Kosmické stanice mají mnoho úkolů, nad kterými však bezkonkurenčně ční věda. Stejně jako je ISS unikátní vědeckou laboratoří, která umožňuje provádět výzkumy z mnoha oborů z prostředí, které se nedá napodobit nikde na Zemi, bude i její nástupce zaměřený na vědecký výzkum. Stanice Deep Space Gateway má začít vyrůstat ve dvacátých letech v tzv. cislunárním prostoru. Jaké experimenty se tam budou řešit, co nás má tato stanice naučit, nebo co je potřeba vyřešit předtím, než se začnou pro stanici navrhovat experimenty? Na tohle všechno i na mnoho dalších otázek jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je členem skupiny, která řeší, co se bude dít na DSG a jak bude vypadat.
Zdroj: NASA
Na ISS se provádí experimenty z mnoha vědeckých oborů. Dá se očekávat podobná pestrost i na DSG, nebo bude tamní výzkum nějak více zaměřen na nějakou konkrétní disciplínu?
Na DSG se oproti ISS bude dělat výrazně méně experimentů a také nebudou pokryty všechny oblasti výzkumu, jenž je nyní na ISS prováděn. A tento stav je za současné situace velmi logický. Experimenty vhodné k realizaci za podmínek kosmického letu na nízké oběžné dráze kolem Země by bylo zbytečně nákladné a logisticky i technicky náročné uskutečnit na DSG. Taktéž dostupné zdroje, přítomnost a čas posádky, budou na DSG oproti ISS výrazně limitované. Návštěvnické posádky DSG na její palubě setrvají, v prvních letech výstavby a provozu, vždy typicky jeden měsíc (maximum je 42 dní). Tím je tedy vyřazena řada experimentů věnovaných sledování dlouhodobých účinků kosmického letu na lidský organizmus. Výzkum na DSG a s ním spojené experimenty budou zaměřeny na využití unikátního prostřední, prakticky mimo ochranný obal Země, a později se snadným obousměrným přístupem na měsíční povrch.
Zdroj: https://cdn.arstechnica.net/
Jaký je z vědeckého hlediska hlavní účel stanice DSG? K čemu nám má hlavně pomoci?
Stanice DSG je v první řadě základnou, která nás má naučit pracovat v novém prostředí mimo nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Má sloužit k ověření technologií (např. (polo)uzavřené systémy zajištění životních podmínek, nakládání s odpadem apod.) a nalezení odpovědí na vybrané vědecké problémy, jež jsou nutné k zajištění bezpečného dlouhodobého pobytu člověka v těchto podmínkách. To velmi úzce souvisí s dalšími kroky, kterými jsou výpravy na povrch Měsíce a později do blízkosti a nakonec i na povrch Marsu. Strategická skupina složená z expertů partnerských agentur definovala 22 cílů na vysoké úrovni čili jakýchsi témat, jež by měla DSG naplnit. Pokud bych měl být lehce laciný ve svém prohlášení, tak nás má DSG naučit žít ve vesmíru a nastartovat (i když jistě velmi pozvolné) rozšiřování lidstva mimo Zemi.
Zdroj: https://i.stack.imgur.com
Stanice má vzniknout v cislunárním prostoru. Jaký to má vliv na vědecké experimenty ve srovnání s ISS a v čem je umístění stanice právě zde důležité?
V současné době jsou stále diskutovány dvě varianty oběžných drah pro DSG. První je NRHO, což je velice výstřední, téměř polární dráha kolem Měsíce s periseleniem kolem 2 000 km a aposeleniem kolem 75 000 km. Oběžná doba pak vychází od 6 do 8 dní. Druhou je oběžná dráha okolo Lagrangeova bodu L 2 systému Země-Měsíc. V tomto případě by se stanice DSG nacházela ve vzdálenosti asi 60 000 km od Měsíce. Obě výše uvedené dráhy umožňují nepřetržitou komunikaci se Zemí a také energeticky nenáročné výpravy na povrch Měsíce a zpět. Už se ale liší v tom, v jakém prostředí se bude DSG pohybovat a to samozřejmě ovlivní některé experimenty a naopak na některé nebude mít zvolená oběžná dráha vliv. Rozdílné oproti ISS je to, že stanice DSG a veškeré vybavení na palubě včetně posádky budou vystaveny (pokud pomineme radiační ochranu) kosmickému prostředí velmi podobnému tomu jaké čeká výpravy třeba na Mars. Na ISS toto studovat nejde, protože je stále chráněna magnetosférou a zbytky atmosféry. Hustota toku a energie nabitých stejně jako složení neutrálních částic je tedy na dráze ISS výrazně jiné.
Stanice DSG nebude na rozdíl od ISS obydlena trvale. Co to znamená pro vědu? Je to spíše výhoda nebo nevýhoda?
