Ačkoliv firmy SpaceX a Boeing dělají významné pokroky vstříc obnovení pilotovaných misí startujících z území Spojených států, NASA je připravena dokoupit další místa v lodích Sojuz i pro rok 2020. Agentura se přiklání k doporučením nezávislého poradního panelu ASAP (Aerospace Safety Advisory Panel), který upozorňoval na rizikovost současného přístupu. Ten totiž neměl žádné záložní řešení, které by se použilo v případě nečekaných zpoždění, která mohou postihnout lodě Crew Dragon a Starliner.
Američané kupují místa v Sojuzech od roku 2011, kdy odstavili raketoplán. Už dříve však ruské lodě představovaly spolehlivé záložní řešení, které se hodilo třeba po pauze vynucené havárií raketoplánu Columbia v roce 2003. Nyní však vznikla mezera mnohem delší – v roce 2011 letěla na ISS mise STS-135 a letos v létě se očekává přílet lodi Crew Dragon v rámci mise DM-2. Její posádka by měla podle očekávání na Zemi dopravit americkou vlajku, kterou na stanici zanechala právě posádka posledního raketoplánu s tím, že její odvoz zajistí první posádka startující z území USA.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Do prvního pilotovaného letu však ještě oběma firmám zbývá několik nelehkých milníků včetně nepilotované testovací mise. SpaceX má podle poslední aktualizace oproti Boeingu náskok – její testovací mise DM-1 je zatím plánována na 2. března. Příští týden by mělo proběhnout posouzení letové připravenosti FRR (Flight Readiness Review) na agenturní úrovni. Po úspěšném dokončení této analýzy se můžeme dočkat zpřesnění termínu startu, v opačném případě dojde k odsunu a vyloučit nepůjde ani další následnou analýzu – Delta FRR, která prozkoumá zbylé úkoly.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com
Termíny Starlineru jsou zatím definovány mnohem volněji – první nepilotovaný test (mise OFT) by mohl přijít v dubnu/květnu, zatímco první pilotovaný test (mise CFT) je momentálně plánován zhruba na srpen. I sama NASA poznamenala, že zatímco SpaceX má pro své termíny pevnější základy, u Boeingu je potřeba speciálně zdůraznit přítomnost zkratky NET (ne dříve než). Na SpaceX ještě čeká zkouška záchranného systému lodi za letu, Boeing provede podobnou zkoušku z rampy. Připomeňme, že vloni firmu zdržely právě problémy s přípravou na tento test.
Než budou všechny plánované milníky splněny, je z podstaty věci pravděpodobné, že dojde k odkladům. NASA proto nechce riskovat, že se dostane do situace, kdy nebude moci dopravit své astronauty žádným způsobem na ISS. Místa v Sojuzech by neměla koupená a soukromé lodě ještě nebudou připravené. Svou roli hrálo i doporučení poradní komise, které se přiklánělo k rezervnímu plánu – zakoupit nejméně dvě místa v Sojuzech.
„Z minulosti už máme zkušenosti se složitostmi spojenými s plánováním prvních letů na nějaký konkrétní termín během posledního roku příprav. Obvykle je to tak, že se právě při těchto testovacích letech objeví nějaké problémy. Důsledky možné nepřítomnosti našich astronautů na ISS nás vedou k zakoupení dalších křesel v Sojuzech. Pokud by američtí astronauti nebyli na palubě, znamenalo by to snížení provozu stanice pod provozuschopný stav,“ stojí v dokumentu zveřejněném 13. února, kde se dále dočteme: „NASA tedy zvažuje kontrakt se státní korporací Roskosmos ohledně těchto služeb. Šlo by o jednorázovou zakázku dvou sedadel a s tím spojených služeb na ISS prostřednictvím lodí Sojuz. Jedno sedadlo bychom využili k transportu jednoho člena posádky na podzim roku 2019 a druhé na jaře 2020.“
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Konkrétně se zdá, že by se mělo jednat o místa v lodích Sojuz MS-15 a MS-16. Patnáctka má momentálně třetí sedadlo obsazené platícím zákazníkem. Ten bude zřejmě z posádky vyřazen na úkor amerického člena dlouhodobého posádky. V případě šestnáctky je situace jednodušší – mise byla zatím plánovaná jako dvoučlenná a třetí sedačka je tedy prázdná. Aktuální krok neznamená, že by nějak vzrostla nejistota ohledně komerčních pilotovaných letů. Jde jen o snahu zabránit časovému tlaku na obě firmy. NASA si ještě pořád moc dobře pamatuje, že právě tohle byl jeden z hlavních faktorů ztráty raketoplánu Challenger v roce 1986.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
„Zajištění sedadel v Sojuzech zajistí americkým astronautům přístup na ISS i v případě zpoždění soukromých pilotovaných lodí. Tím se sníží riziko pro provoz ISS bez amerických astronautů. Zajištění dvou míst nabízí flexibilitu a možnost zálohy bez zvyšování tlaku na americké soukromé společnosti,“ stojí dále v dokumentu a dále se dočteme: „Aerospace Safety Advisory Panel doporučil NASA zvážit dodatečné záložní kapacity v případě zpoždění soukromých lodí. Zároveň bude zajištěno, že NASA dostojí svým vlastním potřebám i závazkům vůči mezinárodním partnerům. Za deset měsíců od této chvíle, v prosinci 2019 by mohla nastat situace, že by na ISS nebyl žádný člen západního segmentu. Dvě dodatečná sedadla prodlouží jistotu do září 2020.“ Ačkoliv všichni věří, že Crew Dragon a Starliner žádné zpoždění nepotká, je velmi pravděpodobné, že dvě sedadla v Sojuzech budou objednána.
