Druhého března jsme společně sledovali start Falconu 9 s prvním exemplářem lodi Crew Dragon, o den později jsme byli svědky toho, jak se tato kosmická loď poprvé připojuje k Mezinárodní vesmírné stanici. Další dny byly ve znamení fotek, kterým dominovala plyšová Zeměkoule, kterou Crew Dragon přivezl a nyní přichází čas loučení. Mise DM-1 totiž zdaleka není u konce. Sám Elon Musk při postartovní tiskové konferenci prohlásil, že největší strach má z průchodu atmosférou kvůli nesymetrickému tvaru návratové kabiny. V tomto článku najdete psaný online přenos z odletu od ISS a přistání v Atlantiku. To hlavní nás čeká až zítra, ale článek vydáváme už dnes, abyste o této události věděli včas.
Ještě než se dostanete k psanému přenosu, připravili jsme pro Vás základní informace o tom, co nás v pátek 8. března čeká. V 8:00 našeho času začne NASA TV vysílat přenos věnovaný chystanému odpojení – k tomu by mělo dojít v 8:31 našeho času. Crew Dragon se v neděli ke stanici připojil automaticky bez pomoci robotického ramene – stejně tak se automaticky i odpojí a vzdálí od stanice. Po oddělení bude přenos na NASA TV na několik hodin přerušen, zatímco pozemní týmy budu vyhodnocovat připravenost lodi na závěrečnou fázi mise.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Ve 13:30 našeho času začne přenos na NASA TV znovu. Crew Dragon by měl své motory zapálit proti směru letu ve 13:53, čímž zpomalí a sníží perigeum, tedy bod oběžné dráhy, který je k Zemi nejblíže. Následovat bude vstup do atmosféry, během kterého bude loď chránit tepelný štít. Poté Crew Dragon vystřelí padáky, na kterých se snese ve 14:45 do vln Atlantiku. Zajímavé je, že loď bude při návratu prolétávat nad územím Spojených států – obyvatelé kanadských provincií Britská Kolumbie a Alberty, nebo amerických států Washington, severní části Oregonu, Idaho, severní části Utahu, západní Montany, jižní části Jižní Karolíny, Georgie a severovýchodní Floridy tak mohou na ranní obloze vidět loď vstupující nad jejich hlavami do atmosféry. O vylovení Crew Dragonu se postará loď GO Searcher, která již 6. března vyplula z floridského přístavu na volné moře.
Systém, který používáme pro psané přenosy, Vás na novou zprávu upozorní pípnutím a sám novou informaci načte. Není tedy potřeba stránku aktualizovat ručně. Ulevíte tím i serveru, na kterém náš web běží a který pravděpodobně zažije v dalších hodinách další nápor návštěv. Stránku aktualizujte pouze v případě, že se nějaká zpráva neobjeví opravdu dlouho (jinými slovy – nemačkejte, prosím, F5 každou minutu 😉 )
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
https://blogs.nasa.gov/
https://www.elonx.cz/
Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47552.0;attach=1547943;image
https://pbs.twimg.com/media/D0–EOnX0AAsDSR.jpg:large
Sám Elon Musk prohlásil, že největší strach má z průchodu atmosférou kvůli nesymetrickému tvaru návratové kabiny.
To je ale fatálny problém aj v prípade, že kabína pristane dobre.
Tohle Elonovo prohlášení berme s velkou nadsázkou a spíše mířené do senzačních titulků. Nic ho přece nenutilo vysochat nesymetrickou kabinu. Takže to asi problém nebude 🙂
Nútilo, motory Super Draco a to že ich chceli zachrájiť. Ak by boli v Trunku zhoreli by v atmosfére a do Dranonu sa inkak ako aktuálne sú dať asi moc nedali.
Aha. Tak díky za objasnění. Jen mi nešlo na rozum, že po tolika letech vývoje by nedokázali vyřešit něco, co hrozí nebezpečnou situací při návratu. Takže i nadále bych předpokládal, že to problém není a Elonovo vyjádření lze brát s rezervou.
On to ptoblém nieje podľa simulácií NASA a SpaceX (ako odoznelo na tlačovke po štarte) len stále hrozí že sa to môže správať tak ako sa nepredpokladalo žeby mohlo.
Elon na tiskovce odpovídal na otázku, kterou fázi letu pokládá za nejkritičtější.
A odpověď tedy zněla, že průlet atmosférou kvůli asymetrii kabiny.
Takže standardní odpověď. Zbytečně v tom hledáte nějaké jeho obavy, fatální problém nebo snahu o palcové titulky.
Každý systém má nějaké slabé místo a nemusí to být problém. Takže bych z toho žádnou velkou vědu nedělal. Stejně tak se u Falconu Heavy říkalo, že nejnebezpečnější bude oddělení postranních bloků.
No, ono to ale bol najnebezpecnejsi moment. Akurat, ze ho zvladli.
Dufam, ze im to vyjde znovu!
No to bola predsa pointa pana Majera. Nie to, ze by popieral, ze oddelenie blokov bolo najnebezpecnejsie.
Přesně tak, jen jsem tím chtěl říct, že každý systém má nějaké nejkritičtější místo. to, že se o něm Musk zmínil však nemusí znamenat, že by měl někdo panikařit, že je to nebezpečné.
