Dnes si ukážeme, že sekundární náklad rozhodně nemusí být nudný. V tomto případě atraktivita sekundárního nákladu významně přesahuje zajímavost nákladu primárního. SpaceX se chystá na další misi a při pohledu na primární náklad si (i přes jeho neobvyklý název) můžeme říct, že jde jen o další z řady telekomunikačních družic – a měli bychom pravdu. Nusantara Satu je opravdu běžnou telekomunikační družicí, která se usadí na geostacionární dráze. Společně s ní ale Falcon vynese i izraelský lunární lander Beresheet – a právě ten přitahuje největší zájem veřejnosti.

O termínu startu se spekulovalo už několik dní a horkým favoritem byla středoevropská noc ze čtvrtku 21. na pátek 22. února. Předpokládalo se tedy, že statický zážeh proběhne o víkendu. Mimochodem, pokud Vás zajímají bližší informace o statických zážezích a jejich úkolech obecně, doporučujeme Vám tématický článek na webu ElonX.cz. Jenže v sobotu ani v neděli se na floridské rampě číslo 40 nic nedělo a bylo jasné, že pokud zážeh neproběhne v pondělí místního času, bude se start muset posunout.

Nejistotu do celé situace vnesla i absence tradiční předpovědi počasí na očekávaný termín startu. Meteorologická služba 45. letky amerického letectva však nakonec předpověď zveřejnila, což společně s přítomností Falconu na rampě a vyplutím přistávací plošiny dodalo optimismus. V noci ze středoevropského pondělka na úterý se z Floridy do celého světa rozšířila informace o tom, že devět motorů na prvním stupni se na několik sekund probudilo k životu. Zanedlouho SpaceX na svém Twitteru potvrdila provedení zážehu a doplnila také informaci, že start je plánován na 21. února místního času.

Static fire test of Falcon 9 complete—targeting February 21 launch of Nusantara Satu from Pad 40 in Florida.

— SpaceX (@SpaceX) February 19, 2019

Tenhle termín se dá stihnout, ale harmonogram prací bude napnutější než obvykle. Po zážehu byly z rakety odčerpány pohonné látky, aby mohla být sklopena do horizontální polohy. Následoval přesun do montážní haly v blízkosti rampy – právě v ní bude v dalších dnech probíhat integrace nákladu k hornímu stupni. Celý proces samozřejmě obnáší řadu kontrol, analýz a dohledových kroků, zda je raketa opravdu připravena ke startu. Jakmile je jasné, že je vše v pořádku, bude se moci Falcon vydat na startovní rampu znovu.

Tady na něj budou čekat stejné postupy, které si už první a druhý stupeň vyzkoušely v rámci předstartovní simulace před statickým zážehem. Start je momentálně plánován na pátek 22. února ve 2:45 středoevropského času, přičemž délka startovního okna nebyla upřesněna. Tuhle informaci bychom se měli dozvědět až SpaceX vydá tradiční press-kit, tedy jakousi tiskovou zprávu pro novináře se všemi důležitými informacemi. Na tento dokument ale čekáme i z jiného důvodu. Zatím totiž nemáme potvrzeno, jaký první stupeň na tuto misi poletí. Velmi často, byť neoficiálně, se spekuluje o stupni s označením B1047, který už letěl s družicemi Telstar 19V a Es’hail-2. To by znamenalo, že bychom se dočkali teprve druhého případu, kdy nějaký stupeň poletí potřetí. Ale znovu opakuji – jde jen o neověřenou spekulaci, počkejme si na oficiální informace.

Po startu raketa nabere východní směr nad Atlantik. První stupeň by se měl pokusit o přistání na mořské plošině, která již v pondělí 18. února opustila floridský přístav. Při této misi se však můžeme těšit i na další pokus o záchranu. Ano, hádáte správně, ke slovu by se měla dostat loď Mr. Steven vybavená velkou sítí k chytání aerodynamického krytu. Ta se totiž v minulých týdnech vydala na cestu ze západního pobřeží přes Panamský průplav až na Floridu. Právě při této misi by si měla odbýt premiéru na východním pobřeží.

