sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-6)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Mars Sample Return

NASA stále očekává, že do konce roku vydá doporučení ohledně nové architektury pro program Mars Sample Return (MSR), a to navzdory změně ve vedení klíčového revizního výboru.

Viasat

Společnost Viasat pokročila v jednání o koupi širokopásmové kapacity z budoucích družic Telesat na nízké oběžné dráze Země (LEO). Důvodem je konkurence ze strany Starlinku, která pravděpodobně zesílí s administrativou nového amerického prezidenta.

APEX

NASA 3. října oznámila, že vybrala dva návrhy pro další studium pro svou novou řadu misí Astrophysics Probe Explorer. Každý z těchto dvou návrhů obdržel 5 milionů dolarů na jednoroční studie. NASA nyní obhajuje výběr dvou konceptů ke studiu.

U.S. Space Command

U.S. Space Command dne 6. listopadu oznámilo, že rozšiřuje svou iniciativu pro sdílení komerčních zpravodajských informací a přidává pět nových společností do programu, který pomáhá koordinovat reakce na vesmírné hrozby a družicové anomálie.

Virgin Galactic

Virgin Galactic navrhuje získat 300 milionů dolarů dodatečného kapitálu na urychlení výroby suborbitálních kosmických letadel a druhého nosného letounu.

IFT-6 Super Heavy/Starship

Společnost SpaceX dne 6. listopadu oznámila, že na odpoledne 18. listopadu plánuje šestý integrovaný let sestavy Starship/Super Heavy ze své základny v Boca Chica v Texasu. Oznámení se časově shodovalo s oznámenín o omezení vzdušného prostoru.

Latitude

Společnost Latitude oznámila 5. listopadu, že najala Aurélie Bressollette jako novou výkonnou ředitelku. Nahradí Stanislase Maximina, spoluzakladatele společnosti, který přešel do role výkonného předsedy.

Anuvu

Americký specialista na mobilní konektivitu, společnost Anuvu, minulý týden oznámila partnerství se společností D-Orbit USA, nově založenou dceřinou společností italské vesmírné logistické společnosti D-Orbit.

Gilmour Space

Společnost Gilmour Space 5. listopadu oznámila, že obdržela od Australské vesmírné agentury povolení ke startu pro první let své malé nosné rakety Eris z Bowen Orbital Spaceport. První let by se mohl uskutečnit do konce roku.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Poslední oběhy Cassini na prstech jedné ruky

Americká sonda Cassini právě vstupuje do závěrečné fáze projektu Grand Finale, ve které vykoná sérii pěti superblízkých přiblížení k Saturnu. První z pěti posledních průletů přijde zítra v 18:22 našeho času – nejnižší bod dráhy bude jen 1630 – 1710 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Odborníci očekávají, že v této výšce už mohou být zbytky atmosféry natolik husté, že sonda bude muset použít své korekční trysky – stejně jako to dělala při blízkých průletech kolem Titanu, který má také hustou atmosféru.

Simulace ukazují, že při nominálním průletu by měly trysky pracovat na 10 – 60% svých možností. Pokud budou muset pracovat více, znamená to, že je atmosféra hustší, než modely předpokládaly. V takovém případě dojde k úpravě oběžné dráhy pro závěrečné průlety – nejnižší bod dráhy by se tak oddálil o 200 kilometrů od planety.

Pokud naopak bude atmosféra během prvních tří průletů řidší, může dojít naopak k dalšímu snížení dráhy – nejnižší bod by tak pro poslední dva průlety klesl o 200 kilometrů. Vědci se chtějí dostat co nejníže, aby přístroje (především spektrometr INMS) mohly sbírat data co nejblíže vrcholkům oblačnosti. Díky tomu bude možné vytvořit teplotní mapy, podrobné snímky polárních září, nebo s pomocí radaru stáhnout rozlišení až na objekty široké 25 kilometrů. To je 100× podrobnější útvar, než jaký by byl vidět před Grand Finale.

Diagram průletů sondy Cassini v rámci Grand Finale.
Diagram průletů sondy Cassini v rámci Grand Finale.
Zdroj: https://saturn.jpl.nasa.gov

11. září sonda prolétne ve velké vzdálenosti od měsíce Titanu, ale i přesto ji ovlivní jeho gravitace. Nejnižší bod dráhy tak klesne do atmosféry, kam sonda vstoupí 15. září. V závěrečné přibližovací fázi bude sedm přístrojů na Cassini odesílat data v reálném čase. Očekává se, že sonda se dostane do oblasti, kde je hustota atmosféry 2× větší, než jaká se čeká při závěrečných pěti průletech. V takových podmínkách už korekční trysky nezvládnou bojovat s okolními silami a neudrží sondu stabilizovanou s anténou mířící k Zemi. Spojení se ztratí a o pár chvil později sonda zanikne jako meteor. Skončí tak jedna z nejúžasnějších misí v historii kosmonautiky.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://saturn.jpl.nasa.gov/system/resources/detail_files/7622_ProximalCorridor_v7.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cassinifinalfive_still1.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Spytihněv
Spytihněv
7 let před

Úžasně spolehlivý stroj s obrovskou výdrží, který navíc končí nikoliv svou vinou, ale jen proto, že zkrátka nádrže s palivem nejsou bezedné. Zasaďme si to do kontextu doby: Cassini startovala 10 měsíců po Mars Pathfinderu s „mikrovlnkou“ Sojournerem na palubě. A to už je opravdu nějaký ten pátek… 🙂

Alois
Alois
7 let před
Odpověď  Spytihněv

Hodně času spotřebovala cesta k Saturnu – plných 7 let. K Marsu se letí 7 měsíců.

