Na dnešní ranní hodiny je ohlášeno zahájení přepravy evropského servisního modulu pro kosmickou loď NASA Orion, určenou pro misi Exploration Mission-1, na Kennedyho vesmírné středisko. Transportní letoun Antonov An-124 Ruslan společnosti Volga-Dnepr vzlétne z letiště v německých Brémách. Na kosmodrom má modul dorazit zítra. Servisní modul má tvar válce o výšce i průměru přibližně čtyři metry. Dohoda o dodání modulu mezi NASA a ESA byla ratifikována v prosinci 2012. V listopadu 2014 ESA vybrala jako hlavního dodavatele pro vývoj a výrobu společnost Airbus Defence and Space. Úkolem servisního modulu při kosmické misi bude kromě pohonu a řízení polohy Orionu i zajištění tepelné regulace modulu pro posádku a jeho zásobování elektřinou, vodou, kyslíkem a dusíkem. Uvnitř modulu se nachází více než 20 000 dílů a komponentů zahrnujících mimo jiné jedenáct kilometrů kabelů a stovky metrů trubek. Po natankování 8,6 tuny paliva přesáhne jeho hmotnost třináct tun. Podívejme se, jak probíhala stavba modulu, kterou rozhodně nelze označit za lehkou, a jaké další kroky jej ještě čekají.
Video zachycující přesun servisního modulu z montážního stanoviště k přepravnímu kontejneru
Zítřejším doručením modulu na Kennedyho vesmírné středisko začne další etapa, která je rozpočítaná na 404 dny. Etapa plná integrací a testů. Nejprve bude shora připojen adaptér modulu pro posádku CMA. K servisnímu modulu bude připojena tryska hlavního motoru AJ10-190, solární panely, a modul bude usazen na adaptér SA.
Průběžně bude testována správnost propojení kabelů, a po připojení modulu na zdroj energie budou prováděny i funkční testy systémů. V rámci testů projde modul i tepelným cyklem, a poté podstoupí akustický test. Na jaře by mohla sestava vypadat podobně jako strukturální exemplář na fotografii vpravo.
Poté má dojít ke spojení s modulem pro posádku, následovaném komplexními testy systémů. Po dokončení testů má být servisní modul uzavřen aerodynamickými kryty. V létě 2019 by měla budovu O&C opustit sestava vizuálně podobná sestavě z další fotografie, na které je zachycen Orion pro kosmický let EFT-1, který se uskutečnil v roce 2014.
První cesta Orionu pro EM-1 povede na stanici Plum Brook v Ohiu. Zde bude podroben testům vlivu okolního prostředí na systémy lodi. Ve vakuové komoře podstoupí tepelně vakuové zkoušky, po jejichž dokončení budou probíhat testy elektromagnetické kompatibility elektronických systémů. Po dokončení testů bude Orion přepraven zpět na Kennedyho vesmírné středisko, kde má předáním pozemnímu týmu v prosinci 2019 skončit zmíněná 404denní etapa.
Na servisním stanovišti v budově MPPF budou provedeny finální práce, zahrnující například obsluhu dusíkových a heliových nádrží, servis amoniaku pro aktivní systém řízení teploty lodi, naplnění systému RCS pohonnými látkami a podobně.
Poté bude Orion převezen do budovy LASF ke spojení se záchrannou věžičkou. Jeho další cesta povede do montážní haly VAB k integraci na nosnou raketu SLS. Fotografii s vizuálně podobnou sestavou (vlevo) si opět vypůjčíme z roku 2014, kdy Orion pro let EFT-1 kolem haly pouze projížděl.
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.nasa.gov/
https://www.popularmechanics.com/
Zdroje obrázků:
https://c1.staticflickr.com/5/4910/45686021661_669bbd0a64_b_d.jpg
https://78.media.tumblr.com/…/tumblr_o6d63zWD0p1ubfmn8o1_1280.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…3144228939899741898_o.jpg
https://airbusdefenceandspace.com/wp-content/uploads/2017/02/esa2-1024×683.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4238/35176296111_554eabe2a0_b_d.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4236/34496048843_95b23a842e_b_d.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DO0tw9mXUAAZjik.jpg
https://orionesm.airbusdefenceandspace.com/wp-content/uploads/2018/03/img_8074_low.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DaGzUXoU8AApu7p.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…04b189479c_o.35pct-1170×878.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/976/40517779670_55cc5e8d72_b_d.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/Dic_Y9EW0AAQq0Y.80pct-1170×780.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=34696.0;attach=1511331;image
https://pbs.twimg.com/media/Dm-ZZREX0AEYFhX.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1933/44756915395_8cc08ed52a_b_d.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1955/43853028340_25ae9fa66c_b_d.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/OrionEM1_Auto23.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/06/ESM-CSS-Diagram.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/06/ESM-Subsystems.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/06/ESM-Diagram.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…Overview-Graphic.Slide-20.Cleanup.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DJJmU2mXcAAhpHJ.jpg
http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/…5999162835640737333_o.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018/10/2014-4436.65pct-1170×780.jpg
https://c2.staticflickr.com/8/7496/15951841562_202dbc759c_b_d.jpg
Fantastický článok! 🙂
Ak to niekde máš uvedené v niektorom predchádzajúcom popise SLS, tak sa ospravedlňujem ale aké delta v má tento servisný modul?
