Japonská sonda Hayabusa 2 zahájila včera v 7:30 sestup k asteroidu Ryugu. Důvodem byla inspekce kráteru, který tu na začátku dubna vytvořila pomocí impaktoru SCI (bližší informace najdete v tehdejším článku). Poté, co došlo k vypálení měděného projektilu vůči planetce, se sonda od povrchu vzdálila do bezpečné vzdálenosti. V okolí Ryugu se pochopitelně objevilo větší množství úlomků různých velikostí a proto se od začátku počítalo s tím, že sonda počká minimálně dva týdny, než se odhodlá blíže k povrchu. Během této doby některé úlomky odletěly pryč a jiné sedly na povrch. Nyní je již podle všeho bezpečné zahájit inspekci nově vytvořeného kráteru.
Zdroj: https://i.imgur.com/
Sonda pochopitelně z celého sestupu pořizuje fotografie, které pozemní týmy okamžitě vyhodnocují. Je zatím brzy na předběžná prohlášení, nicméně už teď se zapojení odborníci netají překvapením. Přesná velikost a tvar kráteru se budou muset ještě přesně změřit, ale už na prvních fotkách je vidět, že kráter je mnohem větší než se čekalo. Snímky ukazují, že došlo ke změnám terénu v oblasti široké skoro 20 metrů.
Připomeňme, že před experimentem se očekával kráter s maximálním průměrem deset metrů a hloubkou zhruba metr. Vše samozřejmě odpovídá materiálu, který planetku tvoří, takže i z obrazové analýzy vytvořeného kráteru můžeme získat cenné informace o složení Ryugu. V současné době už se sonda od povrchu opět vzdaluje. Pozemní týmy vyhodnotí nasbírané informace a využijí je k plánování odběru vzorků z tohoto kráteru.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
http://www.jaxa.jp/press/2019/04/images/20190425a_01.jpg
https://i.imgur.com/GIa5gUu.jpg
Kdy bude odber vzorku z krateru ?
Až nasbírají dostatek informací – jak sep íše v článku.
Dekuji za odpoved.
Boli robené nejaké spektroskopické merania z impaktného záblesku ?
Tie by mali skutočne cenu zlata o hmotnosti onoho
vyvrhnutého materiálu z krátera.
🙂
O tom nic nevím. Sama sonda byla schovaná za planetkou, od Země to bylo daleko a ne moc výrazné a malá kamera to nasnímala v optické části spektra.
Poslední dobou přemýšlím nad tím, jestli bude vůbec možné provádět těžbu čehokoli na asteroidech. Při prvním kopnutí / vrtnutí se rozletí prach a šutry na kilometry kolem. Solární panely a kryty kamer dostanou pěkně na frak. A nemůže se čekat týden, než to sedne. A vysavač ve vakuu taky nefunguje. Takže ten Mars nakonec bude asi příjemnější.
Krom mechanickeho buseni kladivem, lze chemicky rozpoustet. Se vzniklou „breckou“ mozna pujde rovnou neco 3d tisknout. Pravda nejedna se zrovna o nam bezne dostupnou chemii, ve vakuu to proste funguje jinak. Viz. clanek, je to spojeno s novymi vyzvami a moznostmi (spousta chem.procesu se uz dnes za draho straka do vakua a absolutni nuly)
Pokud je snímek 20×20 m a kráter má průměr 10 m, leží na dolní stěně kráteru balvany 5m a 3m v průměru. Hloubka kráteru bude přes 3m. Sluneční panely sondy mají 6m. Je reálné nebezpečí, že sonda se panelem střetně s okrajem kráteru, nebo některým z balvanů. Obávám se že odběr z kráteru je natolik riskantní, že se neuskuteční.
Myslím že sonda má v zásobě ještě jeden lander.