Indická družice GSAT-6A, jejíž start jste mohli ve čtvrtek 29. března sledovat živě, má problém. Tato družice pro armádní komunikaci se totiž po zážehu neplánovaně odmlčela, což může být známkou vážné závady. K problémům došlo méně než dva dny po jinak bezvadném startu rakety GSLV. Indická kosmická agentura ISRO včera (v neděli 1. dubna) potvrdila, že na družici došlo k anomálii a dodala, že pozemní operátoři pracují na obnovení komunikace s družicí.

Pokročilý komunikační satelit pro pásmo S byl pátým nákladem v řadě, který raketa GSLV úspěšně umístila na oběžnou dráhu. Ke startu z kosmodromu Šríharikota došlo ve 13:26 našeho času a premiéru si tehdy odbyl nový motor s vyšším tahem na druhém stupni a nová metoda vypínání horního stupně s minimálními zbytky paliva. Družice s hmotností 2140 kilogramů se od horního stupně oddělila 1050 sekund (17 a půl minuty) po startu.

Data o poloze družice, která dodalo americké středisko Joint Space Operations Center, naznačují, že se družice usadila na dráze přechodové ke geostacionární s nejnižším bodem ve výšce 149 kilometrů a nejvyšším 36 499 kilometrů vysoko, přičemž celá dráha byla vůči rovníku skloněna o 20,68°. Ve srovnání s minulými starty této rakety je apogeum trochu výše, takže nová technika vypínání horního stupně možná opravdu raketě lehce zvýšila výkonnost.

Z této oběžné dráhy se měla družice dostat na geostacionární dráhu pomocí svého motoru na kapalné palivo. Její cílovou oblastí byl 83. stupeň východní délky, kde by se přidala ke své sesterské družici GSAT-6 vypuštěné v roce 2015. Ještě v pátek 30. března agentura ISRO oznámila, že GSAT-6A v 5:52 SELČ úspěšně provedl 36 minut a 28 sekund dlouhý zážeh svého motoru na kapalné palivo. Díky jeho tahu 440 newtonů se dráha změnila poměrně výrazně. Nejnižší bod vyskočil do výšky 5 030 kilometrů, zatímco nejvyšší bod klesl na 36 445. Výrazně se změnil i sklon dráhy, který klesl na 11,96°.

K druhému zážehu tohoto motoru mělo dojít v sobotu 31. března ráno indického času a jeho potvrzení se očekávalo na webu agentury ISRO v průběhu dne. Místo toho se objevily spekulace od indických novinářů, že s novou družicí není vše v pořádku. Konkrétně se hovořilo o problémech v elektrickém systému, které způsobily, že družice neodpovídá na pozemské pokyny.

Oficiální vyjádření indické agentury přišlo v neděli 1. dubna a je v něm uvedeno, že druhý zážeh zvyšující oběžnou dráhu opravdu proběhl a krátce po něm došlo ke ztrátě spojení. „Po dlouhém a úspěšném zážehu se začala družice připravovat na třetí a závěrečný zážeh, který byl plánován na 1. dubna, ale v tu chvíli jsme přišli o komunikaci.“

Agentura ve své zprávě nezveřejnila aktuální oběžnou dráhu a neporadí ani středisko Joint Space Operations Center, které dočasně družici ztratilo. To ale není nic neobvyklého a k takovým událostem dochází při velkých změnách sklonu dráhy poměrně běžně. Podle portálu Times of India trval druhý zážeh 53 minut a ke ztrátě komunikace došlo čtyři minuty po jeho dokončení. I zde se zmiňuje závada v elektronice družice.

Už v sobotu začaly pozemní týmy intenzivně pracovat na vyhodnocování situace, z dostupných dat diagnostikovali stav elektrického systému a zjišťovali, zda by nepomohly záložní systémy družice, díky kterým by se dalo problematické místo obejít. Zatím stále není veřejně známo, co přesně anomálii způsobilo a neznáme ani další osud družice. Prvním a nejdůležitějším úkolem, který na specialisty čeká, budou snahy o obnovení obousměrné komunikace, aby se dostali k telemetrii z družice, ze které by mohli vyčíst dodatečné informace o závadě.

