Jak těsně SpaceX minula aerodynamické kryty

Když SpaceX před lety začala dělat první pokusy o motorické přistání prvních stupňů raket Falcon, nebyla to jednoduchá cesta. Než jsme se dočkali prvního úspěšného dosednutí, musela se toho firma hodně naučit a celý proces řádně vypilovat. Při zpětném pohledu je vidět, že jednotlivé pokusy měly jednoznačně zlepšující se trend – od úplně nepovedených až po stále lepší. Nyní můžeme něco podobného vidět v podání SpaceX znovu při pokusech o zachycení aerodynamických krytů. Zatímco na začátku minula skořápka za šest milionů dolarů loď se sítí o téměř půl kilometru, minulý týden to už bylo jen 50 metrů.

Detailní pohled na zavěšení krytu na padáku.

Detailní pohled na zavěšení krytu na padáku.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

SpaceX se včera na Twitteru pochlubila třemi mimořádně detailními fotkami z minulého týdne, kdy se loď Mr. Steven pokoušela zachytit kryty Falconu 9, které letěly na misi Iridium NEXT 6 / GRACE-FO. Na fotkách je kromě jiného velmi dobře vidět i samotný závěs padáku. Až doposud jsme mohli nad konkrétním způsobem uchycení jen spekulovat. K dispozici totiž byla jen jedna fotka, která sice vypadala působivě, ale technickou představu samotného mechanismu jsme si z ní udělat nemohli. Fotky navíc krásně ukazují, jak blízko byla SpaceX od úspěšného zachycení do sítě lodi Mr. Steven. Nechme se tedy překvapit, jak se budou snahy o zachycení zlepšovat při dalších pokusech. Už nyní, pár měsíců od prvních pokusů, je vidět, že SpaceX dělá v tomto směru velmi zajímavé pokroky.

Polovina aerodynamického krytu se snáší na padáku.

Polovina aerodynamického krytu se snáší na padáku.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Zdroje informací:
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=37727.0;attach=1494033;image
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=37727.0;attach=1494031;image
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=37727.0;attach=1494029;image

Jak těsně SpaceX minula aerodynamické kryty, 5.0 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 5 708 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (22 votes cast)
(Visited 5 708 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


84 komentářů ke článku “Jak těsně SpaceX minula aerodynamické kryty”

  1. casso napsal:

    zaujimalo by ma ako tie lana a padak su umiestnene v aerodynamickom kryte pri starte/pred pouzitim. nic z toho nesmie nijako ohrozit naklad v kryte.

    tesim sa ked v buducnosti budeme pozerat zivy prenos zo startu falcon heavy a saucasne budeme mat 6 zaberov: dva pristavajuce bocne stupne, pristavajuci centralny stupen, dva pristavajuce aerodynamicke kryty a pracujuci horny stupen s nakladom.

  2. PaRi napsal:

    “Zatímco na začátku minula skořápka za šest milionů dolarů loď se sítí o téměř půl kilometru, minulý týden to už bylo jen 50 metrů.”

    To mi připomíná mého strejdu: “Kdybychom si nepohli, tak jsme přišli k vlaku o 10 minut pozdějc, takto jen minutu”. 😀

    Držím jim pěsti.

  3. Jonathan napsal:

    A proc ten kryt nevylovi z vody a nepouzijou znova? Proc ho musi chytat lod se siti??

    • pbpitko napsal:

      Slaná voda je prevít, po kúpeli v nej je kryt tak poškodený, že sa už nedá znovu použiť.
      pb 🙁

      • Jiný Honza napsal:

        Na elonxu byla zpráva, že vyvíjejí voděodolnou akustickou izolaci dovnitř krytu. Souvislost to mít může a nemusí, ale třeba se časem dočkáme i použití krytu, který přistane na vodu.

      • Jiří napsal:

        Údajně problémem není až tak slaná voda, ale četl jsem něco o mikroorganizmech, že prý při přistání do vody dostanou úplně do všech skulinek a je to nevyčistitelné, pokud by neměl být kryt rozebrán to posledního šroubku a vše vysterilizováno zvlášť. A je to prý kvůli nějakým nařízením, že do vesmíru se s pozemskými bakteriemi prostě létat nesmí, zvlášť na ISS jsou pravidla velmi přísná, ale řešil se i Roadster, že tam nebyla sterilizace dostatečná.
        Pozn.: Informace jsou od diskutujícího na Redditu, berte je prosím jako neověřené i když jeho vysvětlení bylo věrohodné (a méně krkolomné než píšu já, jak si to pamatuji).