Tak tedy doufejme, že komická loď i přes svou „nesymetričnost“ přežije průchod atmosférou a nezamotá se do padákových šňůr. To by zpozdilo dopravu astronautů made by SpaceX asi dost.
Nestane se vůbec nic. Elon to řekl tak, že pokud někde vidí možnost nějaké „worrisome“ situace tak v té „trochu nesymetričnosti“. Ale samozřejmě taky říkal, že udělali kvanta simulací a že by to neměl být problém. Nakonec ani Sojuz není samozřejmě při sestupu symetrický. Těžiště má posunuté mimo osu a při sestupu má přesně definované které strana je „předek“ a která „zadek“, protože klouže dolů jak žabka a stále udržuje to jedno natočení i řídí náklon pomocí speciálních motorů na peroxid vodíku, aby dodžel sestupový úhel
Hloupý dotaz naprostého laika mimo mísu.
Na ISS je mikrogravitace. Jaká síla způsobuje, že se předměty začnou vznášet? Nemyslím si, způsobuje „pád“ ISS, když stejný úkaz byl vidět i v kabině při startu CD.
Můžeš si to představit různě, buď tak, že jde o rovnováhu odstředivé síly pohybu po Lužnicí a gravitační síly
Nebo
Jako nekonečný volný pad kolem země
Každopádně jak u ISS tak CD jde o stejnou situaci
Po kružnici… Zatracené automatické opravy
Nejlépe to vysvětlovat kdysi dětem jeden sovětský kosmonaut tuším. Ostatní vysvětlení jsou kostrbatá a méně názorná nebo pro laiky zcela zmatečná.
Když jste ve výtahu a ten se s vámi utrhne, tak padáte s výtahem dolu a pocítíte taky mikrogravitaci (obecně stav beztíže) v rámci padajícího výtahu (než se v něm při dopadu na dno výtahovém šachty zabijete).
– Když hodíte kámen normálně šíkmo nahoru do dálky, tak ten po chvíli dopadne zpět na Zem.
– Když hodíte kámen větší rychlostí, tak dopadne dále. Když ještě větší, tak dopadně ještě dále 500 10000 20000 atd. km daleko.
– Kámen letí a snaží se stále spadnou zpět na Zem ke které je přitahován gravitací.
– Zem je ale kulatá, takže jak kámen házíte dála a dále, tak ona pod ním svým zakulacením jakoby více více úhýbá dolu a bude více více vidět, že kámen z větší a větší části Zem oběhne než dopadne.
– Když hodíte kámen rychlostí 7,905 km/s, tak Zem už oběhne celou a ze zadu vás praští do hlavy. Budete mít bouli a řvát bolestí. 🙂
– Když kámen budete házet ještě větší rychlosí, tak bude od Země obíhat dále a dálě po větší a větší elipse až když ho hodíte rychlostí větší než 11,18 km/s tak se utrhne z gravitačního pole Země a už ji nebude obíhat a uletí pryč od Země.
– Tedy kosmické lodí/družice na oběžné dráze Země se snaží spadnout zpátky dolu na Zem, ale letí tak rychle, že než se začnou přibližovat zpět k Zemi, tak ta svým zakulacením pod nimi „uhýbá“ také dolu a ony na Zem zpět dolu nikdy nemůžou dopadnout a tím obíhají kolem Země. Je to tedy stejně jako když padají lidé ve výtahu jako kosmocké lodi, ale výtah nikdy nemůže dopadnout na dno výtahové šachty.
Palec hore!
Skvělé, konečně můžu machrovat před dítětem a krásně mu to vysvětit. Díky !!!
Je tady jedna věc, která vyžaduje dovysvětlení. A to ten šikmý vrh.
Pro vysvětlování první kosmické rychlosti je lepší na šikmé vrhání zapomenout. Vrhejme vodorovně, a to z nějaké nenulové výšky nad povrchem.
Se šikmým vrhem je to tak, že při šikmém vrhu z povrchu Země (vzduch stále zanedbáváme, pochopitelně), i při rychlosti větší než první kosmické, kámen na Zemi spadne.
Místo vrhání (udělení rychlosti šutru) je při vodorovném vrhu apogeum trajektorie (dráhy) šutru. Při šikmém vrhu (šikmo vzhůru), je apogeum níže, než je bod, ze kterého se vrhalo. A když se vrhalo z povrchu, je apogeum pod povrchem. To znamené, že šutr někde při tom obletu Země, do ní vrazí.
Jinak vznášení se ve stavu beztíže různě náhodně způsobují normálně trubulence vzduchu, ventilace – jsou tam větráky, aby se tam hýbal vzduch, zbytkové vibrace apod.
Presne tak a co se tyka „indikatoru beztize“, tak tam proste sekundu predtim bylo zrychleni, tedy fungoval, motory a najednou motor zhasnul a pak uz zacal naplno fungovat zakon akce a reakce. A zemekoulicka se odrazila :-).
Spis nez o akci/reakci tady jde o zakon setrvacnosti. Na volnou castici nepusobi zadna vysledna sila, pohybuje se tedy rovnomerne primocare/nebo je v klidu. Po vypnuti motoru se volnymi casticemi stavají vcechny predmety v lodi i cela lod sama, cela skupina predmetu bude tedy pokracovat rovnomerne primocare stejnou rychlosti a pri tom relativni rychlosti mezi jednotlivymi predmety budou nulove.
