Exploze lodi Crew Dragon během příprav na zkoušku záchranného systému za letu je stále předmětem vyšetřování, takže si na výsledky budeme muset chvíli počkat. Již krátce po nehodě se však objevily spekulace o tom, zda tato anomálie nezpůsobí odklad startu nákladní lodi Dragon, který je zatím plánován na 30. dubna. Nebylo to příliš pravděpodobné, protože k nehodě došlo těsně před zážehem motorů SuperDraco, které se na nákladních Dragonech nenachází. Přesto jsme neměli jistotu a v rámci předběžné opatrnosti by se odklad dal pochopit. Jelikož však pár dní po nehodě začal prodej lístků na start Dragonu, je jasné, že start zůstává neovlivněn. Ale přesto bude mít nehoda vliv na průběh mise.
Pokud pomineme misi CRS-8, při které se SpaceX podařilo vůbec poprvé přistát na mořské plošině, pak všechny další Falcony, které vynášely lodě Dragon a měly přistávat, se pokoušely přistát na pevnině. Není se co divit – loď Dragon je relativně lehká, míří na nízkou oběžnou dráhu, což společně s profilem letu umožňuje návrat stupně na pevninu. Jinými slovy – první stupeň má dost pohonných látek na to, aby nemusel přistávat na mořské plošině, která je ve srovnání s pevninou logisticky složitější.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Jenže k explozi Crew Dragonu došlo na testovacím stanovišti, které těsně sousedí s přistávací plochou LZ-1. Výbuch rozmetal do okolí nejen kusy kabiny, ale i obsah nádrží. Připomeňme, že Crew Dragon využívá hypergolickou směs hydrazinu a oxidu dusičitého, což nejsou látky, které bychom mohli považovat za neškodné, spíše naopak. Celá oblast proto musí projít poměrně zdlouhavým procesem úklidu a dekontaminace. Z těchto důvodů není možné, aby se na nedalekou plochu LZ-1 vracel první stupeň.
SpaceX proto sáhne k řešení, které si otestovala v loňském roce na západním pobřeží při misi SSO-A. Tehdy stupeň nemohl přistávat na pevnině, protože existovalo teoretické riziko ohrožení tajné mise NROL-71, která se chystala ke startu na nedaleké rampě. Proto se přistávalo také na mořské plošině, ale ta se nacházela jen 45 kilometrů od pobřeží, ačkoliv běžně je to nejméně 10× dál. U aktuální mise by to mělo být podobné. Jelikož se nemůže přistávat na pevnině, bude přistávací plošina nedaleko od pobřeží – možná jen 30 km daleko. Díky tomu bude snazší dopravit případně zachráněný stupeň na pevninu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/…/2018/12/SpaceX-Launch-with-Smoke.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D4oMNJmXsAAv_7B.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/D4y_hRhXoAARjE4.jpg:large
předpokládám, že LZ-2 je stále příliš blízko místu havárie, nešla tedy také použít?
Ano, dá se to předpokládat.
Myslím, že LZ-1 i LZ-2 mají společnou příjezdovou cestu, takže pokud ta je uzavřená, přistání na LZ-2 by jim nepomohlo.
„k nehodě došlo těsně před zážehem motorů SuperDraco, které se na nákladních Dragonech nenachází.“
Problem muze byt tedy nekde jinde nez v motorech.Pokud se zjisti ,ze problem vznikl diky morske lazni, tak by zdrzeni nemuselo byt tak dlouhe. Se znovupouzitim CD se pro NASA stejne nepocitalo.
Musi se postavit novy testovaci modul, staci zaklad bez sarapaticek a kdyz zkouska dopadne ok, tak neni pro dalsi otaleni duvod.
Veškeré kvaltování toliko pro hovado dobré jest. A v kosmonautice obzvlášť. Takže ať raději vyšetřují pořádně než, aby se to podělalo, až v tom bude posádka. Spěch a podceňování problémů se nevyplatil Rusům (Nedělin, Sojuz 1) ani Američanům (Challenger)
Rekl bych ze se riskovalo, casto i nevedomky, vicekrat a vetsinou s uspechem.
Nemusite spechat, muzete zkouset a zkouset, testovat a testovat, kontrolovat a kontrolovat, naklady nakonec vzrostou tak, ze to musite zabalit. Nakonec na to dojelo STS. Pokud bude takto postupovat SpaceX, tak se bude asi opakovat stejny scenar.
