sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Co zrovna sleduje nejznámější teleskop?

O existenci Hubbleova kosmického teleskopu vědí i lidé, kteří se o kosmonautiku nijak nezajímají. Důvodů je mnoho – od poutavého příběhu o očekávaném teleskopu, který nakonec potřeboval brýle, přes servisní mise až po okouzlující fotky dalekého vesmíru, kterými nás tento teleskop zásobuje již dlouhé roky. Ale položili jste si někdy otázku, kam Hubble hledí právě nyní a co zrovna zkoumá? Pokud ano, pak pro Vás máme dobrou zprávu. Na internetu je totiž webová stránka, která je určena právě k tomu, abyste mohli zjistit, co Hubbleův teleskop zrovna zkoumá.

Na co se zrovna dívá Hubbleův teleskop?
Na co se zrovna dívá Hubbleův teleskop?
Zdroj: http://spacetelescopelive.org/

Stránka je to na první pohled jednoduchá a ke svému účelu ani žádné extra vychytávky nepotřebuje. Na první pohled Vás zaujme hvězdné pole, ale nenechte se zmást – není to „webkamera“ z Hubbleova teleskopu, tak daleko technika ještě nepokročila. Jde o obrázek generovaný z databáze snímků oblohy Digitized Sky Survey (DSS) a the Sloan Digital Sky Survey: Data Release 13 (SDSS DR13). Pod obrázkem je pak uvedeno, jaký objekt teleskop zkoumá a jaký přístroj k tomu využívá. Nechybí ani informace o tom, který vědec stojí za aktuálním pozorováním, tedy kdo předložil návrh na toto sledování. A pokud byste měli zájem o více informací, stačí kliknout na odkaz pod textem a systém Vás odešle na detailní stránku věnovanou konkrétnímu návrhu na pozorování.

Hubble v době psaní článku studoval návrh s podacím číslem 15339.
Hubble v době psaní článku studoval návrh s podacím číslem 15339.
Zdroj: http://archive.stsci.edu

Zdroje informací:
http://spacetelescopelive.org/

Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.astronomynow.com/…/02152828/HST_in_orbit_620x400.jpg
http://spacetelescopelive.org/
http://archive.stsci.edu/proposal_search.php?mission=hst&id=15339

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
23 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Tom
Tom
6 let před

Dík za zajímavý odkaz.

Malá chybka. 🙂

abyste mohli zjistit, do Hubbleův teleskop zrovna zkoumá.

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  Tom

Ha, díky, překlep opraven.

ldx
ldx
6 let před

Hmm, tohle mně zrovna moc nenadchlo. Těším se na Big Synoptic Survey telescope, tak to budou opravdu live snímky, žádná cenzura, schvalování projektů a podobná vata…

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  ldx

Cenzura? To slovo mi k Hubbleovu teleskopu nějak nesedí.

ldx
ldx
6 let před
Odpověď  Dušan Majer

Provozuje to NASA a i ona vybírá, kdo bude šťastný držitel timeslotu a kdo má špatný projekt…

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  ldx

No nazývat tohle cenzurou mi přijde hodně nepřesné. Hubble má zcela mimořádné schopnosti a proto komise musí posuzovat, zda zadaný úkol odpovídá významu teleskopu a zda nemůže být splněn jinými prostředky. Pozorovací čas na HST je cenný a zájem veliký. Není možné vyjít vstříc všem, ale nazývat to cenzurou? To je jako kdyby si běžně inteligentní člověk s IQ kolem stovky stěžoval na diskriminaci od Mensy, že mezi ně nebyl přijat. Prostě Hubble je taková Mensa a ne každý projekt je hoden toho, aby využíval jeho služeb.

ldx
ldx
6 let před
Odpověď  ldx

No a mně by zajímaly právě kritéria takové komise a různé tlaky, od vlivových agentur až po třeba tajné služby, co se smí a mělo by se sledovat a co se naopak nesmí a je nežádoucí! Samozřejmě počítám za předpokladu stejné vědecké kvality zpracování projektů.

No a protože je to složitý proces, je v podstatě skryt demokracii v množství papírování, takže manipulace si můžu dobře představit. Ostatně tomu odpovídá i americká lidová přezdívka NASA – Never A Straight Answer 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  ldx

Tajné služby do Hubbleova teleskopu nemají co mluvit, protože teleskop nesleduje Zemi.

ldx
ldx
6 let před
Odpověď  ldx

To máte pravdu, Zemi nesleduje, ale jde o to, že právě projekty organizací, které nejsou zrovna zadobře s tajnými službami (třeba proto, že jiné jejich aktivity se Zemí spjaté jsou anebo mají jiné vroubky anebo je považují za bezpečnostně „nespolehlivé“) prostě budou odsunuty na vedlejší kolej až na ně přijde řada.

