křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Artemis Accords

Estonsko podepsalo dohody Artemis Accords. Stala se tak 45. zemí, která dohody podepsala.

FAA vydala licenci pro IFT-5

Úřad FAA vydal v 18:40 našeho času modifikovanou startovní licenci pro pátý start systému Super Heavy Starship.

FAA povoluje návrat Falconů do služby

Federální letecký úřad (FAA) oznámil, že přezkoumal a schválil výsledky vyšetřování SpaceX zaměřené na chybu při deorbiančím zážehu druhého stupně Falconu 9 při misi Crew 9. Rakety Falcon se tak mohou vrátit do služby.

Tactical Surveillance, Reconnaissance and Tracking

Program Tactical Surveillance, Reconnaissance and Tracking (TacSRT) US Space Force poskytuje družicové snímky a analýzu dat na podporu nouzových operací na jihovýchodě Spojených států po hurikánu Helene.

Mise Emirates

Vesmírná agentura Spojených arabských emirátů (UAESA) oznámila 10. října, že vybrala společnost Mitsubishi Heavy Industries, aby v prvním čtvrtletí roku 2028 vynesla misi Emirates k pásu asteroidů (EMA) na raketě H3.

Federace komerčních vesmírných letů

Federace komerčních vesmírných letů (CSF) oznámila, že se jejím nejnovějším členem stala společnost Aetherflux. Společnost Aetherflux se připojuje k CSF, aby pomohla lépe komunikovat s Kongresem a výkonnými pobočkami.

Aetherflux

Společnost Aetherflux oznámila plány vyvinout a vynést konstelaci družic na LEO, které budou shromažďovat sluneční energii a přenášet ji na Zemi pomocí infračervených laserů. Společnost plánuje tuto technologii demonstrovat na malé družici roku 2026.

SpaceX

SpaceX obdržela 15denní zvláštní dočasné oprávnění (STA) k poskytování připojení zákazníkům T-Mobile na Floridě, kteří mohou přijít o mobilní služby kvůli hurikánu Milton. SpaceX povolila základní textové služby na telefonech T-Mobile.

HURCON I na Kennedyho středisku

Blížící se příchod hurikánu Milton způsobil přechod KSC do režimu HURCON I. Středisko je uzavřeno a jsou na něm pouze zástupci nezbytných záchranných týmů a výjezdových skupin.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

První vědecká data od Juno

Každý fanoušek kosmonautiky má rád působivé fotky z kosmických sond, ale všichni moc dobře víme, že kosmické agentury neposílají své vyslance k cizím planetám jen kvůli oku lahodícím snímkům. Vědci se na tyto mise těší především proto, že z nich mohou získat mimořádně cenná data, která pomohou lépe pochopit procesy, které ve vesmíru probíhají. Včera se vědecká komunita poprvé pochlubila s novými poznatky, které jim přinesla americká sonda Juno. Největší planeta sluneční soustavy nám poodhalila tajemství týkající se třeba její výrazné oblačnosti, ale je jasné, že tahle sonda nám v dalších měsících prozradí ještě mnoho dalších zajímavostí.

Už první data z Juno ukázala, že král sluneční soustavy je komplexní, gigantický a turbulentní svět, který disponuje třeba obřími polárními cyklóny, ale i hlubokými bouřemi, které pronikají až do hlubin této planety. Také jsme zjistili, že extrémně silné magnetické pole možná vzniká blíže k povrchu Jupitera, než se dříve myslelo.

Sekvence přibližování sondy Juno k Jupiteru - zpracování David Worley.
Sekvence přibližování sondy Juno k Jupiteru – zpracování David Worley.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

„Jsme nadšení z toho, že můžeme prezentovat tyto prvotní objevy, které nám pomohly lépe pochopit, co dělá Jupiter tak fascinujícím,“ říká Diane Brown, výkonná ředitelka mise Juno v ředitelství NASA ve Washingtonu a dodává: „Cesta k Jupiteru byla dlouhá, ale už tyto první výsledky ukazují, že to putování za to stálo.“ Sonda vyrazila na cestu 5. srpna 2011 a na oběžnou dráhu kolem Jupitera vstoupila 4. července 2016. Objevy z prvního vědeckého průletu, ke kterému došlo 27. srpna loňského roku ve vzdálenosti 4200 km od horních vrstev oblačnosti, byly publikovány ve dvou studiích v rámci časopisu Science a také 44 studií v rámci Geophysical Research Letters.

