Kolem mimořádně tajného projektu Zuma, který odstartoval 7. ledna letošního roku na raketě Falcon 9, je vzhledem k jeho utajení jen velmi málo informací. Krátce po startu se začalo spekulovat o tom, že mise selhala. Nikdo však nevěděl, zda se nejedná jen o zakrývací manévr. SpaceX vydala záhy prohlášení, že na její straně bylo vše v pořádku a pozornost se začala zaměřovat na společnost Northrop Grumman, která byla dodavatelem této mimořádně tajné družice. Nyní se na webu Wall Street Journal objevil další posun v této citlivé otázce. Článek má však zpoplatněný přístup a jeho kratší verzi najdete zde. Je ale na místě poznamenat, že vzhledem k utajení celé mise, musíme ke všem informacím přistupovat s určitou rezervou. Jistý trend se však vysledovat dá.
Společnost Northrop Grumman opravdu nevyužila adaptér nákladu od SpaceX, ale zakoupila jej od třetí strany. Tento hardware následně prošel výraznou modifikací, aby byl kompatibilní s družicí Zuma. Firma provedla trojici zkoušek upraveného adaptéru a všechny skončily dobře. Testovalo se však pouze v pozemských podmínkách. V prostředí mikrogravitace však upravený adaptér nezafungoval správně a neoddělil náklad. Selhal i senzor, který měl ohlásit správné oddělení nákladu a tak horní stupeň (i s připojenou družicí) provedl zážeh, kterým se stáhl z oběžné dráhy.
K těmto výsledkům měly dojít hned dva nezávislé vyšetřovací týmy – jeden vládní a druhý z průmyslu. Oba výsledky se shodují, že za ztrátu nákladu nese zodpovědnost společnost Northrop Grumman. Za zmínku stojí i cena vývoje celého projektu, kterou vyšetřovací týmy zmiňují – 3,5 miliardy dolarů. Dříve se o misi Zuma hovořilo v souvislosti s cenou okolo miliardy dolarů a i to je na poměry kosmonautiky hodně. Pokud však byl projekt ještě 3,5× dražší, pak by jeho cena atakovala nejdražší armádní projekty historie. Rekord drží průzkumné satelity KeyHole, které by při dnešních cenách vyšly na zhruba 5 miliard dolarů.
Zdroje informací:
https://research.tdameritrade.com/
https://www.wsj.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/DSjv7UdWsAAQdE_.jpg:large
https://c1.staticflickr.com/5/4607/39585580001_4b1d3972b9_k.jpg
chtel bych se zeptat zda je muj predpoklad spravny ze pokud je vyvoj ukoncen tak vyrobit novou stejnou druzici by nemelo stat tolik.
Zajima mne to hlavne z pohledu teleskopu Jamese Weba. Pokud by tento telescop take nahodou treba shorel pri startu, tak zda by se dal rychle a relativne levne postavit novy, nebo jestli by to byl pro tento projekt konec.
To je samozřejmě otázka. Předpokládám, že náhradní exemplář by byl o něco levnější, ale myslím si, že pod polovinu původních nákladů bychom se asi nedostali. Hlavně jde ale o to, zda by politici našli shodu v přiklepnutí dalších peněz na stavbu nového exempláře.
Počítal jsem s tím, že mise jsou pojištěné. Je to tak a platí to i u armádních misí?
Mise jsou pojištěné, ale vždy záleží na co přesně. Kolem armádních misí netušíme vůbec nic, ale nějaká pojistka tam asi bude. Jen netušíme, jak velká a na co přesně se vztahuje.
Armádní mise ze své podstaty není důvod pojišťovat.
Jen připomínám, že mise ZUMA nebyla pro žádnou složku ozbrojených sil, ale pro vládu = nějakou vládní agenturu (NRO, NSA, CIA,…)
Armádní záležitosti komerční pojišťovny ze zásady nepojišťují. Ani proti škodám způsobeným válečnými událostmi či zásahem jiného státu. Prostě počítají rizika. Občas se pojišťují armádní dodávky proti nezaplacení, ale velmi opatrně. Ovšem v těchto případech ručí stát. U armádních dodávek se také obvykle platí cash, kromě dlouhodobých dodávek významného objemu.
