Kosmotýdeník je tu nejen proto, aby shrnul dění v kosmonautice za uplynulý týden, ale také proto, aby se věnoval záležitostem, na které během týdne nevyšel článek. V hlavním tématu se tak podíváme na to, proč byla zkrácena kosmická vycházka na ISS a co se během této vycházky podařilo stihnout. Zamíříme však také na Starý kontinent, kde začala probíhat velmi zajímavá iniciativa, do které se časem i vy, pokud máte kosmické zahrádkářské sklony, můžete zapojit také. A dojde i na další události. Přejeme vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Astronauti předčasně ukončili jinak úspěšnou EVA

V pátek zhruba od dvou hodin středoevropského času probíhala na Mezinárodní kosmické stanici další vycházka do volného prostoru. Nabitý program jubilejní dvousté vycházky, kterou prováděli astronautka Peggy Whitson a astronaut Jack Fischer, však musel být zkrácen kvůli snížené kapacitě jedné z baterií. Peggy Whitson byla při tomto výstupu jako EV-1 a proto byla oblečená v obleku s červenými pruhy. Jack Fischer byl jako EV-2 a oblékl proto bílý skafandr bez označení.

Původně měla tato dvoustá vycházka uskutečněná na ISS trvat přes šest hodin, nicméně kvůli problémům na skafandru Fischera muselo dojít ke zkrácení vycházky na čtyři hodiny. Důvodem problémů na skafandru Fischera byl únik vody z takzvané pupeční šňůry. Tento kabel, který propojuje skafandr s provozními látkami, vede také elektřinu. A právě skrz tento kabel se nabijí i baterie uvnitř skafandru. Vzhledem k tomu, že byl spatřen únik vody, bylo spojení se skafandrem již brzy v pátek ráno přerušeno. Skafandr tak musel dříve přejít na své interní zásoby energie a dříve, než došlo k výstupu, byly baterie již z části vybité. Vycházka se tak musela uzpůsobit kratší výdrži baterií jednoho ze skafandrů, protože Peggy nemohla zůstat vně stanice sama. Některé úkoly proto nebyly splněny, ale i přesto se podařilo splnit většinu důležitých úkonů. Pojďme se na ně podívat.

První z úkolů, který dvojice plnila, byla výměna avionického boxu ExPCA na příhradové konstrukci S 3. Bylo to vůbec poprvé, kdy se tento důležitý datový aviatický modul vyměňoval ve vesmíru, nicméně již dříve byl upraven tak, aby jej bylo možné vyměnit. Tak se mělo stát již před měsícem, ale kvůli zdržení startu lodi Cygnus OA-7, která vynesla náhradní jednotku, musela být tato práce odsunuta až na tento pátek. Výměnu prováděla Peggy Whitson, ke které se později připojil i Fischer. Po připojení nové jednotky došlo k automatickému propojení datových linek a dvojice astronautů se mohla přesunut k dalšímu úkolu.

Dalším úkolem byla práce na AMS-02 (Alfa magnetickém spektrometru), tedy významném vědeckém přístroji. Ten byl původně nainstalován na ISS jako jeden rok trvající experiment. Pro jeho pozorování je nutné, aby byl chlazen na nízkou teplotu, takže uvnitř je čerpadly neustále vyměňována chladící látka. Nicméně – vzhledem k tomu, že spektrometr je na stanici už šest let (namontován byl 11. května 2011), čerpadla začínají vykazovat jisté opotřebení. Nebyla zkrátka na takovou dlouhou práci připravena.

Vědecký tým AMS proto začal pracovat na tom, jak zajistit, aby se v budoucnosti dala čerpadla třeba vyměnit, nebo korigovat jejich provoz. Astronauti proto měli za úkol prověřit současné datové porty, které umožní řízení vnitřních systémů jak ze Země, tak z paluby ISS, čímž zajistí i možnost v budoucnu do AMS zasáhnout na oběžné dráze a repasovat jej. Současné datové porty však nebyly takto plánovány a i když je možné je na takové operace použít, vědecké týmy si nebyly jisti jejich správnou funkcí. Astronauti proto v podstatě na vstupní port přidali další vstupní port, kterým prověří, zda datové linky AMS jsou stále ještě v dobré kondici poté, co byly šest let vystaveny vesmírným podmínkám.

Dále astronauti například instalovali nové vysokoziskové antény na modul Destiny, kde budou později umístěny nové HD kamery. Jelikož šla práce velmi dobře a astronauti pracovali v předstihu, bylo vykonáno i několik úkolů z části vycházky, která měla být zkrácena. Například se opravila izolace na japonské robotické ruce, která byla v předchozím období porušena.

Na závěr byly provedeny ještě drobné úpravy dokovacího portu PMA-3, aby na něj mohl být nainstalován nový stykovací adaptér IDA, určený pro dokování soukromých kosmických lodí Dragon a Starliner.

Vycházka trvala celkem 4 hodiny a 12 minut a povedlo se splnit většinu původně plánovaných úkolu pro vycházku delší.

Kosmický přehled týdne:

O kosmické zahrádce VEGGIE, umístěné na palubě Mezinárodní kosmické stanice, vás informujeme často a to i na stránkách Kosmotýdeníku. Nicméně – výzkumem pěstování rostlin ve vesmíru se nezabývá jen NASA, ale i další agentury. Podívejme se v krátkosti na velmi zajímavý program Evropské kosmické agentury, který nabádá i nás pozemšťany, abychom se do výzkumu kosmického soběstačného biotopu zapojili také. Až se jednou lidstvo vydá kolonizovat jiné světy, budou každá data nasbíraná za roky předešlé velmi cenná.

