Třem mužům začíná půlroční pobyt na ISS

Pokud jste ve středu večer sledovali start rakety Sojuz-FG, pak jistě víte, že kosmická loď Sojuz MS-08 úspěšně dosáhla oběžné dráhy. Následovaly dva dny samostatného letu, které byly ve znamení zvykání si na stav beztíže a také ve znamení manévrů, které loď přivedly až k Mezinárodní vesmírné stanici. Spojení se staničním modulem Poisk proběhlo jen pár hodin před vydáním tohoto článku, ve kterém se detailně podíváme na tři muže, kteří budou půl roku žít a hlavně pracovat na ISS. Někdy se stane, že posádka, která letí na ISS není příliš zkušená a sedí v ní astronauti, kteří zatím sbírají první zkušenosti. To ale pro tuto posádku neplatí – všichni tři totiž mají za sebou minimálně jednu misi. A i když se může zdát, že pozornost si zaslouží jen Andrew Feustel, v mnoha ohledech jsou zajímaví i jeho kolegové.

Oleg Germanovič Artěmjev

Oleg Germanovič Artěmjev
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Oleg Germanovič Artěmjev – velitel lodi – 47 let
Sociální sítě:  

Narodil se v Rize, tedy ve městě, které je dnes metropolí Lotyšska, ale v roce 1970 bylo ještě součástí Sovětského svazu. Po vystudování Talinnského polytechnického institutu jej čekala povinná vojenská služba ve Vilniusu a následně pokračoval ve studiu. Konkrétně jej zlákala technika a fyzika nízkých teplot, čemuž se věnoval na Baumanově Moskevské státní univerzitě, kde dostudoval v roce 1998. Univerzita se stala i jeho pracovištěm, protože mezi roky 1995 a 1999 zde pracoval jako řidič.

Když dostudoval, zamířil do konstrukční kanceláře Eněrgija, kde měl na starost přípravu výstupů do volného prostoru a sám snil o tom, že jednou bude moci podobné vesmírné úkony dělat i sám. V roce 2000 prošel lékařskými posudky a o tři roky později dostal kladné stanovisko i od státní meziresortní komise. Následovala dvouletá obecná příprava, kterou zakončil 28. června 2005 složením zkoušek a stal se zkušebním kosmonautem.

V dalších letech prošel hned několika komplexními nácviky. V roce 2006 společně s Američany Michaelem Barratem a Sandrou Magnus absolvoval zkoušku přežití, ve stejném roce s Jurijem Lončakovem a Olegem Skripočkou nacvičovali nouzové opuštění lodi po přistání na vodu a v lednu 2007 si dal druhé kolo zkoušky přežití – tentokrát se Sergejem Revinem a kosmickým turistou Charlesem Simonyim. V roce 2008 se intenzivně věnoval zkouškám nového skafandru Orlan-MK.

Oleg Artěmjev při výstupu do volného prostoru na ISS.

Oleg Artěmjev při výstupu do volného prostoru na ISS.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Než se dočkal letu do vesmíru, vyzkoušel si celou akci nanečisto – v roce 2007 se zúčastnil čtrnáctidenního izolačního experimentu a za dva roky dokonce 105 dní dlouhé izolace, což byly předstupně známého experimentu Mars 500, při kterém se sledovalo chování posádky při dlouhodobé izolaci na simulovaném letu k Marsu. Kromě toho v letech 2010 a 2011 pracoval i jako součást týmu, který připravuje lodě Sojuz. V případě Sojuzu TMA-01M byl operátorem sestupového modulu a pracoval třeba i na Sojuzu TMA-21.

V roce 2011 přišla první letové nominace – konkrétně do dlouhodobých expedic 39 a 40 společně s nominací do záložní posádky expedic 37 a 38. Kosmická loď Sojuz TMA-12M odstartovala 25. března 2014 a měl při této misi roli palubního inženýra. Společně s ním letěli na ISS Alexandr Skvorcov a Steven Swanson. Loď měla letět po rychlém, šestihodinovém profilu, ale kvůli závadě orientačního systému loď přešla na dvoudenní profil. V rámci 169 dní dlouhého pobytu ve vesmíru absolvoval Oleg Artěmjev i dva výstupy do volného prostoru s celkovou délku 12 hodin a 34 minut. Pokaždé s ním byl venku Alexandr Skvorcov a jejich úkoly byly pestré – od instalace antény pro telemetrický systém, přes úklid materiálových experimentů až po odběr vzorků z vnější strany staničních oken. V soukromém životě je Oleg ženatý a má dceru.

