Jak si udržet přehled v událostech kosmonautiky? Máme jednoduché řešení, pokud nemáte čas číst všechny naše články, je tu Kosmotýdeník, aby vám dal základní přehled o tom, co se za uplynulých sedm dní stalo. Navíc vždy zbude místo i na pár nových informací. Dnes se například podíváme, jak probíhají přípravy na přistání francouzsko-německého landeru MASCOT, který k asteroidu Ryugu přivezla japonská sonda Hayabusa 2, zamíříme do Kalifornie na Vandenbergovu základnu, kde by už v září mohly poprvé na tamní pevninu přistávat Falcony 9, ale podíváme se také na unikátní snímek z jihoamerického kosmodromu v Kourou, kde fotografům zapózovaly hned dvě rozpracované rakety Ariane 5. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

MASCOT se připravuje na přistání

Japonská sonda Hayabusa 2 se dále pomaličku přibližuje stále blíže a blíže k asteroidu Ryugu a zprostředkovává nám pohled na svět, který lidské oko takto zblízka ještě nespatřilo. Zatímco pomalé přibližování sondy trochu ochladilo nadšení veřejnosti z pomalu zveřejňovaných fotek, v Kolíně nad Rýnem to poslední dny vře. Německo-francouzský přistávací lander MASCOT (Mobile Asteroid Surface Scout), který nese sonda Hayabusa 2, byl aktivován a řídicí tým měl v tomto roce vůbec poprvé možnost s tímto malým strojem komunikovat. Lander čeká po polovině srpna přistání a týmy mají nyní krátký čas na to, aby malý stroj připravily na zatím neznámé podmínky na povrchu asteroidu.

Komunikace s landerem bude možná jen několik omezených komunikačních oken. Během přistání a po přistání si MASCOT bude muset z velké míry poradit sám dle instalovaného softwaru. Pokud se vydaří přistání, čeká MASCOT zhruba 16 hodin intenzivního průzkumu. Označení landeru je v tomto případě trochu zavádějící, protože MASCOT bude schopen se v omezené míře po povrchu asteroidu pohybovat, pomocí kinetické energie, kterou mu dodá reakční kolo umístěné uvnitř. Rozměry MASCOTu jsou pouze 30 × 30 × 20 centimetrů a váží jen 10 kilogramů.

Po přistání se MASCOT zaměří na vědecký výzkum, který mu zprostředkují jeho tři vědecké přístroje. Zaměří se třeba na zkoumání mineralogického a geologického složení povrchu asteroidu, povrchovou teplotu a magnetické pole asteroidu pomocí radiometru a kamery z DLR, spektrometru z Institutu d’Astrophysique Spatiale a magnetometru z TU Braunschweig.

Výběr místa přistání pro MASCOT je plánován na polovinu srpna a bude zpřesněn spolu s partnery z francouzské vesmírné agentury CNES a japonské kosmické agentury JAXA. „Pro nás v centru MASCOTu budou velice vzrušující dny a hodiny těsně před přistáním, když budeme vylepšovat postupy přistání a poslední detaily,“ říká Christian Krause. „I když známe místo přistání, musíme být připraveni na mnoho nečekaných věcí, protože pohyb MASCOTu na povrchu po prvním kontaktu bude nepředvídatelný. Je zřejmé, že MASCOT po prvním kontaktu s Ryugu ještě několikrát poskočí, ostatně podobná věc se stala i landeru Philae.“ K přesnému určení dalších pohybu landeru po přistání bude tým využívat výpočtů letové dynamiky francouzských kolegů z CNES. Díky nim se snad podaří vypočítat pohyb landeru tak přesně, jak to jen půjde.

K plánování přistání a prvních vědeckých výzkumů na povrchu tým využívá záložní exemplář landeru, se kterým už dlouhou dobu pracuje a testuje na něm všechny možné scénáře, které by během přistání a po přistání mohly nastat. Sekvence připravená pro letový MASCOT tak bude pečlivě ověřená a pomůže landeru ustát většinu nečekaných událostí.

Kosmický přehled týdne:

Teleskop Kepler skončil 2. června v nouzovém režimu. Na vině je velmi nízký stav paliva, teleskop v podstatě pracuje s posledními zbytky, které v nádrži zbývají. Důvodem uvedení do nouzového režimu byl pokles tlaku v palivové nádrži, což je neklamný důkaz toho, že paliva již opravdu moc nezbývá. V nouzovém režimu zůstane teleskop až do počátku srpna, kdy NASA plánuje aktivovat teleskop a úpravou jeho pozice natočit anténu k Zemi, aby mohly být přenesena data z 18. pozorovací kampaně, která začala 12. května. Pokud bude teleskop schopen další práce, začne po stažení dat 19. pozorovací kampaň, která spotřebuje zbývající palivo a zakončí tak práci tohoto skvělého kusu techniky.

Společnost SpaceX získala důležité povolení od Federal Communications Commission, které jí umožní přistávat s prvními stupni rakety Falcon 9 na západním pobřeží Spojených států na Vandenbergově základně. Až doposud přistání v této oblasti probíhala pouze na plovoucí plošiny, nicméně nyní bychom se konečně mohli dočkat přistání na pevnině. Na základně už byla vybudována přistávací plocha. Povolení se týká možnosti využít pozemní techniku ke komunikaci s přistávajícím stupněm. Týká se období od září letošního roku do března příštího. Připomeňme, že nyní již budou probíhat starty pouze na Falconu 9 verze Block 5 a kdyby z jakéhokoli důvodu nebyla dostupná plošina, SpaceX by jistě velmi mrzelo, kdyby o takový stupeň přišla. Připomeňme také, že v minulosti měla SpaceX na tomto pobřeží problémy s vydáním povolení od ochrany životního prostředí, kdy se zkoumal vliv sonických třesků přistávajícího stupně na okolní živočichy. Přistávací prostor SpaceX na Vandenbergu se nachází na bývalém komplexu 4-West, který letectvo používalo pro starty raket Titan 3B a Titan 2 do roku 2003. Letectvo nechalo startovací věže Titanu 2 strhnout v roce 2014 a SpaceX si místo pronajala od armády v roce 2015 a následně jej přestavěla na přistávací plošinu.