Ty předměty jsou ve stejné inerciální soustavě, jako zbytek lodi. To, že se po vypnutí motoru ty věci vznesou je dáno tím, že při práci motorů byly ke stěně/křesle tlačeny silou, která je samozřejmě deformovala (plyšovou Zeměkouli zcela jistě). V okamžiku, kdy síla přestala působit se deformace ztratila, plyšák si „srovnal tvar“ a poodskočil.
Ten důvod, proč se ta hračka odlepí od povrchu, na kterém při práci motorů ležela, je vlastně stejný, jako proč to s cestujícím ve vlaku po zastavení vlaku škubne.
Ta hračka i ten povrch, na kterém leží, je působením neinerciální síly (aka umělé gravitace) trošku zmáčklá/zmáčklý. Když síla přestane působit, přemění se tahle potenciální energie v kinetickou.
I zde platí zákon zachování hybnosti, takže odskočí nejen ta hračka, ale i ta loď, a to na opačnou stranu. Jenže loď má mnohem větší hmotnost, takže si toho nikdo nevšimne.
Pan Todt to napisal uplne presne. Moj oblubeny popis je, ze stav beztiaze na orbite nieje nic ine ako volny pad, akurat ze mame taku velku bocnu rychlost, ze vzdy padame za horizont, v podstate nestihneme spadnut lebo sa vzdy posunieme rychlo nabok. Medzi stavom beztiaze na orbite a volnym padom teda nieje ziadny rozdiel, lebo ta bocna rychlost je konstatna, takzeju nejako nepocitujeme.
Na druhej strane popis pomocov odstredivej sily je uplne nespravny. Jednak je odstrediva sila, len sila domnela(pomocna) a teda v Newtonovskej fyzike neexistuje, podobne ako coriolisova sila. A ak by posobila aj odstrediva sila v protiklade ku gravitacnej, tak by bol silove posobenie v rovnovahe a museli by sme sa hybat po priamke, co orbita urcite nieje.
Ještě jednou palec nahoru. Zajímavé jsou pohyby těles na oběžné dráze. Chtějí-li výše, tak musí zvýšit boční rychlost. Chtějí li k zemi, tak snížit boční rychlost. Vše se musí přesně spočítat podle směru, tahu motoru a délky zážehu. Navíc přistání musí jít po přesným úhlem atd.
Ale no tak. Odstředivá síla je normální pojem stejně jako odstředivé zrychlení. A i vysvětlení s gravitací. Stačí jednoduchý myšlenkový postup. V kosmu ve stavu beztíže, daleko od hvězd a planet spojíte dvě stejné koule dlouhým napnutým lanem a roztočíte je vůči sobě tak, že celá soustava koule-lano-koule bude rotovat kolem svého středu, který je právě uprostřed toho lana. Tedy každá koule působí na to lano odstředivou silou, kterou to lano vyrovnává tahem způsobeným odstředivou silou protější koule. No a teď v jednom okamžiku vyměníme spojující lano za hmotné těleso umístěné přesně tam, kde byl střed lana. To těleso má právě takovou hmotnost, že přitažlivá síla, kterou působí na letící kouli má stejnou velikost jako tahová síla, kterou předtím táhlo lano. Pro kouli se nezměnilo vůbec nic dál obíhá kolem středu soustavy, protože ta odstředivá síla není nyní vyrovnávána tahem lana, ale gravitací hmotného tělesa umístěného uprostřed soustavy. Jak prosté.
No ono je to ještě horší ! Podle Einsteina dokonce neexistuje ani gravitace ale pouze deformace prostoru. Inu musíme se domluvit, protože skutečně podle běžných úvah používáme jak odstředivou sílu tak gravitaci.
Ano gula taha na lano odstredivou silou. Ale otazka znie ake sily posobia len na gulu, co je ekvivalent kozmickej lodi a na gulu posobi len dostrediva sila lana. Ale pri tom popise stave beztiaze bolo povedane, ze tam posobi naraz odstrediva sila a gravitacna, co by znamenalo pohyb po priamke samozrejme a nie kruhovy pohyb.
Popis čehokoli pomocí síly je nesprávný. Sílu nelze fyzikálně definovat, aniž bychom na sílu samotnou odkázali. Ale používáme jí coby matematický předpis, který je v rozumných mezích docela přesný, protože kdybychom na všechno měli aplikovat kvantovou teorii pole nebo obecnou relativitu, moc bychom si nepokecali.
A pokud reagujeme na dotaz, jak to vlastně s tou mikrogravitací je, proč si to tam volně poletuje, tak kombo odstředivá/gravitační síla je pro popis tohoto dostačující stejně, jako neustálé padání za současného neustálého míjení cíle.
Asi tak, jde to jednoduše i složitě
Nesuhlasim, to ze mame obecnu relativitu neznamena ze Newtonovska fyzika je uplne zla, alebo z sa dokonca nepouziva. Na pocitanie orbit sa v kozmonautike stale pouziva. Takze popis pomocou sil je stale korektny pokial nepotrebujeme ist do velkych presnosti, ktore su na hranici meratelnosti.
