Kosmonautika je velmi komplexní obor, který je tvořen nepřeberným množstvím různých detailů, které musí sednout dohromady, aby vytvořily smysluplný celek. Na našem webu se často věnujeme nejrůznějším misím, projektům a objevům, ale byla by škoda zapomínat na to, že se občas vyplatí, podívat se na něco trochu detailněji. Dnes Vám proto přinášíme článek o změně na ISS, která není revoluční, někomu možná přijde zbytečná, ale na konci poznáte, že má svůj neoddiskutovatelný význam. Ve výsledku jsou to právě takovéhle nenápadné změny, které postupně posouvají techniku vpřed a dělají z ISS ještě efektivnější.
ISS je unikátní vědecká laboratoř, která nám umožňuje provádět dlouhodobé experimenty v prostředí snížené gravitace. Její jedinečné podmínky jí zajišťují mimořádné místo mezi všemi vědeckými laboratořemi světa. Astronauti k experimentům používají nejrůznější přístroje, ale dost možná nejčastěji pracují s takzvaným gloveboxem.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Celým názvem se označuje jako Microgravity Science Glovebox (zkráceně MSG) a jedná se o uzavřený prostor, ve kterém mohou probíhat experimenty. MSG se nachází v americkém modulu Destiny a jeho vnitřní objem je zhruba 250 litrů. To, že je glovebox uzavřený má řadu výhod – díky němu nehrozí, že by se zkoumaný vzorek kontaminoval čímkoliv z prostředí stanice a stejně tak zabraňuje tomu, aby bylo prostředí stanice kontaminováno experimentem.
V MSG tak mohou probíhat i experimenty s potenciálně nebezpečnými chemikáliemi, nebo částicemi, které mohou astronauti bez problémů obsluhovat s pomocí rukávů po stranách a v přední části gloveboxu. Před několika měsíci podstoupil MSG na první pohled nenápadné vylepšení, které ale dodneška stačilo ušetřit několik hodin z cenného času astronautů.
Dříve to fungovalo tak, že se do gloveboxu daly experimenty vkládat pouze přes tyto vyříznuté otvory – ty v přední části mají průměr 15 cm a ty po stranách 40 centimetrů. Ze všech amerických astronautů strávila prací s gloveboxem nejvíce času Peggy Whitson, bylo tedy stylové, že se změny ujala právě ona. Už v lednu letošního roku (agentura o změně informuje až nyní) odstranila velké přední sklo, které bylo pevně připojené ke konstrukci MSG a nahradila jej novým rámem, který obsahoval nové okno. Jeho výhodou je, že se dá odepnout a odstranit za několik sekund, takže astronauti získají snadný přístup k relativně prostornému obsahu gloveboxu.
„Je to úžasné vylepšení,“ rozplývá se Lee Jordan, projektový manažer Microgravity Science Glovebox na Marshallově středisku v Huntsville, stát Alabama a dodává: „Přístup do gloveboxu byl omezený a vědci se tak museli učit, jak rozložit své experimenty na menší segmenty, které by prošly skrz malé přístupové otvory. Tato změna umožňuje snazší instalaci a můžeme do útrob ukládat i větší experimenty.“
Zdroj: http://www.esa.int
Glovebox má výhodu v tom, jak je univerzální – nasbíral už dohromady více než 33 000 hodin a vědcům výrazně usnadnil práci. Pozemní týmy totiž nemusí vytvářet propracované obaly svých experimentů – MSG poslouží pokusům z biologie, fyziky, dynamiky kapalin a je v něm uložena i 3D tiskárna. Glovebox je navíc vybaven elektrickými a datovými porty, které mohou zásobovat experiment energií a vědci na Zemi mohou sledovat, jak experiment probíhá.