Zdroj https://www.nasaspaceflight.com
Nejbližší start Sojuzu zatím pomalu klepe na dveře. Mise Sojuz MS-12 podstoupila v pátek 15. února posouzení připravenosti k letu, přičemž start je zatím naplánován na 14. března. Na palubě budou sedět Alexej Ovčinin a Nick Hague, kteří vloni na podzim letěli na Sojuzu MS-10, ale jejich mise byla vinou havárie nosné rakety předčasně ukončena. Společně s nimi se na ISS podívá i Christina Koch, která zažije kosmickou premiéru.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.fbo.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/02/201915-114727.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/02/201915-120042.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4906/31433487287_6a9e6b45af_k.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/02/201915-120320.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/02/201915-115808.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/02/201915-141333.jpg
Takže SpaceX má relativně spolehlivé rakety a kosmické lodě s možností návratu. Vyvinula verzi kosmické lodě speciálně pro lidskou posádku. Boeing má „záložní“ Starliner, ať už si o něm myslíme co chceme. A NASA objedná další ruské Sojuzy.
Někdy mám pocit, že ti Číňani nakonec vyhrají zcela oprávněně.
Starliner i Crew Dragon zatím nemají certifikaci. Nejsou tedy prověřené v letových podmínkách – v tom mají Sojuzy zatím výhodu, takže jejich doobjednání představuje vcelku logický krok.
Hm, takže USA vyvíjí paralelně tři pilotované kosmické lodě, přičemž dvě jsou na dobré cestě letět v letošním roce a přesto dokupuje na rok 2020 místa v sojuzech. A důvod má být že ty jejich zatím nemají „naši“ certifikaci…
Kdyby mě někdo nabídl, že můžu letět jako náklad na starém Dragonu, když si seženu nějaký lepší potápěčský vybavení, šel bych do toho. A co teprve Crew Dragon.
Jakékoliv selhání CD či Starlineru by přineslo významné odklady jejich zavedení. Je vhodnější být opatrný.
Nevím proč má potřebu se v tom někdo rýpat, ty uvedené důvody NASA vám nestačí ? CD ani Starliner ještě neletěl, budou se letos zkoušet a skutečně se může vyskytnout nějaký problém, i kdyby drobnější tak si nikdo nevezme na triko podcenit ho. Holt radši koupí dvě místa v Sojuzech, finančně je to malá částka. Možná měli začít s podporou soukromých lodí dříve, ale co se dá dělat.
Docela by mě zajímalo, jestli by sojuz prošel certifikací NASA
Sojuz prošel certifikací věkem 😉
Když jí prošel dokonce Space Schuttle, tak Sojuz levou zadní.
Ale proč nemá Spacex certifikaci? Třeba teď už je několik týdnů připravena splnit další „etapu“ k certifikaci, ale kvůli byrokratům z NASA (a jejich traumatu s havárií raketoplánu) nebo v Bílém domě nemohou odstartovat. A takových zbytečných odkladů bylo víc.
Vy snad vidíte do certifikačního procesu? Nemůžeme vědět, zda se třeba neobjevily nějaké problémy, které je potřeba řešit. Takhle od stolu se to všechno tváří hrozně jednoduše.