Jsem rád, že se Ti článek líbil.
Podle https://www.nasa.gov/sites/default/files/fs-2014-08-004-jsc-orion_quickfacts-web.pdf je pohonný systém servisního modulu schopen udělit lodi celkovou změnu rychlosti 1338 m/s.
V noci (po vydání článku) byl servisní modul naložen do letadla. Fotografie z nakládky:
Další fotografie z nakládky a odletu:
Antonov po čtyřhodinovém mezipřistání opustil Hamburk.
https://www.flightradar24.com/data/aircraft/ra-82068#1e7435b6
Super clanok
Ake pohonne hmoty bude vyuzivat servisny modul
Díky za kladnou reakci.
Servisní modul má čtyři velké nádrže. V infografice „Hlavní díly servisního modulu“ jsou dvě nádrže označeny jako MMH (monometylhydrazin) a dvě jako MON. To je zkratka pro Mixed Oxides of Nitrogen, což by měly být směsi oxidů dusíku, tedy roztoky oxidu dusnatého (NO) v oxidu dusičitém (N2O4/NO2).
Přesněji jde o MON-3, tedy se 3 % hmotnostními procenty oxidu dusnatého.
Děkuji za upřesnění!
Článek je moc pěkný, zajimavé detaily, ty mě vlastně trošku zarazily a proto :
Docela by mě zajímaly detaily kontraktu NASA a ESA ohledně téhle skoro-celo-severo-polokoulní skládačky Orionu.
Je to něco jako bartrový obchod tedy vy nám součást lodi, my vám nějaké sedačky na letech ?
Nebo se něco platí ?
Jaké jsou skutečné termíny plnění kontraktů(alespoň hrubě) a co se bude dělat/platit , když další servisní moduly budou místo skládání jedné pětiletky skládat jednu dvouletku ?
Nic proti evropskému( kosmickému) průmyslu, ale těch úzkých hrdel při výrobě a na cestě je na mě až moc 🙁 .
Už jenom představa, že dopravní společnost tajga tundra, pardon majitelé Antonova, se rozhodnou, že nemají kapacitu, nebo že nemají čas vozit pro ESA a NASA protože jim zavolala věrchuška, že se to zrovna nehodí ? 🙂
Je to airbusí Běluga schopná přehodit přes oceán?
Existuje nějaký plán bé, tedy že si servisní modul mohou vyrobit američané sami/rozjet v dohledné době výrobu ?
Co by třeba znamenalo pro kompletování kosmické lodi případné přerušení letecké dopravy jako v době, kdy bouchla sopka na Islandu ?
Tak v zajmu vyvazenosti mohli jeste prehodit cast vyroby Orionu do Japonska.
Ale jestli se nepletu, tak kolem kosmickeho prumyslu se politikari v USA celkem dost a vyroba se rozstrkava po ruznych statech unie.
Mám radost, že máme pozorného čtenáře. 🙂
Je to barterová smlouva. Dodáním servisního modulu pro misi EM-1 ESA kompenzuje NASA svůj podíl na společných provozních nákladech na ISS.
Termíny dodání dalších modulů jsou v diskusním fóru od tohoto příspěvku dál: http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=21&t=775&start=50#p94025
Beluga by to měla s mezipřistáním zvládnout. I Antonov letí s mezipřistáními pro doplnění paliva.
Funguje plán A, takže plán B je momentálně u ledu.
díky za odkaz , je mi jasné, že není velký spěch:)
To, že je to rovnou kompenzace za ISS jsem netušil ani náhodou….
To by mě zajímalo, jestli se někdy dočkáme i toho, že kabinu předají američané rovnou do Kourou 🙂
O leteckou přepravu nouze není,An-124 a dokonce i An-225 provozují Antonov airlines,ale i za mořem by to např. zvládla C-5 Galaxy či 747 Dreamlifter. V krajnosti by to přepravili i po moři.
Krásný kousek techniky i poutavý popis. Díky 🙂
Rádo se stalo.
An-124 se servisním modulem přistál na letišti v Portsmouth (stát New Hampshire), kde natankuje pohonné hmoty.
Antonov opustil Portsmouth a nyní letí nad Severní Karolínou.
Evropský servisní modul je na KSC.
Příjezd do budovy O&C
Tak jsem otevřel poslední číslo Tajemství Vesmíru a tam v úvodníku se píše, že dle závěrů inspekce OIG není pravděpodobné, že by SLS odstartovala před polovinou dvacátých let…. Prý Boeing prostě nezvládá. Tak no znná že … pro mě hlavně to, že se asi misí k Europě možná ani nedočkám.
Jsem rád, že jste to sem napsal a nenechal si to pro sebe. Ve zprávě OIG https://oig.nasa.gov/docs/IG-19-001.pdf se ve druhém odstavci píše, že zpoždění ve stavbě centrálního stupně SLS má za následek odklad startu EM-1 na polovinu roku 2020 („mid-2020“) a EM-2 na polovinu roku 2022 („mid-2022“). Redaktor zřejmě „mid-2020“ chybně přeložil jako „polovina dvacátých let“. Na úvodník Tajemství Vesmíru se dnes podívám v trafice.
Úvodník jsem si přečetl. Opravdu tam je chybný překlad.
Tak to jste mě potěšil. Díky!