Zatímco ještě v pátek se zdálo, že Telstar 19V váží „jen“ 5,4 tuny, ale další hodiny přinesly nové informace, podle kterých je hmotnost této družice 75 kilogramů nad hranicí sedmi tun. To by z Telstaru dělalo nejtěžší kdy vypuštěnou telekomunikační družici vůbec. Tento rekord zatím držel TerreStar 1 s hmotností 6,910 kg vynesený raketou Ariane 5 v roce 2009. Ještě obdivuhodnější je, že se prvnímu stupni podařilo přistát na mořské plošině. Daní za to však bylo dopravení nákladu na nižší dráhu – nejvyšší bod elipsy totiž nedosahoval ke geostacionární dráze a družice to bude muset dohnat sama. Satelit se dostal na dráhu s nejnižším bodem ve výšce 243 km a nejvyšším 17863 km vysoko při sklonu 27° k rovníku, ale zákazník byl na tuto situaci zcela jistě připraven dopředu. Pojďte se nyní s námi podívat na ty nejpovedenější fotky, kterými se na internetu pochlubili různí fotografové.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroje informací:
https://twitter.com/TheFavoritist
https://twitter.com/
https://www.facebook.com/
https://www.facebook.com/
https://www.facebook.com/
https://www.facebook.com/
https://www.facebook.com/
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Diq0gWeWkAAnC_a.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/Diq0gYoXkAEDTUR.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/Diq0gUmXkAABszv.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/Diq0gaXXcAAAOqW.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/Diq1LhJU8AIC160.jpg:large
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…7cc6ee3a280cd0abe5e160380b7d928e&oe=5BD8F0C7
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…364e887d39e6b57e4d3278d84147d9a4&oe=5C127084
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…92a3deab0496da005813455c5e33c6bc&oe=5BDFE30B
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…413a7ba01c8c1bc670bb027f9ea408a2&oe=5BD53828
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…cf0642fb576b449a48518566db4de53d&oe=5BD8F62E
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…97606dc15697884a2da34a22c20e9557&oe=5BC901FE
https://pbs.twimg.com/media/DisEL2QW0AA8pep.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DisEL0tX0AARQ7N.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DisELzUXUAE-9JC.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DisELxQWkAAHCdi.jpg:large
Dosažená dráha má poměrně daleko k geostacionární dráze. Nejen v apogeu a samozřejmě v perigeu, ale i ve sklonu, 27 stupňů není nic moc. Aby se satelit dostal tam kam má bude muset řádně zapracovat vlastním pohonem.
Sklon odpovídá všem běžným GTO startům z Floridy. A výška je daní za hmotnost družice a přistání stupně.
Vhledem k vysoké suché hmotnosti horního stupně Falconu 9 je mnohem efektivnější použít motor na družici. Takto je možné na geostacionární dráhu dopravit náklad výrazně těžší.
ale za cenu, ze druzica spali mnozstvo svojho paliva
a tato draha ma sakra daleko od GSO, alebo aj od GTO
Na tom nesejde, podstatný je celkový výsledek. Problém „kolik práce má udělat družice vypouštěná na F9 sama?“ je shodný s optimalizací třístupňové rakety. Na jednu stranu bude motor družice asi o 10% méně efektivní, ale na druhou stranu pracuje po odhození skoro pěti tun mrtvé váhy druhého stupně, což je téměř hmotnost nákladu. V takovém případě může zvětšení nádrží družice být efektivnější než snaha nacpat ještě více paliva do druhého stupně.
ano podstatny je vysledok, len je otazne ze ci sa ho realne dozvieme, ze aky ten vysledok bol
ono keby to bolo takto vyhodnejsie tak by sa to bezne takto robilo a neslo by sa az priamo na gto, ale dokonca gso, ale zvolila by sa mensia a lacnejsia raketa a dopravila by druzicu na vyrazne nizsiu orbitu a zvysok by si odkrutila uz samotna druzica
ale asi je dovod preco sa toto bezne nerobi
inak fakt by ma zaujimalo, ze kolko dal elon zlavu, ze sa to tej firme oplatilo
a tiez kolko paliva vlastne spotrebuje ta druzica aby sa dostala na gto/gso a teda o kolko by mohla byt lahsia ak by ju raketa dopravila priamo na tieto orbity. samozrejme bolo by treba odratat aj hmotnost vacsich nadrzi
Ahoj, jaká by byla optimální výška, prosím ? Díky, Michal
U běžných misí na dráhu přechodovou ke geostacionární dosahuje nejvyšší bod výšky cca 36 000 km.