Andrew Jay "Drew" Feustel

Andrew Jay “Drew” Feustel
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Andrew Jay “Drew” Feustel – palubní inženýr 1 – 52 let
Sociální sítě:

Narodil se v Lancasteru v Pensylvánii a vyrostl v Lake Orion v Michiganu. V roce 1985 vystudoval Oakland Community College. Ve studiu pokračoval na Purdue university, kde se věnoval především geofyzice a příbuzným oborům. Tomuto směru zůstal věrný i na Queen’s University v Ontariu, kde v roce 1995 získal titul PhD. V době prázdnin si přivydělával jako sklenář v Michiganu. Byl členem seismologické skupiny, která po východní Kanadě rozmístila zařízení pro mikroseismická měření a v roce 1997 začal pracovat pro firmu Exxon Exploration Company v texaském Houstonu jako průzkumný geofyzik. Celkem pracoval pět let, než se jeho dráha dostala do souběhu s NASA.

V červenci roku 2000 Andrew uspěl ve výběru kosmonautů a stal se kandidátem. V srpnu téhož roku nastoupil na dvouletý trénink a po jeho dokončení začal pracovat na mnoha technických pozicích v rámci přípravy astronautů na raketoplánové mise s přesahem na mise ISS. Před kosmickým letem podstoupil i několik bonusových přípravných misí – za všechny můžeme jmenovat třeba účast v podmořské simulaci kosmického letu NEEMO 10 v roce 2006 u pobřeží Floridy, nebo CAVES na Sardinii. V zimě nacvičoval s kanadskou armádou a zúčastnil se i zkoušek pokročilých technologií Desert RATS v Arizoně.

Andrew Feustel získal v průběhu let několik kvalifikací – na ovládání robotické paže na raketoplánu i vesmírné stanici, na pozici CAPCOM (osoba v řídícím středisku, která komunikuje s kosmickou lodí a zajišťuje oboustranné předávání informací), nebo na instruktora astronautů pro nácvik výstupů do volného prostoru v obřím bazénu NBL.

Andrew Feustel opouští přechodovou komoru v rámci mise STS-134.

Andrew Feustel opouští přechodovou komoru v rámci mise STS-134.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Jeho první kosmickou misí byla STS-125. Na palubě raketoplánu Atlantis vyrazil v květnu 2009 k Hubbleovu kosmickému teleskopu. Šlo o vůbec poslední servisní misi k tomuto dalekohledu a Andrew Feustel vystoupil do volného prostoru hned třikrát a nasbíral tak 20 hodin a 38 minut na kosmických vycházkách. Netrvalo dlouho a Feustel dostal další letovou nominaci – opět do raketoplánu – tentokrát na předposlední misi těchto strojů vůbec. Na misi STS-134 letěl raketoplán Endeavour a jeho cílem byla ISS. Andrew při této misi vystoupil třikrát do volného prostoru a na své skóre připsal dalších 21 hodin a 40 minut na vesmírných vycházkách. Jejich bodem zájmu byly především otočné klouby solárních panelů a kromě toho třeba natáhli nové kabely.

Mezi aktivními astronauty neexistuje žádný, který by měl bližší vazby na Českou republiku, než je právě Andrew Feustel. Říká se, že za vším máme hledat ženu a v tomto případě to platí – Blízký vztah k ČR má totiž díky své manželce. Indira Bhatnagar je totiž dcerou z československo-indického manželství. Její maminka a vlastně celá rodina z matčiny strany pochází z Moravy od Znojma. Andrew několikrát navštívil Českou republiku a při každé vesmírné misi s sebou vzal něco, co s naším státem souvisí – na misi k Hubbleovu teleskopu, to byly Písně kosmické od Jana Nerudy, na misi STS-134 letěl Krteček a aktuální misi dominují kresby židovského chlapce Petera Ginze, který zahynul v koncentračním táboře.

