Orion se vykoupal

V poslední době se toho v kosmonautice děje opravdu hodně a tak některé události zůstaly trochu ve „stínu“ těch ostatních. My se však vždy snažíme ze všech možných zpráv vybírat ty nejzajímavější a nejaktuálnější a k některým méně aktuálním se mnohdy vracíme. Mezi zprávy, které by podle nás neměly určitě zapadnout, patří důležité testování pilotované kosmické lodi Orion na otevřeném oceánu v Mexickém zálivu u pobřeží Galvestonu ve státě Texas, ke kterému došlo mezi prvním a třetím prosincem. Tým specialistů během zkoušek ověřoval vyrovnávací systém tzv. CMUS (Crew Module Uprighting System).

Nafukovací vaky jsou zodpovědné za to, že se Orion otočí pravou stranou nahoru, jestliže se kosmická loď nachází v jiné poloze po přistání v oceánů.

Nafukovací vaky jsou zodpovědné za to, že se Orion otočí pravou stranou nahoru, jestliže se kosmická loď nachází v jiné poloze po přistání v oceánů.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Systém CMUS se nachází na horní straně návratového modulu pro posádku kosmické lodě Orion a jedná se o soustavu pěti speciálních airbagů. Ty mají za úkol za každých okolností modul vyrovnat zpět do svislé polohy. Při vysokých vlnách nebo velkém větru se totiž může klidně stát, že se návratový modul otočí tepelným štítem nahoru. Tento systém je tedy velmi důležitý, protože na něm závisí životy posádky uvnitř modulu. Kdyby tato automatická procedura selhala, mohlo by to mít až fatální důsledky a posádka by se v nejhorším případě mohla i utopit.

Pokud si ještě vzpomínáte na první nepilotovaný test lodi Orion (EFT-1), jistě Vám neuniklo, že se po návratu nepodařilo nafouknout všech pět těchto vaků systému CMUS a proto se inženýři rozhodli konstrukci vaků trochu pozměnit. První testy nových airbagů probíhaly v Johnsonovo vesmírném středisku v Houstonu v letošním roce a další zkouškou prošel tento systém právě na začátku prosince. Podle všech dostupných zpráv dopadl dobře. Kosmickou loď se podařilo stabilizovat a všechny vaky se nafoukly tak, jak bylo v plánu.

Celé akci asistovala Pobřežní stráž Spojených států (United States Coast Guard), která pro celou akci poskytla motorový kutr USCGC Cypress (WLB-210) s jeřábem na palubě. Tato loď slouží především k vytyčování námořních cest. Toto plavidlo je dlouhé 69 metrů a 14 metrů široké. Dále při akcích asistovalo letectvo a tým z galvestonské university.

Testy byly celkem dva a dopadly velmi dobře. Což je výborná zpráva pro celý program i všechny týmy, které se na vývoji této kosmické lodi nové generace podílejí. Doufejme, že i další pokroky v harmonogramu půjdou stejně hladce. Dalším milníkem v programu bude například plánovaný test (Ascent Abort Test 2) záchranného systému, který je předběžně naplánován na květen 2019. Tomuto testu se budeme jistě ještě v budoucnu věnovat. Zatím se můžete podívat, jak bude tento test probíhat na následujícím videu:

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://www.facebook.com/

Zdroje obrázků:
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
https://www.facebook.com/NASAOrion/photos/
https://twitter.com/NASA_Orion/status/
https://www.facebook.com/NASAOrion/
https://www.facebook.com/NASAOrion/
https://www.facebook.com/NASAOrion/
https://www.facebook.com/NASAOrion/

Orion se vykoupal, 5.0 out of 5 based on 17 ratings
Pin It
(Visited 3 784 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (17 votes cast)
(Visited 3 784 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


100 komentářů ke článku “Orion se vykoupal”

  1. Peter P napsal:

    Orion sa pravidelne kupe uz par rokov. Pokial to pojde takto dalej jedneho dna kongres stopne cely tento projek, ktory stoji na mrtvom mieste uz par rokov.

    SLS cena 2011-2017 USD 11,877.1 million
    Orion cena 2006–2015 USD 11,136 million
    skutocna cena k dnesnemu dnu Orion + SLS moze byt uz na USD 30,000 million

    planovany prvy let sa posuva do 20-rokov

    Blue Origin bude mat pripravenu svoju raketu uz mozno 2021. Pokial SpaceX dodrzi plany tak 2022 az 2024 budu mat hardware ktory bude generane nadradeny SLS. Jednoducho uz nikto nebude mat chut financovat SLS-Orion. Pokial SpaceX bude schopna lietat do cislunárneho priestoru s turistami za zlomok ceny….

