31. srpna 2017
Dnešní start rakety PSLV XL s družicí IRNSS 1H, tedy osmým zástupcem regionálního navigačního systému nedopadl úspěšně. Raketa odstartovala podle plánu v 15:30 našeho času a její let zpočátku vypadal úspěšně. Postupně se ale začala skutečná dráha stále více odchylovat od té předpokládané, což bylo vidět i v přímém přenosu na webu indické agentury ISRO. Původně se zdálo, že anomálii způsobil nedostatečný tah motoru, ale další minuty ukázaly na jinou příčinu.
Graf telemetrie, na kterém je dobře vidět rozdíl mezi plánovanou drahou (červeně) a skutečnou trajektorií (zeleně).
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Záběr na monitor, kde je vidět aerodynamický kryt, ačkoliv už tam v této době být dávno neměl.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Odpověď na příčinu problémů jsme dostali prostřednictvím přímého přenosu. Režie totiž do vysílání na chvíli střihla i záběr do řídícího střediska. Na jednom monitoru bylo vidět, že nedošlo k odhození aerodynamického krytu, což je pro každou misi nevratná chyba. Aerodynamické kryty váží často více než jednu tunu, což hraje při letovém profilu značný význam. Sestava proto byla těžší, než měla být a proto jsme viděli odchylku v dráze – motor zřejmě pracoval správně, ale požadované dráhy nemohl dosáhnout, protože tlačil mnohem těžší náklad.
Později se ukázalo, že řídící počítač pracoval i po anomálii podle nastaveného kódu a v předem daný čas odpojil 1425 kg těžkou družici. Ta se tak bude odrážet uvnitř aerodynamického krytu na špatné oběžné dráze. Podle telemetrie v přenosu raketa dosáhla oběžné dráhy – nejvyšší bod je 6555 km vysoko (měl být 20 650 km vysoko), zatímco nejnižší je ve výšce 167 kilometrů (měl být 284 km). V nejnižším bodě už je atmosféra relativně hustá a proto zde bude sestava poměrně výrazně zpomalovat. Zánik celé sestavy v atmosféře však může trvat i několik týdnů.
Parametry dráhy po skončení práce rakety PSLV.
Zdroj: https://www.youtube.com
Indie si tak připsala neúspěšný start, který se bude muset vyšetřit a do té doby zřejmě žádná raketa PSLV nepoletí. Zatím není jisté, zda se vyšetřování stihne do letošního listopadu – tehdy měla stejná raketa vynášet do vesmíru navigační družici IRNSS-1I.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2017/08/Z2AFG.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DIj_lZQXoAACJqF.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DIkAKJkWAAAPGuh.jpg:large
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Chtělo by to online telemetrická data. Bylo by zajímavé pozorovat jak se s každým průletem družice stále zpomaluje. Až by nakonec došlo ke ztrátě dat při jejím rozpadu.
Pěkný nápad, ale něco podobného (tedy bez telemetrie a s lehkým zpožděním v řádu hodin) poskytuje třeba web heavens-above.com.
Mám dotaz, nezpůsobí aerodynamický kryt při dopadu zpět větší odolnost celé sestavy a nenapáchá to dole pak pěknou paseku?
Toho by som sa určite nebál, aerodynamický kryt nerovná sa tepelný štít pre návrat z orbity. Síce môže pri vstupe do atmosféry rozpad družice trochu oddialiť, dôjde však k nemu tak ako tak. Navyše IRNSS nie je veľmi veľký satelit a prežiť z neho môžu nanajvýš palivové nádrže.
Cakal by som, ze aerodynamicky kryt sposobi, ze cela zostava zacne pri prelete atmosferou robit znacne kotrmelce a odstredive sily prispeju k destrukcii celej zostavy.
Při startu mívá raketa ve fázi maximálního dynamického namáhání ještě relativně nízkou rychlost a přesto je kryt blízko hranice destrukce. Při návratu je rychlost skoro o řád vyšší – kryt ani družice to nemají šanci přežít. Bude z toho krásný meteor.
chyba mozna kuriozni, ale na rakete je tolik veci, co se muze rozpadnout… „Idealni stroj je stroj bez pohyblivych soucasti.“
Taky je videt, jak dulezita je kontinuita vyvoje – amerika a rusaci maji 50 let naskok (a porad delaji chyby).
Indum fandim.
Za 50 let po tom nikdo ani nevzdechne.
Podla mna nema nikto 50 rocny naskok. Alebo si snad myslime ze Indovia alebo Cinania zacinali od piki? Copy Paste.
Tak jednoduché to nebude. Kopie není nikdy 100% stejná s originálem. Výkresy a technologické postupy jsou jedna věc, ale v průběhu výroby je prostě příliš mnoho příležitostí udělat něco jinak než u originálu a přitom dodržet vše předepsané. Ne, tohle si neprotiřečí. Tohle je rozdíl mezi dlouhodobou zkušeností a kopírováním. Každopádně je škoda, že start takhle dopadl. Je vidět, že lety do vesmíru stále nejsou rutina.
To je docela kuriózní chyba. Stalo se už někdy něco podobného? V každém případě velká škoda.
Ano, stalo. Není to sice úplně běžná chyba, ale třeba družice OCO na ni doplatila – https://www.universetoday.com/26129/oco-press-conference-notes-fairing-did-not-separate/
https://kosmonautix.cz/2014/06/vesmirne-osudy-60-dil-eugene-cernan/ či https://en.wikipedia.org/wiki/Gemini_9A
toto mi přijde jako další známá možnost téhož.
Nejako sa nedari…