Na evropském kosmodromu v Kourou v Jižní Americe bylo trochu živo a naskytl se nám pohled, který není k vidění každý den. Dvě připravované rakety Ariane 5 se ocitly v jediném záběru fotografie, kterou vidíte níže. V popředí je Ariane 5 s číslem 99, která je určena pro červencový start s družicemi Galileo. V pozadí je pak vidět Ariane 5 s jubilejním číslem 100, která v září vynese dvě družice Azerspace-2 a Intelsat-38.

Přehled z Kosmonautixu:

Nyní je ten správný čas, abychom si shrnuli, co za články vyšly na webu Kosmonautix.cz za uplynulý týden. Každý den vám přinášíme minimálně dva články o kosmonautice a tento týden jsme načali poněkud netradičně a to pozvánkou do soutěže o tři exempláře knihy Vesmírné osudy. Ihned poté jsme zamířili do Ruska, kde se potýkají s problémy s připravovaným návratem sond Luna na Měsíc. Poměrně netradiční pokus proběhl na palubě Mezinárodní kosmické stanice, kdy si astronaut Alexander Gerst vyzkoušel virtuální realitu. Z oběžné dráhy se dá zkoumat široká paleta věcí a procesů. Experiment ECOSTRESS se zaměřil na sledování stresu u rostlin. Teleskop TESS, který bude hledat exoplanety, se při svém přesunu na pozorovací pozici vytáhl a ušetřil nějaké palivo. Díky tomu bude moct fungovat pěkně dlouho! Od března Evropská kosmická agentura testuje zatím největší padák, který se kdy vydal k Marsu. Bude součástí mise ExoMars 2020. Sonda OSIRIS-REx, která míří k asteroidu Bennu má za sebou korekční manévr a dle všeho míří správný směrem. Soutěž o tři exempláře knihy Vesmírné osudy, kterou jsme vyhlásili na začátku týdne, jsme stačili i ukončit. Tři výherci jsou již známí. Dvojice družic GRACE-FO je vybavena unikátní měřící technikou a právě její funkce byla úspěšně potvrzena. Pozvali jsme vás také na tradiční den otevřených dveří v ESTECu. Jelikož začaly prázdniny, vrátil se i seriál TOP5, v jehož úvodním dílů jsme se podívali na bizarní objekty fotografované sondami. Sonda Parker Solar Probe dostala tepelný štít, který ji umožní později pracovat v pekelných podmínkách blízko Slunce. Indie zase kousek po kousku postupuje ve svém projektu vlastní pilotované kosmické lodi. Tento týden proběhl test záchranného systému. Na závěr týdne jsme se podívali na opravdu velikou kameru pro připravovanou třetí generaci evropských družic Meteosat a na novinky v přípravě mise, která má dopravit na Zemi vzorky z Marsu.

Snímek týdne:

Tím jak americká sonda Dawn postupně snižuje svoji oběžnou dráhu, můžeme vidět stále detailnější povrch trpasličí planety Ceres. Perfektní snímky přinesla sonda, když nasnímala takřka střed kráteru Occator, kde se nachází velké bílé skvrny tvořené uhličitanem sodným, tedy solí, která se na Zemi nachází v blízkosti termálních vývěrů. Vidíme na něm bílou stolovou horu. Časem se možná dočkáme ještě detailnějších záběrů. Celkový pohled na kráter vypadá takto.

Video týdne:

Video týdne bude dnes tak trochu i retro video, alespoň, co se kvality obrazu a střihu týká. Nicméně na něm uvidíme test indického záchranného systému pro budoucí pilotovanou indickou loď. Je to fascinující podívaná a vydržte až do dopadu na hladinu. Schválně neříkám přistání, ale přistání to v relacích kosmonautiky přeci jen bylo. Více jsme o testu psali zde.

A ještě jedno video, které bude pouze odkazem. Je to časosběrné video z připojování Dragonu k Mezinárodní kosmické stanici při poslední misi CRS-15. Je to pohled, který opravdu stojí za to.

A ještě jedno video. Podívejte se na dokončení nátěru letadla Airbus Beluga XL, které ve službách NASA bude v budoucnosti moct převážet velké sondy a jejich části. Nátěr i tvar letadla krásně koresponduje s jeho názvem.

Zdroje informací:
http://www.arianespace.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.dlr.de/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www.arianespace.com/wp-content/uploads/2018/07/7-6-2018-VA244-pano.jpg
http://wonderousworlds.space/_/ceres-cerealia_facula_western_mound.png
https://www.dlr.de/dlr/en/Portaldata/1/Resources/bilder/missionen/mascot/mascot_cc_0607_xl.jpg
https://www.dlr.de/…/2018/2018_3/26062018_Hayabusa2_Mascot_in_der_Sonde_xl.jpg
https://www.dlr.de/…/26062018_Hayabusa2_Mascot_Ankunft_auf_Ryugu_xl.jpg
https://pbs.twimg.com/profile_images/877875975895355393/2tfmu7Sa_400x400.jpg