Na to neexistuje univerzální odpověď. Pro některé experimenty je přítomnost posádky nezbytná (např. pro ty, kdy je posádka sama předmětem zkoumání), pro některé naopak potřeba není a pro jiné je dokonce nežádoucí. Složení experimentů na DSG bude třeba vyvážit tak, aby se daly v krátké době jednoho měsíce stihnout ty, pro které je nutná posádka. A ostatní budou muset být postaveny tak, aby pracovaly zcela autonomně bez přítomnosti posádky. Oproti ISS tak nemůžou vědci počítat s průběžnou kontrolou experimentů posádkou, případně s opravami porouchané aparatury. To bude vyžadovat odlišný přístup k plánování, než jaký známe nyní z ISS. Situace se změní po plánovaném rozšíření DSG, kdy by na její palubě měly posádky trávit při standardní misi 180 dní.
Zdroj: http://spaceinimages.esa.int/
Na ISS je několik velkých laboratorních modulů, ale stanice DSG bude mnohem menší. Dá se předpokládat, že bude těžší uspokojit všechny zájemce, protože zdroje budou omezené?
Uspokojit všechny se nedaří ani na ISS (pořád se bavíme o špičkové vědě) a u DSG to bude ještě náročnější. Pro experimenty uvnitř stanice je vyčleněn pouze 1 m3 prostoru, počáteční hmotnost vybavení je omezena na 150 kg a při každé misi je možné přivést maximálně dalších 200 kg. Počítá se také s experimenty na povrchu stanice, včetně robotického ramene a malé přechodové komory o průměru 80 cm. Dá se očekávat trvalý tlak vědecké komunity na co největší rozšíření prostoru a zdrojů na DSG využitelných pro vědecké experimenty. Jednou z relativně snadných možností je zabrání prostoru pro pobyt posádky v okamžiku, kdy posádka na stanici není.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Nedávno proběhl seminář, který se věnoval právě vědě na DSG. Dá se nějak sumarizovat trend, který v tomto směru vědecké obec preferuje?
Seminář proběhl na začátku prosince ve středisku ESA ESTEC za přítomnosti 150 vědců z celé Evropy. Diskutováno bylo 75 nápadů na vědecké využívání stanice DSG v oblasti fyzikálních věd a astronomie, věd o životě, průzkumu sluneční soustavy a technologií. Velká část experimentů je věnována sledování radiačního prostředí vně i uvnitř stanice, jeho vlivu na materiály, elektroniku a biologické vzorky. Dále pak studiu Měsíce a jeho povrchu, vlivu měsíčního regolitu na zdraví posádky, mikrobiologické čistotě apod. Prosazuje se pomalu také vliv teleoperací a nasazování malých družic (zejména CubeSatů) pro plnění nebo rozšíření vybraných vědeckých úkolů. Seminář měl za úkol demonstrovat zájem vědecké komunity o vědecké využívání DSG v Evropě (na konci února proběhne podobný v Denveru v USA). Výběr experimentů pro DSG začne v roce 2020. Na semináři byly také projednávány některé technické detaily stanice DSG ve vztahu k vědeckým experimentům, na kterých je nutné se shodnout před dokončením návrhu jednotlivých modulů. Mezi ty hlavní patří třeba ujednocení jmenovitých napětí rozvodů elektrické energie, pasivní a aktivní platformy vně stanice, schopnost vypouštět malé družice, centralizace správy dat a komunikace se Zemí, možnost měnit orientaci DSG či přijímat vzorky odebrané z povrchu Měsíce.
Na závěr ještě jedna otázka, která nesouvisí s vědou, ale zato je hodně aktuální. Americký prezident podepsal direktivu, podle které se má NASA soustředit na vybudování základny na Měsíci. Dá se v současné době říct, zda toto rozhodnutí bude mít vliv na projekt DSG, případně jaký?
Na hodnocení politického prohlášení amerického prezidenta je ještě velmi brzy. Plány NASA a její směrování, stejně jako naplňování některých politických vizí, se bude dát zhodnotit až po oficiálním jmenování nového vedení NASA.
Děkujeme za rozhovor
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/20171130-nac-heoc-ppe_final2.pdf
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ace_experiment_grc.jpg
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2017/03/Gerst1-1.jpg
https://i.stack.imgur.com/eXWhr.jpg
http://www.esa.int/v…/Cutaway_view_of_Columbus_laboratory.jpg
Na wikipedii jsem se dočetl, že na DSG by měla spolupracovat USA, Rusko, ESA, Japonsko a Kanada. Zajímalo by mě, proč se do mezinárodní vesmírné stanice nezapojí víc hráčů, např. Indie, Čína?
Pokud si dobre pamatuju prednasku o DSG (nevim jestli D. Majera ci M. Vaclavika), tak zminovali, ze USA si nepreji ucast Ciny, pokud se v tomto bode pletu, tak se obema dopredu omlouvam. Co se tyka Indie, to uz necham na nekom jinem. Plus Cina bude v te dobe pohlcena svym programem ohledne vlastni modularni stanice ve spolupraci s ESA.
