Nadpis není úplný – správně bychom měli psát kráter Jezero. Ale nemyslete si, že jde o nějaký překlad oficiálního názvu do češtiny. Cílová oblast na Marsu se skutečně už v originále jmenuje Jezero crater. Tento kráter získal pro nás zajímavý název drobnou oklikou – oficiálně byl pojmenován po městě v Bosně a Hercegovině, ale svou roli mohlo sehrát i to, že slovo jezero označuje v několika slovanských jazycích útvar, který dříve kráter Jezero vyplňoval. Ačkoliv je tedy v současné době tento kráter vyprahlou pouští, může nám chystaný rover pomoci pochopit, jak to vypadalo na Marsu před dávnými lety.
NASA vybrala kráter Jezero jako přistávací oblast pro chystané vozítko Mars 2020. Výběr přistávací lokality trval pět let, zahrnoval důkladný rozbor více než šedesáti kandidátských míst. Vědci společně s řídícím týmem celé mise velmi důkladně analyzovali všechny dostupné informace o každé oblasti. Výsledkem, který se svým způsobem očekával, bylo vybrání kráteru Jezero.
Start vozítka, které můžeme považovat za nástupce roveru Curiosity je naplánován na červenec roku 2020 a bez přehánění půjde o další krok ve výzkumu Marsu. Šestikolové vozítko totiž bude pátrat po stopách dávného života – tentokrát už nebude jeho výzkum zaměřený „jen“ na zjišťování, zda na Marsu byly či nebyly podmínky pro vznik života. Díky Curiosity už víme, že byly. Nový rover se tedy zaměří na další logické pokračování výzkumu.
Vozítko bude zároveň ukládat odebrané vzorky kamenů a prachu do hermeticky uzavřených pouzder, která odloží na povrch. NASA připravuje ve spolupráci s ESA koncept navazujících misí MSR (Mars Sample Return), v které by měly zajistit dopravu těchto pouzder se vzorky na Zemi, kde je bude možné prozkoumat mnohem detailněji. Rover Mars 2020 je tedy prvním článkem celého smělého řetězce. Výběr kráteru Jezero má významný vliv i na tento chystaný projekt. „Není to překvapení, vědeckým přínosem dost převyšovalo ostatní lokality. A je to také malá výhra i pro MSR. Z astrobiologického hlediska jde o nejlepší lokalitu z vybraných,“ říká k rozhodnutí NASA Michal Václavík z české kosmické kanceláře.
„Přistávací oblast v kráteru Jezero nabízí geologicky bohatý terén s útvary starými až 3,6 miliardy let, které mohou potenciálně odpovědět na důležité otázky vývoje planet a astrobiologie,“ popisuje Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor NASA pro vědecké ředitelství a dodává: „Získání vzorků z této unikátní oblasti provede revoluci v tom, jak přemýšlíme o Marsu a jeho možnostech hostit život.“
Kráter Jezero bychom našli na západním okraji planiny Isidis Planitia, což je ohromná impaktní pánev nacházející se kousek na sever od rovníku planety. Západní části lokality Isidis ukrývá jedny z nejstarších a vědecky nejzajímavějších útvarů, jaké Mars nabízí. Vědci zapojení do mise nového vozítka věří, že kráter o průměru 45 kilometrů, ve kterém se kdysi nacházela říční delta, by mohl obsahovat zachovalé dávné organické molekuly a další potenciální stopy mikrobiálního života, které zde zanechala voda a unášené sedimenty, které tudy plynuly před miliardami let.
Delta u jezera kráteru Jezeru nabízí mnoho atraktivních cílů pro odběr vzorků – je tu nejméně pět různých druhů hornin včetně jílů a uhličitanů, které mají velký potenciál k uchování stop dávného života. Materiál dopravený do delty z dávného říčného toku může obsahovat široké spektrum minerálů jak ze samotného kráteru, tak i z jiných oblastí, kudy řeka tekla.
Ačkoliv geologická rozličnost přitahuje vědce, na druhou stranu je potřeba zmínit, že s sebou přináší výzvy spojené s přistáním. Kromě samotné nedaleké říční delty se tu nachází malé impaktní krátery, velké množství balvanů a kamenů, které najdeme hlavně ve východní části. Na západě se zase nachází útesy a sníženiny vyplněné navátým pískovitým materiálem, kde by mohl rover uvíznout.