Jižní pól Jupiteru nasnímaný sondou Juno ze vzdálenosti 52 000 kilometrů. Oválné struktury jsou cyklóny o průměru až 1000 kilometrů. K vytvoření snímku posloužily fotky ze tří různých oběhů, abychom viděli všechny oblasti v denním světle. Barvy jsou zvýrazněné a je použita stereografická projekce.
Jižní pól Jupiteru nasnímaný sondou Juno ze vzdálenosti 52 000 kilometrů. Oválné struktury jsou cyklóny o průměru až 1000 kilometrů. K vytvoření snímku posloužily fotky ze tří různých oběhů, abychom viděli všechny oblasti v denním světle. Barvy jsou zvýrazněné a je použita stereografická projekce.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

„Když jsme s touhle misí začínali, věděli jsme, že nás Jupiter překvapí něčím neočekávaným,“ říká Scott Bolton, hlavní vědec ze Southwest Research Institute v San Antoniu a dodává: „Ale teď, když už tam jsme, tak víme, že ten svět je mnohem fantastičtější, než jsme předpokládali. Děje se tu tolik věcí, které jsme vůbec nečekali, takže musíme udělat krok zpátky a změnit samotný způsob, jak o Jupiteru uvažujeme.“

Mezi objevy, které jsou opravdu překvapivé, patří ty, které poskytuje jediný zobrazovací přístroj na palubě – kamera JunoCam. Díky ní jsme mohli spatřit oba póly Jupitera pokryté bouřemi o velikosti naší planety, které jsou nahromaděné těsně vedle sebe a vzájemně se o sebe třou. „Složili jsme si obrázek toho, jak mohly vzniknout, jaké je jejich stabilní rozložení a proč severní pól Jupiteru vypadá jinak, než ten jižní,“ popisuje Bolton a dodává: „Je na místě ptát se, zda to, co pozorujeme není jen součástí dynamického systému, ze kterého vidíme jen část. Možná se tyto útvary příští rok ztratí, ale také je možné, že se jedná o stabilní formaci, ve které bouře krouží jedna kolem druhé.“

Zpracovaný snímek Jupiteru ze zatím posledního průletu (pátého vědeckého a celkově šestého), který proběhl v květnu.
Zpracovaný snímek Jupiteru ze zatím posledního průletu (pátého vědeckého a celkově šestého), který proběhl v květnu. Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

Další překvapení přinesl palubní přístroj MWR (Microwave Radiometer), který snímkuje tepelné mikrovlnné záření z jupiterovy atmosféry. Měření naznačují, že jupiterovy ikonické pásy oblačnosti jsou hodně vědecky zajímavé a tajemné, protože pás blízko rovníku proniká velmi hluboko, zatímco ostatní pásy se vyvíjí do jiných struktur. Data také ukazují, že přítomnost čpavku je poměrně variabilní a postupně se jeho koncentrace zvyšují, čím hlouběji zamíříme a jak hluboko dokáže MWR vidět, tedy nějakých pár set kilometrů.

Už před sondou Juno jsme věděli, že Jupiter má nejsilnější magnetické pole ve sluneční soustavě. Měření masivní planetární magnetosféry z přístroje MAG ukazují, že Jupiterovo magnetické pole je ještě silnější, než předpovídaly simulační modely. Zároveň jsme zjistili, že tvar tohoto pole je nepravidelnější, než se čekalo. Data z přístroje MAG ukazují, že síla magnetického pole je výrazně vyšší, než jsme čekali a dosahuje 7,766 Gaussů, což je zhruba 10× silnější, než nejsilnější magnetické pole Země.

Fantastický pohled na Jupiter ze zatím posledního průletu (pátého vědeckého a celkově šestého), který proběhl v květnu.
Fantastický pohled na Jupiter ze zatím posledního průletu (pátého vědeckého a celkově šestého), který proběhl v květnu.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

„Juno nám poskytuje pohled na magnetické pole Jupiteru z těsné blízkosti tak, jak jsme jej nikdy nemohli spatřit,“ raduje se Jack Connerney zástupce hlavního vědce a vedoucí výzkumu magnetického pole z Goddardova střediska a dodává: „Můžeme vidět třeba i to, že magnetické pole je tak trochu hrbolaté. Někde je silnější, jinde zase slabší. Tohle nepravidelné rozložení napovídá, že by pole mohlo být generováno mechanismy, které připomínají dynamo a které probíhají blíže k povrchu – nad úrovní kovového vodíku. Každým vykonaným průletem jsme blíže k pochopení toho, kde a jak tohle dynamo pracuje.“

Sonda Juno byla také navržena k výzkumu polární magnetosféry a původu mocných polárních září, které se objevují na severním i jižním pólu. Polární záře září díky částicím, které získají energii a narazí do molekul atmosféry. První poznatky ze sondy Juno ukazují, že celý proces je na Jupiteru trochu odlišný od toho, který známe ze Země.