Nepletete. Jeden z uvedených důvodů myslím bylo, že si USA nepřejí, aby měla Čína přístup k technologiím a jejich okopírování, což je jejich běžnou praxí. Je to pochopitelné, ale podle mě je to věčná škoda.
Je třeba doufat, že jak se Čína časem začne řadit k zemím které technologie spíše tvoří, než kupují/kradou tak bude v jejím zájmu začít dodržovat pravidla.
Docela mě udivilo o kolik propracovanější (a hlavně podstatně větší :-D) je čínská pilotovaná loď oproti sojuzu (jejímu přiznanému vzoru).
Jak píše pan Hadač, Čína si jede dost na svém písečku a myslím (pokud to bude mírovou cestou) že dělá docela dobře – my jakožto západ (dokonce včetně zlobivého ruska) jsme jiný civilizační okruh než čína a nedá se spolehnout na věčné trvání globalizace. Know-how které nezískají sami jim nikdo jiný do hlav nenaleje.
Na příkladu ruska můžeme pozorovat, že tyhle vědomosti se budují (nebo Bohu žel ztrácejí) v měřítku desítek let.
Problém Číny s kopírováním a kradením kosmických technologií má dvě hlavní příčiny. Za prvé okopírovat něčí nápad je takový čínský lidový folklór, kdy už se stává skoro společenskou normou a tudíž nikomu v Říši středu nevadí. Za druhé nesmírně abciozní program technologicky dohnat do roku 2025 Západ. A to i při masivních investicích do výzkumu je docela těžká věc. Proto se v poslední době rozmohly nákupy (potažmo strategické kapitálové vstupy) čínských fondů do západních hi-tech firem. Ale ani to nestačí, takže na řadu přichází průmyslová špionáž. Obavy američanů jsou zcela na místě.
Ten čínský postup je správný a absolutně logický. Dělá to, co dělá každý student. Učí se na tom, co už vymyslel někdo jiný. Všichni jsme ve škole dělali totéž a nikdo neobviňoval profesory, že to někde „ukradli“. To že jste kopírován je v Číně bráno jako pocta, že vaše řešení je opravdu dobré. A zrovna kosmonautiku Čína bere jako součást armádního komplexu, přičemž ve vojenských technologiích se samozřejmě na nějaké patenty nehraje nikde na světě. Je to tak životně důležité odvětví, že tam nikdo 20 let čekat nebude. A těch 20 let ochrany civilních patentů je věc, kterou si schválily západní země jako pro svůj průmysl výhodnou ochranu. Čína se ale takovým cizím zákonem logicky necítí být nijak vázána.
„Čína se ale takovým cizím zákonem logicky necítí být nijak vázána.“
Pak ale, nemůže vyvážet své zboží do zemí, kde tyto patenty platí.
Navíc je v kosmonautice na úrovni Saljutu ze 70. let.
Samozřejmě. To už si musí ohlídat ty cílové země. Zatím jsou u Saljutu, ale už další bude něco jako Mir.
re: Tyčka
myslím že Čínu trochu podceňujete. To že jim nahoře lítá „pouze“ stanice se dvěma dokovacími porty neznamená že jsou 30 let pozadu.
Doporučuju vygooglovat: „Shenzou Sojuz“ – podoba tam je, ale kopie 1:1 to není. Zrovna v té kosmonautice se snaží čína nejen kopírovat, ale i vylepšovat. (logicky – když staví na zelené louce tak se to týká i výrobního řetězce)
Pýcha předchází pád:
– v rusku je dědictví koroljova velký kapitál, ale rusko nemá prostředky (zejména když je levná ropa) na vývoj nových odvětví
– v demokratické americe jsou nutným zlem lobysté a velké korporace. Přitom jediný logický způsob jak nepromrhat ochranou sílu patentů je být natolik inovativní, že kromě patentů vás chrání i vaše pozice na trhu – že jste první a že máte u zákazníků dobré jméno (že je třeba neodrbáváte)
* s jedním dokovacím portem (zmátly mě jejich experimenty se zásobovací lodí)