Jde o moc, kontrolu a velké peníze a jak jinak to dělat, než že se žadatelské subjekty nenápadně, v zákulisí, drží pod krkem. Jinými slovy, kdekoli o něčem rozhoduje nějaká „komise“, ať už v NASA nebo třeba v Bruselu, mám z toho špatný pocit.

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  ldx

Vy tam prostě vidíte věci, které tam nejsou. Tohle mi přijde až paranoidní. Rozhoduje věda.

ldx
ldx
6 let před
Odpověď  ldx

Kdyby rozhodovala věda, tak americká komise pro zdraví nebude v podstatě až do 80. let tvrdit, na základě vybraných výzkumných projektů (financovaných porůznu tabákovými koncerny, ty konkurenční od zdravotnických organizací asi nebyly akceptovány), že kouření není zdraví škodlivé.

Vidím v tom jasnou paralelu. Akorát, že tyhle klapky na očích a že král je nahý, si všichni pak uvědomí až zpětně, když se o tom bude smět mluvit. A než se tak stane budou ti, co na to poukážou, označovaní za paranoiky, alarmisty, konspirátory atd. Takže nic nového.

Takových případů upřednostňování určitých vyzkumných subjektů, projektů, metodik, laboratoří je ve vědě dost. Stačí se jen historicky podívat na desítky podobných průšvihů, z nichž některé stály životy a zdraví, po kterých nastalo vždy jakoby na povel období přehodnocování! Je samozřejmě normální, že se věda vyvíjí, ale není normální to, že k takovým průšvihů dojde ne kvůli nedostatku poznání, ale kvůli různým nazval bych to zákulisním až korupčním procesům a lobbysmu z různých stran (stát, tajné služby, mocné firmy a korporace). Ve vědě není vůbec všechno tak hezké, otevřené a čisté, jak se může třeba při naleštěných rozhovorech s nobelisty nebo zde s astronauty zdát :-/

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  ldx

Mícháte jablka a hrušky. Pokud ten rozdíl nevidíte, tak se nemáme o čem bavit. Pokud má teleskop omezený pozorovací čas tím, že den má 24 hodin a zájem je několikanásobný, pak je výběr skrz komisi nutnost. Jak byste to chtěl jinak řešit? Losováním? V extrémním případě by děti ze školky navrhly, aby Hubble celý měsíc sledoval třeba Polárku, náhodou byste ten návrh vylosoval a bác – zbytečným pozorováním byste vzal cenný pozorovací čas užitečnějším návrhům. Komise je v takovém případě nezbytná. A jak jsme už psal – pokud nevidíte rozdíl mezi tímto případem a příkladem, který jste zmínil, pak se není o čem bavit!

ldx
ldx
6 let před
Odpověď  ldx

Myslím, že si nerozumíme, já už v posledních komentářích ani moc nepsal o teleskopu, ale obecně o tom, jak NASA a nejen ta vybírá projekty. To znamená, že to není nestranné, ale jsou tam různé nedemokratické tlaky atp.

S teleskopem určitě máte pravdu ohledně výběru, ten je nutný a nepochybuju, že vybrané projekty jsou dobré a přínosné. Ale to snad neznamená, že ty co nebyly vybrané, by na tom nebyly zrovna tak a možná některé i lepší!

Abych se vrátil na začátek, stránka uvedená v článku je pro mně spíš šaškárna. Aby to k něčemu bylo, měly by tam být podrobnější data a odkazy, možnost posouvat se v historii (předchozí, následující, výběr k určitému datu) atd. když už tam není time-lapse animace nebo nějaký občasný live-stream. Takový NASA APOD (Astronomy Picture of the Day) mi připadá mnohem lepší viz https://apod.nasa.gov/apod/ap180804.html.

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  ldx

Každému vyhovuje něco jiného, proto byste měl volit zdrženlivější výrazy než šaškárna.

Petr Scheirich
Petr Scheirich
6 let před
Odpověď  ldx

Large (ne Big) Synoptic Survey Telescope se svým obřím zorným polem zvládne „nafotit“ celou z daného místa viditelnou oblohu za několik dnů (takový je součsný plán a návrh pozorovacího programu). Největší přístroj (ve smyslu zorného pole) na HST – Advanced Camera for Survey, by k tomu potřeboval několik desítek let, v závislosti na zvolené expoziční době. Ostatní přístroje, o spektrografech ani nemluvě, až řádově delší dobu. K čemu by taková prohlídka byla?
Z uvedeného je zřejmé, že aby byl takový přístroj užitečný, musí se dívat na předem vytipované oblasti oblohy. A kdo jiný by měl tyto oblasti vytipovávat, než astronomové?
I přesto je přetlak těchto návrhů tak veliký, že zkrátka musí existovat ještě tým odborníků, který posoudí, který návrh dostane přednost. Což mimochodem není NASA. Funguje to podobně jako recenze odborných článků – každý návrh pozorování dostane k posouzení několik nezávislých recenzentů, odborníků v daném oboru, a teprve na základě jejich hodnocení se výběr provádí.