Spytihněv
Spytihněv
7 let před
Odpověď  Alois

A záleží na tom? Myslím, že ne. Je v provozu skoro od startu Pathfindera. A překonat prostor od Země k Saturnu, navíc s několika gravitačními manévry, není také žádná zívačka. Někdy si to zkuste.

Jirka Hadač
Jirka Hadač
7 let před
Odpověď  Spytihněv

Hned zítra do toho idu 😀 řeknu ti pak, jaký to bylo. 😀
Mě hlavně mrzí, že není zatím na cestě nikam nic podobného, myslím si, že by si Uran i Neptun zasloužili taky takovou sondu. Snad se dočkáme, až bude lítat SLS, ale i tak, Cassiny nebyl zadara.

Android
7 let před

Přál bych si, aby nebylo jen výsadou NASA a občas ESA mít takto spolehlivé a úspěšné družice.

MIKA
MIKA
7 let před
Odpověď  Android

Souhlas. Třeba Česká Akademie Věd by se mohla pokusit o nějakou velkolepou kosmickou sondu :-).
Bohužel technicky náročné a hlavně drahé projekty budou bohužel i nadále výsadou bohatě dotovaných organizací. Doba, kdy státy budou dávat peníze na vědu a výzkum, mamísto financování „kravin“(nechť si každý dosadí) bohužel stále ještě nenastala.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  MIKA

Cubesaty naštěstí kosmický výzkum zlevňují a otevírají dveře třeba studentům univerzit.

Tonotime
Tonotime
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Presne tak aj ja vidím za najväčšiu revolúciu v blízkom vesmíru zavádzanie Cubesatov.
Ako to bolo s výpočtovou technikou? Najskôr veľké sálové počítače ku ktorým mali prístup iba ak vysokoškolský vzdelaní, armáda a bohatí.
Neskôr nastúpili vizionári typu Gates s jednoduchou ideou počítač do každej školy domácnosti. Na úspešnej realizácie takej idey sa stal Gates niekoľkokrát najbohatším človekom sveta.
Pripojilo sa veľa ľudí, nadšencov, súkromníkov Opensource aplikácii napríklad Linux. A dnes už máme malé nespočet krát výkonnejšie stolové PC, mobily, tablety, notebooky, operačné programy. Naše deti by sa už sálovym počítačom z minulosti, dnes nechápavo smiali.
Teda blízky vesmír by mali sprístupniť aj pre menšie štáty, ako sú naše, pre menších súkromníkov, študentov a nadšencov.
Nanotechnológie kompozity, neustále napredujú a tým miniaritualizácia. Ako aj 3D tlačiarne. To len zasa oživí rôzne smery využitia Cubesatov. Viem si predstaviť aj rôzne skladačky z Cubesatov priamo vo vesmíre. A rôzne smery využitia, či výskumu.
Zo pár štátnych kozmických agentúr nemá patent na všetko, ani chuť riskovať a vyniesť tam rizikový kapitál do blízkeho vesmíru.
Veľké štátne vesmírne agentúry ako ESA, NASA, JAXA by mali zastrešovať takéto aktivity. Prepustiť časť aktivít pre blízky vesmír menším a sami realizovať hlbšie misie aj k tomu Uranu, Neptunu, Oortovmu oblaku s miliardami komét.
V blízkom vesmíre už nájdu nespočet aktivít rôzne menšie spoločnosti, nadšenci, študenti.
Zákony trhu, ekonomická evolúcia a potrieby vyselektujú tie účelnejšie, potrebnejšie, efektívnejšie projekty.
Výpočtová technika, roboty a automatizácia zoberie vo svete veľa práce!
V blízkom vesmíre je možné vytvoriť veľa pracovných miest!
Veď blízke asteroidy určite dôkladne preskúmajú aj na vlastné náklady, ako aj s pomocou nadšencov, aj rôzni súkromníci, ktorí by radi ťažili rôzne vzácne kovy.
A keby si už nejaké asteroidy zamierili na Zem už by sme veľa o nich vedeli.
Napríklad údajne sa na blízkych asteroidov nachádza kopec kovov typu platiny, ktorá by reštartovala svetovú ekonomiku cez 500 biliónov $. A nemuseli by sme čakať na tretiu hospodársku krízu. Určite by čosi odľahčilo aj naším ekosystémov, ktorým hrozia rôzne kolapsy.
ESA, NASA, JAXA, Rozkosmos by mali na blízkej obežnej dráhe vytvoriť nejaké prístavy podobné ISS, kde by Cubesatom, satelitom napríklad doplnili nejaké súčiastky, slnečné batérie, palivo poprípade nejaký robotický servis.Niečo dotlačili a doplnili cez 3D tlačiarne. Takto by si s vynášaním tovaru zabezpečovali aj ďalší príjem na svoje aktivity.
Proste rozbehnúť tam potrebnú infraštruktúru na vesmírne aktivity aj menším spoločenstvám, nadšencom.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Tonotime

První kroky této revoluční evoluce už probíhají. 😉

ventyl
ventyl
7 let před
Odpověď  Android

Nemyslim si, ze by bilancia ESA bola zasa tak tragicka. OK, pristavanie na roznych telesach ESA nevyslo podla planu, ale ESA prevadzkuje (prevadzkovala) rozne popularne aj menej zname sondy, ktorych misie boli extremne uspesne. A netreba zabudat na to, ze ESA casto participuje pristrojovym vybavenim na sondach, ktore su vyvijane v rezii NASA.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.