sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

DARPA

Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.

Národní geoprostorová agentura

Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.

Gateway, Artemis IV a V

Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

Latitude

Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Atomic-6

Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Když otočka prozradí hmotnost

Vizualizace systému TAGSAM. Launch container je zařízení,které drží hlavu na místě při startu.

Sonda OSIRIS-REx se zatím blíží k asteroidu Bennu, ale už se na práci u něj pilně připravuje. V minulém týdnu bylo naplánováno odhození krytky, která byla umístěná na konci odběrného ramene TAGSAM. Sedmnáctého října byl tento úkol vykonán, ale inženýři neměli možnost, jak přímo potvrdit, že došlo k jeho úspěšnému provedení. Nepřekvapilo je to, už dříve věděli, že si budou muset poradit jinak a pro ověření využili jednoduchou fyziku. Právě díky ní mohli ověřit, že se krytku podařilo odhodit.

Ověření spočívalo v tom, že sonda byla dvakrát uvedena do rotace – jednou před odhozením krytky a podruhé po něm. Při otáčení měří senzory v robotickém rameni jeho setrvačnost, která samozřejmě závisí na hmotnosti. Srovnání výsledků z měření před odhozením krytky a po něm ukázala, že se hmotnost změnila o zhruba 1,1 kg, což je v dobré shodě se známou hmotností krytky. Tato rotační zkouška tedy umožnila nejen ověřit, že odhození krytu bylo úspěšné, ale zároveň prověřila přesnost takového měření. Úplně stejné měření se totiž bude provádět i před odběrem vzorků a po něm. Tehdy bude vědce zajímat, kolik materiálu se podařilo sondě odebrat. Bude sice potřeba započítat i palivo spálené mezi oběma měřeními, ale inženýři slibují, že by mohli množství odebraného materiálu určit s přesností na 50 gramů.

Zdroje informací:
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/osiris-rex/wp-content/uploads/sites/103/2016/08/osirisrex-11.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
11 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
ptpc
ptpc
6 let před

Teraz je mi to už jasné. Díky za vysvetlenie.

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  ptpc

Rádo se stalo. 😉

Martin Gembec
Martin Gembec
6 let před

Dušane píšeš, že měřili setrvačnost ramene. Jak by to ale provedli? Neměřili spíš prostě, kolik energie je třeba k roztočení o stejný úhel za stejný čas? Nebo prostě o kolik pomaleji se otáela předtím při udělení stejného impulzu? Je to podle tebe ono měření setrvačnosti ramene? Nevíš, jak přesně to měřili?

Tomáš Hruš
6 let před
Odpověď  Martin Gembec

Tipuji, že definovaným impulzem roztočili sondu. Při druhém pokusu získala sonda působením stejného impulzu jinou úhlovou rychlost. Ten rozdíl byl způsobený změnou momentu setrvačnosti sondy. A protože se vědělo, že se odhazovala krytka a ví se, kde se krytka nachází vzhledem k ose rotace, tak se taky dá zjistit, jaká změna hmotnosti (na pozici krytky) odpovídá zjištěné změně momentu setrvačnosti,

Martin Gembec
Martin Gembec
6 let před
Odpověď  Tomáš Hruš

Přesně tak uvažuji. Přijde mi zajímavé, kdyby se člověk žáků zeptal, jak se změní moment setrvačnosti ramene sondy, když je odhozena krytka té a té hmotnosti. To je celkem hezká praktická úloha. A hned by se dala i navázat, jak se změní při stejném impulzu motorků úhlová rychlost rotace sondy 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  Martin Gembec

V článku ,který se věnuje samotnému odběru vzorků se píše: Next is the Baseline Mass Measurement, that rotates the spacecraft with the robotic arm in two different configurations to calculate the spacecraft moment of inertia. Z toho vyvozuji, že se jedné o měření setrvačnosti celé sondy a Tvoje úvaha je správná.

RiMr
RiMr
6 let před

Na jednu stranu je to „supersmart“, jak zjistit takovou informaci bez dalšího HW na palubě, na druhou stranu si říkám, jestli tam opravdu nebylo místo na nějakou kamerku i s všivým rozlišením… ale konstruktéři vědí určitě mnohem lépe než nějaký jouda (já) co a jak.
A jen taková nepodstatná subjektivní odbočka – to tweetování různých sond a strojů v první osobě mi přijde trapně dětinské, svým způsobem znevažující. Chápu proč to dělají (příblížit vědu masám), ale pro mě to nese jakýsi deficit důstojnosti.
Ale jak říkám, čistě můj subjektivní nepodstatný pohled 🙂

Michael Voplatka
6 let před
Odpověď  RiMr

Na jednu stranu s vámi souhlasím, že je to dětinské a podlé mého by se to nemělo přehánět jako už se to asi děje u BepiColombo. Na druhou stranu to ale opravdu hodně přibližuje kosmonautiku běžnému lidu a třeba u Rosetty a Philae se to povedlo bravurně. Otevírá to nové možnosti propagace, které by jinak nebyly možné. A teď, s dovolením, moje nepodstatná subjektivní odbočka – jste Ten pan RiMr z Brna? 🙂

RiMr
RiMr
6 let před
Odpověď  Michael Voplatka

Souhlasím, po pravdě tu svou averzi k tomu diskutovanému přičítám spíš tomu, že holt asi stárnu obvyklým způsobem 🙂

A k tomu dotazu, nejsem RiMr z Brna, su RiMr z Prahy (původem ze Zlína) – RC modely, vysílače, parní stroje, 3D tisk atd atd a většina toho protruzována na youtube 🙂

Tomáš Hruš
6 let před
Odpověď  RiMr

Já bych se jako konstruktér spíš ptal – potřebujeme nutně další čidlo/kameru jen proto, abychom zkontrolovali odhození krytky? Nešlo by to zkontrolovat jen s tím, co na sondě máme?

RiMr
RiMr
6 let před
Odpověď  Tomáš Hruš

Jo, chápu a rozumím. Určitě zvolili optimální cestu, resp. vybrali jednu z těch možných. Jejich volba, jejich zodpovědnost za vybrané řešení a i jejich statečnost 🙂

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.