V kalifornské Monrovii probíhá třídenní kongres vědců, který má za úkol zpřesnit, které cíle na povrchu Marsu se dostanou do nejužšího výběru pro místo přistání chystaného amerického roveru plánovaného zatím na rok 2020. Mezi nejžhavějšími kandidáty nyní zůstávají Mawrth Vallis, kde by měla být v minulosti hydrotermální aktivita (horké podzemní prameny), dále známý kráter Eberswalde s říční deltou. Ještě výše v seznamu se nyní zdá být severovýchodní část Syrtis, nejznámějšího tmavého albedového útvaru, kde měla v minulosti též probíhat hydrotermální aktivita. No a nejnadějnějším kandidátem se momentálně jeví kráter s pěkným slovansky znějícím názvem Jezero. Ne náhodou, neboť v minulosti sem ústily vodní kanály a je zde patrná výrazná delta. Kráter Jezero leží poblíž Syrtis a splňuje téměř dokonale všechny podmínky, které mise Mars Rover 2020 potřebuje. Geologicky je navíc velmi pestrý.

Vědci se tedy shodli na čtyřech lokalitách a z jejich výběru je patrné, že jsou zde dvě skupiny, kdy každá preferuje trochu něco jiného. Jedna skupina se přiklání k prastarým deltám v kráterech, podobně jako je tomu v případě nynějšího kráteru Gale, který zkoumá Curiosity, přičemž organický materiál by sem byl přinesen vodními toky a druhá skupina by ráda navštívila místa, kde horká voda pronikala k povrchu a mohly by zde být uchovány stopy organického života.

Nakonec je ale zatím nejžhavějším kandidátem právě kráter Jezero. Název kráteru nepřekládáme, najdete jej takto již v originálu na povrchu Marsu, což je poměrně zajímavé, neboť název Jezero používá jen několik slovanských národů, včetně češtiny (vysvětlení najdete na konci článku). Důvod pro toto pojmenování musí tedy vysvětlovat spíše anglicky psané weby, protože nám je výslovnost i význam slova zřejmý. V kráteru kdysi existovalo jezero. A právě do tohoto jezera ústilo několik přívodních kanálů, přičemž v jeho západní části, kde ústily, se vytvořila výrazná delta. Na druhé straně pak voda vytékala dále. Kráter je totiž na přechodu mezi vysočinou na západě a níže položenými oblastmi na východě (pokud to posuzujeme k nějaké průměrné výšce na Marsu).

Pojďme se trochu ohlédnout do minulosti. Vědci měli na výběr mnohem více lokalit a do posledního výběru jich postoupilo osm. Podle čeho tedy jsou tato místa vybírána? Náš laický pohled může vést k závěru, že hlavními kritérii musí být vhodnost lokality k přistání (členitost, kamenitost) a podmínky v místě v dávné minulosti, tedy nejspíš hlavně, zda zde kdysi byla tekoucí voda a podmínky vhodné pro život.

8 lokalit užšího výběru

• Columbia Hills (kráter Gusev, rover Spirit)
• delta v kráteru Eberswalde
• kráter Holden
• kráter Jezero
• Mawrth Valles
• jihozápadní část oblasti Melas
• severovýchodní část oblasti Syrtis
• Nili Fossae

Když se podíváme na výběr podrobněji, na první pohled nás musí těšit, že v užším výběru se ocitla také oblast Columbia Hills, která byla již detailně zkoumána vozítkem Spirit a také kráter Jezero, který má když nic jiného, pěkný česky znějící název.

Oblast kráteru Gusev, kterou prozkoumalo vozítko Spirit je zajímavé především v údolí jižně od kopce Husband, kde se nachází zajímavý útvar zvaný Home Plate, kde se především v jeho východní části nachází minerály bohaté na uhlík, které, jak věříme, souvisí s výrony horké vody k povrchu. Případný rover by zde tedy mohl pokračovat v průzkumu tam, kde Spirit skončil a prozkoumat i jiná zajímavá místa, kam se už nedostal.

Kráter Eberswalde obsahuje velkou deltu s usazeninami mocnými asi 100 metrů. V přistávací oblasti se nachází také předpokládané dno jezera, které zde kdysi bylo.

Kráter Holden obsahuje světlé usazeniny pravděpodobně vzniklé v jezerních podmínkách. Existuje určitá možnost, že vznikly i působením větru. Nevýhodou lokality je, že se nacházejí mimo přistávací elipsu.

Kráter Jezero byl zřejmě v minulosti vyplněn jezerem s málo slanou vodou. Voda přitékala západní a severní deltou. Kráter obsahuje železnato-hořečnaté a uhličitanové usazeniny. Mohl by zde probíhat výzkum případného výskytu organických látek jak přímo na místě, tak ve vzorcích dopravených potom zpět na Zemi.

Mawrth Valles je oblast asi 300×300 km bohatá na různé světlé usazeniny z rodiny fylosilikátů (opět Fe/Mg a Al-silikáty) nebo i jiné usazeniny. Z průzkumu z oběžné dráhy není zcela zřejmé, jak se tam mocné (až 300 m) i tenké (do 10 m) usazeniny dostaly. Ve hře je jak voda, tak sopečná činnost. Jedná se však o oblast bohatou na různé minerály a zároveň jde i o horniny vůbec nejstarší, které se k průzkumu nabízí.

Melas Chasma je okrajovou oblastí Valles Marineris. Podle našich informací se zde vyskytovala jezera hluboká až 400 metrů a setkáváme se zde s třemi vrstvami jezerních usazenin. Zkoumat by se zde daly jednak již zmiňované fylosilikáty (Mg/Fe, Al) a jednak sulfáty (Ca, Fe).

