Dnešní noc přeje všem milovníkům kosmonautiky. Raketoví inženýři připravili hned dva zajímavé starty, které od sebe dělí pouhých šest a půl hodiny. Nejprve se naše pozornost zaměří do Jižní Ameriky. Na kosmodromu v Kourou čeká na svůj první letošní start nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Její cesta povede na dráhu přechodovou ke geostacionární, kde uvolní dvě družice – Intelsat-32e (nazýván též SKY Brasil-1) a Telekom-3S. Zítra ráno pak chce Indie zaútočit na první místo historických tabulek. Její raketa PSLV XL má totiž na oběžnou dráhu vynést rekordní porci nákladu.
Zdroj: http://www.arianespace.com/
Družici SKY Brasil 1 postavila firma Airbus Defense and Space a jejím úkolem je šířit do milionů domácností v Latinské Americe televizní vysílání. Šest tun těžká družice má fungovat 19 let a usadí se na pozici 41,3° západní délky. Při startu bude tento satelit uložen na horní pozici. Pod ním najdeme menšího cestujícího – Telkom 3S o hmotnosti tři a půl tuny. Jedná se o výtvor firmy Thales Alenia Space, který patří společnosti Telkom Indonesia. Družice má šířit televizní i mobilní signál, nebo internet pro uživatele v Indonésii, Malajsii a okolních oblastech jihovýchodní Asie. Satelit se usadí nad 118. poledníkem východní délky. Ke startu by mělo dojít dnes ve 22:39 našeho času.
EDIT: Ariane 5 odstartovala přesně podle plánu. Okno s přímým přenosem tedy nahrazujeme záznamem startu.
Na kosmodromu Šríharikota čeká na svůj start nosič PSLV XL. Jeho cesta k obloze má začít zítra ráno v 4:58 našeho času. Tahle raketa má na heliosynchronní dráhu dopravit indickou snímkovací družici Cartosat2D, dva devítikilové satelity INS-1A a INS-1B a kromě nich ještě pár cubesatů … konkrétně jich bude 101! To znamená, že jedna raketa vynese na oběžnou dráhu najednou 104 družic, což je jednoznačný rekord celé kosmické éry. Prvenství zatím drží raketa Dněpr, která v roce 2014 vynesla najednou 37 satelitů – viz náš tehdejší článek.
Zdroj: https://i.imgur.com
Satelity vynášené raketou PSLV XL pochází ze sedmi různých států, přičemž 88 z nich patří pod jediný typ – Flock 3p, které budou snímkovat Zemi. I tohle bude rekord – ještě nikdy nedošlo k jednorázovému vypuštění tolika satelitů jednoho systému. Dále zde najdeme osm satelitů Lemur-2, které se připojí k již 21 vypuštěným kolegům a budou společně mapovat lodní provoz. Zbývajících pět družic patří různým provozovatelům a mají ověřovat nové technologie.
PEASSS je 3U cubesat z Evropy a ověří stabilizaci družice pomocí piezzoelektrických aktuátorů. DIDO-2 je také 3U cubesat a patří švýcarsko-izrealské firmě SpacePharma. Jeho úkolem je provádět biochemické experimenty v mikrogravitaci.
Zbývající družice jsou veskrze edukační – BGUSat postavili izraelští studenti, kteří chtějí fotit Zemi, Kazaši vybudovali Al-Farabi-1, který má také fotit a poslední družice se jmenuje Nayif-1, což je historicky první nanosatelit ze Spojených arabských emirátů. Na jeho palubě se nachází radiový vysílač, jehož signál zkusí zachytit radioamatéři
EDIT: I start rakety PSLV-XL se podařil a Indie se ujala vedení v tabulce počtu družic vynesených najednou.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/
Zdroje informací:
https://i2.wp.com/www.clipartbest.com/cliparts/RcG/9aE/RcG9aE4cL.png
http://spaceflight101.com/…/16473640_1337205239651154_1175285061431369928_n.jpg
http://www.arianespace.com/…/cache/2017/01/1-20-2017-VA235-pano/3111736619.jpg
https://i.imgur.com/YYIVLKu.jpg
Mnoho informací a moc hezké obrázky o indické družici na http://www.isro.gov.in/launcher/pslv-c37-cartosat-2-series-satellite. Držím palce všem.
Díky za odkaz.
Jestli jsem porozuměl dobře, tak zde bude Indická kosmická agentura vysílat přenos ze startu http://www.isro.gov.in/pslv-c37-cartosat-2-series-satellite/pslv-c37-cartosat-2-series-satellite-live
Super, moc díky, mrknu na to a zkusím to vložit do článku. Buďto jen jako textový odkaz, nebo jako okno. Každopádně tam uvedu Váš nick s poděkováním!
…. a zde podrobný timing startu rakety http://www.isro.gov.in/pslv-c37-cartosat-2-series-satellite/pslv-c37-brochure-0 . Omlouvám se za doplňovačku, ale nějak čtu pomalu 🙂 Jo a jsou tam taky hezké videa z montáže rakety a prací v obslužné věži. Hezký večer všem 🙂
Díky. 😉
Nevíte někdo, kdy má letět česká družice VZLUSAT-1? Nebo celkově nebylo by někde o ní více informací. Klidně by mi stačil i odkaz na nějaké forum nebo tak 🙂
Aktuálně se hovoří o druhém čtvrtletí letošního roku. V první řadě mohu doporučit dobře zpracovaný web celého projektu – http://vzlusat1.cz/cs/
Děkuji. 🙂 Já se o celém projektu dozvěděl od cvičícího z fyziky, který na tom se studenty dělal a po udělení zápočtů pro moji velkou zvědavost pustil asi půl hodiny dlouhé video a stavbě této družice. Je super že po nevím kolika desítek let vypustí ČR zase vlastní družici a ještě navíc bude testovat v podstatě revoluční technologii. Vždyzky mě zajímalo jak mají cubseaty vyřešenou orientaci protože mi bylo jasné že korekční trisky tam urřitě nebudou. No a k mému překvapení je to docela škovně vymyšlené 🙂
Deset tun na GEO, to už je docela mazec. Těším se na přímý přenos.