Odstrediva sila sa pouzije pokial sa meni vztazna sustava, teda ked sa na na sustavu pozerame z ineho pohladu. Miesat ale dostredivu silu a odstredivu silu spolu je nespravne. Ved ak by to tak bolo a posobili by naraz, tak vyslednica sil bola nulova, a podla prveho pohyboveho zakona by sa teleso pohybovalo rovnomerne priamociaro.
Příčin to má hned několik. Jednou z nich je už výše zmíněná potenciální energie namotaná v pružnosti předmětů, která se uvolní v momentě, kdy přestane působit přetížení způsobené prací motorů, ale po hříchu není to jediný důvod, proč předměty poletují. Je to pouze důvod, proč se vznesou při vstupu do letového režimu mikrogravitace. Nemalý vliv má jistě proudění umělé atmosfery uvnitř lodě a navíc, mechanika letu celé soustavy je dána vyrovnáním gravitační a odstředivé síly, přičemž je třeba si uvědomit, že ekvigravitační plochy rozhodně netvoří hladký geoid, ale je to pěkná oranice. K tomu přidejme setrvačnost těch předmětů, přičemž každé ústrojí, kde se vyrovnávají nějaké dvě síly a k tomu tam máte tlumení (což je v našem případě setrvačnost), může být buď přetlumené, nedotlumené, či na mezi stability (což je ale u nějakého volně létajícího bazmeku uvnitř lodě docela nepravděpodobné), takže poloha volných předmětů a lodě musí navzájem měnit polohu už jen kvůli gravitační oranici ve které to celé letí. A ano, je to jeden z vlivů, který každý šutr lehce brzdí. Dokonce existoval experiment na toto téma (používaly se v něm i české přístroje), kde se právě pomocí setrvačnosti dvou rozdílných těles právě tyto gravitační nepravidelnosti měřily.Takže ty věci tam vždy budou nějak poletovat i v případě, že loď žádným způsobem svoji dráhu nekoriguje, čistě na základě toho, že mají rozdílnou setrvačnost proti celé pevné části lodě. To je jeden z důvodů, proč hovoříme o mikrogravitaci, nikoliv o stavu beztíže.
Je úplně jedno, jaký tvar mají ekvigravitační plochy.
Chápu, že chceš vypadat zajímavě, ale akorát motáš lidem hlavu.
To je pořád keců o mikrogravitaci, až to spoustu lidí zmate.
Mikrogravitace je jen cizí slovo pro stav beztíže na oběžné dráze, nic víc za tím nehledej.
Na palubě lodí na oběžné dráze kolem Země ve skutečnosti není zcela čistý stav beztíže. Loď létá v gravitačním poli Země, takže na palubě se trochu projevují slapové síly. Loď také nepluje v absolutním vzduchoprázdnu, takže trochu brzdí. Loď může taky pomalu rotovat, což vytváří další setrvačné síly ( a setrvačné síly, to je jen převlečená gravitace). Zkrátka, na palubě není úplný stav beztíže. Je tam ale stav velmi, velmi blízký stavu beztíže.
Někomu ale ta malinká odchylka přijde tak zásadní, že používá slovo „mikrogravitace“. Přitom pro naprostou většinu běžných jevů, které může fanoušek kosmonautiky pozorovat na záběrech z oběžné dráhy, je to zcela nepodstatné. Je trošku tragédie, že někteří popularizátoři kosmonautiky tohle podporují.
Stav beztíže v lodi na oběžné dráze (ale nejen tam, ale i třeba v utrženém výtahu) je způsoben tím, že loď (ale i ten výtah, pokud ho něco nebrzdí) padá stejně rychle jako předměty v ní. Vždycky.
Mimochodom, plysak Zem ostava na ISS 🙂
Astronautka Anne McClain si ju nechala.
Kontaktujte Space Force! Země byla unesena, musíme vyslat záchranou misi 😀
Marné, Space Force se nám smějí z 400 km výšky a mávají Zemí 🙂
To okénko v poklopu je dost dobré. Pořád jsem si říkal, kterým okýnkem se koukají na přibližující se ISS. Ale že budou mít průzor přímo zepředu mě nenapadlo. Výhoda stykovacího systému NDS/APAS-95/APAS-89. Paráda.
Ze sedaček do něj neuvidí a při příletu a dokování budou určitě připoutáni na svých místech.
Každé okénko sice posádka určitě ocení, při příletu k ISS však budou, zejména piloti, odkázáni na kamery.
Při dokování nemusí sedět v sedačkách. A nakonec i kdyby, tak maličká kamera může být umístěna přímo za tím okénkem a ještě přes ni můžou vidět i ostatní, kdyby chtěli. Při dokování Sojuzu je taky někdy kosmonaut i v orbitálním modulu.
Při dokování může dojít k situaci, která by vyžadovala manévrování (viz např. náraz Progresu M-34 do Miru v roce 1997). To poslední co v takový moment potřebujete, lépe – rozhodně nechete, je volně poletující astronaut po kabině.
Neznám bezpečnostní předpisy, ale osobně si myslím, že astronauti budou muset být připoutání. Koneckonců není to výlet, při kterém jde především o pěkný výhled a pokoukání.