Severozápadní Syrtis obsahuje čtyři vodou ovlivněné celky. Vrstevnaté prastaré megabrekcie, vrstvy v podkladu, zóny uhličitanů a na hliník bohatých silikátů. K poznání marsovské historie by pomohlo také studium vyvřelin v dané oblasti. Návratové vzorky by mohly pomoci také se zpětným zjištěním stavu magnetického pole Marsu v dávné minulosti.

Nili Fossae obsahuje bohatý výběr hornin. Prastaré vzorky, které by zde mohly být získány, bychom mohli doplnit o mladší usazeniny, vzniklé ve vodním prostředí a také vyvřelinami mladších geologických období.

Přehled pěti kritérií pro výběr

Kritérium č. 1:

Lokalita je astrobiologicky zajímavá z hlediska prostředí, jaké zde panovalo v minulosti i z hlediska geologické rozmanitosti a má tak potenciál přinést významné vědecké objevy a) charakterizovaná procesy, které ji formovaly v geologické minulosti a b) podrobitelná astrobiologicky relevantnímu vyšetřování (např. posouzení obyvatelnosti a konzervace případného biologického materiálu).

Kritérium č. 2:

Precizní dokumentace a sběr vzorků kamenů a půdy má potenciál přinést významné vědecké výsledky po případném návratu vzorků na Zemi.

Kritérium č. 3:

Existuje vysoká míra jistoty v předpokladech, důkazech a jakýchkoli interpretačních modelech, které podporují hodnocení podle kritérií č. 1 a 2 v těchto lokalitách.

Kritérium č. 4:

Existuje vysoká míra jistoty, že vědecky nejzajímavější místa podle kritérií 1 a 2 budou prozkoumatelná již během primární části mise.

Kritérium č. 5:

Lokalita má vysoký potenciál, že zde existují zdroje vody vhodné pro budoucí výzkumné mise, ať už ve formě minerálů bohatých na vodu, ledu nebo půdy bohaté na led nebo podpovrchového ledu.

Číselné hodnocení kritérií: 1 = nejnižší potenciál/jistota, 5 = nejvyšší potenciál/jistota.

Z uvedených kritérií tedy zdá se vypadly technické požadavky na místo přistání. Není to však docela pravda. V podmínkách je také požadavek na ideální výšku (do půl kilometru nad průměrem Marsu, kde je hustší atmosféra vhodná pro zpomalení při přistání), nepříliš velký sklon svahů (do 30°) a nebo výskyt příliš velkého množství kamenů (do 7 %). Díky stále přesnějšímu přistávání se však zmenšují přistávací elipsy, a proto je toto kritérium čím dál snazší splnit.

Shrnutí

Jak jsme si mohli přečíst, výběr správné lokality přistání budoucího vozítka, pracovně zvaného Mars Rover 2020, je opravdu pečlivý a posuzována jsou mnohá kritéria. Momentálně je tedy v čele kráter Jezero, kde můžeme předpokládat, že prastará delta může ukázat, zda zde dříve ve vlhkém prostředí mohl existovat život. Vědci, kteří podporují tohoto kandidáta se domnívají, že pokud nenajdeme známky existence života zde, pak si budeme muset připustit, že na povrchu Marsu asi nikdy život neexistoval. Vzhledem k tomu, že v případě roveru Curiosity nepostoupil kráter Jezero do nejužšího výběru, bude zajímavé sledovat, zda se tak stane alespoň na druhý pokus.

Mars Rover 2020 by měl těžit z toho nejlepšího, co přinesl už rover Curiosity. Bude disponovat co nejpřesnějším systémem korekcí při přistávání, aby elipsa byla co nejmenší a samozřejmostí bude i létající jeřáb. Nejvíc se ale těšíme na jiné vybavení, které by mělo zahrnovat zařízení pro sběr vzorků, které budou poté uloženy na vhodném místě / místech pro budoucí návratovou misi z Marsu. Jistě jsme také natěšeni, zda se podaří najít případné stopy života, což by byla obrovská vědecká senzace. K tomu vede ještě dlouhá cesta, neboť se musí jednak stihnout přípravy samotného vozítka a potom i přistání na Marsu.

V odkazech najdete i prezentaci o kráteru Jezero s podrobně ukázanými a vysvětlenými místy, která by byla vhodná k návštěvě roverem. Závěrem dodejme, že na původ názvu se můžeme podívat na webu IAU, kde je uvedeno, že jde o název města v Bosně a Hercegovině. Útvary na Marsu totiž mohou nést název po významných osobnostech nebo městech. Díky Petru Brožovi, který na toto upozornil, se ještě dozvídáme, že na Marsu najdeme i česká jména, jako je Cheb, Tábor nebo údolí Morava. Bylo by jistě poetičtější, kdyby budoucí mise přistávala v Chebu, Táboře nebo „moravském údolí“, ale jistě budeme případně rádi alespoň za Jezero.

Zdroje informací:
http://www.sciencemag.org/
https://www.nasa.gov/
http://marsnext.jpl.nasa.gov/
http://marsnext.jpl.nasa.gov/
http://marsnext.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/images/content/260184main_jezero.jpg
http://www.sciencemag.org/…/public/021017_Insider_MarsSites.jpg
http://www.americaspace.com/wp-content/uploads/2015/08/si-mars_w_v8.jpg
https://c.o0bg.com/…/27/BostonGlobe.com/Metro/Advance/Images/longview.jpg