Horní stupeň při prvním zážehu dosáhne parkovací oběžné dráhy a vypne svůj motor. Setrvačností pak doletí k rovníku, kde přijde čas na druhý zážeh. Ten se postará o to, že se téměř kruhová dráha změní v elipsu s vysoko umístěným nejvyšším bodem. Na této dráze se od horního stupně oddělí družice Nusantara Satu i izraelský lunární lander Beresheet, kterým v tu chvíli začnou samostatné mise. Ačkoliv je izraelský projekt zajímavější, dáme v našem článku přednost primárnímu úkolu mise a představíme si nejprve družici Nusantara Satu.

Pokud si říkáte, že jste o téhle družici ještě nikdy neslyšeli, pak můžete mít pravdu – tento poměrně neobvyklý název se pro ni používá teprve posledních pár měsíců – dříve byla označována generickým názvem PSN-6. Družice má za sebou zajímavou historii. V roce 2013 měla její výrobu zajistit firma Boeing, ovšem součástí kontraktu se zákazníkem (firmou PSN) byla i podmínka, že Boeing musí do jednoho roku sehnat druhého partnera, se kterým se PSN rozdělí o náklady na start družice. Takový partner se však neobjevil a dohoda tím pádem padla. V roce 2014 tedy byla podepsána nová dohoda – společnost PSN si vybrala firmu SSL, která pro družici využila platformu SSL-1300. Další rok obě strany oznámily, že sehnaly spolucestujícího pro tuto misi.

Družice Nusantara Satu váží 4 100 kg a na její palubě bychom našli 38 transpondérů v pásmu C a 18 v pásmu Ku. Zajímavé je, že družice disponuje elektrickým (iontovým) pohonem, který se postará o přesun z původní eliptické dráhy (GTO) na finální geostacionární dráhu (GEO). Sice to bude trvat déle než s chemickým pohonem, ale tohle řešení je mnohem úspornější. Družice za zhruba 230 milionů amerických dolarů se usadí nad 146. poledníkem východní délky. Odsud má po dobu 15 let zajišťovat pokrytí bezpočtu indonéských ostrovů širokopásmovým internetem, ale i dodávkami videa, hlasových a datových komunikačních služeb.

Až družice Nusantara Satu dosáhne geostacionární dráhy, oddělí se od ní malý spolucestující. Ne, nemluvíme teď o izraelském landeru, ale o malé družici S5. Pro výzkumnou laboratoř amerického letectva (Air Force Research Lab) ji vyrobila společnost Blue Canyon Technologies. Informací o družici s hmotností 60 kilogramů není k dispozici mnoho. Víme však, že jejími úkoly má být rutinní detekce a katalogizace vesmírných objektů v okolí geostacionární dráhy.

A nyní se již dostáváme k hlavní hvězdě startu – ač jde o sekundární náklad, tak lunární lander Beresheet, přitahuje mimořádnou pozornost. Ještě aby ne, vždyť jde o první izraelský pokus o přistání na Měsíci. Tento úkol zatím dokázaly splnit jen tři státní kosmické agentury tří zemí – Spojených států, Sovětského svazu a Číny. jenže Beresheet je jiný – nevznikl v zemi, která je s kosmonautikou tolik proslavená jako tři jmenované a navíc není ani produktem zdejší státní kosmické agentury. Jde totiž o soukromý projekt – a v historii nenajdeme žádný soukromý pokus o přistání na Měsíci.

Všechno to začalo už před několika lety, když vznikla výzva Google Lunar X-Prize. Ta hledala šikovné lidi na celém světě, kteří se měli spojit do týmů. Jejich cílem bylo vytvoření stroje, který dokáže přistát na Měsíci, odkud odešle na zemi fotky a videa. Podmínkou bylo, že vývoj bude probíhat bez státních peněz a na výherce čekala finanční odměna. Zájemců bylo opravdu hodně, ale jen pět týmů se dostalo do jakéhosi pomyslného finále, když si zaregistrovaly využití nosné rakety. Izraelský tým SpaceIL využil služeb firmy Spaceflight Industries, s jejichž pomocí se jim podařilo domluvit start na Falconu 9.