V šialenej Amerike sa kľudne môže stať že aj na certifickovanom Dragone môže nejaký šialenec navŕtať dieru. Sojuz už je odskúšaný, vydrží aj zalepenie diery žuvačkou. Môže to isté niekto povedať o Dragonovi? Zatiaľ vždy letela len nákladná loď. Až bude Dragon mať za sebou 10 úspešných pilotovaných letov tak sa môžu začať plne spoliehať ma neho.
PS: Prosím berte to s nadhľadom, je to len žart.
Je pravda že že NASA je veľakrát až prehnane opatrná ale má to dôvod. NASA je verejná organizácia a potrebujú mať naklonenú verejnú mienku. Pretože verejná mienka je dôležitá pre politikov ktorí potom budú ochotní dať viac peňazí. Takže než súkromníci budú schopní dopravovať posádku musia mať 99.9% istotu že sa nič nestane. Aj keď v poslednom čase sa zdá že bezpečie v sojuzoch ide dolu vodou.
Cina neni tez zrovna rychlik a nema ve vyvoji tezky nosic typu SLS, tak prvni slapota na Mesici v tomto tisicileti bude zrejme americka – pokud SLS bude letat bez nehody,a je tez otazka o kolik mesicu ci let se odsunou jeste mise EM1 a EM2 od kterych bude zaviset dalsi vyvoj.
Ale je docela mozne ze s timto pro Americany netypyckym ustrasenym pristupem bude Cina casem brzy prvni a prvni zakladna bude cinska. Zatim mohou v klidu budovat svoji mensi vaiantu ISS, bude pravdepodobne hotova drive nez DSG.
Dodatek k Cine:
Tedy pokud se nic nezmenilo a tezky nosic CZ-9 je stale ve fazi ideoveho navrhu resp. studie.
Zmenilo. Čína raketu CZ-9 vyvíja.
Doporučuji si pustit nějakou dokumentární dramatizaci událostí před startem Challengeru, kdy tlak manažerů NASA na dodavatele byl hlavní příčinou katastrofy. Takže já NASA tleskám za to, že se stará, aby kromě plánů A a B měla i plán C a nedusila SpaceX v případě jakýchkoli problémů.
Tady se přece zatím nejedná o let s posádkou.-
Podobnych katastrof se stalo z duvodu tlaku na terminy v ruznych oborech jiste rada. Dulezita je otazka primerenosti. Kdyz kvuli bepecnosti budeme davat pod kazde sedadlo v civilnim letadle katapult tak tim ekonomicky zabijeme cele odvetvi. Nebyt tech letitych prestavek po katastrofach raketoplanu mohla byt ISS treba hotova davno, treba tam mohly probihat vyzkumne projektu, ktere mohly primo nebo na zaklade zakladniho vyzkumu zachranit stovky/tisice lidskych zivotu. Pak je otazka co napacha ve vysledku vice skody, predimenzovane bezpecnostni protokoly nebo zrusene/opozdene vyzkumne projekty.
U Challengeru stačilo pár hodin nebo dní počkat, až se oteplí. Ta vaše argumentace připomíná socialistické heslo „Plán splníme, kdyby na chleba nebylo“ 🙂
Ja tam tu lacinou nalepku nejak nevidim, je to o prioritach a prijeti rizika. Stavajici technologie nebude nikdy bezbecna jako auto ci letadlo. Muzete kolem toho delat predrazene samanske bezpecnostni ritualy pro volice,politiky a nadrizene, nebo dalsi klauniady, ale od urcite hranice uz to riziko z ciste technickych duvodu nesnizite. Jestli chcete udelat z lodi na nosne rakete plne vybusne smesi vypolstrovany inkubator pro batolata tak asi nebudede letat s casem s lidma vubec nebo to bude tak drahe, ze vam to kazdy politik sestreli uz v navrhu. Prace astronauta stejne jako prace hasice, policisty, vojaka je rizikova. A konecne i v beznem zivote kdyz sedam do letadla a bohuzel posledni dobou i do auta, tak nekde v podvedomi minimalne pocitam s nejhorsim.
ISS je mezinarodni projekt, tak proc to vubec resit?
Hlavni je snad bezpecnost kosmonautu, ne?
Sojuzy muzou litat pristich 50 let. Do ty doby snad uz ostatni neco sesmoli.