Pozor, tahle raketa neletí na GEO, ale na GTO. Na GEO se družice přesunou vlastními motory.
To jsem si dodatečně také uvědomil, ale už to opravit nemohu.
Správně, na GTO.
V pořádku, nikdo není neomylný. 😉
Zdravím 🙂 nenašel jste náhodou někdo fotku nebo schéma, jak těch „pár cubesatů“ na tu raketu naskládali? Příp. vizualizaci jak to budou všechno vypouštět? 🙂 Na té stránce od Fantasty jsem našel jenom fotku jak to všechno už zakryli… 🙂
Našel jsem jen tuhle fotku. Myslím, že tam pak ještě nějaké deployery přidali.
Děkuji pane Majere. A děkuji také za info ke všem těm startům. Poslední dobou sleduji jenom na kosmonautix kdy co poletí, protože na Vás je vždycky spolehnutí 🙂
Děkuji za pochvalu, celou redakci to samozřejmě těší, ale i tak se může stát, že nám občas něco proklouzne mezi prsty. Snad to ale není moc často. 🙂
Dobrý den
Mám dotaz ohledně toho rekordního indického počinu – přenos jsem neshlédl, nevím, jaký měla tato PSLV letový profil. Ty cubesaty se svezly až na GTO nebo byly vypouštěny na LEO před vytažením apoapsidy?
Díky 🙂
Pozor, aby nedošlo k omylu. Na GTO letěla Ariane 5. PSLV mířila na heliosynchronní polární dráhu.
Vidíte, hezky to mám zkombinované 🙂 Bylo mi divné, že se Indové neukázali s GSLV, teď je to už naprosto jasné. Díky za upozornění.
Rádo se stalo a k takovému omylu může dojít velmi snadno když se v jednom článku píše o dvou misích. To pak splyne jednoduše.
Možná by stálo za zvážení, zda by se někdy příště mohly vydat dva samostatné články i v situaci, kdy jsou dvě mise ve stejný den. I diskuze by se tím rozdělila a vzniklo by méně omylů, ke které misi se kdo vyjadřuje.
Nápad zajímavý, realizace by byla lehce horší. Jde hlavně o to, jak články načasovat. Vezměme si aktuální situaci, kdy jedna raketa startovala ve 22:39 a druhá druhý den ve 4:58. Takhle vyšel jeden článek o obou startech v 16:39.
Představme si, že by vyšly dva články. Pokud by vyšly oba před prvním startem, dojde k problému, že by první článek (Ariane) byl najednou zasunutý článkem druhým (PSLV). Kdybychom článek o PSLV vydali až po startu Ariane 5, bylo by už hodně pozdě a málokdo by si ten článek přečetl. Na blog chodí nejvíce lidí kolem sedmé, osmé hodiny. Navíc by článek o PSLV zakrátko přebil hlavní čtvrteční článek o kráteru Jezero. Tím pádem by byl článek o PSLV vidět na prvním místě jen pár desítek minut.
Obecně se snažíme o to, aby mezi dvěma články byly minimálně 4 hodiny, raději více. Načasování článků není snadné. Snažíme se vždy skloubit aktuálnost s přehledností i s tím, abychom oslovili co nejvíce čtenářů. Není tajemstvím, že na internetu jsou někteří lidé pohodlní a dívají se jen na nejnovější články. Články, které jsou níže sbírají méně přečtení. Je to prostě komplexní problematika, která se v podstatě nikdy nedá vyřešit ideálně. Vždy tam bude nějaký kompromis. Pokud by se v budoucnu podobná situace dvou startů opakovala, záležela by forma našeho článku na časovém rozestupu mezi oběma starty i na tom, v jakém čase by k nim mělo dojít. Možná bychom použili stejný formát jako včera, možná dva samostatné články. Nedá se to paušalizovat, záleží na více okolnostech.
Chápu, že je to problém, který by se snad dal vyřešit dřívějším načasováním článku o startu Ariane, pokud jsou informace již k dispozici. Je to však jen úvaha.
Uvidíme, jak to bude, neříkám, že je ten nápad špatný. Záleží na podmínkách.
No, dobrý výkon, Indové. Fandím Vám, a obecně všem, co se začínají zvedat a neprosazují se neúměrnou agresivitou na úkor jiných.
Máte někdo odkazy na YouTube mise? Někdy by bylo fajn je poté editem doplnit do článku, aby se na ně mohli ostatní podívat i ze záznamu ☺️
Zde to je samozřejmě v pořádku, na telefonu se mě to nechtělo načíst, tak jsem předpokládal, že je tam video ze spaceflightnow ☺️
V pořádku, nic se neděje. Snažíme se ta videa vkládat, ale někdy zapomeneme, takže klidně upozorňujte i nadále. Raději planý poplach, než neodhalená chyba.