sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    ISPTech

    ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.

    TransAstra

    Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.

    Telesat

    Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.

    U.S. Space Force

    Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.

    Raytheon

    Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    ŽIVĚ: Novinky o sondě, které bude skutečně horko

    Už příští rok v létě na přelomu července a srpna by měla z Floridy odstartovat americká raketa Delta IV Heavy se speciálním nákladem – vědecká sonda Solar Probe + prozkoumá naše Slunce z takové blízkosti, kde ještě nikdy žádný lidský výtvor nepracoval. Dostane se ke Slunci až na pouhých šest milionů kilometrů od „povrchu“ naší životodárné hvězdy, odkud bude studovat jeho projevy a vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje i život na Zemi. Aby sonda neshořela pekelným žárem, bude ji chránit speciální štít z uhlíkových kompozitů o tloušťce 11,5 centimetru, který bude muset odolat teplotám téměř 1 400°C.

    NASA na dnešní den připravuje tiskovou konferenci k této misi, která začíná v 17:00 našeho času. V tomto článku máte možnost celou tiskovku sledovat živě. Pokud na ní budou prezentovány zajímavé informace, zpracujeme je v dalších dnech do článku, který následně vydáme. Stejně tak chystáme i povídání o instalaci prvního vědeckého přístroje do těla této zajímavé sondy.

    Zdroje informací:
    https://www.nasa.gov/

    Zdroje obrázků:
    https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spp_leavingearth.jpg

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    24 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    Ondřej Dobisík
    Ondřej Dobisík
    8 let před

    „Parker Solar Probe“… Moc hezké gesto 🙂 en.wikipedia.org/wiki/Eugene_Parker

    Spytihněv
    Spytihněv
    8 let před
    Odpověď  Ondřej Dobisík

    Moc pěkné. Nutno popřát, aby měl možnost sledovat misi „své“ sondy co nejdéle.

    Spytihněv
    Spytihněv
    8 let před

    Tohle bude luxusní mise. Ať už programem, dosahovanou neskutečnou rychlostí u Slunce nebo dopravním prostředkem. Těším se.

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    8 let před
    Odpověď  Spytihněv

    Do startu navíc chybí jen rok a kousek. 😉

    Jirka Hadač
    Jirka Hadač
    8 let před
    Odpověď  Spytihněv

    A co víc, uvidíme start bude na Delta IV Heavy. A ta fakt litá málokdy.
    A k té rychlosti bych dodal, podle toho co sem četl, to ještě bude dost a opakovaně brzdit u Venuše. Ale rozhodně, rychlost co bude mít v periheliu, ta bude fantastická.

    zvejkal
    zvejkal
    8 let před
    Odpověď  Jirka Hadač

    No…. a aka teda?

    Jirka Hadač
    Jirka Hadač
    8 let před
    Odpověď  zvejkal

    Udává se cca 200km/s. Víc než 2x rychlejší než předchozí držitel rekordu Helios 2.

    Vojta
    Vojta
    8 let před
    Odpověď  zvejkal

    Tak to je slušné. Skoro už by se hodilo udávat její rychlost jako zlomek rychlosti světla (0,00067c) 😉

    Jirka Hadač
    Jirka Hadač
    8 let před

    Mimochodem, a co je vůbec nejdůležitější, sonda nám bude zasílat pěkně žhavé novinky :-). Jinak, ani jsem o sondě nevědel, díky za článek. 🙂

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    8 let před
    Odpověď  Jirka Hadač

    V sobotu bychom rádi vydali o něco podrobnější článek. Ale na technické detaily je čas, s těmi seznámíme čtenáře někdy příští rok. 😉

    Racek
    Racek
    8 let před

    Vzrušující záležitost, opravdu. Tak hlavně aby přišel přehršel nových zajímavých objevů.

    Jirka Hadač
    Jirka Hadač
    8 let před
    Odpověď  Racek

    Skoro všichni vědci říkají, že když postavíš nový přístroj lepší než co tu kdy bylo, tak má potenciál objevit něco, o čem si netušil že hledáš. A už jen citlivější přístroje znamenají, že přinejmenším něco zjistíš v lepším rozlišení, detailněji, přesněji. Takže ikdyby se nesplnila první věta, tak s lepšími přistroji minimálně zjistí zajímavé věci. 🙂

    Spytihněv
    Spytihněv
    8 let před

    Mimochodem – i ESA chystá sluneční sondu. Solar Orbiter. Bude o poznání méně odvážná (perihel 42 mil. km) a zatím to vypadá na únor 2019. Hezky se sešly dvě takové výjimečné záležitosti.