Jen jsem napsal ,ze pokud za problemem stalo vniknuti morske vody, ze neni duvod ke zbytecnemu zdrzeni. Pokud NASA bude po tomto incidentu pozadovat dalsi hromadu testu ,tak je otazka kdo to zaplati a kolik to bude stat. Lety do vesmiru za stavajici situace nejsou superbezpecna zalezitost. A pokud to spolecnost nechce prijmout, tak se letat za statni penize nebude. Otazka je jestli to spolecnost/stat bude zakazovat i lidem, kteri budou chtit toto riziko podstoupit.
Nejdřív musí zjistit, jestli za to opravdu může mořská voda. Pak musí ověřit, že se podobná nehoda nemůže stát i bez ní jen menší pravděpodobností. A nakonec musí tak jako tak zajistit, aby ta voda nepronikala, kam nemá, protože i přistávající Dragon má docela dost paliva a pokud jednou nehodu vyvolala, není radno riskovat, že ji způsobí i kratší kontakt.
Zkrátka z nějakou chvíli potrvá.
Keďže aktuálne je v slušne pokročilom procese výroby CD pre DM-2 (teraz pravdepodobne pozastavaný okrem trunku) je tu adept na test ktorý bude rýchlo pripravený (záleží čo zlyhalo) ak sa podarí pletí na IFA a až nasledujúca kapslula ktorá sa taktiež vyrába poletí na DM-2.
Bylo by zajímavé, kdyby nakonec vyrukovali s kabinou z pad abort testu. Motory SuperDraco má otestované :). Jestli ovšem neleží někde v kopřivách.
Počítalo se se znovupoužitím CD ale již jen pro bezpilotní mise (CRS), nebo?
Ano
Takže příčina bude známa a rovněž,že to u Dragonu nehrozí. Pochybuji,že by SpX nebo NASA riskovalo takový výbuch u ISS.
Niektoré systémy CD a klasického Dragonu sú si podobné no palivový systém pre CD je kompletne prekopaný jediné spoločné sú trysky Draco, palivo, materiál armatúry a snáď nejaké ventily. Dalej pokiaľ viem ak letí dnes letený Dragon tak jeho systémy sú kompletne rozobrané. Jediné čo ostane je pretlaková konštrukcia, oststné systémy
sú kontrlované a vyčistené prípadne vymenené. Čo môže podporovať to že ak za zlyhanie može morská voda súčastný nákladný Dragon nebezpečný nieje, no vôbec to pravda byť nemusí.
Zde půjde o zdržení v měsících, maximálně bych tipoval rok (dle závěrečné zprávy, co selhalo a proč). Jde ovšem také o jisté varování, že naše technika, její spolehlivost a odolnost zatím nedává moc šancí na pilotovaný let k Marsu. Myslím si, že bude nutné počkat až do další poloviny tohoto století (2050+), kdy bych očekával první úspěšné a dlouhodobé mise se stálou základnou. Takovou, která bude bezpečná, odolná radiaci, prachu i výkyvům teplot, se spolehlivými, redundantními systémy, s dostatečnými zásobami pro případ nouze, duálně napájená solár / mobilní reaktor (mimochodem nutný také k výrobě paliva pro návratovou misi, panely nedodají dostatek energie), v neposlední řadě musí být dokončeny lehké skafandry, opět chránící před zářením s dostatečným mobilním zdrojem energie pro recyklační systémy). Umí si někdo představit, že jsou vysláni lidé na misi, kdy mají na hlavu pár tun zásob, při uvažovaném chemickém pohonu se na Marsu vyrábí palivo pro návrat (metan / kyslík) a až bude loď blíže k Marsu výroba selže, tedy nevyrobí se dostatek paliva? Selhání statického testu motorů není v tomto srovnání vlastně nic, ale jak říkám, odhaluje se křehkost pozemských systémů. Lidské dobývání vesmíru ve velké míře zatím neumožňují.
Tak čierno by som to nevidel, ak sa budeme báť na Mars nepoletíme nikdy… Vlády a vládne agentúry sa boja, ostávajú súkromíci. Ak uspeje Starlik SpaceX má mať do 2025 zisky rovné rozpočtu NASA a zárobkok Starliku nebude závisieť od zlyhaní/úspechov na Marse. V spojenectve NASA ktorá dodá potrebné elementy ako reaktor, systémy podpory života či výskum vplyvu radiácie a SpaceX vidím lety na Mars reálne kľudne do 2030.
