Jiný Honza: Určení polohy pomocí sextantu na Zemi jste sice popsal dobře, to nerozporuju, ale zbytek už kulhá. Např. v cislunárním prostoru je poměrně snadné určit polohu vůči Zemi a Měsíci prostým změřením úhlového rozměru těchto dvou těles. Z úhlového rozměru se elementárním výpočtem dostane vzdálenost od tělesa, a ze dvou vzdáleností od obou těles je cesta k určení polohy už také celkem přímočará. Každopádně nejen k těmto, ale i dalším výpočtům polohy pomocí měření sextantu není třeba navigační počítač – tu úlohu dnes zvládne obyčejný tablet (a že zrovna na ISS jich je…)

Nicméně pointa je ještě někde jinde. Představa, že v lodi selže navigační počítač a posádka najednou neví, kde se nachází, po jaké dráze letí a má to zjistit pomocí sextantu, je samozřejmě nesmyslná. Už od dob Apolla se létá tak, že existuje nějaká předem předpočítaná „nominální“ dráha. A dále předem předpočítané korekce, které je třeba provádět ve stanovených časech, v případě, že se dráha z nějakého důvodu od nominální odlišuje (a o kolik). A v tom případě je použití sextantu celkem přímočaré. Máme-li danou nominální dráhu, není problém předpočítat tabulky úhlů mezi objekty pro sadu předem definovaných časů. A obdobné tabulky pro různé odchylky od této dráhy. (A ty tabulky samozřejmě mohou být v tabletu, ne na papíře). Takže sextant lze v případě výpadku navigačního počítače použít a) k ověření, zda jsou opravdu na nominální dráze b) k rozhodnutí, kterou z předpočítaných korekcí dráhy je případně třeba provést.

Sextant, který měl A. Gerst je typ Astra III Professional – kvalitní, moderní, a především velice „user friendly“ sextant používaný na moři dodnes.

Tak pokud je spojení se pozemním střediskem, mohou jim tu polohu snad říct rovnou, ne? Nebo spíš harmonogram korekčních manévrů.