      • ixb1 napsal:

        Dyť je to z prachsprostého laminátu.To není žádná hořčíková slitina co se v mořské vodě rozpustí.Na prvním stupni jim slaná mořská tříšť nevadí.Holt ve spacex jsou nějak přecitlivělí.

        • Jirka Hadač napsal:

          Já ti dám pomlouvat laminát. když sme se o něm v kompozitních materiálech učili, tak sme otevírali pusu úžasem nad jeho vlastnostmi. A jak je to celé promakané. Tím myslím pokládání tkaniny, jak moc, v jakých směrech a úhlech atd. A co všechno to potom dokáže.

        • Dušan Majer napsal:

          Nezlobte se, ale už se fakt musím ozvat. Plně chápu, že jsou lidé zvědaví na různé novinky a technická řešení, ale právě přetekla moje trpělivost. To si fakt myslíte, že jsou ve SpaceX tak hloupí, že by pracně vyvíjeli docela složitou technologii záchrany krytů, když by stačilo je jednoduše vylovit z vody? Ve SpaceX pracuje víc než 5000 lidí a všechno jsou to špičky svých oborů. Fakt si myslíte, že by nepoužili metodu, na kterou se u každého článku ptá x různých lidí? To si fakt myslíte, že by plýtvali silami, když by to mohli udělat jednodušeji? Prosím, zkuste aspoň chvíli přemýšlet, než příště napíšete podobný ostrý příspěvek.
          P.S. Mořská tříšť ve vzduchu a vykoupání v mořské vodě je opravdu prakticky úplně to stejné. 🙂

          • Zdeněk napsal:

            Dušane- to chce klid,- i mě občas napadají stejně nechytré otázky, jen si je většinou 2* rozmyslím, než je napíšu. Zdravím.

          • Dušan Majer napsal:

            On je rozdíl mezi laickou otázkou a neustálým opakováním stejných dotazů, které mají navíc ukázat, že to odborníci dělají špatně. První kategorii tu samozřejmě vítáme. 😉

          • Petr Kasan napsal:

            … a ti první jsou věční: https://goo.gl/images/QQAPBP

          • Petr Kasan napsal:

            Druzí samozřejmě 🙂

        • tyčka napsal:

          ” pracuje víc než 5000 lidí a všechno jsou to špičky svých oborů”
          Vzhledem k uváděným termínům má člověk někdy opravdu velké pochybnosti, zvláště pokud se nejedná přímo o rakety a jejich motory. Třeba o provozování technického zařízení na Marsu pro výrobu paliva.
          Dokud bude udávat dle všeho nereálné termíny – nebude vždy působit tak zcela věrohodně.
          A to bohužel dodávám.

        • Jiný Honza napsal:

          Tak prachsprostý laminát to tedy asi úplně není. Píší něco o uhlíkovém kompozitu na hliníkové voštině. 🙂

          A hlavně kryt původně neprojektovali na “koupání”, dodatečně se to vždycky dělá hůř a asi pořád věří tomu padáku.

          Ale to samozřejmě nemluvím o 5000 zaměstnancích ani o těch z nich, kteří tomu opravdu rozumí, ale o těch několika, kteří rozhodují.

      • Jiný Honza napsal:

        Skoro abych se bál jet k moři. 🙂

        Slaná voda je prevít, ale třeba vykoupané Dragony recyklují celkem v klidu. Je jasné, že kryt nenavrhovali od začátku jako “nepromokavý”, takže bez zásadních úprav by to nešlo. A když jim výrobci padáku původně slibovali perfektní přesnost, tak se do těch úprav moc nehrnou.

    • Jiří napsal:

      Údajně problémem není až tak slaná voda, ale četl jsem něco o mikroorganizmech, že prý při přistání do vody dostanou úplně do všech skulinek a je to nevyčistitelné, pokud by neměl být kryt rozebrán to posledního šroubku a vše vysterilizováno zvlášť. A je to prý kvůli nějakým nařízením, že do vesmíru se s pozemskými bakteriemi prostě létat nesmí, zvlášť na ISS jsou pravidla velmi přísná, ale řešil se i Roadster, že tam nebyla sterilizace dostatečná.
      Pozn.: Informace jsou od diskutujícího na Redditu, berte je prosím jako neověřené i když jeho vysvětlení bylo věrohodné (a méně krkolomné než píšu já, jak si to pamatuji).

