Už příští rok v létě na přelomu července a srpna by měla z Floridy odstartovat americká raketa Delta IV Heavy se speciálním nákladem – vědecká sonda Solar Probe + prozkoumá naše Slunce z takové blízkosti, kde ještě nikdy žádný lidský výtvor nepracoval. Dostane se ke Slunci až na pouhých šest milionů kilometrů od „povrchu“ naší životodárné hvězdy, odkud bude studovat jeho projevy a vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje i život na Zemi. Aby sonda neshořela pekelným žárem, bude ji chránit speciální štít z uhlíkových kompozitů o tloušťce 11,5 centimetru, který bude muset odolat teplotám téměř 1 400°C.
NASA na dnešní den připravuje tiskovou konferenci k této misi, která začíná v 17:00 našeho času. V tomto článku máte možnost celou tiskovku sledovat živě. Pokud na ní budou prezentovány zajímavé informace, zpracujeme je v dalších dnech do článku, který následně vydáme. Stejně tak chystáme i povídání o instalaci prvního vědeckého přístroje do těla této zajímavé sondy.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spp_leavingearth.jpg
„Parker Solar Probe“… Moc hezké gesto 🙂 en.wikipedia.org/wiki/Eugene_Parker
Moc pěkné. Nutno popřát, aby měl možnost sledovat misi „své“ sondy co nejdéle.
Tohle bude luxusní mise. Ať už programem, dosahovanou neskutečnou rychlostí u Slunce nebo dopravním prostředkem. Těším se.
Do startu navíc chybí jen rok a kousek. 😉
A co víc, uvidíme start bude na Delta IV Heavy. A ta fakt litá málokdy.
A k té rychlosti bych dodal, podle toho co sem četl, to ještě bude dost a opakovaně brzdit u Venuše. Ale rozhodně, rychlost co bude mít v periheliu, ta bude fantastická.
No…. a aka teda?
Udává se cca 200km/s. Víc než 2x rychlejší než předchozí držitel rekordu Helios 2.
Tak to je slušné. Skoro už by se hodilo udávat její rychlost jako zlomek rychlosti světla (0,00067c) 😉
Mimochodem, a co je vůbec nejdůležitější, sonda nám bude zasílat pěkně žhavé novinky :-). Jinak, ani jsem o sondě nevědel, díky za článek. 🙂
V sobotu bychom rádi vydali o něco podrobnější článek. Ale na technické detaily je čas, s těmi seznámíme čtenáře někdy příští rok. 😉
Vzrušující záležitost, opravdu. Tak hlavně aby přišel přehršel nových zajímavých objevů.
Skoro všichni vědci říkají, že když postavíš nový přístroj lepší než co tu kdy bylo, tak má potenciál objevit něco, o čem si netušil že hledáš. A už jen citlivější přístroje znamenají, že přinejmenším něco zjistíš v lepším rozlišení, detailněji, přesněji. Takže ikdyby se nesplnila první věta, tak s lepšími přistroji minimálně zjistí zajímavé věci. 🙂
Mimochodem – i ESA chystá sluneční sondu. Solar Orbiter. Bude o poznání méně odvážná (perihel 42 mil. km) a zatím to vypadá na únor 2019. Hezky se sešly dvě takové výjimečné záležitosti.
Je to tak, bude to super sledovat dvě sondy s podobným úkolem.
Myslel jsem ze minulej start Delta IV H byl posledni teto verze. S cim si to muzu plest?
Delta IV Heavy ještě několikrát poletí – viz náš starší článek. Bohužel nevím, s čím jste si ji mohl splést.
Také jsem někde četl, že Delta IV Heavy má po NROL-37 už jen jeden start, ale když jsem si včera přečetl, na čem má Parker Solar Probe letět, mrknul jsem na wiki, čeká nás ještě 7 startů (včetně tohoto, zbylé jsou pro národní průzkumný úřad) do roku 2023. Což mě těší, Delty IV jsou mňamka, zvlášť ve variantě Heavy.
Kdo ví, na co jsme tenkrát narazili…
No při té plánované ceně za FH je možné, že už tu s náma Delta IV dlouho nebude 🙂
To asi ano, už aby letěl. Jen asi bude třeba počítat s tím, že u náročnější misí směřujících mimo gravitační pole Země bude občas potřeba obětovat střední stupeň. Pokud tedy SpaceX v blízké době nepředstaví pořádný horní stupeň.
Stále lepšie zachrániť Booste (prakticky 2/3 nosiča) ako nič.
Je zajímavé, že sluneční koróna sahá až 8mil km od Slunce. Jen aby těch 1400°C stačilo 😉
Tam je to spíš statistická fyzika atd. Zajímavě o tom povídá pan profesor M. Druckmuller. Čili nepředstavujme si to jako vlézt do trysky aktivního raketového motoru. Pokud sem ho tedy dobře pochopil.
Jinak k tomu kompozitu, spíš než o uhlíkové vlákna tam půjde o vlastnosti matrice. Uhlíková vlákna tam budou s největší pravděpodobností hlavně proto, aby se jim to nerozsypalo při startu, tedy kvůli pevnosti.
Nezapomeň, že tam „nejdeš pěšky, nejedeš v autě“, ale fičíš X*10 Km/s… to už se ty zahřátý protony & spol nasbírají 😉 Ale jasně, určitě to maj spočítaný dobře…
To je samozřejmě druhá věc, to je asi ten důvod proč tam je ten kompozit a má tyhle vlastnosti. A s tou rychlostí, ty se nebudeš pohybovat radiálně, takže v perigeu se ty rychlosti nebudou sčítat (družice plus částic). A otázka teploty částic, tam mám pocit že je to spíš tak, že se jedná o jejich energii, která se efektivně přepočítává na teplotu. No, ještě že to tu neokukuje nejaký astrofyzik, asi by mě zatloukl do země. Protože samo o sobě, jak chceš zahřát částici? Jen vlastně zvýšíš její energii a frekvenci.
Já jsem to myslel tak, že korona má teplotu několik milionů stupňů. A to právě není dobré si představovat jako obrovskou pec. Znova se odvolávám na pana Druckmullera (respektive, jak jsem ho pochopil já).
Rozhodně s tebou souhlasím v tom, že to mají asi kluci ušatí dobře spočítané a ví o tom víc, než my všichni tady dohromady (vyjadřuju se takhle, a v duchu před těmi pány hluboce smekám).
Nakonec dodám, že sem připraven vše odvolat a nasypat si popel na hlavu za své pomýlení. :-)Jako makromolekulární chemik bych se fakt do těhle oblastí neměl plést. 😀