    • Dušan Majer napsal:

      New Glenn bude slabší než SLS, takže ji nenahradí. Termíny pro BFR/BFS jsou velmi smělé a vůbec bych se nedivil odkladům. Dokážu si představit, že SLS udělá hodně práce než začne BFR létat.

      • Peter P napsal:

        Na zaciatok nebude mat SLS tak vysoku planovanu nosnost. Prvy let z clovekom nebude pred letom 2022. Je dost mozne ze sa tento termin este posunie. V Roku 2022 bude mat SpaceX aj pri pomlejsom tempe uz hardware v pokrocilom stadiu. Aj keby SpaceX nabral sklz 2 az 5 rokov a jeho hardware fungoval, tak ako sa nakoniec potvrdilo pri Falcone tak realne udrzatelnost SLS bude mala. Nepochybujem o tom ze Blue Origin bude slapat na paty SpaceX finacii maju dost. Infrastrukturu v rozsialhlom stadiu maju k dispozicii uz dnes (budovy, motor, rampu).

        Predstavme si rok 2021, alebo 2022 ked je na trhu Falcon Heavy, New Gleen a Super Heavy. Znovupouzitelne a flexibilne, financovane z velkej casti sukromnym kapitalom. Potom tu bude kolos SLS + Orion, ktory uz stal skoro 50 milliard dolarov a letel mozno 1x. Jeho pouzivanie by znamenalo dalsie vydaje, ktore su v porovnani s New Glenn / Super Heavy nasobne vyssie. Dostat sa k cislunárneho priestoru neni problem ani pre jeden z menovanych nosicov. Dokonca aj ten Orion by zvadolbyt dopraveny k cislunarnej stanici na New Glene…

      • Petr Poruban napsal:

        Podle mě je hlavní otázka, jestli se soukromé supertěžké rakety vůbec uživí.
        Dnes má spousta lidí velké oči. Kolik startů raket s nosností kolem a nad 100t se v historii uskutečnilo? Když pomineme zkušební starty raket, které se nikdy nedostali k praktickému využití (N1, Energia), tak se jedná jen o lety Saturnu V.
        Což je za posledních 60 let kosmonautiky nějakých cca 10 letů. A i těhle pár startů bylo solidní zátěží na rozpočet celých USA.
        Já vím, do budoucna, v příštích 60 letech by to mělo být o něco lepší. O kolik lepší by to ale muselo být, aby se ta raketa opravdu vyplatila? Aby vydělala sama na sebe. Na svůj vývoj a provoz. Musk je velký optimista.
        Sní o kolonizaci Marsu. Například NASA je mnohem střízlivější. Prostě se může ukázat, že to nikdo nezaplatí a celý projekt půjde ke dnu, tak jako šla málem ke dnu Tesla, která přece jen operuje v podstatně praktičtější (vlastně docela přízemní) oblasti ekonomiky.
        Jistě je víc lidí, schopných koupit si luxusní auto za milion, než si koupit letenku za stovky milionů. Kolik je takových nadšenců?
        Co když se ukáže, že radiace, omezená gravitace a celkově nehostiné toxické prostředí Marsu je skutečně těžko překonatelný problém? Vystaví lidi nadlouho těmto vlivům a i v připadě obtíží (které se projeví až po čase) v tom bude pokračovat? Problémy tam zkrátka budou. A zásadní. Možná by bylo vhodné napsat také článek o povolené maximální dávce záření pro kosmonauta. NASA má limit. Viz např. zde:
        https://www.nasa.gov/pdf/284273main_Radiation_HS_Mod1.pdf
        Podívejte se na ty hodnoty. Porovnejte to s limitem pro člověka na zemi v různých profesích a s běžnou dávkou. Je to opravdu hodně a to se kosmonauti pohybují stále ještě v ochranné sféře pod Van Allenovými radiačními pásy. Pokud by kosmickou loď na cestě k Marsu zasáhla Sluneční erupce, můžou dostat takovou dávku, že nebude pomyšlení na pobyt na Marsu.
        O těhle věcech je potřeba přemýšlet, než se nějaká kolonizace bude moci brát vážně. V reálu to není jako ve Sci-Fi.
        Navíc kolik by stálo udržet tak daleko nesoběstačnou kolonii?
        Je příliš potenciálních problémů, než aby to mohlo jít jako ve snu optimisty.
        Nicméně i tak je krásný sledovat tohle, období kosmonautické “renezance”, kdy se jde s nadšením a na problémy se nehraje.

        • Hawk napsal:

          “A i těhle pár startů bylo solidní zátěží na rozpočet celých USA.”