Ohledně sériovosti … aparatura za 3,5 miliardy tolárků bude pravděpodobně jedorázový unikát, vyráběný ad hoc. Samozřejmě, při objednávce druhého by cena jistě klesla o náklady na vývoj a ty budou asi značné. aby cena asi slušně klesla. Ovšem třetí a další už by byly dražší, jak je u armádních zakázek dobrým zvykem.
Vojenské a špionážní družice s podobným režimem utajení jako měla Zuma se pojistit nedají.
Díky moc za upřesnění.
Myslím si, že by to levnější bylo. Neletové kusy jsou hotové, testovací zařízení také, technologie výroby zrcadel, přípravky, software, slepé uličky vývoje, transportní technika, … Možná i za třetinu.
Kolikrát i jenom materiál na samotnou konstrukci těla je třetina nákladů na satelit. I když, bavíme-li se o 3,5 mld, tak to tak horké asi nebude.
Tady hraje velkou roli složitost celé věci, jistě, pokud víš co mám dělat, pak se staví už levněji, jenže webu je tak složitý a stejně by bylo nutné vše znovu testovat, že se bojím, že by ty náklady byly obrovské
Radši vůbec nepřivolá ať něco takového, ono by úplně stačil problém, co měla sekané letos, a už by byl průšvih hotový
Nevím jak u WEBa, ale u jiných sond se vyrobí některé komponenty ve více kusech. Někdy má dokonce celá sonda dvojče. A pokud se ty zbylé díly dají použít, samotná výroby je mnohem levnější. A náklady na vývoj by samozřejmě měly odpadnout úplně.
Jenže WEB už není normální sonda, ale ikona, politická záležitost. Tam bych si netroufal odhadovat nic.
Na čo by nám bol stejný teleskop ? Ten súčasný „dokončený” sa začal projektovať a stavať pred viac ako 20 rokmi, takže je na ňom množstvo HW a know-how beznádejne zastaralých.
Odkiaľ by si nabral peniaze na stavbu zastaralého nesmierne drahého projektu ? Kongres USA by určite to zmietol zo stola, a právom.
Je to daň za prudký exponenciálny rozvoj vedy a techniky. Ak sa dokončí nejaký veľký projekt je na ňom hromada „starožitností” a aby to malo zmysel začne sa nový projektovať na základe najnovších technológii a poznatkov – teda vlastne na „zelenej lúke”, všetko od začiatku vrátane vývoja, testov atď. atď.
Starý projekt bude dobrý iba na to, aby sme sa vyvarovali chýb a slepých uličiek v predošlom projekte.
Nové materály, technológie a poznatky vždy znamenajú vyššie náklady, takže cena určite by nebola nižšia.
pb : 🙂
No měl jsem dojem, že většinu principů teleskopu(ů) už známe docela dlouho 🙂
Jistě pokrok v obslužné části je asi velký jakož i ve vyhodnocení dat ( vím že se běžně projíždí data ze starých sond když se objeví nové metody, brzdou pak je když už je neumí načíst 🙂
Typický je příklad Palomarského teleskopu projektovaného roku 1928, 8 let jim trvalo vyrobit první 200 palcové zrcadlo z Pyrexu . První fotka leden 1949 atd …
No a od té doby se mění obslužné prvky, kamery, čidla atd. V roce 1999 byl osazen adaptivní optikou, opět ji upgadovali v roce 2009 čím předčil citlivost Hubbla…. nu a pořád je to ten “ kus skla dle projektu starého 90 roků“ 🙂
frank, ty ale miesas hrusky s jablkami. zakladne opticke zakony platili pred 100 rokmi, platia dnes a budu platit aj za dalsich 100 rokov. Rozdiel je v tom, co pred 100 rokmi k dispozicii nebolo – vypoctova technika, procesory, lasery, citlivost a dostupnost roznych senzorov atd. Na to zakladne zrkadlo mozes nadstavovat adaptery a senzory poslednej generacie v podstate dovtedy, kym nepraskne. Co ale na satelite poletujucom kdesi vysoko nad hlavami celkom dobre mozne nie je (ak neratame tych par upgradov Hubbla).