Odklad stíhá odklad. Zdá se, že pilotovaná kosmonautika se je “ Popelkou „, neboť podobně je tomu i ve světě. Ruská Federace je odložena rovnou o 6 let / z 2018 na 2024 / a to se jedná v zásadě jen o lety na LEO. Nové pilotované kosmické lodě staví celkem čtyři státy a dvě americké soukromé firmy. Americká NASA rovnou pro let k Měsíci a čínská a ruská státní agentura s výhledem modifikace pro let tamtéž.
Bylo by dobré průběžně a pravidelně sledovat souhrnně všechny projekty, neb vzhledem k různé kvalitě a kvantitě informací je obtížné se v problému orientovat,
Jakékoliv selhání CD či Starlineru by přineslo významné odklady jejich zavedení. Je vhodnější být opatrný.
Ta poslední slova jsou přesná. Američané informují o tom dělají, Číňani o tom co udělali a Rusové o tom co by chtěli udělat. Těžko pak srovnávat…
Taky bylo řečeno, že na Sojuzech budou Američani létat i v budoucnu, jen to nebude kontrakt, ale výměnou za to budou Rusové létat na amerických lodích. Platí to stále?
Svého času se o tom uvažovalo. Byla to jedna z možností. Aktuální stav neznám.
Nevím, jestli to upravuje nějaká smlouva, ale před ukončením provozu raketoplánů, bylo vzájemné vození běžné. Takže asi není důvod, aby se v něm nepokračovalo.
Jediné co mě napadá je, že by měli Američané strach létat v Sojuzech. Viz poslední problémy Sojuzů. Já bych se nedivil, kdyby do něj přestali dávat své astronauty hnedka, co budou CD a Liner.
Oni si takto tusim vyrovnavali nejake vzajemne zavazky. Pokud si spravne pamatuju nejaky porad s A. Vitkem nekdy z let 07-09. Ale pak se zavazky splatily a prisel na radu normalni byznys.
Trošku chápu frflání některých komentujích výše. Přesto toto objednávání ruských služeb hodnotím jako velmi správné. Pokud Nasa zmiňuje snížení tlaku na dodavatele, tak to nebude jen nějaký marketingový nedůvod. Zkáza raketoplánu Challanger musí být strašlivým mementem co si nasa sebou stále připomíná. Totální nevšímavost k existujícím předchozím negativním jevům a zároveň k varování inženýrských týmu dodavatelů a tlak politiků vyvrcholil v neštěstí které definitivně tehdy ukončil dobu odvážných způsobů jak se dobýval v usa vesmír (viz let sts-1 s posádkou dvou hrdinů). Zvyšování standardů v řízení projektu a ve zvyšování bezpečnostních koeficientů nutně vše zpomalilo a prodražilo. Buďme tedy nadále trpělivý a berme to tak že když spx a boeing uspěje, tak s plody jejich snažení se budeme nejspíše setkávat v provozu dalších 6O let jako je tomu u Sojuzu.
Navíc spolupráce usa a rusko je do budoucna velmi duležitý prvek ve zklidňovaní nových politických vášní…,
O Muskových firmách je známo že než aby rok „na papíře“ zkoumaly, zda bude něco fungovat nebo ne, raději to postaví, v praxi vyzkouší a když to nefunguje, poučí se, vyrobí další kus, atd. Tento způsob vývoje a styl práce se ukázal jako mnohem rychlejší a efektivnější, než zdlouhavé rozhodování, zda už je vše dokonalé nebo ne. Stejně to nakonec ukáže až praxe. A hlavně, pokud vím, tak Dragon už je k letu pár týdnů připraven a už se na něm nepracuje. Kdyby tedy letěl před těmi několika týdny a něco by nevyšlo, tak úplně stejně to nevyjde ani 2 března. Stejně se letí bez posádky, takže ztráty na životech nehrozí. Výhoda dřívějšího startu by ale byla v tom, že by v případě havárie mohla Spacex pracovat na nové verzi už nyní.
Ale případná havárie by znamenala dlouhé vyšetřování. Zato když k ní nedojde, bude zpoždění menší.
Ale když už je Dragon připraven pár týdnů k letu a už se na něm stejně nepracuje, tak jak píšu výše, jestli by havaroval při startu před několika týdny, bude havarovat i 2 března, jen se zbytečně oddálí vývoj a stavba nového Dragonu. A naopak, kdyby bylo vše v pořádku tenkrát, bude vše v pořádku i teď…A tak si říkám, jak může být Dragon prověřen v letových podmínkách a dostat certifikaci, když ho nepustí k letu. Taková Hlava 22.