Soutěž Google Lunar X-Prize musela být několikrát prodloužena, protože vývoj u všech týmů nabíral zpoždění. Definitivní konec soutěže přišel 31. března loňského roku, kdy bylo oznámeno, že soutěž končí bez vítěze. Leckdo by možná čekal, že takové rozhodnutí bude znamenat konec vývoje rozpracovaných projektů, ale skutečnost byla jiná. Ostatně už dříve bylo jasné, že to týmy nedělají pro peníze. Vítěz měl dostat dvacet milionů amerických dolarů a navíc byly připraveny i nějaké prémie za bonusové úkoly (např. ujet určitou vzdálenost).

Jen málokterý tým se však při vývoji držel pod tímto cenovým stropem – bylo jim jasné, že i v případě výhry by byli finančně v minusu. Kupříkladu tým SpaceIL investoval do vývoje svého landeru do června 2018 zhruba 95 milionů dolarů. Věděli však, že vyvinuté a v ideálním případě i ověřené technologie pak mohou najít komerční uplatnění v jiných projektech. Konec soutěže tak vlastně nic neznamenal. Členové SpaceIL ještě před jejím koncem prohlásili, že v případě výhry by peníze darovali na vzdělávací účely.

Tým SpaceIL postavil lander, který byl zpočátku označován jako Sparrow, ale nově se pro něj používá označení Beresheet, což je hebrejské slovo pro Genesis. Jelikož už soutěž GLXP skončila, obrátili se tvůrci landeru na agenturu NASA, se kterou navázali spolupráci. Američané pro lander zajistili koutový odražeč, díky kterému bude možné lander velmi přesně sledovat a určit jeho pozici. To samozřejmě nebylo zadarmo – z druhé strany nepřišly peníze, ale protislužba. Izraelská kosmická agentura ISA a tým SpaceIL měly podle dohody s NASA sdílet data z měření magnetometru, který se na landeru nachází.

Beresheet měří na výšku 1,5 metru, jeho průměr je 2 metry a váží 585 kilogramů, z čehož by až 400 kilogramů mělo připadat na palivo! Letový profil mise bude totiž poměrně komplikovaný a zatím nebyly všechny fáze popsány úplně přesně. Jak již bylo uvedeno výše, lander se od rakety oddělí na eliptické dráze – s využitím vlastního pohonného systému dráhu postupně protáhne. V nejnižším bodě vždy provede zážeh zvyšující jeho rychlost, což zajistí vytažení nejvyššího bodu dál od Země. Tímto pomalým procesem, který zabere zhruba deset týdnů, se však postupně propracuje k tomu, že jeho dráha se dostane do sféry gravitačního vlivu Měsíce. Tady budou následovat další manévry, které zajistí vstup na oběžnou dráhu a nakonec povedou až k přistání – toho bychom se měli dočkat zhruba tři měsíce po startu.

Už jen samotné přistání na Měsíci by bylo mimořádným úspěchem, ale SpaceIL má připraven i nadstavbový program. Po dosednutí má začít vědecká fáze spojená se sběrem informací o magnetickém poli v okolí. Jelikož lander nedisponuje žádným systémem tepelné ochrany, očekává se, že přežije pouze dva dny a pak se přehřeje. Zajímavé je, že příští rok by měl Falcon 9 vynášet další lunární lander vzešlý ze soutěže GLXP – výtvor týmu PTS Scientists, rover ALINA, se bude pohybovat klasicky po kolech. Beresheet by však měl být schopen změnit místo působení pomocí motorických skoků.

Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://space.skyrocket.de/
https://forum.elonx.cz/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f0/20151014_SPACEIL_MODEL.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DztrLy8WoAAGU2l.jpg:large
https://photo.24liveblog.com/1993102341599517060/20180801085709_236255.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Dzc6iQpX4AAypdQ.jpg
https://psn.co.id/wp-content/uploads/2018/12/nsatu2.jpg
https://external-preview.redd.it/…a73364b65f3ff82c4872f47f3b3d01be4d5f9165
https://planetary.s3.amazonaws.com/…/2019/20190219_Beresheet-payload.jpg
https://planetary.s3.amazonaws.com/…GTO-1-SIL-Pictures_20190119_007-1024×756.jpg
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2018/12/landing_area.jpg