NASA vybrala první experimenty pro lunární lety

Jedna z prvních, ještě černobílých fotografií východu Země nad Měsícem

NASA vybrala 12 vědeckých a technologických zařízení, z nichž některá mají koncem tohoto roku letět na Měsíc. Tento interní výběr představuje první z kroků nové koncepce dlouhodobého zkoumání Měsíce (a později i Marsu). Ředitelství vědeckých misí (Science Mission Directorate – SMD) iniciovalo interní výzvu k předkládání návrhů a vybrané přístroje budou nyní připravovány v zařízeních NASA po celé zemi, vč. Ames Research Center, Glenn Research Center, Johnson Space Center, Langley Research Center a Marshall Space Flight Center. Výzvy pro další “lunární” zařízení, které poletí jako hrazený náklad, proběhnou v NASA každý rok. NASA v říjnu 2018 také vypsalo otevřenou výzvu Lunar Surface Instrument and Technology Payload (LSITP). Návrhy je třeba předložit do 27. února a výběr bude známý ještě na jaře. O jednotlivé zakázky NASA na dopravu nákladu na Měsíc bude moci soutěžit všech devět společností či konsorcií, které byly loni vybrány v rámci Commercial Lunar Payload Services (CLPS). Jakmile bude letos na jaře zakázka na misi CLPS udělena, budou mezi návrhy vzešlými z této interní výzvy NASA a z otevřené výzvy LSITP vybrána specifická zařízení, která poletí na Měsíc. Následující mise ponesou vedle komerčního nákladu i další přístroje NASA.

Mezi zařízeními vybranými v této interní výzvě jsou:

  • Linear Energy Transfer Spectrometer, který bude měřit radiaci v prostředí na povrchu Měsíce.
  • Near-Infrared Volatile Spectrometer System – zobrazovací spektrometr zjišťující složení povrchu Měsíce.
  • Neutron Spectrometer System a
  • Advanced Neutron Measurements at the Lunar Surface – oba budou měřit zastoupení vodíku.
  • Ion-Trap Mass Spectrometer for Lunar Surface Volatiles bude měřit obsah volatilních látek na povrchu a v lunární exosféře.
  • Magnetometer bude měřit magnetické pole na povrchu Měsíce.
  • Low-frequency Radio Observations from the Near Side Lunar Surface bude měřit hustotu vrstvy fotoelektronů v blízkosti povrchu Měsíce.
  • Stereo Cameras for Lunar Plume-Surface Studies budou zobrazovat interakci mezi plameny motoru landeru na dotyku s měsíčním povrchem.
  • Surface and Exosphere Alterations by Landers bude monitorovat, jak přistání ovlivní lunární exosféru.
  • Navigation Doppler Lidar for Precise Velocity and Range Sensing bude provádět přesná měření rychlosti a vzdálenosti od povrchu během sestupu (a napomůže tak rozvíjet schopnosti přesného přistávání pro další landery).
  • Solar Cell Demonstration Platform for Enabling Long-Term Lunar Surface Power bude zkoušet pokročilé solární panely pro dlouhotrvající mise.
  • Lunar Node 1 Navigation Demonstrator bude zkoušet navigační signály k podpoře určování polohy pro orbitery a landery.

Jen několik hodin před oznámením tohoto výběru přístrojů, dva představitelé společností předvybraných v CLPS (Moon Express a Astrobotic) prohlásili, že jejich landery nebudou připraveny ke své první misi před rokem 2020, resp. 2021. Moon Express připustil dřívější let orbiteru. Zároveň řekli, že jsou skeptičtí k tomu, že by kdokoli z výběru CLPS byl schopen letět dříve než koncem tohoto roku. “Bez toho, že někdo má nejen hotový lander usazený  u sebe ve skladišti, ale i zamluvený nosič se startovním oknem, by to bylo velice těžké.” řekl Roberts z Moon Express. Hendrickson z Astrobotic dodal, že  je velice nepravděpodobné, že letos budeme svědky nějaké komerční lunární mise. “Je nádherné, že se NASA snaží o cesty jak (lunární mise) urychlit jak jen to bude možné.”, dodal. Roberts podotknl, že si myslí, že to, co se NASA snaží říci, je “Nechceme být příčinou zdržení. Chceme, aby naše zařízení bylo připraveno do konce roku.”