Čistě lidsky je to pár destítek minut. Během následujícího pobytu mají astronauti dost, a lepších, přiležistostí, užívat si výhledy do okolí.
Jak jsme se shodli, kamera je postačující řešení.
Jaké zrychlení dokáží manévrovací motorky lodi udělit?
Nečekám, že to budou nějaké velké hodnoty. Poletující astronaut tedy asi problém nebude.
Zažil jste někdy situaci v tramvaji, když nečekaně přibrzdí? Co se i při nepatrném zrychlení (tady tedy záporném) děje s lidmi, kteří to nečekají?
Nejde o to, že by poletující astronaut něco rozbil nebo se zranil. Stačí, když pilotovi v rozhodujícím okamžiku přejede nečekaně nohou nebo rukou kolem obličeje, žduchne do něj, atp.
Je to jen můj názor, mohu se plést. Ale nemyslím si, že by takové riziko stálo za kouknutí z průzoru.
Toto uteklo. Budu muset zdrhnout dřív z práce
Tak snad to klapne a startům s posádkou už nebude nic bránit.
Dobrý den, to bude pristavat v to. To stavu nebo z toho ještě něco odpadne
Loď se po brzdícím zážehu rozdělí na návratovou kabinu s tepelným štítem a servisní modul, který shoří v atmosféře.
Také jsem si myslel, že to tak bude, ale trochu mě mate psaný přenos na vtm.zive.cz, kde p.Kubala píše, že ve 13:49h bylo potvrzeno odpojení „trunku“, a až teprve ve 13:53h došlo k zahájení brzdícího zážehu. Pokud je to tedy pravda, tak byl servisní modul odhozen ještě před samotným brzdícím zážehem a zůstává tak prozatím na oběžné dráze. To mi nedává moc smysl. Takže jak je to tedy doopravdy?
Ano, trunk se oddělil před zážehem a trunk zůstává na oběžné dráze, kde postupně klesne a shoří v atmosféře.
Pravá tvář Dragona 🙂
Obrázek se nějak nevložil…
http://umsle.peklo.biz/img/1552030779.jpg
mozno otazka mimo, poklop sa kedy zavrie ?
Mám podezření, že se už dávno měl zavřít. Na záběrech bylo vidět, že se párkrát pohupoval, jako by se ho snažili zavřít, ale nepovedlo se.
To ma tiez zaujima…
tuto otazku som sa tiez prave chcel opytat, ze kedy sa zavrie poklop a kedy dojde k oddeleniu trunku. dufam ze nam spacex ukaze zabery z tychto ukonov.
Trunk se oddělí až po brzdícím zážehu, aby byl stažen do atmosféry. A dokovací port možná taky, pokud jsou pod ním sledovače hvězd, jak se spekuluje.
Snad to klapne jak ma. Diky za prenos 🙂
Děkuji, předám to kolegům, kteří s přenosem pomáhají. 😉
Bude se ten poklop vůbec zavírat? Lépe řečeno. Je to vůbec z nějakého důvodu nutné?
Samozřejmě, bude to lepší při průchodu atmosférou.
Pokud by se jej nepodařilo zavřít, s největší pravděpodobností by se při sestupu třením o atmosféru odtavil a následně by došlo k, minimálně, poškození dokovacího mechanismu.
Jak právě můžete sledovat, kryt se bez problémů uzavřel.
Skoda tak peknou masinku zahodit.
https://www.teslarati.com/spacex-no-crew-dragon-spaceship-reuse-nasa-astronaut-launches/
Jeste me napadlo jestli se mohou na LEO stykat i vzajemne dva Dragony 🙂
To by jeden z nich musel mít upravený dokovací port.
Měl jsem zato, že dokovací porty jsou na obou stranách totožné
Ano, ovšem, že jsou totožné. Jsou totiž androgynní, ne každodenně používané slovo. Pouze jeden je v aktivním a druhý v pasivním modu. To se dělá elektromagnety. Jinak by s tím nešly zachraňovat posádky, například. Jsme přeci jenom už v 21. století a vývoj IDSS trval přes 40 let.
Navíc tohle je prakticky kopie APAS-89, který Rusové vyvinuli a realizoval na Miru pro připojení Buranu už v roce 1989. Pak udělali APAS 95 pro přpojení Schuttlu. Úplně totéž. Takže přesně tohle je na světě už 30 let.
Ten brzdicí zážeh obstarávají ty malé motorky Draco? A nevíte, jak je Dragon během zážehu orientován? Tj. které motorky pracují?
Brzdící zážeh obstarávají motory Super Draco. Jsou to čtyři svazky, každý se dvěma tryskama. Vývody můžete vidět ve spodní části kabiny.
Tyto motory by se v případě havárie nosné rakety při startu postaraly o odnesení kabiny do bezpečí.
Dragon je při zážehu orientován protí směru letu – zádí napřed, dokovacím zařízením dozadu. Astronauti tedy letí „pozpátku“
Abort motory pro deorbit? Nejsou na to příliš silné? Vždyť i k ISS Crew Dragon vyšplhal pomocí motorů Draco, které jsou určeny k orbitální manévrování a kontrolu polohy. https://www.spacex.com/dragon
I současný Dragon 1 deorbituje pomocí motorků Draco.
http://www.spaceflight101.net/spacex-completes-qualification-testing-of-superdraco-engine-ahead-of-dragon-v2-presentation.html
Ne, motory Super Draco se na brzdící zážeh nepoužívají(jedině v nouzi), Crew Dragon použil „obyčejné“ motory Draco- proto taky trvsl patnáct minut 🙂
Áá, tak to mám z ostudy kabát. Zase jsem nedával pozor ve škole.
