Raketové tempo startů firmy SpaceX je obdivuhodné. Pomalu nám končí čtvrtý kalendářní měsíc a firma má na svém kontě již osmý start, takže jsme svědky průměrně jednoho startu Falconu za 14 dní. Při každém startu vzniká velké množství kvalitních fotek a v tomto článku bychom se s Vámi rádi podělili o ty, které vznikly v rámci zatím poslední mise, kdy Falcon 9 vynášel teleskop TESS a které SpaceX zveřejnila na svém Flickru. Jako bonus se můžete těšit na (jako vždy) povedený snímek od mladého fotografa Johna Krause, který dokáže vždy zachytit start s dechberoucími detaily.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com
Zdroj: https://c1.staticflickr.com
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroj: https://c1.staticflickr.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroje informací:
https://www.flickr.com/
Zdroje obrázků:
https://c1.staticflickr.com/1/832/41512968122_4584522fd1_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/803/27684194678_6b81e97c91_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/902/41512967962_f200890c78_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/854/41512967372_6f1611c58d_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/799/27684194488_434ea29601_k.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DbJqz0qXUAEqCPq.jpg:large
Nadhera.
Na to se da koukat porad,
Diky 🙂
Sice krátký článek, ale druhá půlka se tedy moc nepovedla. Přečetl jsem třikrát a pořád to nedává smysl 🙂 Ale jinak fotky krásné.
Jo, teď už ano. Díky.
Je to velice pěkné ohlédnutí za posledním startem, nicméně slova v nadpisu mi evokovala jeden mimořádně zajímavý detail, na který se zde zapomnělo. Reálným zakončením mise totiž byl zážeh druhého stupně, který jej poslal na hyperbolickou dráhu. Krátce po Tesle tedy další objekt od SpaceX opouští gravitační pole Země.
Nechci spekulovat, ale technikům firmy se tím nabízí šance vyzkoušet si různé zajímavé věci. Restart motoru po delší době, dosah komunikace a kdo ví co ještě.
Šance na podobné zkoušky bohužel moc nejsou, jelikož baterie druhého stupně dlouho nevydrží.
Parabolickou nebo hyperbolickou ? Byl by nějaký odkaz ?
Opouští gravitační pole Země a bude obíhat kolem Slunce, takže jde o hyperbolickou dráhu.
Samozřejmě vzhledem k Zemi, nikoliv vzhledem ke Slunci, ale to je asi jasné 🙂
HYPERBOLA !
Parabola to môže byť iba teoreticky ak excentricita je presne e=1.
Už najnepatrnejšia odchylka od hodnoty 1 zmení parabolu na elipsu alebo hyperbolu.
ak 0<e1 ide o hyperbolu
ak e=0 ide o kružnicu
V realite presne e=1 je krajne nepravdepodobné, prakticky nemožné.
Okrem toho, to ani by nebolo možné zmerať. I to najpresnejšie meranie je vždy zaťažené nejakou chybou de, teda de=e+-de. Nikdy nemôžeme tvrdiť že sme namerali presne e=1, teda nemôžeme ani tvrdiť že sa niečo pohybuje po parabole !
pb 🙂
🙁
Ospravedlňujem sa, správne má byť :
0>e1 : Hyperbola
e=0 : Kružnica
pb 🙂
A znovu chyba !!!
Posledná oprava :
0>e1 : Hyperbola
e=1 : Parabola
e=0 : Kružnica
Opravujem a opravujem, a stále mi zobrazuje tú istú chybu.
Skúsim poslednú definitívnu opravu !!! Snáď to teraz bude dobré.
0>e1 : Elipsa
e=1 : Parabola
e=0 : Kružnica
e>1 : Hyperbola
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://c1.staticflickr.com
😀 😀 😀 😀
To mě úplně rozsekalo 😀
Jsme rádi, že jsme vám zpříjemnili den – úsměv prodlužuje život.