Havárie je krajně nepravděpodobná. Mhohem pravděpodobněji se projeví nějaká anomálie. Ale aby se mohla projevit, je třeba stanovit, co je norma.
To máte sice pravdu, ale ušetří se tím čas. To oddalování a byrokracie certifikace ničemu v tomto případě nepomůže.
Certifikace znamená především „papírování“ – koneckonců si na to EM trochu stěžoval. Tahle podrobná dokumentace je ale velice důležitá. A čas startu DM1 a DM2 délku zpracování nijak podstatně neovlivní a „papírování“ bude pokračovat ještě řadu měsíců po DM2. A dokud neskončí, nelze ani jednu loď označit za provozuschopnou.
My vidíme jen významné milníky (jako start rakety), ale ty tisíce mezikroků už ne.
I já si myslím, že bezpečnost je pro NASA nejdůležitější. Přece se nic zvláštního nestane, když se start odloží o měsíc či více. Fanouškové to musí přežít. Dnes je jiná doba, každý se obává v případě havárie velkých právních problémů, proto se NASA tak zajišťuje, aby ji nemohl nikdo nic vytknout. A kdyby se stal nějaký problém na Sojuzu, tak ty problémy padnou na Rusko. A poslední jeho havárie ukázala, že je dost zabezpečený proti případným průšvihům.
Ale odložením startu se přece Dragon nestane bezpečnějším, jestli na něm už neprobíhají žádné úpravy. A nevím, proč se obávat právních problémů, když jde o let bez posádky.
Vše se kontroluje, aby nebyla nečekaná překvapení. Havárie a vyšetřování by projekt zpozdily mnohem více.
Pokud se nepletu, na aktuálním odkladu CD se výrazně podepsala současná situace na ISS vzniklá havárii Sojuzu. Stručně řečeno, mají tam teď dost fofr.
Svou roli také nepochybně sehrál neschválený rozpočet.
V certifikaci bych hlavní problém v tuto chvíli neviděl.
A když jsme u Sojuzů. Už jsou nějaké závěry z vyšetřování té díry? Nějak se to vleče. NASA by od Ruska měla chtít jasné odpovědi. Třeba až bude zase Bridestine amatérsky zvát Rogozina do USA, aniž by to měl předjednáno u kompetentních orgánů. To byl pěkný trapas 🙂
Mělo by to být za několik měsíců.
Hm, tomu říkám tempo. To musí být perná práce 🙂 Po výletu Prokopjeva s Kononěnkem prosákly informace o tom, že nešlo o vrtání zevnitř. Bylo potvrzeno alespoň toto? Samozřejmě pokud předpokládáme tu nejpravděpodobnější verzi, že to proběhlo na Zemi, tak jestli zvenku nebo zevnitř je celkem vedlejší. Ale pokud jde o bláznivé podezření, že to udělal někdo z posádky, tak potvrzení o vrtání zvenku by tuto teorii definitivně smetlo.
Dokud vyšetřování neskončí, tak asi neuvolní ani dílčí info.
Na to, že to jsou jen v podstatě „přetlakove kapsle“ tak je kolem toho až moc hysterie.
To tempo a nekonecne odklady a kontroly je sialene pomale.v 60 rokoch nasa zacinala od nuly.lietali na Mercury,Gemini,sucasne vyvijali Saturn 5,Lunarny modul,apollo kabinu a v 69 pristali na mesiaci.raketa sls a orion sa zacali vyvijat v roku 2004 a presli mensimi zmenami v roku 2010.to znamena uz 15 rokov a stale cakame.
Jenže v té době měla NASA rozpočet s dneškem nesrovnatelný.
Ano mala,ale zacinali od nuly,uplne od nuly.raketa sls pouziva otestovanu technologiu co skrati cas na vyvoj a vlastne aj peniaze.to iste plati aj pre orion.
Financování v šedesátých letech bylo samozřejmě s dneškem nesrovnatelně velkorysejší, ale podle mě je iluzí si představovat, že by velký nárůst finanční podpory dnes něco příliš urychlil. Tehdy byl ještě jeden důležitý faktor – kosmické závody. Dnes by sice bylo více peněz, ale mnohonásobné testování a odkládání a přehazování horkých brambor by se nezměnilo. Éra začátků pilotovaných letů byla ve srovnání s dneškem plná adrenalinu a (řečeno pateticky) skutečného hrdinství. A to na obou stranách.