          Kolik % rozpoctu Spojenych statu byla ta “solidni” zatez?
          Jake byly prinosy projektu Apollo?

          Je to spise o spolecnenkych prioritach, verim ze granty na studie typu socialniho zaclenovani ugandskych dlazdicu a operacni vyzkum pro vystavbu site socialnich zarizeni pro sedme ci osme pohlavi se sezenou snaze.

        • B.Boruvka napsal:

          Mate pravdu! A vsechny tyto otazky a navrhy napiste do planovaciho oddeleni SpaceX-Je totiz dost pravdepodobne ze je to vubec nenapadlo….

        • Karel Zvonik napsal:

          Vystihl jste to dobře. Téměř se vším souhlasím. Ta radiace je pravě problém, protože zatím nemáme tušení jaký bude mít skutečný vliv. Možná to dokonce nemusí být až takový problém, jak se dnes uvádí. To by se mělo ostatně vyzkoušet na nové stanici u Měsíce. Obyvatelné moduly nebudou, podle informací, nějak zvlášť chráněné oproti těm stavajícím.

        • Peter P napsal:

          Pokial sa velke komercne dopravne a nakladne lietadla dokazu uzivit uzivia sa aj supertazke rakety, pokial ich cena bude rozumna.

          Mnoho startov nad 100t sa v historii neuskutocnilo, ale to neznamena ze za rozumnych financnych podmienok by o tieto starty nebol zaujem.

          Uz len samotna cislunarna stanica bude potrebovat niekolko startov do 100t rocne na to aby bola schopna fungovat. Pokial budu cenovo dostupne tak nie je dovod preco sa nepokusat ist dalej napriklad na povrch mesiaca.

          100t nakladu moze znamenat niekolko GTO satelitov pri jednom starte a pod. Tu radiaciu by som nechal na vedecku obec. Pokial by to bolo tak nebezpecne nedozii by sa astronauti ktori boli na mesiaci 80+ rokov. NASA by neplanovala dlhodobe pobyty v cislunarnom priestore a pod.

        • dfx napsal:

          Energia ma predsa dva uspesne prakticke starty za sebou. Prvy raz vyniesla Buran a druhy raz vyniesla Poljus.

        • Petr Poruban napsal:

          Pro Hawk:

          Mrkněte třeba sem https://en.wikipedia.org/wiki/NASA#/media/File:NASA-Budget-Federal.svg
          Podíl rozpočtu NASA na rozpočtu USA. Je to o prioritách jak píšete, pochybuji ale, že se brzy vrátíme na úroveň priorit z období soutěže o prvenství v přistání na Měsíci z dob studené války. Uvádí se, že jen na projektu Apollo tenkrát pracovalo až 400 000 lidí. Samozřejmě ne všichni v NASA.
          Co se týká přínosů, tak je nezpochybňuji. Investice do rozvoje technologií jsou důležité. Na druhou stanu nesouhlasím s občas uváděnými údaji, co vše máme díky projektu Apollo. Od počítačů až nevím kam. Podle mě to zkrátka tak jako například války urychlilo vývoj. Počítače by byly i bez toho, možná o pár let pozděj :). Dnes se ale investuje do vědy víc než v minulosti a tak tenhle efekt už nebude tak velký. Kdysi se sbíraly valouny zlata z potoků. Dnes vytěžit zlato je o něčem jiném.

          Pro PetrP:
          Kosmonauti na Měsíci byli jen kolem 10 dní. To se nedá stovnat. I tak dostali docela slušnou dávku. Samozřejmě ne na nemoc z ozáření. Projeví se to “pouze” statisticky zvýšeným výskytem rakoviny oproti neozářené populaci. Zkuste si přečíst ten odkaz z původního komentáře. Pro různý věk mají různé dávky. Nemusí se to zkoumat na stanici u Měsíce. To se dávno ví ze spousty šetření a statistik z havárií, léčebného ozařování i prvních pokusů s radioaktivitou. Nebo si přečtěte aspoň tohle česky https://zpravy.aktualne.cz/let-na-mars-kazi-premira-radiace-a-malo-penez/r~i:article:648244/. Dá se o tom najít opravdu hodně a je to zajímavé čtení. Kolonizovat dnes Mars si opravdu nedovedu představit. Možná hluboko v podzemí a to by stálo opravdu hodně.
          Snad v budoucnu pokročí medicína a nebude to takový problém. Ale silné rakety schopné vynést lidi na Mars to nevyřeší. Pokud zažijeme nějakou tu vědeckou výpravu pár odvážlivců, bude to úspěch.