—Ten čínský postup je správný a absolutně logický. Dělá to, co dělá každý student. Učí se na tom, co už vymyslel někdo jiný. Všichni jsme ve škole dělali totéž a nikdo neobviňoval profesory, že to někde „ukradli“.—To je ale zcela chybná úvaha. Nelze srovnávat školní/univerzitní výuku s porušováním patentové ochrany. To je přeci absurdní. To, co se učí na školách/universitách, nespadá pod žádné chráněné tajemství. Krom toho, vždycky když student/profesor publikuje svoji práci, tak vždy musí uvést zdroj citace, takže dokonce ani na této úrovni není možné jen tak si přivlastnit cizí práci. Podívejte se i na články v kosmonautixu (a na každém jiném dobrém webu), vždy dole najdete odkaz na zdroj. Co se týče patentů a duševního vlastnictví, tak to má svoje opodstatnění. Bohužel hodně lidí si myslí, že když něco není hmatatelné je to automaticky i moje (viz volební úspěch Pirátů – nepochopitelné). Není tomu tak, protože za objevy a vynálezy stojí obrovské úsilí (většinou mnohem větší než za hmatatelnými statky). Patentová ochrana dává šanci tvůrci nejenom na zisk ale i na návrat investice. To jak jste se zmínil, že je logické stavět na něčím úsilí, není logické ale parazitické. Ono je strašně jednoduché čekat až někdo po dlouhých letech a letitého úsilí něco objeví. A pak hurá, okopírovat výsledný produkt. Jelikož kopírování nestojí nic v porovnání s výzkumem, tak okopírovaný produkt bude vždy levnější. Čili parazit bude prodávat a bohatnout, zatímco vynálze bude chudnout. To hle je cesta do pekla, protože čím více se bude vyplácet krást patenty, tím méně se nebude vyplácet výzkum. Pokrok se zastaví. To je přímá cesta do pekla. A to, že Čína není povina dodržovat patentovou ochranu? A jak jste na to proboha přišel? Od 11.prosince 2001 je Čína členem WTO – jedním z bodů je právě povinnost dodržování patentové ochrany. Samozřejmě, že vláda nemůže za každou soukromou společnost, co podvádí. Bohužel, postup čínských úřadů je velice laxní. Hádejte dvakrát, zdali úmyslně. Každopádně v budoucnosti na to jednou dojede i Čína sama. Její obyvatelé mají obrovský poteciál a jednoho dne se sami číňané stanou hybnou silou výzkumu. Chci je pak vidět jak budou křičet, že je někdo kopíruje……
Dekuju za zajimave otazky pro pana Vaclavika. Clovek to zde ma jasne a v kostce a pamatuju si to dobre, dlouhodobe pobyty mimo magneticke pole maticky Zeme a vse, co je s tim spojene. Diky za to. Vzdy si poslechnu rad jeho prednasky a je skvele informovan (z pochopitelnych duvodu).
Bez účasti USA žádná DGS nebude, silně pochybuji, že bude mít místo v Trumpově “ návratu na Měsíc“, zejména pokud by se na povrchu měla vyskytovat základna a mělo se tam létat tudíž častěji. Jak zde již bylo dříve prezentováno mnohé napoví příští rozpočet NASA. Projekt vznikl za Obamy a jak bývá zvykem nový prezident mívá nový projekt i v kosmonautice.
1. Základna na Měsíci bude řádově dražší, než pouhá stanice DSG. Rozpočet DSG by v plnohodnotném dobytí Měsíce představoval jen pár halířků navíc (a za ně docela dost muziky).
2. Projekt DSG vznikl poměrně nezávisle na Obamovi (ten propagoval pilotovanou misi k asteroidu, později přitažení balvanu k Měsíci).
3. Pokud se bude zkoumat i odvrácená strana Měsíce, tak minimálně družici, ale ještě lépe stanici v bodě L2 (soustavy Země-Měsíc) využijete docela dobře. (dálkový dohled, spojení se Zemí…).
4. Ještě pár let uběhne, než bude reálně připravený hardware pro Lunární základnu… takže ten volný čas stejně volá po nějakém evolučním stupni, zvlášť když příslušný hardware bude reálně funkční (SLS a Orion seškrtání programu „constelation“ přežily – lunární lander takové štěstí neměl, bude potřeba práce na něm obnovit)
K bodu 1) si osobně myslím, že se finační nákladnost přeceňuje. Měsíční základna může být podstatně levnější, než byly původní propočty. Jelikož největší žrout peněž by byl za kyvadlovou dopravu Měsíc x Země, tak právě zde by se dalo ušetřit nějvíc peněz. Ano narážím na BFR (a to i za předpoladu, že to nebude takovej trhák, jak nám Elon prezentoval). K bodu 2) ještě že už je Obama pryč. Obamův „přínos“ kosmonautice byl stejně veliký, jako Bushe k výzkumu kmenových buněk a genetiky. Oba dva páni zabili nejnadějněší směry výzkumu na 8 let.
