Kolem Země kroužil téměř půl roku, než jej veřejnost objevila a identifikovala. Lovci družic zjistili, že miniraketoplán X-37 na misi OTV-5 krouží kolem Země po dráze ve výšce 355 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 54,5°. Právě sklon dráhy vůči rovníku je oproti minulým misím tohoto miniraketoplánu mnohem vyšší a jde o jeden z faktorů, proč se stroj vypuštěný vloni v září na Falconu 9 tak dlouho nedařilo objevit.

Americký miniraketoplán X-37B sice patří mezi tajné projekty, ale neplatí pro něj tak přísné utajení, jako třeba pro družice startující pro NRO a už vůbec nesnese jeho utajení srovnání se supertajnými misemi jako je třeba Zuma. Asi nejlépe vystihuje jeho podstatu výraz poloutajený. K jeho pátému startu došlo 7. září a jako obvykle jsme byli ochuzeni o odhození aerodynamického krytu. Krátce po startu bylo oznámeno, že stroj úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale jaké jsou její parametry, jsme se nedozvěděli. Stejně tak bylo otazníky opředeno i to, jak dlouho zůstane miniraketoplán na oběžné dráze nebo konkrétní složení nákladu, který se ukrývá v jeho nákladovém prostoru.

Každá nová tajná družice je vždy velmi atraktivním cílem pro lovce družic, kteří se stejně jako při čtyřech minulých misích, snažili pozorovat oblohu a v rámci komunity sdíleli své objevy. U minulých misí X-37B se stroj podařilo objevit v řádu několika dnů, ale často se stávalo, že se stroj dočasně ztratil. Nešlo o žádnou zkoušku neviditelných technologií, ale i docela prostý motorický manévr, který změnil oběžnou dráhu stroje a ten tak najednou nepřelétal tam, kde jej lidé čekali.

Mise OTV-5 ale byla mnohem tvrdším oříškem. Že to nebude snadné, se vědělo už od chvíle, kdy oficiální místa oznámila, že okřídlený stroj bude pracovat na jiné dráze, než při minulých misích. „Pátá mise OTV bude umístěna na dráhu s vyšším sklonem vůči rovníku, než v případě minulých misí, abychom dále rozšířili možnosti X-37B,“ stojí v předstartovním prohlášení amerického letectva, pod které projekt spadá.

Bezpečnostní zóny vytyčené pro start příliš nepomohly. Odletová dráha z Floridy naznačovala sklon dráhy 43°, ale oblast očekávaného dopadu horního stupně odpovídala spíše sklonu 60 – 70°. Z toho vyplývalo, že raketa buďto před oddělením pětitunového nákladu nebo potom, prováděla  manévry, které výrazně měnily původní sklon dráhy.

V nadpisu píšeme, že X-37B byl objeven 218 dní po startu. To je sice pravda, ale neznamená to, že by předtím nebyl spatřen. Že Vám to nedává smysl? Pojďme se na celou historii podívat hezky chronologicky. Skotský pozorovatel Russell Eberst už 3. října oznámil, že zachytil neidentifikovaný objekt na nízké oběžné dráze (odhadem podle rychlosti pohybu 350 a 450 km vysoko), jehož sklon dráhy vůči rovníku byl zhruba 55°. Jenže jediné pozorování nestačí k tomu, aby bylo možné přesně určit všechny parametry oběžné dráhy – sklon, výšku a třeba délku vzestupného uzlu. V té době tak nebylo možné jednoznačně potvrdit, že spatřeným objektem je právě X-37, ačkoliv se o tom spekulovalo. Bylo potřeba pozorování zopakovat a získat více údajů. Na začátku listopadu však očekávaná pozorování nevyšla a až do letošního dubna se neobjevila žádná nová zpráva o pozorování.

Situace se však změnila před pár dny. Dr. Cees Bassa – profesionální radioastronom a ve volném čase lovec družic z Nizozemí 11. dubna ohlásil neidentifikovaný objekt na dráze se sklonem 54,5° ve výšce 355 kilometrů. Když se jeho naměřené údaje podrobily detailní analýze, vyšlo najevo, že korespondují s tím, co vloni v říjnu pozoroval Russell Eberst.

