Kosmotýdeník 335 (11.2. – 17.2.)

Právě vychází 335. vydání pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které se udály v uplynulých sedmi dnech. V tomto Kosmotýdeníku zamíříme v hlavním tématu do Van Allenových pásů, kde už šest let prolétají a náročné prostředí zvládají dvě zajímavé družice, které vstupují do závěrečné fáze svého výzkumu. V dalších tématech nevynecháme SpaceX, přípravy na let DM-1 s lodí Crew Dragon, anebo vzpomínku na Opportunity. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Van Allen Probes vstupují do závěrečné fáze

Dvě velmi odolné družice nazvané Van Allen Probes mají za sebou již šest let aktivní mise. Během těchto šesti let pravidelně prolétávají přes enormně náročné prostředí, kterým jsou Van Allenovy pásy. Tuto velmi zajímavou oblast kolem Země zkoumají již od roku 2012 a po několika překročeních plánované životnosti vstupují nyní definitivně do konečné fáze své mise.

Van Allen Probes

Van Allen Probes
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Dvanáctého února započala jedna z dvojice družic provádět manévry, které mají za cíl pomalu snížit nejnižší bod její oběžné dráhy kolem Země. Cílem je snížit nejnižší bod oběžné dráhy družice z aktuálních 603 kilometrů nad Zemí na 305 kilometrů. Dráha sondy však zůstane extrémně eliptická, nicméně manévr zajistí to, že už do patnácti let by družice měla samovolně vstoupit do atmosféry. Mezitím přinese nová oběžná dráha ještě nějaká zajímavá vědecká data. „Pro to, aby Van Allen Probes mohly v nějakém rozumném čase kontrolovaně zaniknout, musíme snížit perigeum,“ uvedl Nelli Mosavi, projektový manažer Van Allen Probes pracující v Laboratoři aplikované fyziky Johns Hopkins – APL, v Laurelu, ve státě Maryland. „Na nové oběžné dráze zažije neustálé otírání o zbytky atmosféry Země, že nakonec obě družice shoří bezpečně v atmosféře. Mezitím je naším cílem získat ještě velmi hodnotná a cenná vědecká data. Kosmický prostor kolem Země pak chceme dalším generacím předat bez dalšího odpadu.“

Druhý exemplář družic zahájí svůj pomalý sestup v březnu, dle plánu, který sestavili odborníci z APL, kde ostatně byly obě sondy také postaveny. Oběžnou dráhu jedné z družic si můžete prohlédnout na tomto gifu.

Družice Van Allen Probes zkoumají radiační pásy ve stovkách energetických úrovní, což vědcům umožňuje precizní a pečlivé modelování prostředí této oblasti. Zajímavá data, která družice nasbíraly, jsou z dob, kdy probíhaly elektromagnetické bouře, ale i z běžného klidového stavu tohoto prostředí, přičemž jejich porovnání přineslo mnoho cenných poznatků. Díky práci těchto družic bylo například zjištěno, že Van Allenovy pásy jsou mnohem dynamičtější, než se předpokládalo. Družice přitom tráví většinu své oběžné dráhy uvnitř těchto pásů. Většina družic kolem Země toto prostředí využívá jako přirozenou ochranu elektroniky. Pod nimi samozřejmě obíhá i Mezinárodní kosmická stanice. Jedním z cílů programu bylo i možné zlepšení předpovídání chování těchto pásů. Jejich hranice se totiž mění a to podstatně rychleji, než se očekávalo. Přesto se však jejich chování daří nyní alespoň z části predikovat.