Pozemne teleskopy sa projektuju uplne inak ako tie, ktore idu hore a preto to, co plati u pozemnych teleskopov, neplati u vesmirnych. Tam je to naozaj tak, ako pise pbpitko. Kazdy teleskop sa vyvija od nuly na zaklade specifikacii a potrieb konkretneho projektu a ked po dlhych rokoch vyvoja a stavby nestastnou nahodou pri nejakej havarii ten kus techniky umrie, nema cenu vytiahnut existujuce plany a stvorit „dvojnika“, lebo usetrene peniaze nie su vyvazene tym, ze novsi nastupca by bol podstatne vykonnejsi, citlivejsi atd. Technika ide naozaj milovymi skokmi, takze je naozaj lepsie v takom pripade radsej zacat od nuly a postavit uplne novy unikatny kus.
Tak ale zasa myslím že technika ako segmentové pozlátené beríliové zrkadlo so systémom „kalibrácie“ jednotlivých segmentov a chladenie IR kamery MIRI uzatvoreným héliovým systémom na 7K vo vesmíre ešte nebola a na ďalšom veľkom vesmírom IR teleskope sa tieto veci uplatnia aj keď budú určite upravené.
To uz vypada, ze to bylo tak moc utajene az to bylo na skodu. Asi ani nemohli mit ani kameru smerem na sondu.
zbytočne špekulovať. Pravdu sa dozvieme najskôr tak o 20-30 rokov.
pb 🙂
P.S.
Pravda, konšpirátorom všetko bolo naprosto jasné už dávno pred štartom.
Mě by spíš tak v žertu zajímalo, jestli by se dala dohledal Zuma v rozpočtech USA anebo to tam někde bude hluboko zasekané v kapitolách pro jednotlivá ministerstva, neřkuli až někde v položkách pro občerstvení a reprezentaci.
Jinak, těch 3,5 miliard je fakt neuvěřitelné číslo, to si ani představit nejde. Ono hodně byla už ta první miliarda. Neskutečné. Mám pocit, že toto se směle může zařadit mezi nejhorší kosmické katastrofy lidstva.
Najhoršie nie, skôr najdrahšia. A čo sa týka toho rozpočtu – nedohladáš to. Pre tajné vojenské projekty a misie má americké ministerstvo obrany tzv. black budget, ktorého položky sú prísne utajené. K jeho zverejneniu došlo iba raz – Edwardom Snowdenom v roku 2012. Mimo tohto jedného roku sa príležitostne zverejní celková suma vyčlenená pre tento rozpočet – napr. v roku 2009 to bolo 50 milliárd.
Za informaci o rozpočtu moc děkuju. Nevěděl jsem.
Co se toho prvního týká. To je těžké, musíš něco poměřovat, ztráty finanční, lidské, ztracený material v tunách.
Ved hej, preto som napísal že je to skôr najdrahšia katastrofa. 😉 Najhoršia je široký pojem a evokuje skôr stratu ľudských životov.
Marian: určitě, samozřejmě že si to napsal. Já v tom komentáři měl ještě jednu větu, kterou jsem potom smazal. Napsal jsem, že slovo nejhorší sem použil nevhodně, protože samo o sobě nic neznamená, nejhorší musíš vždy něco s něčím porovnávat. 🙂 nezlob se.
Aha tak, v poho, určite sa nezlobím 🙂
Slůvko nejhorší bych určitě vyhradil pro letové i neletové tragédie (= s lidskými ztrátami)
– jen 2 výbuchy raket, jen v SSSR (o kterých se ví), si vyžádaly první 70+ životů a druhý 40+ životů !!!
Jinak jako největší finanční zářez bych tipoval trojí havárii a odpískání sovětského programu nosiče N-1 (to bude řádově výš, než jakákoli ztracená sonda)
Co se týká počtu obětí – Intelsat 708, valentýnský masakr. Nedělin je až na druhém místě. Jinak jo, asi sme viděli stejnou přednášku (T. Přibyl – Neslavné kosmické havárie – záznam z Jihlavy).