Iniciativa Evropské kosmické agentury The Micro-Ecological Life Support System Alternative (MELiSSA) se již od roku 1989 zaměřuje na vývoj mikroekonomických a biologických vesmírných systémů podpory života. Nyní vyzývá veřejnost a instituce, aby pomohli shromáždit co nejvíce dat o plodinách, které se zdají být velmi vhodné pro kosmické lety s lidmi. Konkrétně jde o špenát, jahody, salát a byliny.

A tak vznikl projekt AstroPlant, což je iniciativa, která má podporovat domácí zahradníky, základní školy a další instituce, aby v domácích podmínkách napodobovali uzavřené ekosystémy a posílali pak data z těchto experimentů. Data budou sbírána pomocí aplikace pro smartphony a budou odesílána do ESA, kde budou analyzována.

Základem pro tyto zkoušky pak bude speciální skleník, který bude co nejlevnější na výrobu, aby si jej mohl sestavit, nebo koupit co největší počet lidí. Zatím na prototypech pracuje 40 odborníků z celé Evropy, kteří by 28. června v Haagu měli představit své prototypy skleníků a aplikace. Christel Paille z MELiSSA k tomu dodává: „Potřebujeme tolik dat, kolik můžeme získat. Čím více lidí nám výsledky bude posílat, tím lépe budeme moci navrhnout samostatný vesmírný ekosystém. Každý se tak z domova nebo učebny může podílet na budoucím osidlování jiných světů.“ Až se aplikace a skleník objeví, určitě vám dáme vědět.

Sonda Cassini zaznamenala v atmosféře měsíce Titan rozsáhlá lineární oblaka. Fotografie byla pořízena 7. května 2017 ze vzdálenosti 508 000 km. I když nyní Cassini přímo nad měsícem neprolétá, pozoruje jej z dálky. Tmavé oblasti na severní části Titanu jsou jezera tvořená uhlovodíky.

Již v noci z pondělka na úterý nás čeká další start rakety Falcon 9 v1.2, která by měla vynést šestitunový satelit Inmarsat 5-F4. Start pro vás budeme Živě a česky vysílat zde. Start je naplánován na 16. května v 1:20 SELČ. Startovat se tentokrát bude s prvním stupněm na jedno použití, protože satelit je příliš těžký. Uvidíme tak Falcon bez přistávacích nohou a roštových kormidel.

Přehled z Kosmonautixu:

Další týden se pomalu blíží k závěru a my jsme vám opět po celou dobu dodávali články z kosmonautiky. Pojďme se podívat, o čem se u nás tento týden psalo. Na závěr minulého týdne jsme se podívali na přistání tajného amerického miniraketoplánu X-37B, který přistál po více jak dvouleté misi. Sváteční pondělí osmého května jsme tradičně načali pohledem na Zemi z oken Mezinárodní kosmické stanice, skrz objektiv astronauta Thomase Pesqueta. Technologie, do které dává nadějí mnoho nadšených fanoušků kosmonautiky – motor SABRE na raketoplánu Skylon postoupil do další vývojové fáze. Chystá se stavba zkušebního standu. V úterý vyšel další díl oblíbeného seriálu o prvních orbitálních stanicích Země – Saljutech. Z důvodu bezpečnosti se v tichosti k dalším testům přesunul dalekohled Jamese Webba. Čeká nás výběr dalších vědeckých misí NASA z programu New Frontiers, kde je velká konkurence misí, které směřují k Jupiteru, Saturnu, k průzkumu komet a návratu vzorků a na další zajímavá místa. Očekávané dobývání Marsu společností SpaceX začne výsadkem lodi Red Dragon. Nyní to však vypadá, že v roce 2020 by k Marsu nemusel vyrazit jen jeden exemplář, ale rovnou dva. Bez předchozího oznámení vynesla indická raketa GSLV nový telekomunikační satelit, od kterého si jeho uživatelé slibují zlepšení životních podmínek v Jižní Asii. Ludvík Očenášek, český průkopník raketové techniky, je od těchto dní připomínán na západě Čech. Společnost SpaceX slibovala start rakety Falcon 9 každých čtrnáct dní. Od slibu se stav začíná pomalu blížit realitě. V pátek proběhla na ISS kosmická vycházka, které se účastnili Peggy Whitson a Jack Fisher. V roce 2020 by se k průzkumu temných složek vesmíru mohl přidat evropský satelit Euclid. Projekt super rakety SLS potkalo v uplynulém týdnu hned několik špatných zpráv. Již nyní je jisté, že první start proběhne nejdříve v roce 2019.

Video týdne:

Ve videu tohoto týdne se podívejte na pětiminutový sestřih dvousté EVA z Mezinárodní kosmické stanice.

Snímek týdne:

Tento krásně barevný snímek je kráter Hargraves, který se nachází na Marsu. Vyfotografovala jej sonda MRO pomocí kamery HiRISE a jednotlivé barvy připadají na různé typy hornin. Široká paleta různých odstínů barev ukazuje bohatou skladbu hornin a tento stav je způsoben tím, že při dopadu byly značně promíchány geologicky staré vrstvy s těmi novými. Výsledný oválný val kolem kráteru je tak mixem různě starých hornin.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21609.jpg
http://www.esa.int/…/AstroPlant_greenhouse_design_node_full_image_2.jpg
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA21450.jpg
https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/iss042e341868.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/34186178940_4d6c970114_o.jpg?itok=4PGplre3
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/05/12185540/jackfischer_eva42.png