Optimální z jakého hlediska? To není tak úplně jednoduchá otázka. 😉
Viz orbitální mechanika a možnosti supersynchronní dráhy. Jinak co se týká SpaceX, jedná se o nejnižší doteď dosažené apogeum při startu na GTO. Ta hmotnost se dost na té výšce podepsala. Ale o tom všem musela být společnost Telesat dopředu informovaná a jsem si jistý, že s tím počítá.
https://www.reddit.com/r/spacex/wiki/launches/gto_performance
gg: abys mě špatně nepochopil, já s tebou naprosto souhlasím :-).
„Viz orbitální mechanika a možnosti supersynchronní dráhy.“
To jste mi toho moc neřekl. Obecné principy jsou jedna věc, ale u jakékoli optimalizace je podstatné, co jsou konstanty a co jsou proměnné, a v závislosti na tom se budou měnit i jednotlivé výsledky procesu optimalizace, jako je třeba právě apogeum přechodové dráhy. Neexistuje jediná správná hodnota, dokud neurčíte proměnné.
„Jinak co se týká SpaceX, jedná se o nejnižší doteď dosažené apogeum při startu na GTO. Ta hmotnost se dost na té výšce podepsala.“
Ale to je přirozený výsledek, pokud optimalizujete třístupňovou raketu F9+družice. Je dost pravděpodobné, že u optimalizace přes všechny myslitelné družice by bylo optimální apogeum ještě níže.
Tohle je nějaký reklamní článek na SpaceX, který si hraje s eufemismy? „nejvyšší bod elipsy možná nedosahoval ke geostacionární dráze“. Proč tam píšete to slovo „možná“, když hned v další větě dáváte nejvyšší bod 17863 km? To samozřejmě není žádná geostacionární dráha. Nebo snad podle vás „možná“ je?
V době, kdy jsem článek psal nebyl údaj o dráze k dispozici. Proto to možná. Když se údaj objevil, doplnil jsem jej do článku, ale nezkontroloval jsme věty okolo.
P.S. Vadilo by Vám hodně, kdyby to byl reklamní článek od SpaceX? Protože vy jste to řekl skoro jako kdyby to měla být nějaká urážka.
Hodně lidí má třičko, bundu nebo hrníček s logem SpaceX nebo NASA (včetně mě a nejspíš i včetně Vás). A dělám/děláme snad reklamu SpaceX nebo NASA? Ano! A já jsem na to hrdý.
Možná to nebyl původní plán, vynést ji tak nízko, ale za tak levný start zkrácení funkční doby stojí… Jen můj názor
Pokud o tom věděli s dostatečným předstihem, mohli tomu přizpůsobit velikost nádrží.
Možná ano, ale kdybych to věděl dopředu, tak udělám lehčí družici, kterou ta raketa vynese líp a výš…
Družice se navrhují dlouho dopředu. Už jen sehnat ty stovky milionů dolarů nebývá snadné. Nedohledal jsem informace o velikosti nádrží, ale pokud je mají naddimenzované nebo se dá snadno přidat další, tak by to mohlo vysvětlit dříve deklarovanou nižší hmotnost. Zřejmě počítali se zahozením Falconu, ale když přišel Block 5, tak natankovali plnou, aby to vyšlo (palivo ve třetím stupni je energeticky výhodnější).
Suchá hmotnost se udává jako 3031 kg.
https://www.satbeams.com/satellites?id=2677
Vidíte a oni to udělali jinak a víte proč? Protože si snad spočítali, že je lepší vytáhnout těžkou družici na nižší dráhu a pak ji poslat dál vlastním pohonem. Co byste měl z toho, že byste měl na vyšší dráze družici s minimem paliva? Není lepší mít na nižší dráze těžkou družici plnou paliva, vytáhnout ji na vyšší dráhu a ve výsledku mít stále hodně paliva na dlouhou dobu životnosti družice?
kolko je to minimum paliva a kolko je to to stale hodne paliva?
mas nejake konkretne cisla? ono ta druzica spali vela paliva aby sa z takej orbity dostala na svoje miesto na gso
a nebolo by potom lepsie vyniest tazku druzicu na najvyssiu moznu dosiahnutelnu drahu s tym, ze sa vyuzije cely potencial rakety a nie len nejake 2/3? potom by si mal este viac ako „stale hodne paliva“
kolko je cenovy rozdiel medzi tym ked sa prvy stupen zachranuje a tym ked sa nezachranuje?
taka druzica stoji niekolkonasobok falconu, takze aku zlavu musel elon poskytnut, ze sa to firme oplatilo za skratenie zivotnosti draheho satelitu?
