala harmonogram s pilotovaným přistáním v roce 2028. Bílý dům však termín prohlásil za nepřijatelný a stanovil rok 2024. NASA potřebuje politickou podporu, teď jde hlavně o získání peněz pro nastartování projektu. Riziko skluzů se bude řešit později.

  15. Jiří Hošek napsal:

    Na základě poptávky z 7. února NASA včera vybrala 11 společností k vypracování studií a k výrobě prototypů pilotovaných landerů pro program Artemis v průběhu příštích šesti měsíců. Vybrané společnosti jsou:

    Sestupový modul – studie
    – Blue Origin
    – Boeing
    – Dynetics
    – Lockheed Martin
    – Northrop Grumman Innovation Systems
    – Sierra Nevada Corporation
    – SpaceX

    Sestupový modul – prototypy
    – Boeing (2 prototypy)
    – Dynetics (5 prototypů)
    – Lockheed Martin (4 prototypy)
    – Masten Space Systems (1 prototyp)
    – Northrop Grumman Innovation Systems (4 prototypy)
    – Sierra Nevada Corporation (1 prototyp)

    Přeletový modul – studie
    – Aerojet Rocketdyne
    – Blue Origin
    – Boeing
    – Lockheed Martin
    – Sierra Nevada Corporation

    Přeletový modul – prototypy
    – Blue Origin (1 prototyp)
    – Boeing (1 prototyp)
    – Sierra Nevada Corporation (1 prototyp)

    Systém pro doplňování paliva – studie
    – Boeing
    – Lockheed Martin
    – Northrop Grumman Innovation Systems
    – Sierra Nevada Corporation
    – SSL

    Systém pro doplňování paliva – prototypy
    – Boeing (1 prototyp)
    – Northrop Grumman Innovation Systems (1 prototyp)
    – OrbitBeyond (2 prototypy)
    – SSL (1 prototyp)

    Celková částka pro všechny společnosti je 45,5 milionů dolarů. Poptávka k předkládání návrhů na vzletový modul má být zveřejněna koncem května.

    Zdroj:
    https://www.nasa.gov/press-release/nasa-taps-11-american-companies-to-advance-human-lunar-landers/

  16. Jiří Hošek napsal:

    Došlo k přejmenování misí. EM-1 je nyní Artemis 1, EM-2 je Artemis 2, EM-3 je Artemis 3.
    Zdroj:
    https://www.theverge.com/2019/5/17/18627839/nasa-administrator-jim-bridenstine-artemis-moon-program-budget-amendment
    Jim Bridenstine tuto změnu po vydání článku potvrdil na svém twitterovém účtu.

    • Racek napsal:

      Tak tenhle rozhovor stojí zato si přečíst. Zejména úvahy o tankování a první ženě na měsíci.

Zanechte komentář