Co se týče té N-1, tady asi ano, tohle jen tak nic nepřekoná.
To že by havária rakety CY-3 s Intelsatom bola na prvom mieste v počte obetí sa nedá s určitosťou povedať, nakoľko oficiálne ohlásený počet obetí bol dosť nízky. Neoficiálne síce obetí asi bolo viac, avšak správy o stovkách obetí nie sú podložené ničím relevantným a možno ich označiť len za špekulácie.
Jako spekulace ano, ale dost na miste, raketa plna ADHM/N2O2 uprostred vesnice, BFRC velikansky, dobre to nedopadlo urcite, kdyz si vzpomenu na to video z pozaru R-16. Shodneme se asi na tom, ze do takoveho prazdninoveho TOP5 nejdrazsich havarii by se Zuma dostat mohla, at se vratime k tematu:-)
Já bych tipl Challenger. Cena za misi, vynášenou družici, nový orbiter, náklady na vyšetřování, odklady dalších misí, úpravy ostatních raketoplánů, náklady na výcvik dalších sedmi astronautů. To bude slušná suma.
A to jako cynik nepočítám do finančních ztrát těch sedm lidí.
3,5 miliardy USD si lze představit, jsou to necelé 4 kufry USD bankoovek, pekně v paklíkách hustě naskládaných vedle sebe. Tedy na „množství hmoty“ nic moc. Jako když jede rodina s báglama na dovolenou.
Akú hodnotu bankovky ste brali pri vašom tvrdeni?
Na první pohled je to skryté, nejspíše pod jinými projekty v kolonce Intelligence.
Pokud vím, tak za minulý rok to bylo CIA 14 mld, NRO a NSA po 10 miliardách, GDIP 6 mld a ostatní 4 mld USD. Nejspíše teda Ostatní, případně NRO a rozpuštěné na několik let. Bez podrobného studia rozpočtu je to asi bez šance… určitě dobrá otázka, ale ptát se musí ptát američtí občani.
Pozitivní na tom je, že už tolik věří ve spolehlivost SpaceX, že jí svěřili tak drahou misi.
Nebo už jim došly peníze a chtěli ušetřit za každou cenu – tomu by nasvědčovalo i to splácání adaptéru….
Tak to není – cena za vynesení nákladu nebyla hlavním faktorem při výběru dodavatele nosné rakety.
Pro zákazníka byla důležitá rychlost od objednávky po realizaci startu, což bylo u SpX pravděpodobně kratší, než u jejich konkurence (ULA).
Ohledně speciálního adaptéru, který dodal NG šlo zase o utajení nákladu. Pokud by speciální adaptér mělo připravovat SpaceX, museli by dostat relativně hodně utajovaných informací o nákladu, což nebylo žádoucí. Proto náklad i adaptér dodával jeden dodavatel, který je desítky let pro tyto typy tajných zařízení certifikován a u vládních zákazníků zaveden.
„Proto náklad i adaptér dodával jeden dodavatel, který je desítky let pro tyto typy tajných zařízení certifikován“
v tomto kontextu me zarazi, ze adapter od takoveho „dlouholeteho“ dodavatele takto selhal (predpokladam, ze to nebyl prvni adapter, ktery dodavali)
Pokud jsem pozorne cetl tak oni ten adapter koupily od treti strany a znacne upravily 😉
To bude asi tým že ho pošahal pravdepodobne Northrop :/
Kdyz se 20x neco povede, tak to je normalni. Pak se po 21. neco nepovede a vsichni si toho vsimnou. Asi tam bylo neco jinak. Pouzili to, co pouzivaji vzdycky, ale druzice byla tezsi/lehci/jinak vyvazena a zaseklo se to. Pouzili neco jineho, protoze druzice byla jina, nez na jake uz adapter staveli, vyzkouseli to na Zemi a zaseklo se to v prostredi mikrogravitace.
Staci se kouknout na Apollo 13, jak se muzou zretezit docela nevinnne vypadajici veci az do problemu.