        • tycka napsal:

          “Dnes má spousta lidí velké oči. Kolik startů raket s nosností kolem a nad 100t se v historii uskutečnilo? ”
          Kolik lidí cestovalo letadlem v 80. letech a kolik dnes?
          Důvod pokles ceny letenek – ve srovnání s průměrnou mzdou.

          Jinými slovy pokud bude 100t start levný – tak využití podle mne najde. Už jen proto, že by se již něco vyplatilo s využitím beztížného stavu vyrábět a vozit zpět na zem.

    • sam napsal:

      Pokud stopnou SLS, tak nastane v pilotovane kosmonautice stredovek. Usetri se kulove, penize v kosmonautice nezustanou, penize skonci v nejake pomatene genderove ziskovce, aby se uzivilo par humanitne vzdelanych nepouzitelnych netahel.
      BFR BFS Spaceship Origin vypadaji na papire moc hezky, proc ne, Jules Verne mel tez pekne ilustrace. Zprovoznit FH a BFR jsou dva podstatne rozdilne levely.Ale moc rad bych se ve svem skepticismu mylil.

      • Peter P napsal:

        Az tak blede by som to nevidel. Peniaze alokovane pre NASA neskoncia v genderovych neziskovkach 🙂
        Blue Origin to neni len o navrhu, ale o skutocnom hardwari. Oni uz maju postavenu modernu budovu priamo v Kennedy Space Center, ich motor sa uz pomerne dlho a uspesne testuje. Dokonca uz zakupili aj lod kde bude pristavacia rampa pre ich prvy stupen. Spolupracuju s konzorciami ako Boeing a Lockheed Martin. Pochybujem ze by do 2 max 3 rokov neleteli.

        BFR sa tiez nebuduje o nuly. SpaceX ma uz skusenosti, ciastocne aj hardware. Aj s Muskovim koeficientom budu v prvej polke 20-rokov pomerne daleko. Pokial sa tieto koncepty ukazu ako zivotaschopne dostanu financovanie od kongresu. Verim ze zodpovedny politici nebudu mat problem presmerovat financie na projekty, ktore su zivotaschopnejsie ako SLS pre jeho vysoke fixne naklady. Neschopnost znovupouzitelnosti.

        • Radim napsal:

          Ze státního rozpočtu se nesmí financovat soukromé firmy. Ať mají jakkoliv přitažlivý projekt.

          • Peter P napsal:

            Kto tvrdi, ze by sa mali financovat. Bude sa od nich kupovat sluzba. BTW financie na vyvoj SLS z velkej miery koncia v sukromnych firmach ktore si neustale ziadaju viac a viac a projet posuvaju uz niekolko rokov.

        • lvy napsal:

          ad Radim:

          Tak teď nevím jak jste to myslel, protože tak jak jste to napsal to znamená, že jste proti projektu SLS. Ano SLS je typický příklad financování soukromých firem skrz státní instituci. Naopak SpaceX a nebo Blue Origin je zcela něco jiného. V praxi je to o tom, že NASA něco potřebuje a to si na trhu nakoupí. U SLS je to jinak, NASA něco chce a zadá si to jako výrobu tzn. podstatné prodražování a prodlužování termínů a NASA platí a platí.

    • Karel Zvonik napsal:

      Takové prohlášení není úplně férové. SpaceX je soukromá společnost. Ano raketa SLS a systém Orion jsou drahé, ale i to má své důvody. Rakety SpaceX nemůžou být jediné nosiče na světě. Tím chci říct, že SLS se bude soustředit na jiné cíle než SpaceX.
      Znovupoužitelný nosič není vždycky výhra. Je to složitý proces ve kterém je návrat stupně třešničkou na dortu a v současné době a situaci prostě nemůžu být každá raketa obnovitelná. Je to spíše téma na jiný článek.

    • zargos napsal:

      Tyto ceny za SLS jsou pro USA drobné po kapsách,když to srovnáme s vojenskými projekty,které jdou do stovek miliard USD.

      SLS je vyvinuta a staví se,má před NG a BFR značný náskok. BFR vyvinuté není a co rok se koncept upravuje. To na co se SpX chystá bude dle mého ověření,že ta koncepce bude fungovat jak si představují na dalším grasshoperovi,takže zatím není nic jistého a nikdo kvůli tomu SLS rušit nebude. Když vidím testy komponent SLS, jejich náročnost, a to je jednorázová ne na desítky letů,tak toho BFR před sebou má ještě hodně. Jak postupně klesá nosnost BFR (pořád super) tak SLS bude asi i nejsilnějším nosičem.

      NGlenna bych neřešil,dokud nezačne létat alespoň NS. Má soupeře už teď ve FH,dokonce vážného,kdyby SpX postavilo silnější druhý stupeň.