Omlouvám se Lukáši Královi za mylnou informaci
Tak silné motory pro deorbitaci ne… Nic vás nahoře netlačí, slabé Draco jsou zcela dostačující.
To přece není o tom jestli vás něco tlačí nebo ne. Něco málo si z fyziky přece jen pamatuju, je to o změně hybnosti a tedy rovnici
F x (delta)t=m x (delta)v
Čili, abyste zbrzdili těleso o hmotnosti m o změnu rychlosti delta v, musíte na něj působit odpovídající silou po určitý čas delta t.
Moje chyba je, že jsem si neuvědomil jaký tak dokáži Draco vyvinout, a že působí po poměrně dlouhou dobu.
Všimli jste si změny úhlu sedadel pro průchod atmosférou?
Ano, je to kvůli lepšímu snášení přetížení.
Ako vkastne brzdi,pomocou super drago alebo len tryskami pre orientaciu.dakujem
Používají se motory Draco.
Krásna podívaná 🙂
Dobrý den majore Rogozine, tak jsme se konečně dočkali …. 🙂
Blahopřeji SpX a děkuji Kosmonautixu. Jsem nadšen.
Jsme rádi, že se Vám náš přenos líbil.
Napriek beznemu obrazu podavanemu v mediach je ruska kozmonautika v odbornych kruhoch vysoko respektovana. Toto je informacia z prvej ruky.
Díky za exkluzivní informaci z odborných kruhů, ale svět se mi nezhroutil, i můj laický pohled je plný respektu (k ruské kosmonautice, ne k Rogozinovi).
Jen upozornění pro pana Majera na malou chybku v anketě vpravo:
1.místo 1038hlasů – 20procent
.
.
.
celkem: 1214 hlasů
– to jaksi procentně nesedí.
V anketě je možné označit více možností, v tom je zakopaný pes, který Vás zřejmě zmátl. 😉
Zdálo se mi to nebo byl Dragon zamotaný do jednoho padáku??
Parada!
jo, po tom splashdowne som ho nevidel na hladine, ale mozno som len slepy. Dufam, ze sa nepotopil.
Ty záběry nebyly úplně kvalitní (ale díky bohu za ně!), takže jste to mohl snadno přehlédnout. 😉
Mne sa ydalo, ze sa prevratil nabok – no, pravdu povediac neviem ako to maju vymyslene so stabilitou vo vode.
Jo, moja chyba, padol nanho padak a ja som si neuvedomil, ze pod padakom je dragon.
Tak som si myslel, ze ho nevidim 🙂
A jo už to ctu
Ta fotka lodi go searcher svádí k tomu že by na ni mohly přistávat první stupně
Na to ta plošina není dost velká. Rozpětí nohou F9 ~18m a ta loď má na šířku 11m + něco málo k tomu přidá plošina, která má lehce přesah. O pevnosti plošiny a stability celé sestavy bych si také nedělal iluze.
To byl pokus o vtip nevím proč mi nejdou smajlici
Uzasny! celej den jsem byl v hokne ale ted se divam na zaznam a super! Diky za psanou reportaz!
Těší nás, že se Vám přenos líbí.
ČT 24 dobře živě pokryla celou akci prostřednictvím jako obvykle nadšeného Daniela Stacha. A slyšeli jsme i Dušana Majera.
Neviem, či sa o nasledovnom niekde písalo, ale bolo by možné použiť draco motory v prípade, že by zlyhali padáky? Viem, že motorické pristávanie sa zavrhlo, ale dokázali by ich použiť, ak by hrozil dopad na hladinu v plnej rýchlosti ? Ďakujem
Ne, na to nemají certifikaci.
Vtipná odpověď :)))
To mi je jasné, ale pokiaľ by išlo o život astronautov a iného východiska by nebolo, nepoužili by ich? Viem, je to veľmi hypotetická otázka, ale zdá sa mi logické, že i napriek neschválenej certifikácii by ich mohli použiť na spomalenie dopadu kapsule, skôr ako jednoducho nechať astronautov zomrieť.
A myslíte si, že na takovou otázku dokážu odpovědět? 🙂
To neviem, pokiaľ sa nespýtam. Ako sa hovorí, kto sa nepýta, sa nič nedozvie :)Každopádne už viem koho sa opýtať 😀 vždy môžem skúsiť otázku priamo na Elona na twitteri.:) ďakujem ale za super písaný prenos a za Vašu profesionalitu. Veľmi si vážim Vašu prácu 🙂
U Elona je pravděpodobnost, že by to mohl vědět vyšší. 😉
Nemáte zač děkovat, mám velkou radost, že se Vám náš přenos líbí. Bez čtenářů bychom neměli důvod tvořit. 😉
Je nepravděpodobné, že by Dragon nesl, byť drobný a nepoužívaný, kousek software bez certifikace NASA
Tak, mohli by ho mít kosmonauti v kapse na flashce. V případě nouze by ji šoupli do USB portu počítače 🙂
Superpozice USB + vibrace lodi, to by byli v oceánu dřív, než by tu flashku zasunuli 😀
Dobrý dotaz, to by mně taky zajímalo…
Je to jen záležitost softwarového vybavení, které bylo v určité míře testováno. A SpaceX se snad už poučila, že nezabudování dostupného softwaru se nemusí vyplatit. Když jim naposled spadl Dragon, tak šlo jen o hodně drahý náklad. Tady by šlo o životy a každý by se ptal, proč potenciálně spásná technologie na palubě nebyla aktivována.
