Byl dubnový večer a Mezinárodní vesmírná stanice prolétávala 400 kilometrů nad Indonésií nedaleko od pobřeží Sumatry. Pod stanicí v té době zuřila bouřka a blesky dosahovaly až k horním vrstvám atmosféry. Na pohled to byla působivá světelná šou, ale ještě důležitější je, že nedávno nainstalovaný evropský přístroj ASIM toto světlo zachytil a údaje analyzoval. Pozemní týmy tak získaly první datové výstupy ze zařízení, které si pro svůj účel vysloužilo poetické označení „lovec bouří“. Zařízení umístěné na vnější stěně evropského modulu Columbus sice ještě není plně funkční, ale už nyní ukázalo, že má rozhodně co nabídnout a že se určitě máme na co těšit.
Zdroj: http://www.esa.int
The Atmosphere-Space Interactions Monitor (ASIM) byl na vnější plášť ISS nainstalovaný zhruba před měsícem a nyní prochází závěrečnou sérií zkoušek. Už první naměřené údaje vědce překvapily svou nevídanou přesností. „Nasbírali jsme 100 000 měření této úžasné přírodní síly za sekundu,“ popisuje Torsten Neubert, koordinátor vědeckého týmu z Dánské technické univerzity a dodává: „Je to fantastická ukázka toho, jak citlivé jsou naše fotometry.“
Zdroj: http://www.esa.int
Překlad: Dušan Majer
Přístroj hledí přímo pod sebe, tedy rovnou k Zemi, takže světlo k němu dorazí po nejkratší možné cestě a paprsky díky tomu nejsou zkreslené průchodem skrz silnou vrstvu plynů. Fotometry, které tyto paprsky zachytávají, jsou řádově stokrát citlivější, než běžné čipy používané v pozemských kamerách. Během výše zmíněné bouře nad Indonésií se přístroji ASIM podařilo detekovat špičku, která procházela přes tři spektra vlnových délek.
„Dokonce i když oblačnost částečně blokuje světlo z blesků, přístroj ukázal, že dovede detekovat mocné elektrické výboje v atmosféře. Domníváme se, že v tomto konkrétním případě šlo o elfa,“ říká Torsten. Výraz elf v tomto případě nemá nic společného s mytologií – pořád se pohybujeme v oblasti elektrických jevů v atmosféře. Jako elfa označujeme nejvyšší ze všech přechodných světelných jevů, jaké zatím známe. Během zlomku sekundy se objeví soustředné kruhy vypadající jako slabá záře, jejíž svit se šíří do vzdálenosti stovek kilometrů. Elfové jsou důsledkem elektronů, které naráží do molekul dusíku a excitují je.
Získané snímky jsou překvapivě podobné sekvenci, kterou dokázal v roce 2015 z paluby ISS vyfotit dánský astronaut Andreas Mogensen. „Díky jeho snímku víme velmi přesně, jak interpretovat nasbíraná data,“ vysvětluje Torsten. Údaje z přístroje ASIM umožní vědcům lépe prozkoumat tento fenomén a najít rozdíly, které odlišují blesky od jiných vysokoenergetických výbojů.
Zdroj: https://www.nasa.gov
ASIM rozhodně není žádný obvyklý přístroj. Nejde jen o jeho citlivost, ale i složitost. Jedná se o nejkomplexnější zařízení, jaké se kdy dostalo na modul Columbus a jeho zprovoznění není snadný úkol. Často metodou pokusu a omylu je potřeba zkontrolovat každý jednotlivý prvek s mimořádným důrazem na to, aby se předešlo přímému dopadu slunečních paprsků na senzory, což by je okamžitě spálilo.
První snímky, které přístroj pořídil, byly z jeho kamer operujících ve viditelné části spektra. Kalibrace druhé sady senzorů – tentokrát zaměřené na vysoké a nízké energie – zatím ještě nebyla dokončena. I když jsou k dispozici zatím jen nekompletní data, vědci jsou z nich nadšeni. Nasbírané údaje považují za předkrm před plným zprovozněním přístroje ASIM. Ta nejúžasnější vědecká fáze teprve přijde. Už brzy budeme schopni korelovat tato optická data s pozemními měřeními v pásmu gamma,“ zakončuje Torsten.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/mounted_on_columbus/17433802-1-eng-GB/Mounted_on_Columbus.jpg
http://www.esa.int/…/2018/05/eyes_on_the_storm/17520263-3-eng-GB/Eyes_on_the_storm.gif
http://www.esa.int/…/17452256-1-eng-GB/Storm_hunter_infographics.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/jsc2017e140778.jpg
První co mě napadlo po přečtení informace o obrácení kamer ke slunci byl „Beano“ a jeho slavná neúspěšná oprava kamery kladívkem 🙂
Původně jsem se chtěl zeptat, jestli Andreas Mogensen snímal tyto záběry úmyslně, ale dle wiki ano.