Juno je na polární oběžné dráze a díky pravidlům orbitální mechaniky tráví většinu času ve slušné vzdálenosti od plynného obra. Ale jednou za 53 dní ji oběžná dráha zavede přímo nad severní pól planety – v tu chvíli začíná dvě hodiny dlouhý přelet od severu na jih, během kterého se osm vědeckých přístrojů snaží nasbírat maximum dat. Odesílání zhruba šesti megabytů dat nasbíraných během těsného průletu pak může zabrat i 1,5 dne.

„Každých 53 dní se proženeme v těsné blízkosti Jupiteru a pokaždé na nás čeká něco nového,“ líčí Bolton a dodává: „Během příštího průletu, který nás čeká 11. července, proletíme přímo nad jedním z nejikoničtějších útvarů celé sluneční soustavy – který zná každé školou povinné dítě – jupiterovou velkou rudou skvrnou. Jestli je někdo schopen zjistit, co se děje pod gigantickou pokličkou vířících červených mraků, pak je to Juno a její přístroje, které vidí skrz oblačnost.“

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.missionjuno.swri.edu/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia20702.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4251/34079697153_d829daf3bf_o.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/17-051.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4223/34037367123_3ca39f34f2_b.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4275/34849417925_de347dce59_b.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
13 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
ventyl
ventyl
7 let před

Ja si myslim, ze ta sucasna draha Juna, kedy jeden obeh trva skoro 2 mesiace bude nakoniec hodnotena ako lepsia, nez keby sa skratila na 14 dni. Akurat im drzim palce, aby to teda Juno vydrzala a dala aspon tie obehy, ktore su naplanovane.

Edemski
Edemski
7 let před

Jenom 6MB?!? A není to málo Antone Pavloviči?!?

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Edemski

Osobně mi to připadá málo, ale jsou to údaje z webu NASA.

Edemski
Edemski
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Na wiki se píše něco o tom, že JUNOCam má k dispozici úložiště 40MB na „oblet“, a fotek přišlo docela dost…

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Edemski

Není to třeba tak, že do těch 6 MB nejsou započítány fotky? „ The download of six megabytes of data collected during the transit can take 1.5 days.“

Martin Krupicka
Martin Krupicka
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Podle technicke dokumentace ma junocam fotka 100MB, takze ty cisla jsou hodne divne.
https://www.missionjuno.swri.edu/pub/e/downloads/JunoCam_Junos_Outreach_Camera.pdf
strana 27-28.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Martin Krupicka

Řekl bych, že takhle velké fotky se neposílají. Sonda je asi určitě nějak před odesláním „komprimuje“. Ale teoreticky se do těch 6 MB nezapočítávají fotky a jde jen o vědecká data z měření.

Našud Rejam
Našud Rejam
7 let před
Odpověď  Martin Krupicka

Nějak určitě ….a kdyby jste na to nemohli přijít a dopočítat se i z offic. manuálů, p.Majer vám to teoreticky vymyslí a tak to prostě bude !

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Našud Rejam

Pokud znáte odpověď na otázku tazatele, můžete ji napsat. Sám jsem napsal „teoreticky“, což většinou lidé chápou tak, že mluvčí začne v dalších slovech prezentovat své spekulace a názory. Nikde nepíšu, že to tak musí být.

3,14ranha
3,14ranha
7 let před
Odpověď  Edemski

Stejně jako ostatní si myslím že do toho nejsou započítané fotky, že jde o balíček dat z vědeckých přístrojů (=bez fotek z junocam). Nebo jde o chybný údaj.

Midix
Midix
7 let před

Animace na Cassini – to už tu bylo
http://www.lizard-tail.com/isana/orb/misc/cassini_spacecraft/
ale stačí zaměnit juno_spacecraf
http://www.lizard-tail.com/isana/orb/misc/juno_spacecraft/
a ejhle funguje to.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Midix

Super, moc díky!

ptpc
ptpc
7 let před

…“kterou zná každé školou povinné díte – jupiterovou velkou rudou skvrnou“…
Ide v podstate len o takú perličku ale tak to asi nebude.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.