Andrew Feustel a Krteček, který letěl při misi STS-134.

Andrew Feustel a Krteček, který letěl při misi STS-134.
Zdroj: http://www.astro.cz

Andrew a Indira mají dva již dospělé syny, přičemž Andrew rád opravuje motocykly, lyžuje a také hraje na kytaru. Je dokonce členem kapely MaxQ, kterou tvoří astronauti.

Richard Robert "Ricky" Arnold

Richard Robert “Ricky” Arnold
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Richard Robert “Ricky” Arnold – palubní inženýr 2 – 54 let
Sociální sítě:

Narodil se ve městě Cheverly v Marylandu a nejprve se na Frostburg State University věnoval studiu účetnictví, ve kterém roku 1985 získal titul bakaláře. Mezi roky 1987 a 1988 pracoval jako technik v Námořní akademii. Souběžně s touto prací šel studovat pedagogiku a v roce 1988 se stal učitelem. Tuto profesi vykonával ve Waldorfu (stát Maryland) a také na palubě oceánografické lodi. Učitelování jej dostalo až do Maroka – na americké škole v Casablance vyučoval biologii. Jeho práce výrazně souvisela s cestováním – vyučoval i v Rijádu, kde dokonce vedl oddělení vědy Americké mezinárodní školy, aby stejný post od roku 2001 zastával i na Nové Guineji a od roku 2003 v Bukurešti.

Když NASA vyhlásila 19. nábor astronautů, přihlásil se a v květnu 2004 byl vybrán. Po dvouleté přípravě se stal čekatelem na nominaci s kvalifikací letového specialisty pro mise na raketoplánu. Ani Arnold se nevyhýbal dodatečným aktivitám. Po absolvování potápěčského výcviku se zúčastnil třináctého ročníku podmořského experimentu NEEMO.

Richard Arnold při výstupu do volného prostoru v rámci mise STS-119.

Richard Arnold při výstupu do volného prostoru v rámci mise STS-119.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

V roce 2007 se dočkal letové nominace na misi STS-119. Start raketoplánu Discovery na tuto misi přišel 15. března 2009 a úkolem bylo především dopravit na ISS poslední část solárních panelů. V rámci instalace příhradové konstrukce s panely vystoupil dvakrát do volného prostoru, přičemž souhrnná délka byla 12 hodin a 34 minut. Celá mise trvala 12 dní, 19 hodin a 30 minut. V soukromém životě je Richard Arnold ženatý a má dvě dcery.

Celá trojice před pár hodinami dorazila ke stanici a začne pro ni tradiční harmonogram všech expedic. Základním pilířem jejich činnosti bude věda – nejrůznější experimenty, které sahají od biologie přes pozorování Země až po materiálové inženýrství. V rámci půlročního pobytu přivítají i několik automatických zásobovacích lodí a plánované jsou i výstupy do volného prostoru, přičemž o všech těchto aspektech budeme včas informovat.

Po příletu Sojuzu MS-08 se posádka 55. dlouhodobé expedice pod vedením Antona Škaplerova stala kompletní. Její konec je zatím plánován na duben, kdy odletí loď Sojuz MS-07 (Anton Škaplerov, Scott Tingle a Norišige Kanaj). V okamžiku, kdy se Sojuz oddělí od ISS, začne oficiálně 56. dlouhodobá expedice, které bude velet Andrew Feustel. Trojice, kterou jsme si dnes popsali, bude tvořit základ této expedice. Na plný počet šesti členů by se měla posádka rozšířit v červnu, kdy bude startovat Sojuz MS-09 (Sergej Prokopjev, Serena Auñón-Chancellor a Alexander Gerst. Sojuz MS-08 by měl u stanice zůstat zhruba do konce letních prázdnin. Po jeho odletu započne 57. dlouhodobá expedice, které bude velet německý astronaut Alexander Gerst.