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    8 let před
    Odpověď  Spytihněv

    Je to tak, bude to super sledovat dvě sondy s podobným úkolem.

    Solmyr
    Solmyr
    8 let před

    Myslel jsem ze minulej start Delta IV H byl posledni teto verze. S cim si to muzu plest?

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    8 let před
    Odpověď  Solmyr

    Delta IV Heavy ještě několikrát poletí – viz náš starší článek. Bohužel nevím, s čím jste si ji mohl splést.

    Dan
    Dan
    8 let před
    Odpověď  Dušan Majer

    Také jsem někde četl, že Delta IV Heavy má po NROL-37 už jen jeden start, ale když jsem si včera přečetl, na čem má Parker Solar Probe letět, mrknul jsem na wiki, čeká nás ještě 7 startů (včetně tohoto, zbylé jsou pro národní průzkumný úřad) do roku 2023. Což mě těší, Delty IV jsou mňamka, zvlášť ve variantě Heavy.
    Kdo ví, na co jsme tenkrát narazili…

    Jirka Hadač
    Jirka Hadač
    8 let před
    Odpověď  Solmyr

    No při té plánované ceně za FH je možné, že už tu s náma Delta IV dlouho nebude 🙂

    Vojta
    Vojta
    8 let před
    Odpověď  Jirka Hadač

    To asi ano, už aby letěl. Jen asi bude třeba počítat s tím, že u náročnější misí směřujících mimo gravitační pole Země bude občas potřeba obětovat střední stupeň. Pokud tedy SpaceX v blízké době nepředstaví pořádný horní stupeň.

    Samo
    Samo
    8 let před
    Odpověď  Vojta

    Stále lepšie zachrániť Booste (prakticky 2/3 nosiča) ako nič.

    Edemski
    Edemski
    8 let před

    Je zajímavé, že sluneční koróna sahá až 8mil km od Slunce. Jen aby těch 1400°C stačilo 😉

    Jirka Hadač
    Jirka Hadač
    8 let před
    Odpověď  Edemski

    Tam je to spíš statistická fyzika atd. Zajímavě o tom povídá pan profesor M. Druckmuller. Čili nepředstavujme si to jako vlézt do trysky aktivního raketového motoru. Pokud sem ho tedy dobře pochopil.
    Jinak k tomu kompozitu, spíš než o uhlíkové vlákna tam půjde o vlastnosti matrice. Uhlíková vlákna tam budou s největší pravděpodobností hlavně proto, aby se jim to nerozsypalo při startu, tedy kvůli pevnosti.

    Edemski
    Edemski
    8 let před
    Odpověď  Jirka Hadač

    Nezapomeň, že tam „nejdeš pěšky, nejedeš v autě“, ale fičíš X*10 Km/s… to už se ty zahřátý protony & spol nasbírají 😉 Ale jasně, určitě to maj spočítaný dobře…

    Jirka Hadač
    Jirka Hadač
    8 let před
    Odpověď  Edemski

    To je samozřejmě druhá věc, to je asi ten důvod proč tam je ten kompozit a má tyhle vlastnosti. A s tou rychlostí, ty se nebudeš pohybovat radiálně, takže v perigeu se ty rychlosti nebudou sčítat (družice plus částic). A otázka teploty částic, tam mám pocit že je to spíš tak, že se jedná o jejich energii, která se efektivně přepočítává na teplotu. No, ještě že to tu neokukuje nejaký astrofyzik, asi by mě zatloukl do země. Protože samo o sobě, jak chceš zahřát částici? Jen vlastně zvýšíš její energii a frekvenci.
    Já jsem to myslel tak, že korona má teplotu několik milionů stupňů. A to právě není dobré si představovat jako obrovskou pec. Znova se odvolávám na pana Druckmullera (respektive, jak jsem ho pochopil já).
    Rozhodně s tebou souhlasím v tom, že to mají asi kluci ušatí dobře spočítané a ví o tom víc, než my všichni tady dohromady (vyjadřuju se takhle, a v duchu před těmi pány hluboce smekám).
    Nakonec dodám, že sem připraven vše odvolat a nasypat si popel na hlavu za své pomýlení. :-)Jako makromolekulární chemik bych se fakt do těhle oblastí neměl plést. 😀

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.