Jestli jsem dobre pochopil Elonuv tweet, tak motoricke pristani dragon stale dokaze, jen se nepouziva primarne. https://twitter.com/elonmusk/status/1104509345922838528?s=19
Co ty hlavní padáky, jak do sebe narážely a přetáčely se, to bylo OK?
Podle všeho ano, ale odborníci budou ještě všechno vyhodnocovat.
DM-1 přistání byl ve skutečnosti zastírací manévr, aby se jim lidi a novináři nepletli v Boca Chica při přesunu spodku skokana, který je už přemístěn na launch pad.:D
Jaký skokan? Jako to ocelové demo budoucího Starship-u?
Ano.
Tak je dobojováno, jsem rad, že jsem byl pri tom ale zaroven je mi trochu smutno. Byl to skok z 21. stoleti o 50 let zpatky. Takhle lovili Apollo v 70. letech minuleho stoleti. Uz aby tu byl Starship a bylo to takove…. dustojnejsi 😉
Víte, ono je to takové nefér srovnávat kosmické lodi jen podle způsobu přistání. Taková auta mají také pořád čtyři kola a jeden volant a přitom se stále vyvíjejí. Crew Dragon je sice vylovován stejně jako Apollo, ale tím asi veškerá podobnost končí. 😉
Právě proto, že je to supermoderní vesmírná loď a tahají ji z moře jako velkého tuňáka, mi to přijde takové nedůstojné 🙂
To je stejný nesmysl jakoby jste říkal že poslední model Rolls Royce je už tak moderní a drahé auto, že je pro něj nedůstojné, že si stále ještě špiní pneumatiky prachem silnice, když už se přece mohlo pohybovat daleko důstojněji. Třeba tak, že by se elegantně vznášelo nad zemí. A on se ten Dragon od toho Apolla zas tak moc neliší. Samozřejmě že má superpočítač, spoustu software, dotykový displej a fůru plastů uvnitř. Ale třeba ty motory jsou právě tak extrémně jednoduché jako u toho Apolla a spoléhají na jistu zapálení a hoření hypergolického paliva. Zrovna tak padáky, tepelný štít nebo třeba dokovací port.
Mmmm ne. Nechápete me. Já říkám, že… poslední model Rolls Royce je už tak moderní a drahé auto, že je pro něj nedůstojné… aby se nechal tahat koněm. Ale dost už těch metafor.
V případě závady by mohla dosednou na neplánované místo na pevnině. Vzhledem k hustotě osídlení USA by to mohl být problém – mohla by někoho zranit.
Sojuz už taky párkrát přistál na neplánovaném místě z důvodu poruchy řídícího systému.
Dobrý den,
měl bych krátký dotaz. Posádka bude vystupovat hned jak bude Dragon v moři, nebo až ho vytáhnou? Děkuji
Až po vylovení na palubu.
Chtěl bych se zeptat, jak nebo kdo upevní lano na Dragona před vytažením na loď. Parádní psaný přenos. Děkuji.
Motorový člun vysadil technika na modul, ten upevnil lano nad vstupní dveře (zřejmě na stejném jako byl hlavní padák), skočil do vody a doplaval zpět na člun.
Aha, to jsem si nevšiml, díky.
Rád bych Vám všem poděkoval za zprostředkování přímého přenosu k této misi. Práci kterou děláte je velkým přínosem pro všechny fanoušky kosmonautiky
Je to sdílená radost. Díky za mě i za kolegy z redakce.
Skvělá práce od všech, vč. Kosmonautixu samozřejmě 🙂
Jeden obecný dotaz – jsem jediný, kterému ten nový fousatý plešatý komentátor SpaceX moc nesedí? Nemá v sobě jakousi tu zasvěcenou pokoru či co, kterou v sobě mají ostatní komentátoři.
Ale tak zase k němu dali tu krásnou blondýnku, která působí pokorněji než ta černoška co tam byla před ní. Tak se to vyrovnává.
Mě se na začátku ranního přenosu zdálo, že toho chlapíka představila jako zástupce z NASA, ale teď nevím. Nemohu dohldat záznam. Každopádně ta komentátorka snad měla být nějaká inženýrka ze SpaceX, ale rád si to nechám upřesnit, jací lidé to byli.