Ono asi hlavní výhoda umístění na ISS je možnost snímání z nízké výšky a zároveň možnost dlouhodobého sledování. To sice vše může zajistit satelit, ale asi by mu došlo brzo palivo 🙂
„se přístroji ASIM podařilo detekovat špičku, která procházela přes tři spektra vlnových délek“
Tak tohle jsem nedal 🙂
Podle stránek ASIMu ten přístroj snímá ve třech poměrně úzkých oblastech spektra:
777.4 nm a 337 nm pásy, oba široké 5 nm
180-230 nm
Tak asi registrovali ten výboj ve všech třech měřených oblastech spektra.
Ty další senzory mají detekovat rentgenové a gama záření z „pozemských gama záblesků“. Jeden pro nižší a druhý pro vyšší energie. Zajímavé bude sledovat právě korelace měření v optickém a gama spektru. Předpoklad je, že ti různí skřeti nějak souvisí s gama záblesky o kterých zatím netušíme skoro nic.
O nějaké korelaci s pozemními měřeními dost pochybuji.
Díky za doplnění.
Proč pochybujete o korelaci s pozemními daty? Já se setkal minulý týden s Torstenem a on teda nepochybuje 🙂
Protože „zemské gama záblesky“ byly zatím detekovány jen z vesmíru. Ionosférické blesky jsou ze země pozorovatelné opravdu jen výjimečně a „Elfové“ vůbec.
Protože by šťastnou náhodou museli mít přístroje zrovna pod tou bouřkou, kterou ASIM přelétá.
Ani na stránkách ASIM jsem nenašel o korelaci s pozemními daty nic.
Pokud máte přesnější informace, budu rád když je sem dáte, moc by mě to zajímalo.
Omlouvám se, ale toto je asi pokus o vtip či v horším případě o nemístnou provokaci. Na oficiálních stránkách ASIM je toto jasně popsáno, viz například http://asim.dk/science.php.
Pokus o vtip ani provokaci to opravdu není. Fakt by mě zajímalo, kde na těch stránkách píší o korelaci s pozemními měřeními.
Jiný Honza má nejspíš pravdu. Terrestrial gamma ray flashes se tak jmenují nikoliv proto, že by byly měřeny na Zemi, ale proto, že ze Země pocházejí. Hustá atmosféra gamma záření odstíní, proto se lépe detekuje z vesmíru a ASIM je na to vybaven. Na Zemi je možné je změřit jen pokud blesk udeří blízko senzoru, což nastává prakticky jen u uměle vyvolaných blesků (většinou raketou s tenkým drátkem vystřelenou do bouřkového mraku.
Já se ptal Jiného Honzy na podložení jeho výroku. Vůbec nic jsem nemluvil o gama záblescích. To že je článek špatně přeložený (česky jsem ho tady nečetl) mně je v podstatě jedno. Už nyní jsou data korelována s pozemními daty např. ze sítě v oblasti Jihovýchodní Asie pod patronací NUS nebo Středomoří a UCPP.
Co se tyče druhu red sprites jde říct, že to je naprosto běžný jev. Za posledních 8let jich mám odpozorovaných přes 2000 sprites!
Elf už je vzácnější úkaz přesto je pozorovatelný ze země za stejné období jsem odpozoroval 24 elfů.
Korekce s pozemními daty bude ve formě dat z detektoru blesku, pozorováním VLF a ELF na velmi krátkých radiových vlnách. Na co se však nejvíc těším tak by jsme mohli přispět i pozorovaním TLE z vysokocitlivých kamer. Tak snad se zadaří nějaké společné data(:))
Díky za info. Ta pozorování děláte na radiových frekvencích?
Jen pro pořádek VLF a ELF asi nejsou velmi krátké vlny.
Není zač(:))Ja pozoruji TLE pomocí vysokocitlivých kamer.
Co se týče VLF tak jde o velmi nízkou frekvenci (Very low frequency) 3 až 30 kilohertz (kHz).
Nemáte nějaký odkaz, kde by se našly nějaké podrobnosti o takových měřeních? Díky.
Zde odkaz na dva měření v pásmu VLF od J.Mlynarczyka:
http://www.astro.cz/_data/files/2013/12/21/agu_poster__1_.pdf
http://real.mtak.hu/26682/1/Mlynarczyk_et_al_2015_JGR_Space_Phys_sprite_sequencetroll_u.pdf
Díky moc.