Určitě to byl záměr. Jinak si mohli počkat na Falcon Heavy.
Věřím, že v době uzavírání kontraktu ještě žádný blok 5 nebyl. Tehdejší falcony měly i pří zahození stupně úplně jinou nosnost. Spíš jsem pod tímto článkem čekal nějaké srovnání nosností předchozích verzí.
Jinak gratulace do SpaceX.
Tak v nadpisu je, že Falcon vynesl nejtěžší družici. Jenže on ji, ve srovnání s těmi lehčími, nevynesl zase tak vysoko 🙂
Tady je vidět, jak je to ošidné dělat takové srovnání. Leda by se to celé přepočetlo na nějak definovanou „standardní “ přechodovou dráhu
Ano, podobná srovnání jsou vždy trochu komplikovaná, ale na GEO ještě nikdy nemířila těžší družice (váženo před startem). 🙂
Pokud se tam má dopravit sama z nízké dráhy, tak je nejtěžší 🙂
Určitě by bylo zajímavé, kolik je váha družice a kolik bývá paliva na provoz družic na potřebnou dobu životnosti. Tím, že se každá dopravuje z jiné výchozí dráhy, to je potom nesrovnatelné porovnání i pro nosnost rakety na GEO i pro provozní hmotnost družice.
Dobrý den,
dekuji za článek.
Ktera jina raketa krom FH, by byla schopna tuto druzici dorucit na geo přímo?
Dekuji
Rádo se stalo. Myslím, že přímo GEO by mohla zvládnout i Delta IV Heavy, ale přímo na GEO se družice vozí jen výjimečně.
Pořád mi to nejde do hlavy:
Oficiální web „spacex.com“ už roky uvádí pro Falkon9:
PAYLOAD TO LEO: 22,800kg
PAYLOAD TO GTO: 8,300kg
To není překlep, kopíroval jsem.
Pokud vím, tak těmto hodnotám se žádný start Falconu nepřiblížil, ani ten poslední rekordní. Víte někdo proč? Totiž ten rozdíl je tak velký, že si nedovedu představit, že by se to zvládlo jen tím, že by první stupeň nepřistával
Ano, záchranou prvního stupně přichází Falcon o něco mezi 15 (přistání na plošinu) a 30 % (návrat na pevninu) nosnosti. Takže pokud by se nepřistávalo, mohl by F9 na GTO (je otázkou s jak vysokým apogeem) vynést i osmitunovou družici.
A můžu se zeptat, jakou nejtěžší družici vynesl F9 na LEO? Mám dojem, že to bylo i s adaptérem kolem 10ti tun.
Přesně tak, nejtěžší byly sady deseti družic Iridium s dvojicí adaptérů – 9,6 tuny. První stupeň u těchto misí většinou přistával (zahazovali jej pouze když šlo o jeho druhé použití).
Není ta dráha také nějaký rekord? Třeba nejnižší GTO?
Takový rekord by se ověřoval jen velmi těžko, protože nevím o žádné databázi, která by tyto údaje shromažďovala.
Chápu, že to je odlehčené 🙂 ale mám pocit, že GTO je definovaná argumentem perigea (apsidy musí být promítnuty na zemský rovník) a právě tím nešťastným apogeem. A ony GTO dráhy u sebe mívají i číslo, určující, kolik dV je potřeba k dosažení GEO, takže najít GTO s nejvyšším číslem a máš tu svou rekordní 🙂
Trochu jsem počítal a jestli mi to vyšlo správně, tak satelit bude potřebovat cca 480 m/s delta-v, aby se vyškrábal jen z této (ehm) „přechodové dráhy na přechodovou dráhu ke dráze geostacionární“ při zachování perigea i inklinace.