MSG je společným projektem americké a evropské kosmické agentury a jeho výrobu zajistila firma Bradford Engineering z nizozemského města Heerle. Lee Jordan a jeho tým se proto před časem vypravili do Nizozemí, kde se s odborníky dohodli na výrobě nového předního rámu s osmi západkami, které jej udrží na místě a zároveň zajistí i hermetičnost spojení.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Nizozemci postavili hned dva kusy nového okna. První bylo nainstalováno na dvojče gloveboxu z ISS – tento tzv. inženýrský model je uložený v Marshallově středisku. Zdejší obsluha nové okno podrobila důkladným zkouškám, načež se prokázalo, že hardware je schopný letět do vesmíru. Druhý exemplář byl po odpojení prvního připojen na inženýrský model, aby na Zemi zůstala přesná kopie systému, který je na ISS. Díky tomu bude možné snadno nacvičit všechny procedury spojené s instalací nových experimentů ještě v době, než se dostanou na stanici.
„U starého designu trvalo vyjmutí jednoho experimentu průměrně čtyři a půl hodiny,“ vzpomíná Jordan a dodává: „S novým oknem je to méně než dvě hodiny. Šetříme tak čas astronautů, kteří jej mohou věnovat jiným důležitým experimentům na stanici. Ve výsledku tak dochází ke zvýšení nasbíraných vědeckých dat. Naše unikátní laboratoř je tak efektivnější.“
Aktuální glovebox funguje tak dobře, že se dočká posily. Nový glovebox bude lehce upraven tak, aby co nejvíce vyhovoval biologickým experimentům. Momentálně se očekává, že by se na ISS mohl dostat v únoru 2018 a i na něm najdeme nové odnímatelné okno se západkami.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://phys.org/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/iss050e042164.jpg
https://upload.wikimedia.org/…works_near_the_Microgravity_Science_Glovebox.jpg
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/small_gif_peggy_with_new_msg_window.gif
http://www.esa.int/…/Astronaut_training_facilities.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/img_2486_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/iss050e040296.jpg
Zdravím. Zareaguju na první odstavec. Ne, není revoluční, ne, není zbytečná, ano, rozhodně má nepopiratelný význam. Teď se doufám nespletu když napíšu, že M. Václavík uváděl ve své přednášce, že čas kosmonautů na ISS stoji cca 60-70 000$ na hodinu a osobu (pro jistotu sem to kontroloval teď na netu, kde cca tolik uvádí). Takže už jen proto to má význam.
Článek to popisuje hezky, jasně a srozumitelně. Dokonce bych to viděl tak, že přesně podobným způsobem by se měl podávat zlepšovací návrh, či žádost o grant, popsat současný stav, popsat budoucí stav, co to přinese za úspory či případné dálší výstupy.
Já se divím jedinému, že to neudělali už dřív. 33 000 hodin znamená, 3 a 3/4 roku nepřetřžitého provozu, anebo když odečteme noční čas (6h) tak 5 let nepřetřžitého provozu. Opravdu si myslím, že tahle optimalizace procesu mohla přijít I před rokem či dřív. Už jen po prvním roce či dvou provozu tohle měl někdo navrhnout.
Těší nás, že se Vám článek líbil. Máte pravdu, mohlo to přijít dřív, ale přecijen plánování návrh, výroba, to všechno chvíli zabere. Takže bych se nedivil, kdyby první nápad na tohle téma objevil už třeba před 3 lety.
Americanom trvalo 10 rokov dostat sa na mesiac a teraz trva tri roky redesign jedneho kusku vybavenia ? jirka to vystihol presne. 🙂
Pozor, neřekl jsem, že to trvalo tři roky! Řekl jsem, že to klidně mohlo trvat tři roky.