      • lvy napsal:

        S těmi testy u SLS je to právě o tom, že se snaží vyždímat maximum z toho co je. Je to stará koncepce, kdy se to takto dělalo. SpaceX jde poněkud jiným směrem, udělat věci poctivě s velkou rezervou, protože se jim to vrátí právě v tom, že je mohou použít několikrát. Navíc SLS nejde zkontrolovat po letu kdežto u znovupoužitelných technologií prostě po letu provedete kontrolu a získáte tak neocenitelná data. Takže jinými slovy, můžete deset let testovat a zkoušet a nebo prostě postavíte zkušební stroj, začnete s ním lítat a sbírat data v praxi.

        • tycka napsal:

          “ostavíte zkušební stroj, začnete s ním lítat a sbírat data v prax”
          A nebo ho hned při prvním pokusu o přistání zcela zničíte.

        • lvy napsal:

          Tak pokud splníte primární misi to jest vynesení nákladu na dráhu, tak je to vcelku jedno. Získáte spoustu dat a při další misi budete chytřejší. Tomu se říká pokrok. A nebo taky můžete vše dělat postaru a neustále dokolečka stavět nové a nové rakety. Pokud by podle vašich názorů postupovali stavitelé letadel, tak si dnes létání může dovolit jen pár vyvolených, ale oni na vás nedali a šli jinou cestou a podívejte se letadla dneska můžou nalétat řádově skoro sto tisíc letových hodin než zamíří do šrotu. Dnešní první stupně raket udělají tři minuty a jdou do šrotu. Přitom na nich není nic špatného, nic vadného, vše je v perfektním stavu a může být znova použito.

        • tycka napsal:

          “A nebo taky můžete vše dělat postaru a neustále dokolečka stavět nové a nové rakety. ”
          Návratová raketa může být o dost dražší než jednorázová, takže než dosáhnete cíle jednoduše zkrachujete či to pro nedostatek financí budete muset přestat zkoušet. A to je možný případ právě BFR.
          ” Přitom na nich není nic špatného, nic vadného, vše je v perfektním stavu a může být znova použito”
          Řekněte to SpaceX – není to bez dle všeho bez oprav a údržby. Krom toho se bavíme o 2 stupni a ten zatím nikdo nevrací a to vůbec není jisté jak levně to půjde.

  2. Jiří Hošek napsal:

    Peter P:
    S tím, co píšete, nehodám polemizovat. V současné době však platí vyjádření administrátora NASA, že neexistuje žádné předvídatelné datum ukončení provozu rakety SLS.
    https://twitter.com/JimBridenstine/status/1064637713230512130

    • Peter P napsal:

      Dakujem za odkaz. Pozrel som si ho a hned aj odpoved pod odkazom…

      Noah Smith‏ @noahbrsmith
      its simple math, blue origin, and space x have a little less capability but a lot less cost, SLS is a nonreusable rocket, take that money and develop a super heavyweight reusable rocket or just stop launching rockets and focus on the payload.

      Cim viac sa terminy SLS posuvaju dalej, tym je horsie obhajitelny. Jednoducho za 5 rokov nebude nikto tolerovat, ze sa prvy stupen SLS za 1 miliardu dolarov znici o hladinu atlantiku par minut po starte.

  3. BlackSheepOI2 napsal:

    Konceptualne hovorime o velkych raketach, ktore v minulosti par krat vzlietli a zanikli. Saturn, Energia, ale aj raketoplan a N-1. Bez financovania statom by to neslo. Prinos tam urcite je, ale mozno sa da polemizovat, ci to iste nie je mozne vykonat viacnasobnym a lacnejsim startom FH, pouzit mozno nejaky kickstage. Popravde neviem, ci prave nudza Rusom neukazala schodnejsiu cestu, kde by sa finalny prostriedok trebars k Mesiacu spojil z viacerych prvkov na orbite a nasledne s human modulom.
    Hold obrovske rakety su zalezitostou krasnou a hlavne buduju narodnu hrdost. Tesim sa na kazdy ich let, ale uvidime, co sa ukaze ako optimalnejsia cesta. Prave vdaka BlueOrigin a SpaceX ako aj inym tu nastava odklon od myslenia statneho sektoru a snaha o evoluciu aj s realnym znizenim nakladov. Cakaju nas zaujimave roky, aspon v to dufam.

  4. Alois napsal:

    Bez superrakety se kosmonautika nepohne. Po vyřazení Saturnu 5 se zastavila na 50 let. Dvacet tun na LEO je málo. Rusům/Sovětům to vyhovovalo a dosud vyhovuje. ISS zaplatili Američané, na ostudu s Moon Race se skoro zapomnělo a Rusově se údajně, světe div se , chystají někdy v budoucnu na Měsíc, aby zkoumali, zda tam Američané před pomalu sto lety přistáli. Nelze se tedy divit jejich příznivcům že proti SLS brojí.