Postupné snižování oběžné dráhy vlivem tření o atmosféru v nejnižším bodě dráhy

Postupné snižování oběžné dráhy vlivem tření o atmosféru v nejnižším bodě dráhy
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Van Allen Probes měly původně fungovat na oběžné dráze dva roky. Tento předpoklad vyšel z předpokladu, že všechny předchozí mise fungující v tomto prostředí déle než dva roky nevydržely. Nicméně obě družice mají velmi robustní a promyšlenou konstrukci, která těmto strojům umožnila fungovat nepřetržitě a bez vážných poruch od roku 2012 do současnosti. Během celé této doby družice dodávaly (a stále dodávají) ojedinělá data, která později mohou posloužit pro konstrukci sond určených pro lety mimo oběžnou dráhu Země, či pilotované výpravy dále do sluneční soustavy. „Mise Van Allen Probes vykonala ohromnou práci při charakterizaci radiačních pásů a poskytla nám komplexní informace potřebné k odvození toho, co se v nich děje,“ uvedl David Sibeck, vedoucí mise Van Allen Probe při NASA Goddard Space Flight Center. „Samotné přežití těchto družic a všech jejich přístrojů, prakticky nepoškozených, je po všech těch letech úspěchem a poučením o tom, jak navrhnout odolnou družici.“

Zánik družic je další malý inženýrský úspěch. Jelikož se při svém letu po oběžné dráze obě družice otáčejí ještě kolem svých vlastních os, musí se zážehy určené ke snížení nejnižšího bodu jejich dráhy velmi pečlivě naplánovat. Pro obě družice v podstatě vychází průměrně dvě období během roku, kdy je vhodné využít jejich natočení k ideálnímu zážehu pro dosažení dráhy s nejnižším bodem ve výšce kolem 300 kilometrů nad Zemí. Pro družici A takové období spadá do rozmezí 12 – 22. února, pro družici B pak od 11 – 22. března.

Během následujících 15 – 25 let se bude vysoce eliptická dráha obou družic pomalu přibližovat k Zemi, až se stane takřka kruhovou. V té chvíli budou obě družice již velmi nízko nad Zemí a další tření o atmosféru je bezpečně navede do horních vrstev plynného obalu Země a obě družice shoří ještě vysoko nad Zemí.

Družice nicméně čeká již jen poslední rok aktivní služby. I při té budou sbírat vědecká data. K těm o Van Allenových pásech přibudou ještě ty o destruktivním vlivu molekul kyslíku ve vysokých výškách atmosféry. Cílem je poznat, jak družice degradují při rychlém průletu řídkými zbytky atmosféry a sebraná data pak využít ke konstrukci ještě odolnějších družic.

Kosmický přehled týdne:

Elon Musk nám na Twitteru prostředkoval pohled do slévárny SpaceX, kde aktuálně vznikají další díly motoru Raptor, který by pomocí tekutého kyslíku a metanu měl pohánět lodě Starship a nosič Super Heavy. Motory vznikají z Inconelu. Stejně tak je zajímavý i pohled na aktuálního stavu přípravy pokusného zařízení Starship Hopper, které vzniká na kosmodromu v jižním Texasu. Na vrchol nádrže spodního dílu hopperu byly v minulém týdnu nainstalovány tlakové nádrže COPV a aktuální fotografie ukazují nově instalovaná potrubí a další součásti. Připomeňme, že horní část tohoto experimentálního stroje byla zničena během silného větru a nyní se nachází ve stanovém hangáru, do kterého již přes zakrytí není vidět.

Vršek Starship Hopperu

Vršek Starship Hopperu
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Postup prací na Starship Hopperu

Postup prací na Starship Hopperu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Začal prodej vstupenek na tribuny uvnitř Kennedyho kosmického střediska na první zatím ještě nepilotovaný start Crew Dragonu od SpaceX. Vstupenky jsou prodávány na 2. března, což je datum, který zatím stále platí za ten, kdy by měl proběhnout start.

JAXA zveřejnila plánované místo odběru vzorků z planetky Ryugu. Na těchto snímcích vidíte místo, kde by se měla japonská sonda Hayabusa 2 pokusit o odběr. První snímek ukazuje místo na planetce Ryugu a druhý nafocené místo zblízka s měřítkem ve formě samotné sondy. Velikost sondy je zajímavá hlavně v ohledu k okolním balvanům. K odběru by mělo dojít 22. února.

