sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (O3b mPower 11-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Adrianos Golemis

První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.

FCC

Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.

U.S. Space Command

Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.

Pixxel

Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.

Pandora

První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Sledovač energie ze Slunce jde do vědecké fáze

NASA úspěšně aktivovala nejnovější přístroj určený k dlouhodobému sledování množství energie, která přichází ze Slunce. Přístroj TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) umístěný na ISS je nyní aktivní a vědci tak dostanou údaje již z březnových měření. „TSIS-1 nám pomůže dlouhodobě sbírat data, která použijeme k pochopení vlivu Slunce na zemské hospodaření se zářením, na ozonovou vrstvu, na atmosférickou cirkulaci, či ekosystémy, ale i na to, jak změny sluneční aktivity ovlivňují klimatické změny,“ vysvětlil Dong Wu z Goddardova střediska, který pracuje na projektu TSIS-1.

Ve své podstatě jde o soubor několika přístrojů, který se na ISS dostal díky lodi Dragon. Ta startovala 15. prosince loňského na raketě Falcon 9 z floridské rampy číslo 40. Dragon přilétl ke stanici, nechal se připojit robotickou paží a o dva týdny později byl z jeho nehermetizované sekce vyjmut přístroj TSIS-1 s rozměry 1.2 x 1.2 x 2.4 m a nainstalován na vnější část stanice. Konkrétně jej najdeme na třetím exempláři platformy ExPRESS Logistics Carrier, kde okupuje pátý slot. K celé manipulaci s 363 kg těžkým boxem nebyl potřeba výstup astronautů do volného prostoru – vše obstarala robotická paže, která má podobné věci v běžném popisu práce.

Vyjmutí TSIS-1 z trunku lodi Dragon.
Vyjmutí TSIS-1 z trunku lodi Dragon.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Více než dva měsíce pak odborníci z Laboratory for Atmospheric and Space Physics (LASP) na University of Colorado testovali všechny prvky přístroje. Jako první přišla na řadu nejdůležitější pohybová platforma, která se stará o orientaci senzorů směrem ke Slunci. Následně mohly začít zkoušky samotných senzorů. Přístroj má za úkol monitorovat celkové množství energie vyzařované ze Slunce, k čemuž slouží systém Total Irradiance Monitor. Díky tomuto systému můžeme lépe pochopit základní zdroj energie pro Zemi a vylepšit naše modely simulující planetární klima. První data z tohoto přístroje přišla již 11. ledna a TSIS-1 tak navázal na štafetu sledování energie ze Slunce, která trvá již 40 let.

Druhým systémem je Spectral Irradiance Monitor, který měří, jak je sluneční energie rozložená z hlediska spektra – od ultrafialové oblasti, přes viditelné až po infračervené záření. Tohle rozlišení je důležité, protože různé vlnové délky reagují se zemskou atmosférou odlišně. Například měření ultrafialového záření jsou důležitá pro výzkum ozonové vrstvy, která vytváří ochrannou vrstvu Země chránící život před nebezpečným zářením. Tento přístroj přinesl první data 4. března a navázal tak na 15 let dlouhé měření spektrálního rozložení slunečního záření.

Základní služba přístroje TSIS-1 má trvat pět let, během kterých budou data analyzována a ukládána v informačním centru Goddardova střediska, odkud budou údaje volně přístupné vědecké komunitě.

Jak bude TSIS-1 sledovat Slunce.
Jak bude TSIS-1 sledovat Slunce.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tsis.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tsisdragon2.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tsis_animation3_crop_0.gif

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.