  5. pbpitko napsal:

    Myslel som že Kosmonautix navštevujú v prevažnej miere triezvi ľudia. Keby som ma súdiť podľa príspevkov k tomuto článku tak drvivú väčšinu by tvorili snílkovia, Sci-fisti až chiméristi.
    Dúfam že v príspevkoch k ďalším článkov sa to nepotvrdí.
    pb 🙂
    P.S. Okrem toho z niektorých príspevkov doslova srší nenávisť.

  6. Jiří Hošek napsal:

    Peter P: “SLS toho za sebou nebude mat vela. Ani nie 10 startov.”

    Na tohle mám jiný názor. 10 startů SLS JE hodně. 10 startů má například Delta IV Heavy, a to je v provozu už 14 let. Na samotné vynesení dílů Gateway jsou plánovány 4 starty SLS. Nemám žádný problém s tím, když pak převezmou štafetu v dopravě posádek komerční dopravci. Myslím si ale, že tyto debaty pod článek o testování Orionu v oceánu před misemi EM-1 a EM-2 jaksi nepatří.

  7. lvy napsal:

    Ad Jiří Hošek:

    Krásná tabulka, ale tam zdaleka není všechno. Jinak jak tak na to koukám, tak ATK se na tom nabalilo přímo královsky. Ověřená technologie, velice levná a výsledná cena doslova masakr.

    Ad Hawk:

    Možná jste si neráčil všimnout, že už je jiná doba, ve vesmíru se začal angažovat soukromý sektor a ten půjde svou cestou. Troufám si tvrdit, že Měsíc ovládnou soukromníci a NASA a spol se zaměří již jen na výzkum ke kterému si budou pronajímat potřebné služby těchto soukromých společností.

    • Jiří Hošek napsal:

      OK, vezměme konkrétně ATK. V tabulce jsou uvedeny ceny všech uzavřených kontraktů. U ATK jde o hodnotu všech kontraktů od 17.4.2006 (jak je v tabulce uvedeno), tj. na demonstrátor Ares I-X pro letový test z roku 2009, na SRB pro uskutečněné pozemní zážehové testy DM-1, DM-2, DM-3, QM-1, QM-2, pozemní zážehový test FSB-1 plánovaný na rok 2020 a na tři letové dvojice, tj. EM-1, EM-2 a EM-3 (jak je v tabulce uvedeno, plnění smluv je do 31.12.2023). Smluvní cena je proplácena průběžně podle provedených prací, tj. těch 3,5 miliardy bude vypláceno ještě po dobu příštích pěti let. Výjimku z tohoto principu představuje průšvih s Boeingem na dva centrální stupně a jeden EUS. Podrobné vysvětlení včetně grafů mám sepsané v rámci čtvrtletního článku o EM-1 a EM-2, který vyjde za tři týdny (počátkem ledna).

      • lvy napsal:

        OK, takže schválně:

        1. Je jedno po jakou dobu něco platím, platím přece za to, že někdo něco udělá a rozhodují výsledky a je mi jedno, jestli platby jsou od roku 2006 do roku 2023.

        2. Pokud tedy dobře počítám, vámi uvedená cena je za 13 SRB. Tyto vycházejí z mnoha lety ověřené technologie, kterou ATK dodávala NASA dlouhé roky a díky které přišla NASA o jeden raketoplán, nemluvě o lidských životech.

        3. Pokud si to pamatuji, tak NASA se rozhodla použít ověřené technologie, aby se ušetřilo na vývoji a nový produkt byl dostupný v co nejkratší době a za co nejnižší cenu. Je to tak?

        4. Uvedené nové SLS SRB se liší tím, že je přidán jeden segment, je odstraněno vše potřebné pro znovupoužití a k tomu je tam pár dalších vcelku nedůležitých vylepšení.

        5. Takže když to shrnu, tak jeden booster SRB pro SLS bude stát 270M USD a to dělá na jeden let 540M USD. Skutečně se vám ještě stále zdá tato cena normální? Ale pozor, uvedenou cenu jsem rozpočítal na všechny zkušební kousky, pokud bych započítal jen první tři lety, jak sám v kalkulaci uvádíte, tak se dostanu na cenu 583M USD za jeden SLS SRB, tedy na jeden start to dělá neuvěřitelných 1166M USD.