Souhlasím, z pohledu fanouška kosmonautiky byly Obamovy zásahy do financí na kosmonautiku dost necitlivé (řečeno politicky). Ovšem je tu další bod, který nutno brát v úvahu. Byl to prezident celé země, nikoliv šéf NASA. Co chci říct, je to, že možná se ocitnul v neradostné situaci ohledně následků ekonomické deprese z roku 2007, kterou musel řešit. A tady prostě nelze zařezávat ostatní oblasti a nechat kosmický výzkum plně financovaný, to by neobhájil před obyvateli vlastní země. Otázka je, co by udělal, kdyby k oněm událostem nedošlo, to se ale nikdy nedozvíme. Už začínám být OT, proto to pomalu ukončím. Nelíbilo se mi to, byl sem z toho vývoje hodně zklamaný, ale chápu to, ikdyž se následky projevili všude v kosmonautice, menší peníze na vývoj a stavbu sond, raket a obecně výzkumu a ono to nepůjde dohnat za pár let. Zaplať pánbů tedy za aktivitu soukromníků v této oblasti. Snížení cen za dopravu materiálu a lidí na orbit je určitě něco, co kosmonautice dlouhodobě pomůže. A hlavně to kosmonautika potřebuje.
re: Goodman
Doprava k Měsíci je náročná, takže levná doprava (zatím neexistující raketou BFR) by byla velká sleva, ale u lunární základny prostě mluvíme o CELKOVĚ dražším projektu než je „pouhá“ stanice na orbitě. Aby to nebylo jenom o zapíchnutí vlaječky tak se bavíme o několika obytných a vědeckých modulech, vozidlech, geologickém vybavení, stavební stroje – pokud by došlo i na úpravy terénu (což se u dlouhodobého pobytu očekává) a záchranný modul (měsíc je tisíckrát dál než ISS a jsou nutné opakované zážehy a orientace lodi, několikanásobné jištění je u dlouhodobého pobytu naprostá nutnost)
Teoretická nosnost BFR je velká, ALE na Měsíci by nemohla doplnit palivo na zpáteční cestu ! To paradoxně dává k měsíci pouhý zlomek nosnosti oproti marsu!
Chápejte já jsem samozřejmě fanda kosmonautiky a tedy i docela velký snílek, ale tady se bavíme o reálné aplikaci – to bude stát dolary a ne málo.
PS: je to OT a přiznám se k zaujatosti z důvodu světového názoru, ale s těmi kmenovými buňkami dala realita za pravdu spíš tomu Bushovi
– kmenové buňky jsou v orgánech dospělého těla téměř všudypřítomné (zjednodušeně je stačí pochytat, namnožit a vrátit majiteli – odpadá problém s kompatibilitou)
– zatímco lidské embryonální buňky jsou hrubě řečeno velmi neposlušné a prakticky nepoužitelné (slovo klonování nás nesmí zmást – minimálně u mužů musí „buněčný obal“ = vajíčko darovat žena-dárkyně). Lidská genetika se navíc ukázala o dost záludnější, než třeba u hlodavců – embrya umírají, buňky se nádorově zvrhávají…
to 3,14ranha:
Rozhodně se nepřu o tom, že by lunární stanice byla levnější než základna na Měsíci samotném. Tak to je vcelku jasné. Mě šlo spíš o to, že se jako argument (a to teď nemyslím z Vaší strany, spíš jsem jenom chtěl dopnit Váš komentář) proti základně na Měsíci používá ekonomická stránka věci.
https://www.popsci.com/colonizing-moon-may-be-90-percent-cheaper-we-thought#page-3
Odkaz berte s nadlehem, je sice spekulativní, ale v zásadě má pravdu.
BFR je samozřejmě ještě neexistující koncept, ale můžeme uvažovat o slevě mezi SLS vs BFR v podobě Delat Heavy IV vs Falcon Heavy. Prostě znovupoužitelné rakety jsou reálnou cestou kupředu.
Já jsem taky snílek (na začátku všeho musí být sen nebo vize) ale jsem i realista, takže vím že to nebude zadarmo. Ostatně v životě nic zadarmo není, ale tohle za peníze prostě stojí (předpokládám, že Vy jako nadšenec do kosmonautiky a vědy můj postoj plně chápete).
OT postoj Bushe byl chybný, protože on to nebral z vědeckého pohledu, ale z náboženského dogmatu. Nechci nikoho urazit, ale je vážně embryonální buňka na stejném levelu jako narozený člověk? Rozhodně není, proto nadřazovat zájmy buňky nad utrpením pacientů je obludné a stupidní (byť je to politicky korektní – hloupost dnešní doby).
to Jirka Hadač:
je to tak jak píšete. Posuzuju to moc z pohledu fanouška kosmonautiky a hlavně neameričana. Čili pro mé sobecké zájmy je lepší skrouhnout americké sociální výdaje, než vesmírný program. Kdybych byl američanem, tak nejspíš bych mluvil jinak. To jste trefil celkem přesně.
Nicméně Obama nebyl nikdy příznivcem kosmonautiky a NASA ho musela často obcházet. V jeho případě nešlo jenom o škrcení rozpoču (který měl odpodstatnění, viz Váš komentář), ale o to, že on vyloženě kosmonautice škodil. Možná to jsou silná slova, ale ten chlap by nejraději NASA zrušil (což je neohorázná hloupost, ikdybych průzkum vesmíru považoval za sebevíc zbytečný, tak utnout organizaci provádějící základní výzkum je nesmysl). To je ve zkratce důvod, proč jsem k němu tolik kritický.
