sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Interlune

Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.

Pixxel

Indický startup Pixxel, který se zabývá hyperspektrálním zobrazováním, plánuje testovat technologii orbitálních datových center na družici Pathfinder, která je navržena tak, aby poskytovala geoprostorové informace přímo z vesmíru.

Vojenská oblast

Skupina obranných a technologických firem sestavuje společné úsilí zaměřené na řešení přetrvávajícího problému vojenských uživatelů: jak přistupovat ke komerčním družicovým snímkům a dalším geoprostorovým informacím a jak je používat, když jsou komunikační sítě nespolehlivé nebo nedostupné.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Sledovač energie ze Slunce jde do vědecké fáze

NASA úspěšně aktivovala nejnovější přístroj určený k dlouhodobému sledování množství energie, která přichází ze Slunce. Přístroj TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) umístěný na ISS je nyní aktivní a vědci tak dostanou údaje již z březnových měření. „TSIS-1 nám pomůže dlouhodobě sbírat data, která použijeme k pochopení vlivu Slunce na zemské hospodaření se zářením, na ozonovou vrstvu, na atmosférickou cirkulaci, či ekosystémy, ale i na to, jak změny sluneční aktivity ovlivňují klimatické změny,“ vysvětlil Dong Wu z Goddardova střediska, který pracuje na projektu TSIS-1.

Ve své podstatě jde o soubor několika přístrojů, který se na ISS dostal díky lodi Dragon. Ta startovala 15. prosince loňského na raketě Falcon 9 z floridské rampy číslo 40. Dragon přilétl ke stanici, nechal se připojit robotickou paží a o dva týdny později byl z jeho nehermetizované sekce vyjmut přístroj TSIS-1 s rozměry 1.2 x 1.2 x 2.4 m a nainstalován na vnější část stanice. Konkrétně jej najdeme na třetím exempláři platformy ExPRESS Logistics Carrier, kde okupuje pátý slot. K celé manipulaci s 363 kg těžkým boxem nebyl potřeba výstup astronautů do volného prostoru – vše obstarala robotická paže, která má podobné věci v běžném popisu práce.

Vyjmutí TSIS-1 z trunku lodi Dragon.
Vyjmutí TSIS-1 z trunku lodi Dragon.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Více než dva měsíce pak odborníci z Laboratory for Atmospheric and Space Physics (LASP) na University of Colorado testovali všechny prvky přístroje. Jako první přišla na řadu nejdůležitější pohybová platforma, která se stará o orientaci senzorů směrem ke Slunci. Následně mohly začít zkoušky samotných senzorů. Přístroj má za úkol monitorovat celkové množství energie vyzařované ze Slunce, k čemuž slouží systém Total Irradiance Monitor. Díky tomuto systému můžeme lépe pochopit základní zdroj energie pro Zemi a vylepšit naše modely simulující planetární klima. První data z tohoto přístroje přišla již 11. ledna a TSIS-1 tak navázal na štafetu sledování energie ze Slunce, která trvá již 40 let.

Druhým systémem je Spectral Irradiance Monitor, který měří, jak je sluneční energie rozložená z hlediska spektra – od ultrafialové oblasti, přes viditelné až po infračervené záření. Tohle rozlišení je důležité, protože různé vlnové délky reagují se zemskou atmosférou odlišně. Například měření ultrafialového záření jsou důležitá pro výzkum ozonové vrstvy, která vytváří ochrannou vrstvu Země chránící život před nebezpečným zářením. Tento přístroj přinesl první data 4. března a navázal tak na 15 let dlouhé měření spektrálního rozložení slunečního záření.

Základní služba přístroje TSIS-1 má trvat pět let, během kterých budou data analyzována a ukládána v informačním centru Goddardova střediska, odkud budou údaje volně přístupné vědecké komunitě.

Jak bude TSIS-1 sledovat Slunce.
Jak bude TSIS-1 sledovat Slunce.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tsis.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tsisdragon2.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tsis_animation3_crop_0.gif

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.