Nová mise začala. Velké finále sondy Cassini je tu. Sonda dnes dopoledne našeho času jako první lidmi vyrobený objekt prolétla skrz mezeru mezi Saturnem a vnitřním okrajem prstenců. Vědci se už nemohou dočkat, až jim sonda pošle první fotky a výsledky měření. Je ale potřeba čekat. Výsledky budeme znát až zítra ráno našeho času. Cassini naváže se Zemí spojení až za několik dlouhých hodin. Dráhu sondy můžete živě sledovat na této adrese. V dnešním krátkém článku jsme připravili souhrn nejdůležitějších termínů (v našem čase), které se k tomuto průletu váží.
- 26. dubna ve 2:00 se Cassini přibližovala nejnižšímu bodu dráhy. Přilétala od severní polokoule planety a už byla připravená na první z 22 blízkých průletů.
- 26. dubna v 10:34 začala 14 minut dlouhá otočka, při které se vysokozisková anténa otočila směrem, odkud měly přicházet částice z prstenců. V této orientaci posloužila anténa jako ochranný štít, který měl ochránit citlivé přístroje a vlastní konstrukci.
- 26. dubna v 11:00 došlo k průletu sondy Cassini mezerou mezi prstenci a planetou. Průlet přes rovinu prstenců byl ve znamení sběru vědeckých dat, kdy se činily všechny palubní přístroje. Sonda v té době nekomunikovala se Zemí.
- Nejdříve 27. dubna v 6:00 se otevře první možnost k navázání signálu se sondou. Použije se k tomu obří 70metrová anténa v kalifornském Goldstone, která je součástí celosvětové sítě Deep Space Network. Ta bude poslouchat, zda nezachytí signál ze sondy.
- Ne dříve než 27. dubna v 6:30 by mělo začít stahování snímků ze sondy na Zemi. Nějaký čas zabere jejich zpracování a za několik hodin bychom se tak mohli dočkat prvních snímků z této prakticky zbrusu nové mise.
Zdroje informací:
https://saturn.jpl.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA21438.jpg
Preju všem borcům z JPL hodně štěstí 🙂
Při brzdném manévru v roce 2004 se přiblížila k oblakům na 19 980 km. Tehdy se uvádělo, že blíže se již nikdy k Saturnu nepodívá (tedy s výjimkou závěrečného vstupu). Nevím, jak blízko prolétá během Grand finale, ale mělo by to být méně.
Mezera je široká jen asi 2700 km, takže to určitě překonala. 😉
V takové blízkosti u Saturna už musí sonda nabírat pořádně velkou rychlost. Takže těch 2700 km je pro ni docela škvíra 🙂 Kdyby to bylo 50 km/s, tak jde o necelou minutu letu. Ale řekl bych, že to bude ještě více.
Při brzdném zážehu 2004 vůbec nemuseli o Grand finale vědět…
To taky Spytihněv nikde neimplikoval.
Čím je limitován čas kdy může sonda komunikovat ? Je to tím že přijímače na zemi mají omezený čas na komunikaci s určitou sondou?
Ano, je to jeden z důvodů. Dále komunikace nemůže probíhat v době, kdy je sonda schovaná z pohledu ze Země za Saturnem, nebo pokud anténa míří jiným směrem – z jakéhokoliv důvodu.
Díky 🙂
Podle http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html to na nejakou komunikaci zatim nevypada –
MODE – No Signal, STATUS Setup / Teardown / Tracking
Je to dobré, sonda se ozvala!
Parádní stránka.
Dobrý večer,
předně děkuji za skvělé články, kterými už dlouhodobě zásobujete všechny kosmo-chtivé čtenáře 🙂
Rád bych se zeptal, jakým způsobem jsou sondou (nejen Cassiny) vybírány záběry pro fotografie případně měření? Sonda dostane během komunikačního okna instrukce jak a kam se má natočit, nebo je zde nějaká míra autonomie (byť od stroje z roku 1997 neočekávám žádné velké zázraky co se umělé inteligence týče)?
Další moje otázka se týká samotného konce sondy. Je nějakým způsobem naplánováno vědecké měření během sestupu do Saturnovy atmosféry? Pokud během včerejšího průletu byla vypnutá komunikace ve snaze maximalizovat vědecká měření, což je pochopitelné, předpokládám, že tomu tak nebude během sestupu. Které přístroje přichází v úvahu? Co jsem se díval na vybavení sondy, tak si nejsem úplně jistý, jestli sonda zvládne ze sestupu vydolovat nějaká další cenná vědecká data (doufám, že se mýlím:) )…dovede nějaká data ještě doručit přístroj CDA (Cosmic dust analyzer)?
Děkuji a přeji mnoho spokojených čtenářů
A.W.
Hezký den,
v první řadě moc děkujeme za pochvalu!
Autonomie je v tomhle případě nulová. Sonda dostane pouze pokyny o tom, kam se má kdy dívat a který přístroj se má kdy zapnout.
Ohledně konce sondy bude situace jiná, než není. Tentokrát sloužila anténa jako štít. Je to logické – vědci sondu nechtěli zničit, protože na ni ještě bude čekat vědecké zkoumání a zajímavá mise. Údaje se proto pouze ukládaly do palubní paměti. Naopak při konci mise už nebude na co čekat. Sonda proto bude posílat údaje v reálném čase, protože se tak jako tak zničí. Ostatně očekává se, že zanikne během minuty od vstupu do atmosféry, takže přístroje budou mít jen málo času. Ale nějaké chemické složení, případně údaje o drobných částicích by se z toho vydolovat s trochou štěstí daly. 🙂
Velice děkuji za odpovědi! S anténou používanou coby štít při současném (a budoucích) průletech jsem netušil, dává to nyní mnohem větší smysl.
Budu držet palce jak samotné sondě, tak borcům z JPL, samozřejmě a v neposlední řadě i vám, ať se daří psát další skvělé články.
A.W.
Budeme se snažit. 😉