I když společnosti CLPS nebudou letos schopné letět a nést zařízení NASA, jedno zařízení NASA je již na cestě k Měsíci.  Beresheet od SpaceIL nese malý laser retroreflector poskytnutý NASA. Tento pasivní přístroj umožní přesné měření vzdálenosti landeru při použití leserů umístěných na Zemi. SpaceIL nebylo umožněno (jako zahraniční entitě) účastnit se CLPS. NASA podepsala dohodu o spolupráci s Izraelskou kosmickou agenturou o umístění tohoto přístroje na lander výměnou za přístup k datům sbíraných magnetometrem Beresheetu.

Zdroj informací: https://www.prnewswire.com/
https://spacenews.com/

Zdroj obrázku:

NASA vybrala první experimenty pro lunární lety, 4.8 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 2 738 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.8/5 (13 votes cast)
(Visited 2 738 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.


25 komentářů ke článku “NASA vybrala první experimenty pro lunární lety”

  1. zdeňek napsal:

    Jen tak dál.

  2. Alois napsal:

    Je třeba vidět, že soukromý izraelský lander by bez masivní pomoci státu Izrael zcela určitě letos, ani příští rok neletěl.

  3. Aurelius napsal:

    tak sa to rozbieha, skvelé! stále nové výzvy ohľadom tohto projektu

  4. Alois napsal:

    Paradoxně výzkum Měsíce pohřbil projekt Apollo. Více než 3 metráky hornin odborně sesbíraných americkými astronauty, z nichž jeden byl doktor geologie se automatům nepodaří dostat na Zemi ani za 100let / po Armstrongovi /. Amerika tedy nemá zájem, zejména když další desítky let nehrozí, že by někdo jiný než Američan vstoupil na Měsíc. Rusko též v oblasti automatiky nemusí soutěžit, své udělali před 50-ti lety a Čína a Indie jsou nyní na tehdejší úrovni. Japonsko a ESA se vůbec o landery, nemluvě o roverech, na Měsíc nepokoušejí, Izrael je bílá vrána.
    Je to bída, chtělo by to obývanou základnu na povrchu, Koroljov s von Braunem by zaplakali.

  5. Pavel Nedbal napsal:

    Chtělo by to jednu věc. Lander s vozítkem, který by přistál někde poblíž míst přistání Apol, který by řízen ze Země dojel tam, obkroužil to a poslal všem nevěřícím Tomášům aktuelní důkaz (stačilo by to?) o přistání expedic. Fotečky z orbiteru jsou pěkné, ale to víte, v dnešní padělatelské době…. (je mi 68)
    Mějte se dobře.

    • Dušan Majer napsal:

      Víte, upřímně nevěřím, že by to konspirátorům otevřelo oči. Ti lidé by neuvěřili, ani kdyby tam přistáli a viděli to na vlastní oči. Tvrdili by, že je to hologram, který jim někdo promítá na okna či průzory. Když nevěří fotkám z LRO ani dalším důkazům, tak by je záběry z landeru taky nepřesvědčily.

      • Aurelius napsal:

        problém s konšpiráciami v jednom videu vysvetľoval Martin Rota s tým, že taký človek na to musí prísť sám, každou argumentáciou ho len utvrdzujete v tom, že on má pravdu, nakoľko jeho svet je iný ako ten náš, jeho svet je temný, kde je všetko skryté, vlády a vedci vo všetkom klamú a on je ta jediná “snehová vločka”, ktorá vie pravdu, je to silná viera, ako náboženstvo, racionalita tam ide bokom…

      • pbpitko napsal:

        Je to márne, žiaden dôkaz s nimi nehne. Sú to poľutovania hodné embrya ktoré sa celý život topia vo vlastných klamstvách a podľa vlastných skúseností predpokladá že takýto sú všetci ľudia. Najlepšie by bolo si ich vôbec nevšímať a nereagovať, proste nechať ich samých so svojimi klamstvami v totálnej izolácii. Ale to asi nedokážeme MY !
        pb 🙂

    • Jirka Hadac napsal:

      Tak nejak popisujes napln mise tymu PTScientists a jejich landeru Alina a dvou roveru :-). Ale souhlasim s Dusanem, pokud je nepresvedvily fotky z LRO, nebo odrazy laseru z mesicnich Apenin z LRRR, co tam nechalo Apollo 15, tak je to tezke. Ale nechapej me spatne, moc bychsi pral,abys mel pravdu a uz toho nechali. Pouziju dost silny argument A. Vitka. Pokud by byly pochybnosti, bezpecne by jim to uz davno spocitalo a otlouklo o hlavu SSSR/ Rusko. Nic by za studene valky neudelali radsi, nez jim tohle zpochybnit, kdyby to nebyla pravda.