Súkromníci nikam nepoletia pokiaľ to nebude sľubovať rýchly zisk – a to ešte dlho nehrozí !
Jistá možnost je v tom, že leckdo kdo má peníze se touží zapsat do historie a let na Mars by mohl být dobrou příležitostí.
Jedného takého sme poznali: Steve Fossett.
Všetci vieme prečo SpaceX vznikla a ako vznikla áno zisk za tým môže byť no Falcon 1 za ziskom nebol lebo sa ziskovým nikdy nestal. Ak chceli konkourovať s Falconom 9 stačila im iba aplikovaná vertikálna integrácia memuseli vraziť miliardu do vývoja znovupoužiteľného Falconu 9. Za ziskom je až Starlink no nemyslím že ho chcú na to aby sa nabalili je to príliš veľký risk na životaschopný systém čo má predikcie že zarobí stačí aj taká obdoba ako OneWeb systém čo sa odhaduje že v 2025 bude zarábať 20 miliárd čo môže mať reálny cieľ organizovať lety na Mars a tam sa budú hodiť technológie iných súkromíkov ktorý radi zarobia a ktoré SpaceX rada kúpi. SpaceX ako súkromík vytvorí príležitosť pre zisk aby sa dostali na Mars.
Mozna by stala za uvahu typovaci anketa kdy poleti Dragon s lidmi. Ja uz jsem skeptik a typuju rok 2021. I kdyz v kosmonautice I to muze byt nakonec optimisticke cislo.
2021 je veľký pesimizmus optimista do konca roku a realista polovica 2020.
Už tu zase někdo básní o tom, jak Musk báječně vydělá na Strarlinku a vrazí ten zisk do všeho, co nějak souvisí s Marsem.
Já se naopak denně modlím, aby Starlink nevysosal Muskovu kapsu až do dna. Bude to trvat hezkých pár let, než se peníze vložené do Strarlinku vrátí. A není ani jisté, čí potom budou. Protože, pokud bude zle, Musk prodá spíš Starlink, než SpaceX nebo Teslu.
Ak sa im to podarí tak prečo nie? Ak sa im to nepodarí pokus bol. Teraz na to definitívne majú so zoznaom zákazok za 12 miliárd (infomrácia z cca. januára toho roku) uvidí sa o rok keď bude aspoň 100vka satelitov na orbite.
Pánové, tahle debata trochu utíká od původního tématu, nezdá se vám? Ano, pořád se to týká SpaceX, ale snažte se držet původního tématu více. Děkuji.
Neměla být loď pro posádku projektována jako vícenásobně použitelná ?
Ano, však také je. Stejně jako byl na opakované použití od začátku stavěný i nákladní Dragon. NASA ale na začátku vždy chtěla pro každou misi novou loď. Teprve když jim SpaceX dodala podklady dokazující jejich stav po přistání, tak kývli na opakované používání. U CD se dá očekávat stejný proces.
To znamená, že nápady na působení mořské vody jsou nesmysl.
Zapomínáte na možnost, že došlo k nějaké chybě. Samozřejmě, že se ta voda neměla dostat dovnitř, ale co když se tam dostala? Není možné smést tuhle možnost se stolu jen proto, že kabina je stavěná na znovupoužitelnost.
Tak mě napadlo, že být to loď z jiné země , tak už se (ne)oficiálně spekuluje, že se v ní někdo na oběžné dráze trošku povrtal… 🙂
Spíš teď jsou Rusové víc na koni ohledně dohadů kolem jejich „otálení“ se schválením, aby se ten „krám“ mohl připojit k ISS. Si představte, že by se to stalo po připojení k ISS na oběžné dráze.
tedy je chyba, že si tam spacex na oběžné dráze nedal kameru aby věděl kdo mu tam lezl ? 🙂
Jinak by mě zajímalo, kdy přesně a jak dlouho měli Rusové otálet se schválením, nějak si ten okamžik nemohu vybaviti ?
Pokud vím, tak si NASA a Roskosmos obvyklou cestou a v obvyklých termínech schválily protokol a algoritmy pro připojení a případný postup při nenadálé situaci, tedy přesně stejný postup jaký měli pro připojení raketoplánů, Sojuzů a nákladních lodí všeho druhu, vlastnictví a státní příslušnosti.