Společná fotografie posádky lodi Sojuz MS-08. Zleva Arnold - Artěmjev - Feustel.

Společná fotografie posádky lodi Sojuz MS-08. Zleva Arnold – Artěmjev – Feustel.
Zdroj: http://www.collectspace.com/

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
http://www.artemjew.ru/
http://spaceflight101.com/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
http://spaceflight101.com/
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje informací:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b5/Soyuz-MS-08-Mission-Patch.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/73/Expedition_39_crew_portrait2.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/1/15/ISS-40_EVA-2_%28a%29_Oleg_Artemyev.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1e/Andrewfeustelv2.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6f/Feustel_STS_134_EVA_2.jpg
http://www.astro.cz/_data/images/news/2011/04/23/cao.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/aa/Richardarnoldv2.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/62/STS-119_EVA1_Arnold01.jpg
http://www.collectspace.com/review/soyuzms08_patch02-lg.jpg

Třem mužům začíná půlroční pobyt na ISS, 5.0 out of 5 based on 23 ratings
Pin It
(Visited 1 659 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (23 votes cast)
(Visited 1 659 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


15 komentářů ke článku “Třem mužům začíná půlroční pobyt na ISS”

  1. Jirka Hadač napsal:

    Start v prosinci, přistání v dubnu, Škaplerov, Tingle a Kanai to budou mít mít kapku kratší, koukám.
    Plus poznámka, přistání MS-07 v dubnu, MS-09 startuje v červnu, teda, přijde mi, že měsíc je docela dlouhá pauza, většinou mám pocit tam bývá tak cca týden, max dva. Jasné, je nutno to dělat operativně a s přihlédnutím ke všem nutným i náhodným okolnostem (už je ze mě skoro politik :-D), ale i tak. No, kluci a holky asi ví, jak a proč to dělají.
    Nesouvísí to náhodou s tou informaci, co tu zveřejňoval před nedávnem tuším Dušan Majer s odkazem na M. Václavíka, že po dvou delších expedicích přijdou dvě kratší? Že je nějaký problém s výrobou sojuzů?

    • Jiří Hošek napsal:

      Přistání Sojuzu MS-07 dne 19. dubna je hodně stará (loňská) informace související s tehdejším plánem startu Sojuzu MS-09 dne 25. dubna.
      Už na předstartovní tiskové konferenci před letem Sojuzu MS-07 zaznělo, že plánovaná délka letu je 168 dní (tj. do 3. června), viz poslední věta ve zprávě https://www.roscosmos.ru/24437/
      Start Sojuzu MS-09 je plánován na 6. června.

  2. Štěpán Krňanský napsal:

    Ahoj,

    můžu jeden dotaz? I když to úplně nesouvisí s článkem…

    V jakém stavu jsou solární panely na ISS? Když jsem se nedávno díval na staré fotky Miru, tak tam vypadaly po letech dost žalostně… Jak je to na ISS? Nebo se průběžně mění?

    Díky

    • Dušan Majer napsal:

      Vedou si dobře a jejich výměna neprobíhá. Za ty roky udělala technika velký skok vpřed co se výdrže a výkonu týče.

      • Tovy napsal:

        Co vím, tak Sověti měli problémy s výrobou solárních panelů jak co du jejich efektivity a výkonu, tak i odolnosti.
        Proto i Saljut měl relativně velkou plochu panelů – počítalo se s jejich degradací.
        Američani tuto technologii mají zvládnutou lépe.

  3. Ivo napsal:

    Sledoval jsem dokování Sojuzu k ISS a zdálo se mi to docela složité. Dokázal by někdo podrobně popsat všechny kroky? Celá ISS se taky natáčela? Sojuz po zachycení taky ještě nějak manévroval, aby se stykový uzel “docvaknul”?

  4. Jandys napsal:

    Pekne video i s animacemi a vysvetlenim jednotlivych kroku ma ESA

    https://youtu.be/M2_NeFbFcSw

  5. Tovy napsal:

    Petr Ginz zemřel v roce 1944 v Osvětimi.

Zanechte komentář