Jedine reseni je redundance, ale ta jde proti rychlosti a hmnotnosti (a cene, ale to tady asi nehralo roli).
Jen me tak napada, jestli teda ten druhy stupen provedl de-orbit zazeh s pripojenou Zumou, tak to preci muselo byt sakra znat na jeho trajektorii, ne? Nevim, skoly na to nemam 🙂
Prázdný horní stupeň s adaptérem klidně může být těžší než náklad a pokud to byla automatika, tak tam se počítá s rezervou a zážeh trvá tak dlouho dokud automatika „neusoudí“, že dosáhla požadovaného parametru (zrychlení x brždění), stejné platí pro orientaci v prostoru.
Velmi výživné je přečíst si zdejší seriál, nebo tištěnou knihu „kritické momenty kosmonautiky“, automatika se totiž používá už od dob, kdy největším rizikovým faktorem s nadsázkou byly poruchy té automatiky samotné (nebylo jich málo)
Že zážeh byl nestandartní se s určitostí zjistí až při vyšetřování anomálie/havárie (pokud daná firma poctivě sleduje a uchovává telemetrii)
Viz problem se selháním jednoho z motoru Saturnu V pro Apollo 13, nebo start Skylabu 1. Z hlavy mě tak napadá.
Muselo, ale co s tím má řídící počítač dělat? Pokud dostal informaci o oddělení od vadného senzoru, tak se s tou neznámou silou prostě zkusí poprat, co mu palivo stačí. Na analýzu telemetrie je pak dost času na Zemi.
Jasne, to jsem mel na mysli – ze to muselo byt potvrzene telemetrii, ze se stupen chval jinak, protoze s sebou do atmosfery tlacil i payload. Omlouvam se, priste budu konkretnejsi
A Bolyvood může začít točit film,jak nejmenované rybářské trawlery začaly lovit v oblasti dopadu 2.st!To už tady bylo,ale teď se vyměnily role!Škoda že už sešrotovali tu speciální loď,myslím,že se jmenovala Glomar Chalenger,mohli náklad vyzvednout sami američané.
Glomar Explorer
Je docela překvapivé že jsme se vůbec něco dověděli, já jsem tak trochu očekával že teď bude pár let ticho po pěšině.
Ale pořád mám jistou pochybnost jestli tohle není nějaké mlžení a mise byla ve skutečnosti úspěšná, ale nesmí se zveřejnit aby nevyšla najevo její povaha (například proto že by byla v rozporu s mezinárodními dohodami o nezbrojení ve vesmíru, nebo že soupeři nesmějí vědět o co jde, aby nemohli zavést protiopatření). Navíc cena programu 3,5 miliardy dolarů je opravdu šílená částka na jednu družici, třeba budou v rámci programu vypuštěny i další, i když u nich by už asi bylo obtížnější nahrát nehodu. Ono vlastně ani o družici jednat nemusí a může to být nějaký miniraketoplán, hlavice, hypersonický kluzák, roj miniaturních satelitů, protisatelitní zbraň, obří krteček, meziplanetární sonda nebo třeba něco co by nás v životě nenapadlo.
Toto jsou jen moje spekulace, ohledně Zumy ostatně nic moc jiného dělat nemůžeme 😀
„třeba budou v rámci programu vypuštěny i další“
Nešla před misí od Space X, že by z toho mohl být dloubý stálý profit?
Taky si vlastně na tu informaci vzpomínám. Interpretace že budou další mise „třídy Zuma“ dává celkem smysl. I když to lze interpretovat i jinak, například jako možnost provádět úplně jiné mise pro danou organizaci, nebo jako získání prověrky pro nejtajnější náklady.
Šla. A z toho důvodu si já osobně myslím, že by mohlo jít, jak píše Honza, o něco jako miniraketoplán, hypersonický kluzák atd. Ale to je ničím nepotvrzený a na ničem hmatatelném založený osobní tip.
Tato informace nebyla oficiální, ale byla to informace jedna paní povídala. Již se to diskutovalo.
Jako by civilní dalekohled stál méně peněz. Prostě co si můžou dovolit vědci si může dovolit i špionáž.