A stale nechapem preco bola zrusene raketa ares 1.jednuduchy vykonny nosic idealny vynasat posadky na iss.obamma zauradoval a zabudol si precitat kolko penazi stal vyvoj a dalsie peniaze danovych poplatnikov vyhodil von oknom.
Ono je to složitější, než se může zdát. Ares I nebyl špatný projekt, ale ukázalo se, že by nebylo ekonomické udržovat dvě rakety, které mají pracovat na společném projektu.
Dragon několik let létá naprosto spolehlivě k ISS a zpět na Zemi. Takže v tom problém nebude. Nosič je též spolehlivě ověřen. Další problém odpadá. Zbývají “ jen“ tři věci: 1/ havarijní přerušení vzletu, 2/ zabezpečení životních podmínek v kabině a 3/ skafandry. Tady někde to jak se zdá vázne.
Boenig je na tom jinak : Staví úplně novou kosmickou loď která poletí poprvé a po prvé zamíří i k ISS. S podobnou činností má však bohaté zkušenosti a vynikající výsledky z minulosti. Totéž platí i pro ostatní tři “ problémy “ Dragonu. Tady to zřejmě vázne na skutečnosti, že zkušenosti z minulosti se transformují do dnešní úrovně techniky a technologie, což v souhrnu nemusí být bez problémů.
Faktem je že čas nikoho netlačí. v ovzduší “ mezinárodnosti “ je úplně jedno na čem se na ISS létá, Rusové stejně stále létají na artefaxech, novou loď do nekonečna jen “ plánují“, Čína je třicet či více let nazpět o Indii ani nemluvě, tak proč pospíchat.
Pokud by se v kosmu soutěžilo, místo “ mezinárodnění“, šlo by to “ jako když hrom bije „, jako v šedesátých létech m.s..
Alois, proč ty vaše komentáře jsou tak snadno identifikovatelné díky zcela špatné vstupní tezi? Zde je jednoznačné že nosič rozhodně neletěl tolikrát aby se na to dali posadit lidi. Block 5 v plné konfiguraci letěl sotva 3x (někdo mne prosim opravte) A de fakto se jedná o zcela nový typ rakety s velkým množstvím změn a novinek proti těm starším.
A DragonRider neletěl k ISS ani jednou! Opět se jedná o zcela novou loď která vycházi koncepně s tlakového tělesa nákladních Dragonů. Je to jako by jste tvrdil že žádný sojuz není potřeba testovat protože už lítá spolehlivě progress. HOdně věcí mají společných, ale je to zcela jiná loď.
Block 5 zatím letěl 11×.
A letěl 11x opravdu „plný a konečný“ block 5? Tedy ten po ukončení změn tak aby bylo možné započít „human rated“ certifikaci? Mám pocit že tam bylo několik letů kde se komponenty block 5 kombinovaly se staršími. Kormidla, heliové nádrže atd?
Jak to bylo? Dík za odpověď…
Kormidla byla na všech blocích 5 titanová. Co se tlakových nádrží týče, tak ty byly použity v rámci zkoušek na dvou misích, ale vždy jen na jednom stupni – teprve DM-1 je použije na obou.
Je to smutne, že po 47 letech, kdy lide byli naposled na Měsici se v podstatě kromě menši revoluce, kterou zpusobila SpaceX nic nestalo. Kosmonautika zamrzla na mistě. Touhle dobou už mohli davno byt zakladny na Měsici a Marsu. Misto toho světove velmoci nalevaj miliardy dolaru do zbrojeni.
Romane nezapomínej na raketoplán, přistání roverů na Marsu, Mir, ISS, Energii, a fakt, že vesmír je trvale kolonizován snad už 15 let bez přerušení. To jsou také obrovské kusy práce a milníky.
Z pohledu pilotovane kosmonautiky je to cele docela tragedie. Clovek se z Mesice na zac. 70tych let stahl na LEO a je tam doposud. A velke projekty pro cloveka v kosmu jsou hlavne diky NASA a nekde ve stinu je Cina. Tipuju ze vetsina diskuteru zde, kdyz posledni clovek byl na Mesici jeste nebyla ani na svete.
Jen by mne zajímalo, jak dlouho bude SpaceX certifikovat SHS pro let japonského umělce a jeho přátel kolem Měsíce. Sice nepoletí přes NASA, takže by teoreticky certifikaci asi nepotřebovali, ale je tu americký úřad pro letectví a kosmonautiku, který asi má nějaké předpisy pro dopravu cestujících. A co na to vše řeknou pojišťovny?