Poloha místa odběru vzorků sondou Hayabusa 2

Poloha místa odběru vzorků sondou Hayabusa 2
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Detail místa odběru vzorku z planetky Ryugu

Detail místa odběru vzorku z planetky Ryugu
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Přehled z Kosmonautixu:

Každý den na serveru Kosmonautix vydáváme minimálně dva články denně. Ani tento týden tomu nebylo jinak a proto je ideální čas, abychom si tyto články připomněli. Začali jsme pohledem na to, že se zdá, že strategie USAF jsou při zadávání startů neférové. Příprava budování mezinárodní stanice u Měsíce postupuje již jasnějšími kroky a tak se zdá, že zakládáme nový seriál. Jak na tom byla příprava DSG v únoru? Zamířili jsme také k testovacím standům SpaceX, kde probíhá testování nového metanového motoru Raptor. Jeho testy jsou v ďábelském tempu. V úterý jste se dočkali dalšího dílu seriálu o první trvale obydlené stanici Mir. Zajímavé zprávy přišly také z evropské družice Aeolus, která míří do další fáze. Nejen SpaceX a Blue Origin připravují metanové motory, ale i Evropa se dívá po této zajímavé technologii. Česká kosmická kancelář vyzvala české vědce a odborníky, aby připravili vědecký experiment pro ISS. Nedokázali byste to třeba vy? Smutná, ale i tak trochu očekávaná, zpráva dorazila tento týden z Marsu. Po více jak čtrnácti letech skončila mise vozítka Opportunity. Na Valentýna se událo jedno krásné oživení. Adaptér lodi Orion spojený s evropským servisním modulem byly poprvé společně aktivovány! Podívali jsme se blíže i na práci sondy InSight, která na povrch Marsu vysadila kladivo, které se bude protloukat až do pětimetrové hloubky. Prošli jsme se také po Spojených státech, kde jsme v místních názvech hledali spojnice se sluneční soustavou. NASA dala na doporučení ASAP a v rámci jistoty si objednala další místa v ruských Sojuzech pro své astronauty. Na závěr týdne jsme se podívali na první úspěšné harpunování na oběžné dráze.

Snímek týdne:

Americká sonda LRO, která je již několik let na oběžné dráze kolem Měsíce, pořídila kvalitní snímek přistávací oblasti čínské sondy Chang’e 4. Podobný snímek jsme měli možnost vidět již minulý týden, ale tehdy byla LRO daleko od přistávací oblasti a snímek byl vyfocen pod vysokým úhlem a nebylo toho mnoho vidět. Nyní prolétala sonda přímo nad landerem a vozítkem Yutu 2. Obě zařízení se nachází na odvrácené straně Měsíce.

Chang'e 4 a Yutu 2

Chang’e 4 a Yutu 2
Zdroj: https://i.imgur.com/

Video týdne:

V tomto týdnu byly ukončeny pokusy o navázání komunikace s vozítkem Opportunity, které zřejmě nepřežilo poslední globální marsovskou bouři. O tomto vytrvalci, který na dlouho překonal řadu rekordů dobývání Rudé planety a několikanásobně překročil plánovanou životnost, bylo napsáno již mnohé. Připomeňme si jej tedy jen tímto shrnujícím videem, které vás provede jeho čtrnáctiletou cestou po Marsu. Na závěr se podívejte ještě na jeden moc pěkný umělecký snímek, který představuje možný budoucí osud vozítka Opportunity, jakožto nalezeného muzejního exponátu přímo na místě svého posledního odpočinku.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.kosmonautix.cz/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/75/RBSP_ArrayDeployment.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/research_on_rbsp_0.jpg
https://i.imgur.com/1wIgYQT.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DzaxvvRVsAAKU0L.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47120.0;attach=1544181;image
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…6e4e0d4eb9fabc317af14c00f83f57fa&oe=5CFB3CD1
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…bf8055788f1212a91274e25454cd8392&oe=5CE8660B
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/vapneworbits.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

6 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 335 (11.2. – 17.2.)”

  1. Alois napsal:

    Podle snímků ze SOLu 79 se mechanická ruka stále drží přístroje, nelze jej tedy pokládat za “ vyložený“.

  2. tonda napsal:

    Děkuji za pěkné shrnutí uplynulého týdne.Vrtá mě hlavou,na co jsou nádrže COPV na Starhoperu?Na helium?Vždyť nádrže na SHS budou tlakovány palivem a kyslíkem,odebíranými z preburnerů na motorech Raptor.Že by na skokanovi pro zjednodušení opět použili helium,to se mě moc nechce věřit.Máte k tomu nějaké info?Díky.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.