      • Miloš napsal:

        Ďalším argumentom je to, že v tej dobe ani hollywoodska filmarcina nebola na takej úrovni, aby dokázala niečo také natočiť. Stačí si pozrieť filmy z tej doby. Vždy som tvrdil, že konšpirácia je diagnóza, preto s nimi nič nepohne.

    • Spytihněv napsal:

      No jasně. Odrazy z LRRR jsou opravdu těžký argument proti konspirátorům 🙂 Jediná věc, co by s nimi mohla pohnout, je fyzicky si osahat software Apollo na Měsíci. I když i v tomto případě to tam přece mohlo doletět automaticky. A co přístroje rozmístěné kolem? Kdo je vyložil? No přece něco, co zase vzápětí odletělo…. hm, to je asi blbost… Jo, už vím. Když už jsem sem mohl přiletět já jako turista, tak tady přede mnou byla spousta novodobých astronautů a ti to naaranžovali…. A že ten podvod neodhalili Rusové? Vždyť oni sami mají máslo na hlavě, jde o dohodu. Atd… Je to prostě marné.

      • Spytihněv napsal:

        Oprava: hardware Apollo 🙂

      • maro napsal:

        Tohle nemá cenu řešit. A u projektu Apollo vůbec nejde o nějaké plácání o “grandiózních cílech” a “magických schopnostech”. Jde o tu úžasnou symfonii konstruktérů a techniků, kteří dali dohromady projekt na samé hranici tehdejších lidských možností, o ty perfektně promyšlené stroje, kde všechno musí být perfektní balanc, kompromis mezi úplně protichůdnými požadavky, tedy především na bezpečí kosmonautů, schopnosti splnit cíl a současně se vejít do nemilosrdných mantinelů na hmotnost a rozměry. Speciálně Lunární modul. Každá sebemenší maličkost se hodila k nutnému drastickému snížení hmotnosti. Nižší tlak, protože kosmonauti spali ve skafandrech a proto tenčí stěny, vyhození sedadel, drastické zmenšení plochy oken tím, že mohli stát a sklo měli blízko obličeje. Spousta problémů a chyb, které musely být vyřešeny, aby to nakonec stoprocentně fungovalo. Lunární modul je prostě parádní motokára, která se nehodí na nic jiného než tu jednu jedinou věc, v tom jednom jediném limitovaném rozsahu, ale je to super ukázka něčeho absolutně jiného, než jsme zvyklí vidět, od začátku až do konce tvarovaného tím jiným prostředím, ve kterém se má pohybovat. Grumman ho prostě vyrobil skvěle.

  6. Hawk napsal:

    Skoda, ze chybi projekt, ktery uz nastinila Cina.
    Experiment s pestovanim rostlin. V prvnim kroku s dovezenou pudou. V druhem kroku s mesicnim regolitem(s tim ze ho bude pravdepodobne treba riznout umelymi hnojivy).
    Take tam mozna chybi projekty zamerene primo na presnou lokalizaci ledu, kde primo,v jake hloubce a mnozstvi se nachazi, mozna i pokusy s jeho automatickou tezbou.
    S ohledem na to jak vsechno dlouho moc trva, by se mohlo pomalu definitivne urcit zazemi pro prvni zakladnu s tim ze ruzne automaty/roboti tam postupne zacnou pripravovat zazemi. S tim tempem to bude uspech ,kdyz se nakonec rozjede 1 mise s robotem za rok. Bohuzel se hodne preferuje Mars, pritom logicky dalsi krok je z hlediska vzdalenosti hned za rohem.
    Roboti se daji ovladat s cca sekundovym zpozdenim ze Zeme a diky DSG casem i ze stanice, kde bude odezva jeste kratsi. V podstate by se dalo vyzkouset i ovladani robotu pomoci virtualni reality.

  7. Marek Tokarcik napsal:

    tak sa mi zdá, že NASA (never a straight answer) zamýšľa skôr brzdiť celý prieskum mesiaca. Akoby tam bolo niečo čo nechce aby sme vedeli my. (“We have a visitors again” “hardly worth mentioning”)

    • Miloš napsal:

      Žeby chcela zatajiť miesta pristátia jednotlivých lunarnych misií. Alebo chce zatajiť samú seba. Prípadne chce zatajiť samotný Mesiac?

Zanechte komentář