Na to se da nejlepe odpovedet jednim vtipem,co rikal v rozhlase J. Grygar. Delali v aemrice anketu ve skolach, co si mysli o NASA. Odpoved, NASA je zbytecna, poznatky o Slunecni soustave se preci dozvidame z ucebnic.
Vubec nerikam, ze sem mel z Obamu radost.
Kdyz uz tu nekdo zminoval nestastne zasahy uredniku do vyzkumu, tak pridam dalsi. Kdyz se planoval nastupce urychlovace RIG, tak vykopali obrovsky tunel za par miliard, cca 3-4,pak to zarizli v ramci uspor, a za dalsi miliardu ho zase zasypali, tj. vrazili 4-5 miliard do toho, aby meli puvodni zem. A pry toho Clinton dnes lituje.
„Teoretická nosnost BFR je velká, ALE na Měsíci by nemohla doplnit palivo na zpáteční cestu“
Nemohla by doplnit palivo, ovšem mohla by doplnit alespoň okysličovadlo, které ale tvoří asi osmdesát procent hmotnosti paliva. Tím byste získal většinu výhod úplného dotankování i bez úplného dotankování.
Musk zmiňoval, že pro přistání na Měsíci a návrat stačí BFR natankovat na dráze u Země. Nosnost sice nebude gigantická, ale i tak by měla strčit do kapsy všechny případné konkurenty.
Tady samozrejme zalezi, co mate za palivo. V ET byla vetsi cast prostoru pro vodik a mensi pro kyslik. U RP-1 je to obracene, kysliku je tam vic. Ale souhlas s tim co pises, mel sem v planu podobny komentar, protoze min voda na Mesici je, a vzdy mi to pripomene Vesmirnou Odyseu 3, kdy zminovali, ze kdyby neco, vrati se na Mesic pro starou dobrou vodu do krateru Aristarchus.
Obama místo reálného cíle kosmonautiky propagoval zcela nereálný v případě asteroidu a nesmyslný v případě pouhého balvanu. Jde jen o to zda to bylo ze zlého úmyslu, nebo z totální neznalosti, osobně si myslím, že se nechal napálit nějakým vtipálkem.
Teď si trochu zaspekuluju: můj osobní názor je takový, že to udělal schválně. Dal NASA takový úkol, který bude po dlouhá léta čistě v teoretické rovině. Kdyby jim zadal úkol podobný Constalation, tak by musel platit účty za konstrukci raket, vývoj reálných přístrojů atd. Realizace projektu je podstatně nákladnější (finačně dražší) než teoretizování a provádění výpočtů a dohadů na papíře. Takhle mohl NASA odbít slovy, vždyť vy nemáte ani koncept, tak co byste po mě chtěli? A pak na konci svého prezidentského mandátu udělal velkohunbé prohlášení o tom, jak jednou člověk dobude Mars. To se mi fakt otevřela kudla v kapse.
Dekuji za clanek. V souvislosti s trvalou neobydlenosti stanice me napadla otazka podpory zivota. Jak dlouho by dokazali astronauti na stanici prezit v pripade ze by se nemohli vrati? A jak dlouho je to v pripade ISS?
Možnost nemožnosti návratu není příliš pravděpodobná.
Dekuji za odpoved pane Majere ale to nebyla moje otazka
Tím jsem chtěl říct, že DSG je zatím v časné fázi vývoje a tudíž se tyto extrémně nepravděpodobné situace zatím neřeší. U ISS (pokud by přilétaly lodě se zásobami) je prakticky jediným limitujícím faktorem životnost Sojuzu, ve kterém posádka přiletěla – po 200 dnech ztrácí certifikaci.
Nějaká porucha Orionu, relativně „zelené“ lodi mi zas tak nepravděpodobná nepřijde. Na náhradní Orion by si posádka asi nějaký měsíc počkala.
Porucha Orionu je noční můra, viz Apollo 13. Ne náhodou NASA před 13 měsíci změnila trajektorii prvního pilotovaného Orionu EM-2. Buďme si jisti, že se bude se stejnou pečlivostí zabývat i různými scénáři poruch Orionu zaparkovaného u DSG. Jedním z řešení, které mě napadlo v souvislosti s Apollem 13 a „záchranným“ lunárním modulem, by mohly být třeba větší manévrovací schopnosti DSG, umožňující navedení celé stanice na dráhu k Zemi.