        Samotného mě ty čísla překvapily. Možná je tam někde chyba. Mě osobně se to prostě zdá šílené. Ta cena za jeden SLS SRB je totiž vyšší než cena za každý jeden start raketoplánu, kde byly dva SRB a k tomu se dělal prakticky pokaždé GO všech motorů a spousty jiné práce.

        • Jiří Hošek napsal:

          Pozemní zážehové testy SRB si vyžádala NASA. Třeba plánovaný test FSB-1 Vám může přijít zbytečný (test bude součástí certifikace některých nových materiálů, například přísad paliva v souvislosti s novými ekologickými předpisy. Dalším cílem testu jsou změny zpracování trysky a pyrotechnické bezpečnosti. Třetím zvažovaným cílem je test zátky trysky v rámci vývoje alternativních materiálů a designu).
          Kdysi jsem četl, že v programu STS byly SRB ve vlastnictví ATK, která prodávala službu. Nyní nabídla NASA, že jí pro SLS prodá svůj výrobek – zrenovované SRB. Psal jste, že jednorázový SRB pro SLS by měl vyjít levněji než SRB pro STS. Zkuste se nad tím, co jsem právě napsal, zamyslet znovu. Jednorázový prostředek by měl přece vyjít dráž než jeden let vícenásobně použitelného.
          Když už jste označil cenu SRB za šílenou – už jste se dostal ke třetímu řádku v té tabulce? Příprava motorů RS-25 z raketoplánů pro čtyři mise SLS za cenu půl miliardy pro každou SLS.

        • lvy napsal:

          Já zde neřeším co si vyžádala NASA za testy, já zde řeším výslednou cenu. Ptal jsem se, zda vám přijde tato cena normální a na to jste nereagoval.

          Pokud jde o jednorázový SRB SLS vs. znovupoužitelný SRB pro STS, tak ano, ten jednorázový by měl být levnější i když je větší. Touto cestou se šlo z několika důvodů, jednak měla být nižší cena, což není. Pak šlo o bezpečnost, to se uvidí. V poslední řadě šlo taky o to, že náklady na vylovení a celkovou renovaci měly dosahovat ceny nového kusu. Bohužel mám pocit, že cena šla raketově nahoru.

          Já už ty ceny řešit nechci, všechny ty firmy se neskutečně napakovaly a jakmile tento program skončí, tak jsem zvědavý co budou dál dělat. Možná jsou chytré a tyto peníze investují do vlastních programů, to se uvidí až časem.

          Nakonec jen vysvětlím o co mi jde. Chápu NASA, že přece mnoha lety chtěl vlastní nosič. Co nechápu je jednak neskutečně složitá cesta a to v momentě, kdy používám desítky let staré technologie a pak taky neskutečně vysoká cena i když používám staré technologie a nevyvinu nic nového a pokrokového.

          Jinými slovy, co je nového na SLS oproti Saturnu V a STS? Dá se říct, že nic zásadního, pokud bychom postavili Saturn V, tak klidně poletí a splní co bude potřeba a to za desetinu ceny.

        • Jiří Hošek napsal:

          Shodné tvrzení, jaké je ve Vaší poslední větě, používá i pan Alois. A to přesto, že jsem se mu několikrát pokusil vysvětlit, že míra inflace (míra změny cenové hladiny) v USA od poloviny 60. let minulého století dosáhla 800%.

        • BlackSheepOI2 napsal:

          Ak by nastalo teraz zrusenie SLS ako neperspektivne riesenie, az vtedy by som to uznal ako plytvanie. Pokial sa podari start, pripadne viacero, tak urcite to bude mat prinos. Vlastne uz teraz, pri zostavovani a testovani to ma prinos v mnohych smeroch. Vysledna raketa a jej let je vysledkom tychto postupnych krokov. To ze nie su prelomove, nove, zalozene na novych technologiach, je skor vecou kompromisu v rychlosti zostavenia letoveho stupna a snahe, aj pri tak specificky zadanych parametrov NASA, o setrenie prostriedkov. Porovnavat sa to neda. Ani SpaceX nezacal od nuly, pouzili materialy NASA (presne tie, ktore vzisli z inych rozsiahlych projektov ako SLS), skupili ludi, ktory pracovali pre NASA na vyvoji motorov…
          Takze posudzovat vysledne a transparentne uvadzane sumy u statnych projektov a castokrat ciastocne, zavadzajuce sumy sukromnikov je nie celkom korektne…
          @Ivy verim, ze to aspon trocha zmierni Vase rozcarovanie z ceny SLS.

  8. lvy napsal:

    Jiří Hošek:

    Pokud vezmeme v potaz inflaci, tak by dneska stál Saturn V resp. jeho výroba asi 600-650M USD. Je to však pouze přes inflaci, reálně by stál mnohem méně, protože na poli technologií jsme mnohem dále. Doporučuji např. srovnat ceny aut přes inflaci a porovnat s reálnými.