  4. Alois napsal:

    Padák, to znamená vítr. U větru 30 km/hod není nic neobvyklého, ale loď to těžko dokáže.

    • HighLander napsal:

      Aby padák letel potrebuje vztlak, pri paraglajde zhruba 20 km/h. Ak letí v smere vetra musíte rýchlosti sčítať teda voči zemi 30 + 20 km/h, ak letí proti vetru tak rýchlosť voči zemi (vo Vašom vetre) je 10km/h. To už nie je veľa.
      Na tých fotkách však nevidím ako je ten padák riadený. V praxi sa to robí dvoma spôsobmi – náklonom pilota (vyosenie ťažiska), alebo zatiahnutím riadiacej šnúry na odtokovej hrane. Tým sa zväčší odpor jednej strany a padák poslušne zatáča.

  5. vencour napsal:

    Taková možná drobnost: jak moc vám přijde “vzduch” po trase toho krytu stabilní a předvídatelný pro sestup?
    Tohle zatim považuju za největší výzvu či obtíž pro úspěšné zachycení.
    Cílem není zachytit jednou za 10 startů, cílem by mělo mít aspoň 80% úspěšnost.

  6. Tonda napsal:

    Je to tak že loď zachytává kryt, nebo že se kryt snaží trefit na jedoucí loď?
    Zajímalo by mě, jestli je loď řízená v době záchytu počítačem? Nebo to, že se SpaceX učí zachytávat kryt znamená, že fousatý námořník vztekle klepe dřevěnou nohou o podlahu, zběsile točí kormidlem a snaží se vmanévrovat loď pod kryt?

  7. skiam napsal:

    Nikde sa nemozem dopatrat k hmotnosti (polovice) aerodynamickeho krytu.

  8. vencour napsal:

    Čekal bych kombinaci obojího, kryt se někam trefuje a loď mu napomáhá. Proč jinak by loď alternativní pohon umožňující pohyb skoro do všech stran?
    A podle toho, v jaké výšce dojde k otevření padáků, podle vzdušných vrstev atmosfŕy s různým prouděním a provozem může dojít ke změně místního proudění.
    Za A-380 do cca 46 km jsou turbulence, i tohle zamíchá s “pohybovou rovnicí pro padák”, pokud se něco v místě dopadu vyskytne. To jen pro názornost ke komplexnosti zadání.

  9. Alois napsal:

    Tento typ padáku není vhodný pro prudké brzdění, nevím jak padákový systém vypadá, ale měl by obsahovat, stabilizační, brzdící a konečně letový padák. Nezdá se mi, že by vyobrazený typ padáku tyto tři funkce plnil.

  10. Petr Beneš napsal:

    Zajímalo by mě, jestli by se na zachycení krytu nedalo aplikovat tohle:

    https://en.wikipedia.org/wiki/Fulton_surface-to-air_recovery_system

  11. Vencour napsal:

    Pánové, napadla mne jedna drobnost … proč nepadá kryt vrchem nahoru, aspoň v poslední fázi letu? Brzdil by ještě víc. A když padne do vody, stejně o něj není zájem.

  12. Rosťa napsal:

    Ahoj, dotaz.
    Předpokládám, že se bude vždy zachraňovat jen jedna polovina krytu, vždyť by je jim pak případně rozbily o sebe. Až to vychytají, druhou půlku bude muset zachraňovat jiná loď, ne?

  13. Tomáš Vodička napsal:

    Moc by mě zajímalo, jestli je při manévru na lodi posádka, nebo se řídí dálkově. Protože být na palubě, když se shora blíží tahle “obluda”, to musí být celkem adrenalin…

  14. Vendelin napsal:

    Mozna je to hloupy dotaz (predem se omlouvam) premyslelo se nejak o moznosti zachyceni padaku nejakym hakem na vrtulniku? I kdyz tuna je tuna.

  15. vencour napsal:

    Nemají být drony flexibilnější? Tj. snáze řiditelné do více stran, možná nedělají takový vír okolo sebe jako vrtulníky svými rotory? A mohl by pro ně v principu stačit “obyčejný” ponton.