Už léta nechápu, proč se jako zdroj neuvádí autor snímků, ale jen adresa zdroje fotky a ještě navíc neúplná. Na druhé straně jsem vždy respektoval, že úplné cesty k obrázkům jsou pod článkem jednotlivě uvedeny. Osobně však preferuji první způsob a u svých článků jsem se ho snažil použít. Pořád je ale třeba vidět, že čtenář sem nechodí kvůli tomu, odkud fotku vkládáme, ale prostě kvůli těm zajímavým informacím a fotkám.
Autor snímku není vždy znám a proto dávám přednost uvedení serveru, ze kterého snímek pochází, aby byly zdroje na celém webu konzistentní a ne každý pes jiná ves.
Zdroj se uvádí kvůli přiznání zásluhy a dohledatelnosti autora. Způsob, kterým ty uvádíš zdroje, bohužel nemá žádnou vypovídací hodnotu a je to v podstatě úplně to samé, jako kdybys napsal „Zdroj: Internet“.
Z odkazu na obrázek ve většině případů poznám jen, že to je z Twitteru, Flickru, Facebooku apod., ale to nejsou autoři. Nevím, jestli je to od SpaceX nebo od nějakého amatérského fotografa (a nezjistím tak, jestli můžu fotku dát na tričko a prodávat to). A pokud se mi bude líbit nějaká fotka a budu se chtít podívat na nějaké další od daného autora/zdroje, mám smůlu, protože tvůj odkaz mi o autorovi absolutně nic neřekne.
Doporučoval bych místo přímých odkazů na obrázek uvádět alespoň odkaz na stránku/tweet/příspěvek na FB, z kterých obrázky jsou. Práce to pro tebe bude stejná, ale aspoň to bude mít nějakou užitnou hodnotu. A dokonce i vyšší než třeba u mě na ElonX, kde z praktických důvodů uvádím jen jméno autora bez odkazu, ale to stačí aspoň na jeho dohledání.
Petr má pravdu, je prostě normální uvést, že to je z Twitteru ChriseG apod, i kdyby se ten člověk občansky jmenoval úplně jinak. Dále je úplně běžné totéž napsat o úštu na Flickru, většinou je tam přímo jméno autora, výjimečně firma nebo přezdívka. Prostě uvést zdroj twimg je přinejmenším poblém a i když si tu na nic nehrajeme, měl bys na to tak reagovat a ne jen napsat „jsem rád, že jsem vám zpříjemnil den“ proto už jsem musel reagovat, i když to normálně patří spíš do SZ.
Pokud někdo napíše, že ho něco pobavilo, tak to beru tak, že je dobře, že se zasmál. Zvlášť u věci, kterou jsme řešili už několikrát. Dřív jsem chtěl mít web uniformní, aby všichni psali podle nějakých stejných vzorů a aby čtenář při pohledu na formátování atd. nepoznal, čí článek je. Svého času jsem to i jiným autorům opravoval. Na to jsem už rezignoval, takže to dělej, jak chceš. A přeju příjemné dohledávání autora, až se někdy dostaneš např. k obrázku z Flickru, ze kterého budeš znát jen adresu. 🙂
Nějaká konzistentnost a to, že někdy není možné autora dohledat, mi nepřijde jako dostatečně závažné důvody k tomu, aby se na uvádění autorů zanevřelo úplně. Pokud autora neznáš, tak prostě napíšeš „zdroj neznámý“. Je přece pořád lepší autora občas neuvést, než ho neuvést vůbec nikdy.
Krásné fotky.
Mám dotaz na místní znalce. Na poslední fotce „John Kraus“ je vpravo vedle čísla bloku 45 „výfuk“. Jedná se o místo, kudy jsou „bez užitku“, jak slýchám od pana Dušana Majera, odváděny spaliny z pohonu turbín čerpadel?
Děkuji mnohokrát
Pokud myslíte tu plochou hruškovitou část, tak ta na své spodní straně nejspíš pouze odráží světlo. “Výfuk” turbočerpadel má tvar zahnutého dlouhého potrubí a jde vidět velice dobře vedle trysky každého motoru. Např na této fotografii je vpravo a jdou z něj černé kouřovité spaliny.