Pokud kolem toho rmédia dělala nějakou propagandu tak to musela být spíš média typu sputnik, která občas vypouští “ ruské náhledy “ na věc poněkud neoficiální blafající cestou skrz spřátelené experty na všechno…
Nevybavujete? Tak si skočte zpět do té diskuze u článku o připojení Dragonu. Ta vlna ohledně otálení se schválením ze strany Ruska ještě večer před připojením proběhla i přímo tady na diskuzích kosmonautixu.
ahá tak potvrzením je, že Roskosmos se vyjadřuje skrz diskuse 🙂 Dobrý pokus
Řešilo se to v diskusi, protože Roskosmos tehdy instruoval Kononěnka (velitele expedice), co má dělat. Skutečně rusové s vydáním povolení CD k ISS otáleli ještě ještě večer před připojením.
Skutečnost je taková, že protokoly, postupy a připojovací standardy musely být a byly dávno podepsány jinak by se ani neodstartovalo.
Roskosmos jen potřeboval trošku mediálně přikydnout, lépe řečeno se revanšovat za to jak se jim nepodařilo hodit na posádku ISS tu dírku v Sojuzu.
Roskosmos prostě chtěl dát najevo trošku nedůvěry v nový stroj. A tahle havárie jim teď dává do ruky munici: „Vidíte, vždy je potřeba být ve střehu, zvlášť při prvním připojení.“
Roskomos napřed ohledně DM1 a připojení k ISS naprosto vše odsouhlasil a až pak se začaly dít ty hrátky okolo.
Inu není se co divit, není to vlastně tak dlouho kdy Muska vypoklonkoval Roskosmos z Ruska ( chtěl si tam koupit technologie a přímo kontraktovat rakety) s tím, že děkují a vystačí si sami, teď si drbou hlavu…
Možno, že sa pýtam na hlúposti.
Ale podľa článku na Armádních novinách https://www.armadninoviny.cz/americke-ussf-vesmirne-sily.html majú Rusi v zásobe už len dva Sojuzy, schopné dopraviť posádky na ISS (na viac teraz nemajú navigácie, vyrábané na Ukrajine) a majú objednané miesta u Američanov. Tým zase, teda vlastne SpaceXu vybuchol program Crew Dragonov a pre takýto prípad majú objednané miesta v Sojuzoch. Takže v súhrne mi to pripadá, že koncom roka 2019 možno budú všetci štartovať na ISS z povestnej (Rogozinovej?) trampolíny – alebo tomu zle rozumiem a je to všetko ináč?
Ďakujem za vysvetlenie a ešte raz prepáčte, ak sa pýtam hlúpo.
Ale kdepak. Ukrainská avionika byla na Sojuzu FG. Rusové ovšem přechází na novější raketu Sojuz 2-1a. Ta má ruskou avioniku. A ta ponese i nové lodi Sojuz.
http://www.russianspaceweb.com/soyuz-ms-soyuz2-1a.html
Otázka rozhodně není hloupá, jen se ptejte klidně dál. 😉
Především je zásadní si držet zdravý odstup a nadhled od tohoto Sputniku v opačném gardu, jakým Armádní noviny jsou 🙂
Beru to jako příjemné ozvláštnění v nepříjemném období, však kalifornské přístaní na plovoucí plošině pozorované z pevniny bylo epické.
Věřím, že SpaceX dokáže vše technicky připravit pro přistání na mořské plošině, ale překvapuje mě, že v tak krátkém čase je možné získat potřebná povolení? Nebo je to typ změny, který
probíhá kratším procesem?
Tak jestli ono to nebude tím, že tam nemají EU a komunismus je tam zatím jen v plenkách.
Ja se obavam, ze kdyby v Kolumbove dobe potrebovali na vsechno razitka, certifikace , skoleni o bezpecnosti prace, normy na plachty, lana, kotvy,zachranne cluny a nevim co jeste a dalsi posveceni od 51 instituci, tak by indiani drive objevili Evropu.
Hawk. Sám budete první, kdo bude řvát po povolení a razítkách, až si do prostoru kolem Florida keys vyrazí se svou lodí nějaká jiná loď a začne tam z paluby vypouštět svoje výzkumné raketky a zrovna v době, kdy bude startovat Falcon Heavy.
….nějaká jiná společnost ….