Šílená částka ??? Kolik již stál teleskop Jamese Webba ? Pokud vím, tak ještě víc.
Není problém si proto představit takovou cenu armádní špionážní družice -navíc zřejmě v prostředí s ještě menší veřejnou kontrolou efektivnosti nákladů než je tomu u NASA.
To je tým že „puff a bola Zuma“ dozvedeli sme sa že niečo také existuje zhruba mesiac pred pôvodný dátumom štartu a teraz „puff stála 3,5 mld.“
Moc by som nezrovnaval financnu stranku vedeckej druzice a spionaznej. Prinos pre ludstvo je vela krat pre ludstvo nevycislitelny.
Tak to je síla.
Pokud bych byl americkým daňovým poplatníkem, musel bych se velmi hlasitě ptát, do čeho vláda investuje naše daně, do jakých projektů a odtajnění těchto projektů, aby bylo možné kontrolovat například jejich ekonomičnost!
Celkově to vidím to na takové to tunelování po americku, kdy se „národní bezpečností“ zdůvodní leccos.
Koľko stál projekt Manhattan ? Určite o niekoľko rádov viac. V čase keď prebiehal bolo utajenie naprosto nevyhnutné, daňový poplatníci nič nesmeli vedieť ani sa pýtať. Nie dive bola vojna, nejaké všetečné vypytovanie skutočne mohlo ohroziť nielen daňových poplatníkov v USA ale celý svet. A kompetentné miesta už vedeli že Nemecko má náskok aspoň 2 roky,
Jsme snad ve válce???
Tehdá byli taky Japonci v USA internovaní a v Evropě systém přídělů na lístky.
Projekt Manhattan byla válečná priorita a proto pochopitelně z mnoha důvodů podléhal utajení. Pokud v tomto režimu funguje třeba polovina amerického rozpočtu na průzkum vesmíru, je něco hodně špatně…
…funguje DNES…
Viem si dobre predstaviť, že celý supertajný projekt Zuma bolo tunel.
DARPA, NSA, CIA, vláda USA vynakladajú na tajné projekty a rozsiahle špehovanie miliárdy $ z rozpočtu. Sem tam sa projekty predražia, zlýhaju, ukážu ako slepá ulička,$ skončia v súkromných kapsach, použijú na voľby, či prevraty. Napríklad aféra Irangate. Predali nenávidenému a embargovanému Iránu zbrane a zo zisku financovali kongresom zakázaný kontras v Nikaragui.
aj ldx napsal…
Pokud vím, tak za minulý rok to bylo CIA 14 mld, NRO a NSA po 10 miliardách, GDIP 6 mld a ostatní 4 mld USD. Nejspíše teda Ostatní, případně NRO a rozpuštěné na několik let. Bez podrobného studia rozpočtu je to asi bez šance…
Nuž zostroja supertajnú družicu za pár miliónov a fingujú jej zlyhanie.
Odpíšu si ale 3,5 miliárd $.
Nemusia veľa a zložito vysvetľovať kongresu, rôznym kontrolám a podobne.
Veď kozmických zlýhani už bolo toľko, že je to celkom uveriteľné. Ak by to aj niekto vyšetroval, nebude mať riadny prístup, kvôli supertajnej misii.
Aj výber SpaceX by mohol danej teórii nahrávať, veď nováčik SpaceX mohol aj zlyhať.
Ak nie zvali sa to napríklad na adaptér.
Teórii o tunelu nahráva aj navýšenie škôd zo zlyhania supertajnej Zumy na 3,5 miliárd.
V USA vedia dobre blafovať. Napríklad majú schodok v rozpočte okolo 20 biliónov $ a popritom celkom dobre prosperujú. Stále je mnoho konšpirácii ako je to s krytím $ zlatom. Na vojnách si vedeli vždy lukratívne zarobiť.
V minulosti vypustili družicu a fingovali jej haváriu. Po druhej strane obežnej dráhe sa ale rozbehol stealth satelit, ktorý špehoval Rusko.
V Ruskej Dume už padala ostrá kritika, že predávajú pod cenu svoje raketové motory typu RD do USA, ktoré im potom vynášajú satelity, ktoré špehujú samotné Rusko!