Další specialisté se zaměří na hledání náznaků srovnatelných problémů u jiných, podobných družic. Je jedno, zda jsou již ve vesmíru, nebo zda se zatím připravují ke startu. Důležité je, že mají stejný základ a je tedy možné pracovat s velmi podobným hardwarem. Družice GSAT-6A je postavena na platformě I-2K, která se používá pro družice s hmotností okolo dvou tun. Některé její systémy jsou však shodné s jinými platformami, které slouží na různě velkých indických geostacionárních družicích.

Nejnovější indickou družicí, která se chystá na start, je navigační IRNSS-1I, která vznikla na menší platformě I-1K a kterou má vynést raketa PSLV. Zatím není jisté, jak její start ovlivní aktuální událost. Indický navigační systém IRNSS (Indian Regional Navigation Satellite System), též označovaný Navic, si v minulých letech prošel velkým zdržením kvůli systémovým problémům, které ovlivňovaly přesnost palubních atomových hodin, které jsou u navigačních družic klíčové.

První vypuštěná družice tohoto systému – IRNSS-1A – startovala do vesmíru v roce 2013 a záhy přišla o hlavní i záložní hodiny, takže zůstala v prakticky nepoužitelném stavu. Nahradit ji měla družice IRNSS-1H vypuštěná v roce 2017. Stala se však obětí havárie jinak spolehlivé rakety PSLV. Možná se ptáte, jak to vše souvisí s aktuální situací. Docela dost. Kvůli ztrátě IRNSS-1H totiž vzniká velký tlak na rychlé vypuštění dalších družic IRNSS, které zajistí, že celá síť zůstane v operativním stavu. Nabízí se však otázka, zda IRNSS-1I nemá na palubě také systém, který způsobil problémy GSAT-6A.

Na kosmodrom v Kourou dorazila minulou středu (28. března) zásilka s indickou družicí GSAT-11, což je pokročilá družice zajišťující vysoký datový průtok postavená na největší satelitní platformě, jejíž start by měl přijít v květnu. GSAT-11 váží 5870 kilogramů, což z ní dělá největší indickou družici celé historie. Je postavena na platformě I-6K a měla by hrát v indické telekomunikační síti klíčovou roli. Před každým startem se družice testují, ale s největší pravděpodobností ji ale bude čekat dodatečná série zkoušek, které se konkrétně zaměří na systémy shodné s GSAT-6A. Teprve když bude vše v pořádku, dostane družice zelenou ke startu na Ariane 5.

Samotná GSAT-6A měla po dosažení finální dráhy rozložit šestimetrovou odraznou anténu pro pásmo S a zahájit sérii kontrol, načež by vstoupila do běžného provozu. Indické vládě a ozbrojeným složkám by se její aktivací zdvojnásobila přenosová kapacita mobilních systémů pracujících v pásmu S. Družice navíc disponuje osmdesáticentimetrovou anténou v pásmu C, přes kterou má komunikovat s jinými družicemi a pozemní stanicí v Indii. Svým signálem, který zajistí již zmíněná anténa a dále pět směrovatelných větví, měla pokrýt celý indický subkontinent. Její plánovaná životnost byla deset let, takže pro Indii měla zajišťovat komunikaci nejméně do poloviny dvacátých let.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://timesofindia.indiatimes.com/
https://timesofindia.indiatimes.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/2018/04/gsat-6aundergoingacoustictest.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/2018/04/gsat-6aundergoingemi-emctest.jpg
http://spaceflight101.com/gslv-gsat-6a/wp-content/uploads/sites/218/2018/03/9896906_orig.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2018/03/GSAT-6A.jpg
http://spaceflight101.com/gslv-gsat-6a/wp-content/uploads/sites/218/2018/03/9896905_orig.jpg