Krome duchaplneho predjimani chovani druhych osob jste toho moc nepredvedl, hezky den
Ale předvedl. Dvojí metr ve vaší hlavě. Jedni asi razítka potřebujou a druzí asi ne.
maro: Nezlobte se, vy jste uplne mimo, kde jsem psal ze nekdo musi mit razitka? Vidim, ze mate obsedantni potrebu mit za kazdou cenu posledni slovo, i kdyz vypotite uplny nesmysl. Ok, tak si ho mejte, ja tady nebudu ztracet cas.
sice se mluvilo o přistávání …
Ale stejně mě nenapadá proč by tam měla jet nějaká jiná loď ? Pokud by odpalovali rakety z lodě, tak mají v Atlantiku asi 10,000 lepších možností než je pobřeží plné lodních tras kolem hranice USA a navíc čím blíž k rovníku tím vyšší nosnost:)
Pokud bude plošina čekat v okolí kosmodoromu, kde je už tak při startu vyznačena uzavřená zóna, pak by těch razítek nemělo být potřeba tolik. Něco jiného by asi bylo, kdyby se musela vyznačit nová uzavřená oblast, ale takhle se využije ta existující – můj názor.
Vypadá to tak. Níže ve zdrojovém tweetu je uvedeno, že FCC žádost (o přistání na mořské plošině) čeká na schválení.
Díky za odpověď a za článek.
Domnívám se, že už možná došlo k udělení onoho povolení, protože s touto informací pracují i zahraniční portály jako s definitivní.
Bavíme se v diskusi o tom, že se zdá být v dnešní době problém postavit spolehlivý systém, který by dokázal dopravit posádku na Mars, nebo třeba opět „jen“ na Měsíc. Jak je možné, že se toto podařilo před 50 lety? A opakovaně! Úspěšně! S technologiemi, které byly několik generací za současnými možnostmi. O kolik zkušeností tenkrát bylo méně? Jakou úroveň měla výpočetní technika? To se tolik riskovalo? Byla jen náhoda, že to tak vyšlo?
Ono to nesouvisí přímo s článkem, ale váže se to obecně na problematiku pilotovaných letů, o které zde jde.
(Prosím, vyhněme se případným komentářům, že program Apollo byl podvod. Díky.)
To je jednoduché. V době Apolla tekly do kosmonautiky mnohem větší objemy peněz než dnes a to se musí někde projevit. Stejně tak se i méně řešilo riziko,méně se testovalo, více se věřilo, že to půjde. Bylo potřeba, aby to šlo rychle. To, že program Apollo nepotkala kromě Apolla 13 žádná nehoda, je sice bezesporu perfektní prací celého týmu, ale svým způsobem to bylo i štěstí. Ta neotestovanost a neprověřenost se mohla projevit. Je to jen o pravděpodobnosti. Dnes je sice k dispozici mnohem lepší vybavení, zkušenosti, materiály, počítače atd. Ale na druhé straně je na vše méně peněz a zároveň se mnohem více testuje. Opět jsme u pravděpodobnosti – kdyby se CD tolik netestoval a k aktuální nehodě nedošlo, taky by třeba taky dokázal udělat deset misí bez nehody. Při té jedenácté by třeba nastaly podmínky, které způsobily aktuální nehodu. Testy se dělají kvůli tomu, aby se tyhle mouchy vychytaly. Jinými slovy riziko tu bude pořád. Jde jen o to, abychom neztratili každou dvacátou, ale třeba každou dvoustou loď.
Apollo 1 patri na prve miesto v zozname nehod v programe Appolo. So vsetkym ostatnym mozno len suhlasit, bola ina doba a teraz je tiez ina.
Samozřejmě, bral jsem nehody za letu, u kterých se dá testováním mnoho odhalit. Apollo 1 bylo vlastně také zkouškou, proto jsem jej nezmiňoval.
Měl bych otázku. O motorech superdraco se uvažovalo pro motorické přistávání modulu s posádkou na zemi. A i v tom případě by používali stejné toxické palivo nebo byly původně navrženy pro jiné palivo ?
Palivo bylo stejné.
Pokud chcete mít superspolehlivé opakovatelně zapalovatelné „simple stupid“ motory, pak musíte použít toto toxické palivo, které se zapaluje jen pouhým kontaktem dvou složek nebo jedné složky s katalyzátorem.