Dnešní pokus o start rakety Delta IV Heavy byl plný změn a překvapení. Nejprve se musel start odložit o dvacet minut, pak o další půlhodinu kvůli přerušení datového přenosu mezi raketou a pozemním střediskem a když už se odpočet přece jen rozběhl, zastavil se minutu a 55 sekund před startem. Podle aktuálních informací byl odklad způsoben senzorem, který hlídá tlak helia. Rakety jsou prostě nevyzpytatelné a mimořádně komplexní stroje tvořené mnoha systémy. Je lepší desetkrát odložit, než jednou riskovat havárii. Zítra si proto můžeme celý přenos zopakovat.
Ke startu by mělo dojít zítra, tedy v neděli 12. srpna v 9:31 středoevropského letního času, naše přenosy většinou spouštíme zhruba 15 minut před startem, ale u velkých misí (jako je i tato), začínáme půl hodiny před startem tedy okolo 9:00 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu. Tím se dostanete na stránku přenosu na YouTube.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…6467ba69d10a0180678902be11004257&oe=5BF62EF8
Škoda, že dneska nefunguje blog. 🙁
Myslíte psaný přenos? Kolega to zřejmě nestihl.
Bohužel jsem šel spát v pět ráno, takže jsem to nakonec nedal. Chyba je na mé straně.
Jakým způsobem se v sondě udržuje pokojová teplota? Vzhledem k vysoké teplotě okolí, je vnitřní prostor sondy nějak chlazen?
Hodně zajistí stín za štítem, ale panely a elektronika jsou ještě dodatečně chlazeny.
znamená to tedy, že již první průlet kolem slunce bude blíže než dosavadní nejbližší sondy Helios 2?
Přesně tak.
Na jakých vlnových délkách bude Slunce sledovat? A budou k dispozici surová data ze sondy jako třeba u SDO?
PSP nebude Slunce sledovat přímo. Na to je moc blízko a přístroje by to nevydržely. Primárně bude analyzovat částice (elektrony, protony a alfa částice), elektrické a magnetické pole. Má k dispozici i širokoúhlou kameru, ale ta je namířená zboku a bude snímat korónu a heliosféru. Nepodařilo se mi dohledat, v jakých vlnových délkách, ale jelikož je podobná přístrojům na sondách Stereo, půjde nejspíš o viditelné a ultrafialové spektrum.
O snímání se má starat přístroj WISPR. Jeho podrobné specifikace jsou zde. Ohledně publikování – nevím.
Díky moc za oba poslední parádně připravené přenosy. Skvělý zážitek.
Díky moc, jsme rádi, že se přenosy líbí.
Děkujeme za komentování přenosu, jste skvělí!
Děkujeme, ale bez diváků bychom neměli důvod tyto přenosy dělat.
Nelze nez potvrdit:-) dekuji
Krásný a úžasný přenos
Děkujeme, že jste byl s námi!
Má sonda nějakou kameru?
Ano, přístroj WISPR je tomu nejblíže.
Děkuji za přenos. Parádní pokrytí celého startu až do oddělení sondy. NASA TV se bohužel moc nepředvedla s telemetrií – imperiální jednotky a vypnutí po dosažení 2. kosmické rychlosti, když přestalo dávat smysl apogeum. Výpadek během práce třetího stupně byl nejspíš nevyhnutelný. V té době byl motor směřován blízko Země a jeho spaliny signál rušily.
Myslím, že NASA je v tom tentokrát nevinně, imperiální jednotky a nekvalitní telemetrii měla na svědomí ULA…
To je pravda.
V prvním videu se mluvilo o nějakém psaném komentáři. Tentokrát mi video nefunguje a komentář nemůžu najít. Je tu něco takového?
Kolega bohužel psaný přenos nestihl.
Za výpadek se omlouvám. Je skvělé, že o psané příspěvky je také zájem. Snad se to na dlouho nezopakuje.
To video (start 22:10) komentující dráhu sondy (rychlost Země vůši Slunci, apod.) bylo vynikající! Děkuji.
Rádo se stalo. Už když jsem viděl anglický originál, tak mne hodně zaujalo.