    A ještě jedna drobnost: samotný déšť nebude krytu vadit, když jím proletí? A je jisté, že může pršet jen čistá a neškodná voda? Aneb nevšim jsem si nějaké analýzy rizik.

  16. vencour napsal:

    Ano, myslel jsem něco jako “kvadrokoptéry”. Pokud by jejich mrštnost ve velkém byla stejná jako u těch malých, tak by to mohlo být to pravé. Měly by dokázat reagovat na aktuální pohyb krytu, držet se třeba v půlce trasy mezi krytem a lodí.

    Ještě jeden nápad: co mít na hladině něco jako “kilometrový nafouknutý čtverec / kruh”, do něj by se snad kryt mohl trefit bez potíží. A pak si ho Mr. Stevens jen vyzvedne. Při tloušťce (výšce) cca 2m by snad mohl být dost nad hladinou i při zatížení. Ať už to bude plný kruh nebo mříž pokrytá nepromokavou plachtou, mělo by to zabránit kontaktu s mořskou vodou.

    Kdyby byly dvě lodě a tenkruh mezi nimi, mohly by ho na laně dosměrovávat, přetahovat mezi sebou podle odhadu dopadu.

  17. vencour napsal:

    Vždyť nemusí být jen jedna, může jich být víc a fungovat jako hasiči když chytají do plachty.

    Kevlarové lano lano s nosností jsem už sem někam postoval, které by to uneslo … asi 15 m lana vážilo půl kila a uneslo snad tunu. Udělat z toho pavučinu a jen pohlídat správné směrování krytu, to by to mohlo zvládnout.

    • RiMr napsal:

      …šmarjá, opravdu si myslíte že je to v SpaceX samý osel? Obzvláště s Vaším, s prominutím, nepřehledem ohledně naprosto čehokoliv o čem tu bájíte, je ta sebedůvěra va Vaše nevědomosti a nedůvěra v jejich vědomosti až zarážející…

      • vencour napsal:

        Řekněme, že v korporaci bych se tomu nedivil, že jsou někteří lidi natvrdlí a drží se své linie. Že se bojí projevit aktivitu a hlavně si hlídají své jisté.

        Argumentujte, kde mám chybu v logice, jestli můžete a chcete.

        Kolikrát jsem zažil u kolegů, že říkali “pojď se podívat, jestli jsem něco nepřehlíd” … na své domněnky jsem nenašel odpovědi, tak je píšu sem.

        • Dušan Majer napsal:

          Ve SpaceX je velmi tvůrčí atmosféra a rozhodně tam nejsou lidé, kteří se zatvrzele drží nějaké linie. Právě naopak – podobná jednání jsou tam běžná a proto je velmi nepravděpodobné, že by čtenář i z internetu neseznámený se všemi okolnostmi vymyslel něco, na co oni nepřišli.

        • vencour napsal:

          Ok, nechci se hádat, sám Elon napsal něco jako

          1) Ptejte se na otázky.
          2) Shromážděte o tom co nejvíce informací.
          3) Vytvořte axiomy založené na důkazech a pokuste se přiřadit pravděpodobnost pravdy každému z nich.
          4) Vytvořte z nasbíraných informací závěr založený na důvěryhodnosti, abyste zjistili: Jsou nalezené axiomy správné, relevantní, vedou k našemu záměru a s jakou pravděpodobností?
          5) Požádejte ostatní, aby zpochybnili váš závěr.
          6) Pokud už nikdo nemůže vyvrátit váš závěr, pak máte pravdu.

          A třeba v případě Tesly napsal do mailu “když vás cokoliv napadne, co zlepšít”, ozvěte se.

          Tak si tak píšu, co napadá mne. Věřím, že tu na portále jsou i lidi, co to dokáží převést do čísel a ověřit to, případně to okomentovat, proč právě tohle ne, konkrétně.

          Pokud tu už zazněly detaily o padácích a nějakých okolnostech klesání, tak se omlouvám, že jsem je přehlíd. Mr. Steven má mít 4x větší síť. Takže můj nález o přesnosti přistání GPS padáků cca “pod 250 metrů” má taky něco do sebe.

          Takže … držím palce. Jsem zvědavý, v čem všem jsem měl a neměl pravdu.

Napište komentář k kopapaka

You must be logged in to post a comment.