Nizozemský lovec družic své pozorování zopakoval o den později a zpřesnil parametry dráhy – výška 356 – 357 km a sklon 54,47°. Z naměřených údajů už bylo možné sestavit dostatečně přesné modely předpovědi přeletů, které můžete najít zde.

Pravděpodobnost, že jde opravdu o X-37B vzrostla, když odborníci vzali data o přeletech a začali se vracet v čase. Rovina oběžné dráhy byla 7. září loňského roku blízko Floridy, odkud Falcon 9 startoval. Navíc je sklon 54,5° ve shodě s předstartovním prohlášením letectva o tom, že mise bude pracovat na dráze s vyšším sklonem vůči rovníku. Oběžná dráha ve výšce 355 kilometrů se naopak s minulými misemi zhruba shoduje.

Vůbec první mise miniraketoplánu X-37B se po většinu času pohybovala ve výšce 330 kilometrů, OTV-2 velmi výrazně a často manévrovala, takže výška kolísala od 270 do 450 kilometrů. OTV-3 byla povětšinou 390 km vysoko a OTV-4 se většinou pohybovala ve výšce 350 kilometrů a její sklon vůči rovníku byl menší než u prvních třech misí.

Velmi zajímavé je ale to, že pozorování z loňského října (byť nepřesnými) jsou ve shodě s těmi z tohoto týdne. Znamená to, že X-37B mění dráhu jen velmi málo a už zhruba půl roku se drží na dráze ve výšce 355 kilometrů. Jaké jsou účely stroje, který obíhá na dráze o 50 km nižší než ISS, zatím nikdo neví. Stejně jako u minulých misí bylo veřejnosti oznámeno jen pár detailů. O většině nákladu v nákladovém prostoru můžeme jen spekulovat.

A co tedy víme? Bylo veřejně potvrzeno, že se na palubě nachází zařízení Advanced Structurally Embedded Thermal Spreader, které vyvinula Air Force Research Laboratory. Jde o zařízení, které vyzkouší experimentální elektroniku a technologii oscilujících teplovodných trubic během dlouhodobého kosmického letu. Uvnitř boxu se nachází trojice oscilujících teplovodných trubic, které mají ověřit správnou funkci tohoto systému, který by se mohl v budoucnu používat na různých družicích či kosmických lodích. Jeho výhodou je, že by oproti tradičním systémům hospodaření s teplem nabídl lehčí a také levnější alternativu. Zařízení tak otestuje, jak systém funguje během dlouhodobého kosmického pobytu a bude monitorovat i jeho případný pokles účinnosti v průběhu času.

Letectvo také uvedlo, že v rámci mise OTV-5 poletí i malý satelit jakožto sekundární náklad, což má být ukázka rozšiřujících se možností, jak se dostat do vesmíru. Pravdou však je, že po startu nebyl na oběžné dráze katalogizován žádný další objekt, který by s touto misí souvisel. Zatím také nevíme, jak dlouho miniraketoplán ve vesmíru zůstane. Letectvo už několikrát uvedlo, že délka misí závisí na počtu provozních omezení včetně chování stroje a požadavků různých palubních experimentů.

Jelikož se na palubě nachází výše zmíněný demonstrátor zařízení pro odvod tepla, který má pro důkladné prověření fungovat několik let, můžeme usuzovat, že mise OTV-5 by mohla mít opravdu dlouhé trvání. Předchozí mise OTV-4 stanovila dosavadní rekord v délce mise X-37B, když se na Zemi vrátila 718 dní po startu. Z výše uvedeného je tak jasné, že se OTV-5 hned tak neukončí.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://www.satobs.org/
http://www.satobs.org/
https://twitter.com/
http://satobs.org/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/x-37b-otv-5/wp-content/uploads/sites/182/2018/04/x37b-otv4-3.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4388/36251812554_06d917d7c4_k.jpg
http://assets.inhabitat.com/…/blogs.dir/1/files/2012/06/X-37B-Solar-Panel-e1338565010930.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/182/2018/04/DaoirdnWkAUFzyy.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DHmtGxIVYAAchNt.jpg:large