Tak se to podařilo. Přeji jen samé blízké perihely bez poškození. Je celkem unikátní (ve světle jiných projektů), že NASA už někdy v září 2010, tedy před skoro osmi lety, oznámila start mise Solar Probe+ na 31.7.2018. A ono to vlastně vyšlo….
Skoro přesně před šedesáti lety zahájil nosič Thor, který byl první z rodiny do níž patří i Delta Heavy, v kombinace Able program umělé družice Měsíce, což byl první program misí do vzdáleného prostoru, do té doby se létalo jen na LEO. Pokus ze 17.8. tehdy skončil explozí prvého stupně, ale druhý pokus v říjnu nedosáhl sice na Měsíc, ale realizovala se při něm první měření v prostoru vysoko na LEO a GEO. Pokus skončil 128.000 km nad Zemí odkud se sonda vrátila do atmosféry. Paradoxem je že sonda měla na palubě “ brzdící“ motor schopný sondu urychli o cca 1 km/s, nepodařilo se jej však zapálit.
Připomínám to proto, že Slunce a Měsíc jsou největší a dominantní tělesa na obloze a k prvnímu se počalo létat na samém počátku kosmonautiky k druhému se první sonda vydává po šedesáti letech, pikantní je, že pomocí nosiče k němuž se dospělo vývojem tehdejšího nosiče.
Rozdíl je ovšem v startovní sekvenci, dnešní nosič exceloval, tehdy explodoval.
Dobrý komentář!
Ta sonda byl vlastně pokus o družici měsíce a bylo tam také jednoduché zařízení pro pokus o fotografování odvrácené strany měsícu. No, tankrát se povedl tak každý třetí pokus … jo tuhle sondu jsem tehdy moc obdivoval a její neúspěch mi moc mrzel.
Bylo to ještě horší. Neuspěly všechny čtyři Pioneery na nosiči Thor-Able a všechny tři na nosiči Atlas-Able. Právě pro neprostou nespolehlivost nosiče Atlas-Able bylo navíc upuštěno od letu k Venuši v roce 1959.
Je to trochu jinak. Na raketě Thor-Able neuspěly Pioneery 0,1,2. Ale Pioneer 5 Thor-Able dostala na HD lehce uvnitř zemské a fungoval tam tři a půl měsíce.
Máte pravdu, čtvrtý neúspěšný Pioneer, pojmenovaný jako Pioneer-3, letěl na nosiči Juno 2 , sestaveného z balistické rakety středního doletu Jupiter a tří dalších stupňů na THP používaných u prvních družic Explorer. Na témž nosiči letěla i první úspěšná sonda z projektu Pioneer, pojmenovaná jako Pioneer-4, která byla i první sondou NASA do vzdáleného prostoru.
Vdaka za krasnu reportaz! Mozno by pre pripady, ked tam nie je dodany cas od startu, bolo zaujimave primixovat do obrazu nejake stopky pre lepsiu orientaciu.
Tiez by mohol byt zaujimavy nejaky serial o riadiacich strediskach (aj s aspon orientacnym popisom pracovisk, ktore vidame v zaberoch).
Díky za nápady. Realizace by ale byla už trochu těžší.
No teda ale, na medializaci přenosu vlastního startu se relativně vykvajzli, resp. už si zvykáme na vyšší standard. To snad Rusové na tom byly posledně lépe. Ani čas jim před malůvkou nestál za to.
Ale ta telemetrie pak byla pěkná včetně výšky apsid.
Data k vizualizaci jsou jednoduchý počin (ať dle reálu nebo už nemluvím o předpřipravené vizualizaci).
Synchronizace času k reálnému startu na obrazovku nebo samozřejmě nám zmlsaným kamery na raketě už jsou pro ULA težší nebo jim nedávají smysl. Nebo je to tím, že časem tato raketa končí, tak se nepředřou. Nebo už je ULA už drobet zkostnatělá. Ovšem nevím jak by to bylo s přenosem obrazu ve vztahu k poloze stroje vůči případným přijímacím zařízením obecně buď na Zemi nebo retranslaci přes družice.
Až bude Bezos mit New Glenna, tak to bude jistě taky prezentováno po startu jako SpaceX – oba jsou soukromníci a potřebují marketingově pozornostní mrak okolo. Přiznávám, že nezačínám, ale už jsem zmlsanej. 🙂