Jak sám uvádíte: „Stále je mnoho konšpirácii….“. Hezkou zábavu přeji 🙂
Jezuskote. 😉
Ano, od roku 1971 je krytí dolaru zlatem čirá konspirace. 🙂
Tak to by byla hustá konspirační teorie. Bohužel problém je v tom, že díky utajení to nelze ani vyvrátit.
Proto opakuji, americký daňový poplatník by se měl ptát a žádat odtajnění základních údajů i o těchto projektech…
Při čtení článku mě napadla otázka, jak vlastně probíhá taková montáž supertajného nákladu na soukromou raketu? Napadá mně jedině, že Northorp dostal od SpaceX aerodynamické kryty, do kterých náklad sám uzavřel a následně odeslal na kosmodrom. Nezdá se mi aby byla takhle delkátní družice ukládána do krytů přímo v hale SpaceX. Důvěra v prověřenost pracovníků soukromého subjektu určitě není tak vysoká.
Také mně napadlo, když tady v diskuzi někdo porovnával Webbův teleskop se Zumou, jestli není náhodou vztah Webb-Zuma podobný jako byl vztah satelitů KeyHole-Hubbeleův teleskop. A sice jestli nebyla Zuma vlastně prototypem vojenské aplikace technologie Webbova teleskopu. Ostatně hovoří pro to nejen stejné jméno dodavatele a také fakt že krátce po krachu Zumy došlo k zásadnímu posunutí data startu Webbova teleskopu z technických důvodu je zajímavá náhoda. 🙂
O tom, že NG dodal SpaceX již zkompletovaný aerodynamický kryt, jsem někde četl, ale jistý si nejsem.
To si myslím, že reálné není hned z několika důvodů:
1) JWST je tak velký, že by se nevešel pod kryt Falconu. Při příslušném zmenšení je otázka, zda by měla konstrukce ve stylu JWST význam.
2) JWST má pozorovat vesmír v infraspektru, které se sice hodí i pro armádní průzkum, ale nikoliv z nízké oběžné dráhy, kam Falcon s největší pravděpodobností letěl.
3) NG nestaví celý JWST. Zodpovídá jen za výrobu slunečního štítu. Samotnou konstrukci zrcadel a přístrojů dělala NASA.
4) Oznámené problémy, které způsobily odklady JWST souvisí s roztržením slunečního štítu a špatnou funkcí některých ventilů. Je otázka, zda by něco z toho mohlo způsobit problémy Zumy, kterou zničil problém adaptéru.
Slnečný štít na JWST bol roztrhnutý?
Ano, při rozkládání se na něm údajně objevilo několik párcentimetrových trhlin. to spolu s problémy na ventilech způsobilo aktuální odklad startu o skoro rok.
Ad integrace s již nasazeným aerodynamickým krytem, moc si to nedokážu u horizontální integrace představit, když kryt není nosný a družice je uvnitř. Ale asi to nějak proběhlo s velkým utajením.
Ostatně kuli fungování aerodynamického krytu se to o měsíc odložilo, pokud si pamatuji dobře.
ad hubble a keyhole, údajně základ je stejný, ostatně, viz dvě předané platformy pro KH od NRO pro NASA, jen s tím rozdílem, že KH se dívá dolu a má širší úhel pohledu a Hubble se dívá od nás s delším ohniskem 😉
To, že je základ Hubble stejný se říkalo už dávno 😉
Pokud se nepletu, tak integrace s nasazeným krytem probíhá i normálně, aby bylo možné náklad rychle připojit po předstartovním statickém zážehu. Kdyby museli nasazovat i kryt, byla by procedura mnohem složitější, protože nejde jen o to ho zaklapnout, ale náklad musí po zavření krytu projít docela důkladným testováním. Jak přesně to probíhá, nemám tušení, ale Rusové to se Sojuzem dělají podobně – zavřou loď do krytu, připojí horní stupeň a pak to celé nasadí na centrální stupeň spodní části.
KH-11 Kennen / Crystal novější generace.
Šel by nějaký zdroj?