Kate Tice – program reliability engineer
Dan Huot – NASA public affairs officer
…aha… takže trefa… místo inženýra pýár mistr světa…
Tak jsem si ho vygooglil a je to „chvalabohu“ clovek NASA. Tak snad tam tedy moc casto lidem z fabriky ze SpaceX misto zabirat nebude 🙂
Ja raci duveryhodne typy jako John Insprucker nebo Michael Hammersley. O te krasne bloncce s roztomilymi prebrepty ani nemluve 🙂
Jelikož to byl společný projekt NASA a SpaceX, tak přenosy (na NASA TV i ve vysílání SpaceX) moderoval jeden člověk od SpaceX a jeden od NASA. Dan Huot se objevuje i u jiných událostí NASA a je proto logické, že byl i tady. ale je logické, že se každému divákovi nemůže líbit projev všech lidí.
Však ano, to není nic proti němu, jen jsem se podělil o svůj pocit „nesouladu“ s komentátorem 🙂
Jsem po půlce života v reklamních agenturách už holt asi trochu vysazený proti suchým a odměřeným „hele kámo“ vousáčům 🙂 A hlavně o to vůbec nejde 🙂
Hlavní je mise a ta se vyvedla, jsem moc zvědavý, co a jak závažného NASA vyšťourá 🙂 Protože něco určitě 🙂
Díky za upřesnění jmen a funkcí. Hlavně si myslím, že to byl skvělý tah ta kombinace z obou společností. Jediné, co mi vadilo je, že nešel FullHD přenos. Pan Huot mi připadal, když to řeknu odlehčeně, jako někdo, komu se přestěhovaly vlasy na spodek hlavy 😀 Ale jeho projev byl profesionální a kvůli tomu tam byl 😉
Zdravím. Rád chodím na tento web a děláte výbornou práci. chci se zeptat proběhl vůbec abort test při maximálním namáhaní na crew dragonu. (tedy za letu) mam pocit někde jsem ho prošvihl. Zkoušel jsem hledat ale nikde jsem nic nenašel. A s mojí zrovna nepokročilou angličtinou se na cizojazyčných stránkách moc nevyznám. Díky za jakoukoliv odpověď.
Hezký den, tato zkouška (In-flight abort test) se teprve chystá – někdy mezi dubnem a červnem. Poletí na ní kabina Crew Dragonu, která se dnes vrátila z vesmíru a jako první stupeň poslouží ten, který si v únoru při misi Nusantara Satu + Beresheet připsal třetí použití.
Děkuju za rychlou odpověď. Už se nemužu dočkat 🙂
Není zač a těšíme se také. 😉
SpaceX by potrebovala dalsi kosmodrom. Pilotovaneho Dragonu se muzeme dockat az pristi rok, abort test bude totiz mozna az v cervenci.
K DM2:
„Ta je sice oficiálně stále plánována na červenec, ale podle NSF proběhne nejdříve koncem léta, takže nejspíš si počkáme minimálně do září. Navíc se šušká, že bude docela úspěch, když se vůbec stihne misi provést do konce roku. “
https://www.elonx.cz/spacex-vynese-prvni-satelity-pro-starlink-uz-v-kvetnu-ale-pilotovany-crew-dragon-se-opozdi/
To snad nie …
Proto si ho také staví…
Poslední dobou se o F9/H v souvislosti s Boca Chica nemluví. Pro SX by asi bylo jednodušší/levnější a zároveň dostačující přesunout FH na SL-40
Pardon, LC-40
Nevíte někdo, co se stalo se spodní část Dragonu, která obsahuje solární panely na trupu?
Byla odpojena před sestupem?
Pokud už to tu někde zaznělo tak se omlouvám.
Ano, trunk byl odpojen ještě před brzdící manévrem, který navedl loď zpět do atmosféry.
Děkuji za odpověď.
Našel jsem zde https://www.elonx.cz/glossary/trunk/
Celou dobu jsem myslel, že je to neodpojitelná součást Dragona.
Já jsem velký fanda SpaceX, co dokázali je obdivuhodné. Pokud jde ale o koncept vesmírného plavidla pro lidi, je mi bližší Starliner. Crew Dragon mi připadá jako koncept auta na autosalonu – všechno futuristicky krásné, ale sériový vůz by to asi nebyl. Líbila se mi tady v nějaké diskusi poznámka, že Tesla je skvělé auto, ale nastavovat si ventilaci ve třetí úrovni menu na dotykovém displeji není úplně ideální (v Tesle jsem v životě neseděl, takže nevím, jestli to je pravda, ale jde o princip) Jasně, že autonomní řízení je v 99,9% případů lepší, než řízení pilotem, ale pokud se něco pokazí … Prostě v Crew Dragonu budou létat pouze pasažéři. Kéž by to tak bylo co nejdřív i na silnicích 🙂
Do značné míry s vámi souhlasím. Dovolím si ale podotknout jeden důležitý fakt. Crew Dragon už není koncept ale právě ten „sériový vůz“. Ty futuristické koncepty aut na autosalonech jsou skutečně jen koncepty a my víme, že je na silnici nepotkáme. Crew Dragon už ale koncept není. A jak je vidět, první letový model se navzdory negativním předpovědím jeho odpůrců od toho konceptu představeného před lety vzhledově příliš neliší.
„v Crew Dragonu budou létat pouze pasažéři.“
Ano, správně, je to pendl na ISS nebo pouťová labuť pro ty majetnější.
Když třeba v Londýně jedu „šalinou“ bez řidiče, taky neřeším, že to neřídím, nebo že tam ten řidiš dokonce ani není a řídí „Mr. Silicone“ 🙂