Veškerá data z HST jsou po jednom roce od pořízení veřejně přístupná. Můžete se jimi prohrabávat třeba zde:
https://archive.stsci.edu/hst/search.php
(stačí zadat ALL ve sloupci Imagers a pak zmačknout Search).

Ale budete zklamán. Surové vědecké snímky ze všech (nejen HST) dalekohledů jsou vlastně strašně ošklivé, zatíženy nejrůznějšímy artefakty, a cesta k těm pěkným barevným snímkům, které se pak objevují v tiskových zprávách, je ještě náročná a zdlouhavá. Což se mimochodem bude týkat i vámi očekávaného LSST. Pro představu, surové snímky z podobné prohlídky, Pan-STARRS, vypadají takto (levá část obrázku):
comment image

ldx
ldx
6 let před
Odpověď  Petr Scheirich

Surové snímky by měl zpracovat nějaký výkonný software do použitelného výsledku, asi tak ve stylu Google Sky nebo podobných map.

Doba zpracování (proskenování) celé oblohy u tohoto stroje by měla být 48h, pokud vím.

Dále je třeba vzít v úvahu, že nepochybně vznikne nový software v té době (za 2 roky), kdy hardware bude opět X-krát výkonnější než ten, se kterým se počítalo v době vzniku projektu.

V každém případě, pokud budou online k dispozici raw data, software může běžet kdekoli v cloudu a pokud budu třeba já chtít, připlatím si za pár dolarů třeba u Amazonu tisíc CPU jader, které mi z (dané části oblohy, ne ze všech dat!) vymazlí dokonalý výsledek (podle zadaných kritérií). Vaše skepse vyplývá nejspíš ze zažité praxe současnosti, která bude vycházet ze stavu techniky pár roků nazad. Já to chápu ale tak, že je potřeba dívat se dopředu, jak věci řešit a ne říkat že to nejde – anebo jde, ale jen pro exkluzivní skupinky vyvolenců. Což je pole pro korupci a zákulisní ovlivňování všeho druhu.

ldx
ldx
6 let před
Odpověď  Petr Scheirich

Apropos ten snímek co jste dal jako ukázku je krásný, přesně takové vrstvy by se krásně hodily. Nevím v čem je problém.

ldx
ldx
6 let před
Odpověď  Petr Scheirich

A díky za adresu k těm datům, to nepochybně využiju. Akorát asi naivně doufám, že tam nebudou věci, které jsou „exkluzivně“ blokované…

Jirka
Jirka
6 let před

To, že nevidíme více-méně živý záběr z Hubbla nebude dané ani tak tím, jestli je to možné technicky (to určitě je a dokonce si troufnu tvrdit, že to není nic složitého), bude to záviset spíš na ochotě podělit se o cenná data s celým světem dřív, než se na ně podívám sám…

ventYl
ventYl
6 let před
Odpověď  Jirka

ano, scasti to pravda je. prednostne pravo na data z hubblu ma ten, kto ich zozbieranie zadal.

na druhu stranu, to co dnes robi hubble je taka astrofotografia pre velkych chlapcov. silne predpokladam, ze vacsina toho, co by bolo vidno na jednotlivej snimke z hubbla by bola tma. vyuzivaju sa dlhe pozorovacie casy a skladanie viacerych snimok dohromady a to je proces, ktory z podstaty nejde robit priebezne.

takze vacsinou by live vystup z hubbla bola proste len tma

ldx
ldx
6 let před
Odpověď  ventYl

No a co že je to tma, je nějaký problém si to prohnat vlastním softwarem, který mi to složí? Možná že to udělá lépe, než ten u toho zadavatele výzkumu. Nebo taky ne, ale proč bych si to nemohl zkusit? Buď je věda otevřená anebo si něco šudlí, aby daný člověk mohl pak přijít a nárokovat si třeba Nobelovku, protože to vyzkoumal první… Takže pak ano, Hubble funguje jako předplatné pro exkluzivitu informací, je tady určitý princip rozhodování komise, tak si to řekněme rovnou, data nejsou free a daný náhled je jen šaškárna…

Dušan Majer
Dušan Majer
6 let před
Odpověď  ldx

Vy si to prostě představujete všechno hrozně moc jednoduše. 😉

Alois
Alois
6 let před

Příkladem nasazení Hubbla teprve tehdy, když to nejde jinak, je hledání druhého cíle NH a následoval úspěch. Mimochodem za dva dny by se měl realizovat další zákrytový experiment v Senegalu a Kolumbii, jestli jsem správně pochopil noticku NASA.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.