Porucha hlavního motoru Orionu, jeho zastoupení pomocnými motory včetně několika scénářů přerušení mise a návratu na Zemi, jsou popsány v následujícím odkazu. Je to sice studie z roku 2014 a týkala se pilotované mise Orionu k přesměrovanému asteroidu, nicméně třeba tam najdete odpovědi na některé otázky.
https://www.researchgate.net/profile/Jacob_Williams14/publication/269049089_Contingency_Trajectory_Planning_for_the_Asteroid_Redirect_Crewed_Mission/links/56e8272f08ae166360e4edc4/Contingency-Trajectory-Planning-for-the-Asteroid-Redirect-Crewed-Mission.pdf
Trochu jsem hledal, kdyby to nekoho zajimalo. Podle odpovedi u teto otazky https://www.quora.com/How-long-would-the-astronauts-on-the-ISS-survive-if-we-stopped-sending-cargo to vypada na 6 mesicu v pripade ISS ale chybi tam zdroje takze jsou to spise nazory
Pise to i Samantha ve svem deniku. Plus minus neco podobneho
Někde jsem četl, že na ISS by byl dříve problém s nedostatkem jídla než s vodou nebo vzduchem, ty se z větší části recyklují.
Předpokládám, že na DSG by to bylo podobné. Na ten měsíc pobytu asi nebudou „pro jistotu“ tahat zásoby na roky.
Na ISS je většinou několikaměsíční zásoba potravin. Pouze když se sejde více nehod zásobovacích lodí, tak se rezervy ztenčí.
Už dnes už je celkem jasné, že dlouhodobé přežití ve volném vesmíru je extrémně složité. Stav beztíže a záření, po půl roce je z vycvičeného profesionála prakticky troska.
Učit se žít tam, kde to nejde je k ničemu. Řešením je naučit se co nejrychleji a levně létat někam kde snad půjde přežít dlouhodobě a ve zdraví. Kde je gravitace a materiál na stínění.
Stoprocentně s tímto názorem souhlasím,jen nevím,jestli se jim to povede s SLS,která bude údajně v první verzi těžší a přitom co se týče vynášeného nákladu slabší,nž 50 let starý,dodnes nepřekonaný Saturn V.No,ale aspoň něco.
Záření se dá eliminovat pomocí odstínění vesmírné lodi. Při pravidelném cvičení řada kosmonautů pobyla na ISS (tj. v mikrogravitaci) podstatně delší dobu než půl roku. A do „trosky“ měli fakt daleko. Doporučuji si přečíst studii ohledně kondice dvojčat Kellyových. Bylo jasně dokázáno, že vesmír není pro člověka zas až tak nepřátelský. Krom toho, že něco dnes nejde neznamená, že zítra to nepůjde taky. Nutné je posouvat příčky neustále nahoru (samozřejmě za předpokladu, že to neodporuje fyzice nebo možnostem následujících tisíc let – třeba warp a pod. Snažit se o něco podobného by bylo oprvadu házení hrachu na zeď – čili všechno má své meze).
„samozřejmě za předpokladu, že to neodporuje fyzice nebo možnostem následujících tisíc let – třeba warp a pod. Snažit se o něco podobného by bylo opravdu házení hrachu na zeď – čili všechno má své meze“
Vše záleží na teorii kvantové gravitace – dokud není k dispozici ověřená teorie kvantové gravitace – tak mě tyto úvahy připadají jako vědecký článek ze začátku století – respektující tehdejší znalosti – o nemožnosti spojení s Marsem pomocí radiových vln. Jejich chyba spočívala, že tehdy znaly pouze velmi dlouhé vlny a způsob jejich šíření – nikoliv velmi krátké vlny, které se šíří podobně jako světlo.
Michal Vaclavik ve svych prednaskach o DSG zminuje, ze o mikrogravitaci toho vime hodne. Horsi je to s nasimi znalostmi o snizene gravitaci, o jejich dlouhodobem ucinku (Mars, Mesic).
Cili hlavni problem je to zareni. Doporucuju prednasky M. Vaclavika a D. Majera na tema DSG. Stoji to fakt za to. Vcetne opravdu roztomilych animaci (aby nebyla mylka, fakt se mi libily a moc).
Radiace je dokola omýlaný problém, který ale pro DSG není tak podstatný. Pokud slunce zrovna nevyhrkne směrem k DSG, nebude na kosmonauty působit takové množství, aby je to mohlo během pár měsíců ohrozit na životě. Je možné, že se zvedne šance, že takový člověk dostane rakovinu, ale ten rozdíl je tak malý, že minimálně pro DSG to nemá smysl řešit a budou se jen sbírat data, resp. pozorovat astronauti, co tam ten čas stráví.
Eugene Cernan, Američan s československými kořeny, který se poprvé vypravil do vesmíru v Gemini 9 v červnu 1966 a jako třetí člověk vystoupil do otevřeného prostoru a v Apollu 10 se v květnu 1969 v lunárním výsadkovém modulu přiblížil až na devět kilometrů k měsíčnímu povrchu. Je dvanáctým a také dosud posledním člověkem, který pobýval na Měsíci. Dodnes čekám na dalšího třináctého člověka, který se živ a zdráv vrátí ze vzdálenosti cca 380 000 km.