Srovnání s programem Apollo je nefér hned v několika rovinách. Tehdy byla kosmonautika výkladní skříní USA i SSSR a obě strany do ní pumpovaly finance, které jsou s dneškem nesrovnatelné. Tehdy bylo úkolem předhonit soupeře, být první. Proto se mnoho věcí dělalo zrychleně a ne třeba dvakrát bezpečně. Teď je situace opačná. Do kosmonautiky jde méně peněz, s nikým se nesoupeří, není potřeba udělat něco nejrychleji, ale spíše co nejlépe a nejbezpečněji, což ale na druhou stranu dlouho trvá.
p. Majer, samozrejme s vami suhlasim, je to nefer prirovnanie, len som chcel trocha podpichnut ze nie vsetko v kozmonautike je ruzove. Vesmir sa caraz viac presuva do komercnej sfery, takze aj efektivita bude ovela vyssia ako pri projektoch platenych vladami, preto ten kontrast toho ze sa dockal box updatu az teraz, ked bol tak intenzivne vyuzivany. Samozrejme chapem ze v dobe vzniku prvej verzie to bolo spravene s najlepsim umyslom a zamerom.
Tady s tebou Roberte určitě souhlasím. Napadlo mě přesně to co říkáš, že každá organizace podílející se na financování a provozu ISS je státní instituce, tj. rozhodně menší snaha o inovaci než v soukromé sféře. Malinko jiná možná může být v tomhle směru ESA, která nezastupuje jediný stat ale několik států. A když to řeknu jinými slovy, méně je trápí neefektivní používání peněz, ikdyž se jedná vlastně o peníze daňových poplatníků. A jak známo, úspěšná byrokracie potlačí jakýkoliv rozumný a dobrý návrh (viz. Ministerstvo pro administrativní záležitosti).
Jsem rád, že moje přednáška nachází uplatnění i při dalších diskuzích 🙂
Inak mohli by ste pokračovať v článkoch o experimentoch na ISS. Síce je asi náročnejšie napisat taky článok než foto kutek ale pre mňa je oveľa zaujímavejšie čítať o tom že sa na ISS deje alebo dialo niečo prospešné pre ľudstvo. A keď je v článku ešte aj vysvetlené ako to prebieha úplne super.
Tady bych asi řekl tolik, bude dobré se podívat na přednášku M. Václavíka, Budoucí lety nad nízkou oběžnou dráhu, kde o těch experimentech částečně mluví. Mluví o těch experimentech ve svých přednáškách I Milan Halousek či Vít Straka. Je tam spousta materiálových experimentů, ale řekl bych, že největší podíl tam má biologie a medicína. A tom to asi nebude vůbec snadné popsat, protože se jedná o dost specializované věci. A mnohdy se hlavně řeší (co sem pochopil) rizika budoucích letů na mars a snížení rizika poškození toho či onoho orgánu (kupříkladu očí atd). Dokonce jsem zvědav, kdy se najde první dobrovolník, který si nechá zlomit dlouhou kost, aby pokročil výzkum I v této oblasti.
Nejlepší začátek bych řekl je udělat to, co mi nevědomky doporučil zdejší redaktor Michael Voplatka. Pročíst si serial deník astronautky. Popisuje tam co se dělá, jak se dělá, je to prokládáno članky redaktorů na téma experiment na ISS. Samozřejmě, pokud si to četl, a chceš víc, beru své poznámky zpět. Souhlas, je to zajímavé.
Jen aby nedošlo k nedorozumění – Udělat Thomasův fotokoutek rozhodně nebylo jednoduché. 😉
Vědeckým experimentům na ISS se věnujeme v rekapitulačních článcích při startu zásobovacích lodí – naposledy v případě Dragonu – https://kosmonautix.cz/2017/05/znovupouzitelnost-dosahla-i-na-dragony/
Trochu od veci :
Ponukový zoznam : „Další podobné články“ má pod obrázkom zbytočne veľké písmená. Napr. zobrazí sa iba nápis Živě a česky a nič viac. Nedozviem sa z toho nič čo odkaz obnáša – až po otvorení odkazu.
Navrhujem zmenšiť písmena aby sa zobrazili zo 2-3 slová z názvu článku.
Díky za tip, jen musíme zjistit, kde se to nastavuje.