„Dlouho jsme přemýšleli o vědecké hodnotě lokalit jako je kráter Jezero, o kterých jsme uvažovali už u minulých misí, ale výzvy spojené s bezpečným přistáním byly vždy vyhodnoceny jako neakceptovatelné,“ popisuje Ken Farley, vědec zapojený do projektu Mars 2020 z Jet Propulsion Laboratory a dodává: „Ale to, co bylo dříve nedosažitelné, je nyní možné díky týmu inženýrů naší mise a pokrokům v technologiích, které souvisí s přistáním na Marsu.“
Když začalo hledání přistávacího místa, měli už inženýři k dispozici vylepšený systém přistávání, který by dokázal zmenšit přistávací oblast roveru Mars 2020 na polovinu ve srovnání s oblastí, do které v roce 2012 přistával rover Curiosity. To umožnilo vědecké komunitě zvažovat i více riskantní přistávací oblasti. Lokality s velkým vědeckým přínosem bývají spojeny s většími riziky pro přistáním. To vedlo k vývoji nové schopnosti, která je označována zkratkou TRN (Terrain Relative Navigation). Systém TRN umožní nebeskému jeřábu, který zajistí poslední fázi přistání, vyhnout se nebezpečným místům.
Výběr přistávací oblasti je založen na výše zmíněných důkladných analýzách, ale i na ověřovacích zkouškách možností systému TRN. Závěrečná zpráva bude předložena nezávislé revizní komisi ředitelství NASA na podzim roku 2019. „V robotickém planetárním výzkumu není nic složitějšího než přistání na Marsu,“ říká Zurbuchen a pokračuje: „Inženýři kolem Mars 2020 udělali ohromné množství práce, které nám pomohlo k tomuto rozhodnutí. Tým bude i nadále v práci pokračovat, abychom plně porozuměli celému systému TRN, jeho limitům a rizikům. výsledky budu nezávisle zhodnoceny, abychom maximalizovali naše šance na úspěch.“
Jelikož byla přistávací oblast vybrána s poměrně značným předstihem před přistáním, mají operátoři vozítka dostatek času na optimalizaci plánů spojených s průzkumem kráteru Jezero ještě v době, kdy je rover na Zemi. Data z několika družic, které obíhají Mars, pomohou zmapovat terén v co největších detailech, aby bylo možné identifikovat oblasti zájmu – místa s nejzajímavějšími geologickými útvary. V těchto oblastech by pak mohl rover odebírat skutečně mimořádné vzorky.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…Drawing_for_NASA%27s_2020_Mars_Rover.jpg
http://www.imagehosting.cz/images/mr2020anim.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/jezerocrater.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/USGS-Mars-MC-13-JezeroCrater.png
https://mars.nasa.gov/imgs/mars2020/Mars2020-Landing-Technique-animated.gif
Proč letos neskusit dovolenou na Marsu? Navštívit krásné Jezero… 😀
Anglicky Džezero, frantíci zase Žezero, jen my jsme v pohodě 🙂 Ono to vypadalo, že nás čeká jen již prověřený sky crane, ale TRN z toho dělá další level. Tedy nakonec použitý třeba ani nebude, ale spíše si myslím, že ano. Ona ta říční delta byla po „odchodu“ vody podle mě celkem hladká díky naplavenému bahnu, jak to známe ze Země, ale po působení počasí během věků to tam může být pěkně rozrušené a členité. No je to super. Už jen pouhé dva roky a jsme tam i s vrtulníkem.
Bezvadny clanek o uzasne misi, diky, jedina vada je mala fantazie NASA pri vyberu nazvu roveru, Curiosity 2, Curiosity 2020? Mars Rover – uz je to definitivni? (taky zadna slava). Tim spise, ze snad ma byt i Curiosity 3.
Příští rover ještě žádné jméno nemá. Mars rover 2020 je jen pracovní název. Ve školním roce 2019 NASA vyhlásí soutěž o pojmenování roveru mezi americkými žáky a z návrhů si pak vybere.
Stejně to fungovalo i při pojmenovávání roveru Curiosity.
Kde jste slyšel/četl o tom, že by se snad příští rover měl taky jmenovat Curiosity?
Na nějakem astronautickem serveru, kde mozna z duvodu, ktere uvadite pisou pro jednoduchost Curiosity
Nějaké originální jméno bude. Ale zatím probíhá výběr nebo dokonce jen anketa. U Mars Roveru 2020 to nezůstane 🙂
Co takhle Ciri? (fanouškové Zaklínače už jistě budou vědět 🙂 )
Prosím na skycrane přidělat vědecký náklad o hmotnosti aspon 100gramů 🙂
Málo času na vědu v čase mezi vypuštěním ze zadního tepelného štítu a tvrdým dopadem někam na povrch.
Noo, jestli má TRN fungovat, musí mít rezervu paliva pro manévr, takže v určitých případech by to šlo ( nemusí vždy )
Ještě si odpovědět, co ? 😀
TRN je vlastně takový robotický Neil Armstrong 😀
Bude kamera aj na hornej casti puzdra aby sme videli ako sa otvara padak?