Jak sterilizovat padák pro Mars

Až bude v roce 2021 na Marsu přistávat evropsko-ruská mise ExoMars 2020, bude se spoléhat na 70 kg vážící padák. Jeho demonstrátor nedávno podstoupil zkušební sterilizaci laboratoři Life, Physical Sciences and Life Support Laboratory v Technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC. Mars měl kdysi dávno podmínky pro vznik života, který mohl teoreticky přežít dodnes. V zájmu planetární ochrany jsou vyžadovány určité předpisy a regulace, které musí splňovat mise mířící k Rudé planetě. Velmi důležitá je sterilizace veškeré techniky, abychom na Mars zavlekli pokud možno co nejméně pozemských mikroorganismů.

Momentálně pracujeme s kvalifikačním modelem padáku o průměru 35 metrů, což je vlastně testovací verze, která nám umožňuje finalizovat sterilizační postupy ještě předtím, než dorazí letový model padáku,“ říká Alan Dowson z laboratoře, kde sterilizace probíhá a dodává: „Tento exemplář je protkán tepelnými senzory, které nám umožní sledovat, jak dlouho to trvá, než se ve všech částech složeného padáku dosáhne potřebné sterilizační teploty. Naším cílem je sterilizovat padák na 125°C po dobu 35 hodin a 26 minut. Sterilizační komoře trvalo 44 hodin než dosáhla podmínek, kdy mohla začít samotná sterilizace.

Čistá místnost na Life, Physical Sciences and Life Support Laboratory s certifikací ISO 1.

Čistá místnost na Life, Physical Sciences and Life Support Laboratory s certifikací ISO 1.
Zdroj: https://www.esa.int

Samotná sterilizační pec je součástí jednoho z nejčistších míst v Evropě – laboratoře o ploše 35 metrů čtverečních se specifikací ISO Class 1. Veškerý vzduch v laboratoři prochází dvoustupňovým filtrovacím systémem. Každý, kdo chce vstoupit dovnitř, se musí obléct důkladněji než chirurg před operací. Následně pak projde vzduchovou sprchou, která z něj odfoukne případné zbytkové znečištění.

Pokud bychom si naši čistou místnost zvětšili tak, že by byla velká jako celá pozemská atmosféra, tak by veškeré tolerovatelné nečistoty v ní zabíraly prostor jako horkovzdušný balón,“ přirovnává Dowson a dodává: „Naše certifikace ISO 1 znamená, že v čisté místnosti máme méně než deset prachových částic o průměru desetimilióntiny metru na krychlový metr vzduchu.

Sterilizace demonstrátoru padáku mise ExoMars 2020.

Sterilizace demonstrátoru padáku mise ExoMars 2020.
Zdroj: http://www.esa.int

Samotný padák vyrobila společnost Arescosmo a je tvořen především kevlarem a nylonem, přičemž po sbalení má průměr zhruba 80 centimetrů. Tato kvalifikační jednotka bude nyní odeslána zpět na zkoušky, které prověří, že sterilizační proces nijak neovlivnil mechanické vlastnosti padáku. „Na konci jara bychom měli dostat letový model padáku, který bude čekat stejný sterilizační proces – jen s tím rozdílem, že v něm už nebudou tepelné senzory,“ vysvětluje Dowson.

V této peci již sterilizací prošel menší padák mise ExoMars 2020 o průměru 15 metrů. Ten se bude otevírat v první fázi nadzvukového průchodu atmosférou. Druhý, větší padák se otevře až po zpomalení na podzvukovou rychlost. V laboratoři už pracovali s různými přístroji a subsystémy programu ExoMars, ale aktuální padák je největším samostatným dílem, který bude sterilizován. Pokud bude celý proces proveden správně, měl by zredukovat původní počet mikroorganismů na pouhou desetitisícinu.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://exploration.esa.int/…/d8/ESA_ExoMars2020_parachute_sequence_625.jpg
https://www.esa.int/…Life_Support_Laboratory_s_35_sq._m_ISO_Class_1_clean_room.jpg
http://www.esa.int/…/Heat_sterilisation_of_ExoMars_parachute.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

31 komentářů ke článku “Jak sterilizovat padák pro Mars”

  1. Vencour napsal:

    Jak moc je k věci třeba „Kmen Andromeda“ od Crichtona? Objeví se nákaza a časem zmutuje. Takže se skoro nic nestane.

  2. maro napsal:

    Tak pokud lidi chtějí na Marsu objevit život, tak samozřejmě především proto, aby se zjistilo, jestli je případně kompatibilní s pozemskou RNA a tedy jestli se může nějak do té pozemské přimíchat, jako to dělají viry a ohrozit pozemské živé organismy. Druhá možnost je, že by byl založet na jiných molekulách a tehdy by nás samozřejmě neohrožoval a byl by zajímavý jen kvůli poznání těchto molekul. I na zemi už máme víc molekul, které jsou použitelné jako základ živých organismů a nejsou přitom kompatibilní s RNA pozemský živočichů. Ať už tak nebo tak, lidi taková skutečnost rozhodně neodradí od osídlování Marsu. Nakonec přímo doma na Zemi nám každý rok zmizí několik živočišných druhů, jejich DNA je nenávratně ztraceno a nijak zvlášť nás to netankuje.

  3. Jenom doplním, že při první testovací sterilizaci padáku (pokud se dobře pamatuji bylo to někdy na konci roku 2017), se materiál vrchlíku rozpadl.

  4. Alois napsal:

    Za poslední, řekněme dvě miliardy let spadly na Zemi tuny meteoritů z Marsu pocházející z jeho povrchových vrstev a zcela jistě podobně spadly na Mars tuny meteoritů ze Země, tak jakápak sterilizace.
    Krom toho na Mars dopadly tři sovětské sondy, silně pochybuji, že byly sterilizovány stejně kvalitně jako americké, pokud vůbec sterilizovány byly.

  5. Ľubomír Mlích napsal:

    No nevím jak dlouho ta sterilizace vydrží, … jestli na Marsu přistanou lidé a budou si tam pěstovat potraviny.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.