    BlackSheepOI2:

    Mě jde jen o to, že v dnešní době je projekt SLS již překonán a bude to jednou černá tečka v historii. Myslím si, že budeme rádi, když uvidíme deset letů, ale mám obavu, že jich bude mnohem méně. Víte kdyby tady byla SLS před deseti lety, tak se není o čem bavit.

  9. Hawk napsal:

    Adjusted to 2016 dollars, that works out to $41.4 billion USD. In terms of individual launches, the Saturn V would cost between $185 and $189 million USD, of which $110 million was spent on production alone. Adjusted for inflation, this works out to approximately $1.23 billion per launch, of which $710 million went towards production.
    https://www.universetoday.com/129989/saturn-v-vs-falcon-heavy/

    lvy
    “Jinými slovy, co je nového na SLS oproti Saturnu V a STS? Dá se říct, že nic zásadního, pokud bychom postavili Saturn V, tak klidně poletí a splní co bude potřeba a to za desetinu ceny.”

    Tady plytvate casem a svym vzacnym talentem, zkuste zkontaktovat personalni oddeleni Space X, chudak Elon se babra s BFR, pritom muze mit za pakatel Saturn 5.

    • lvy napsal:

      Vy zřejmě nechápete, že dnešní cena výroby by byla mnohem nižší, takže reálně by dneska samotná výroba stála maximálně 500M, ale spíš ještě méně. Nelze to brát jen přes inflaci.

      A k tomu nač narážíte na konci, možná jste si ještě nevšiml, ale Saturn V byl jaksi pouze na jedno použití, takže to samé jako je SLS. Jeden ohňostroj a konec. Pokud je mi známo, tak SpaceX vyvíjí BFR resp. dneska už tomu říkají jinak tak, aby byla použitelná opakovaně a nikoliv pouze jednou. Možná tedy byste tam měl zajít vy a říct jim, že to všechno dělají špatně a že to mají dělat stejně jako se dělá SLS a že to je ta jediná správná cesta.

      • BlackSheepOI2 napsal:

        Predpokladam, ze vsetci chapeme.Ak vsak chcete presvedcit nas vsetkych o Vasom pohlade, odporucam na fore zrobit clanok, kde sa budeme vediet odvolavat a opravovat Vase ciastkove vstupy. Ono z Vasho pohladu by bol asi najlacnejsi restart vyroby N-1, ktory vysiel na zlomok nakladov Saturnu, mozno by v cene konkuroval aj startu SpaceX 😉 Rakety su len vrcholom ladovca, vacsina je skryta, no bez tej skrytej casti by let mozny nebol. Cena, tu urcuju aj formy testov, certifikacie, existencie vyrobnych procesov a postupov. Takze ano, chapeme vsetci, len troska v sirsom ponimani ako vy. Ak na svojom nazore trvate, navrhujem zhrnut Vase prepocty do jednotného clanku a zverejnit na fore. Urcite sa debata rozbehne aj tam.

      • Karel Zvoník napsal:

        Ivy: Pořád nechápete to, že nemůžete tahat kdejaké ceny z rukávu. Podložte tvrzení, že by stál dnes Saturn V max. 500 milionů. Jsou pojmy a jsou dojmy. Dále je velký rozdíl mezi pilotovanou kosmonautikou a nepilotovanou. To vše se odráží v cenách. Pořád se zde oháníte znovupoužitelností, ale už nechápete to, že raketa SLS by byla mnohem dražší, kdyby se vyráběla jako znovupoužitelná. Navíc by se to fakticky prostě nevyplatilo. Tak to prostě je a věřte mi, že to v NASA mají velmi dobře spočítané.

        Také neuškodí, když se podívejte na zpětný přínos programu Apollo. Amerika z toho ekonomicky čerpá v podstatě dodnes…

      • tycka napsal:

        “žná tedy byste tam měl zajít vy a říct jim, že to všechno dělají špatně”
        Vůbec není jisté jak ekonomické to bude. SpaceX se bohužel nedá důvěřovat – už jen z důvodu uvádění nereálných termínů. Propagace – tady marketing – má v této firmě dle všeho přednost před vším.

  10. lvy napsal:

    Z jiné diskuze zde:

    Peter P napsal:
    13.12.2018 (18:17)
    Sanca, ze projekt SLS bude predcasne ukonceny, mozno po par letoch je realna. https://www.businessinsider.com/nasa-sls-replacement-spacex-bfr-blue-origin-new-glenn-2018-11

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.