Pokud Trump dokáže upřednostnit národní zájmy USA před “ mezinárodními“, které stejně USA platí a nakonec z toho mají ostudu – viz současnou situaci s dopravou lidí na “ mezinárodní “ ISS, kterou z 90% financovaly a financují USA, tak se třináctého měsíčňana s americkým pasem dočkáme brzy.
Kdo bude třináctým člověkem na Měsíci, je spíš řečnická otázka. Ohledně dalšího člověka u Měsíce
– v případě pilotovaného obletu Měsíce Dragonem by se mělo jednat o dva turisty
– v případě pilotovaného obletu Měsíce Orionem mají posádku tvořit čtyři astronauti z oddílu NASA, takže hledejte zde:
https://kosmonautix.cz/2017/05/oddil-americkych-astronautu-sest-let-po-konci-ery-raketoplanu/
Prosím Vás,
co ty nešťastný lidičky budou v tom DSG dělat? Vždyť to nemá žádný smysl. Koukat z dálky na Zemi, nebo Měsíc? Koukat, jak jim přibývá na dozimetru jejich expozice? Pro vědeckou práci v mikrogravitaci stačí ISS, pro výrobu něčeho specializovaná družice, družic fotících mnohem podrobněji Zemi je hafo. Ať pošlou radši bezpilotní sondu na Hohmannovu elipsu mezi Zemi a Mars, kde bude monitorovat radiaci pod různými variantami stínění.
Buď se pilotovaně poletí na Měsíc, nebo i Mars, nebo raději hejno bezpilotních sond, ale tohle? Sorry jako.
Zřejmě jste nepochopil základní koncept DSG popsaný i v článku. Jde o to naučit se žít v meziplanetárním prostoru, což se bude hodit pro lety k Marsu. ISS je neskutečně užitečná v mnoha vědeckých oblastech, ale tohle na ní prostě nezvládnete.Především kvůli radiaci, která je na ISS mnohem nižší než v meziplanetárním prostoru (vlivem toho, že obíhá pod van Allenovými pásy). DSG oproti tomu bude v prostředí, kde jsou podmínky srovnatelné s meziplanetárním prostorem. Jde tedy o ideální prostředí, kde můžeme tyto cenné informace nasbírat. Pokud máte delší čas, který chcete věnovat rozšiřování svých obzorů, pak Vám doporučím tuto přednášku Michala Václavíka, kde je vše velmi srozumitelně vysvětleno. Věřím, že pak Vám bude vše jasné: https://www.youtube.com/watch?v=NOMk9A9z9IQ
Doporučuji vám udělat si čas na výše nabízený záznam přednášky. Nudit se rozhodně nebudou (koneckonců DSG si nevymyslel Trump, ale komise odborníků ze všech kosmických agentur). Budou například zkoumat:
– materiály (na LEO máte nižší radiaci a ohříváte se teplem odraženým od planety, kvůli blízkosti domova nepotřebujete takové zálohování)
– různé kombinace stínění (ne protože by to nešlo spočítat, ale právě proto ! Aby se simulace a výpočty ověřily)
– trénovat deep space dovednosti a testovat psychickou odolnost (Měsíc je tisíckrát dál než ISS)
– ověřovat spolehlivost techniky (u Měsíce se pomoci nedovoláte, posádka Apolla 13 měla při vší smůle z pekla kliku – mohli umřít deseti různými způsoby a polovina z nich se nedala ovlivnit lidskou vůlí)
– v neposlední řadě budou zkoumat i ten Měsíc (to bude záležet kolik politici přidělí peněz na výzkum povrchu)
PS: někteří mladší lidé možná berou trvale obydlenou ISS jako samozřejmost (blbost – dostavená byla teprve před pár lety a rusové ji nemají hotovou ani dnes). My starší (co zažili i Mir) trochu chápeme co dá práce a na druhou stranu jaké znalosti se dají naučit stavbou nové stanice v o dost těžším prostředí než je LEO
V článku bylo uvedeno, že 27.2.-1.3.2018 proběhne v Denveru vědecký workshop. NASA vyzvala 7.11.2017 globální vědeckou komunitu, aby do 15.12.2017 předložila koncepty vědeckého využívání DSG, které mají potenciál pokroku ve vědeckých objevech. Autoři vybraných příspěvků budou své návrhy na workshopu prezentovat, a jejich příspěvky budou následně diskutovány. NASA ve výzvě uvedla, že rozsah vědeckého zaměření příspěvků je neomezený s tím, že očekávané disciplíny budou zahrnovat planetární vědu, astrofyziku, pozorování Země, heliofyziku, biologické experimenty, výzkum lidského zdraví a výkonnosti. Po semináři bude vypracována zpráva o vědeckých příležitostech a souvisejících požadavcích na infrastrukturu DSG. Věřím, že se na tuto zprávu těšíte stejně jako já.
Zdroj informace: https://www.nasa.gov/feature/nasa-seeks-ideas-for-scientific-activities-near-the-moon