Nástupce kosmických lodí Sojuz se rodí pomalu a ztěžka. Svědčí o tom také minimum opravdu hutných zpráv o jeho vývoji, které se navíc objevují izolovaně a obrázek o aktuálním stavu programu se tak skládá velmi obtížně. O to víc potěšil souhrn, který na startu nového roku připravil ruský komentátor kosmického výzkumu Anatolij Zak. Zalovme tedy v jeho informacích. Z pohledu svého účelu by měla nová ruská kosmická loď PTK (dříve PPTS a vloni slavnostně, byť jen virtuálně, pokřtěná na Federaci) uskutečnit původní zadání pro lodě Sojuz.
Ruské kosmonauty by měla dopravovat nejen na oběžnou dráhu Země ale také k Měsíci. Na rozdíl od Američanů, kterým stále intenzivnější zapojení soukromého sektoru do pronikání do vesmíru umožňuje efektivní rozdělení pole působnosti, tak zůstává Roskosmos poněkud zkostnatělou strukturou se všemi výhodami i nevýhodami z toho plynoucími.
V případě ruského letu k Měsíci se objevují další a další komplikace. Byla zrušena výstavba dvou ramp pro nosné rakety Angara na Vostočném. Tím padl, sám o sobě velmi náročný a riskantní, scénář letu, který počítal se 4 starty Angar-5P pro jednu misi během jednoho měsíce. Místo toho se do hry vrátila zatím jen úvaha o super raketě s nosností kolem 80 tun na LEO, projekt, který byl ale pozastaven před dvěma roky kvůli nedostatku peněz.
Samotná loď Federace však vloni úspěšně završila konstrukční fázi, v červnu RKK Eněrgija podle slov vrchního konstruktéra Jevgenije Mikrina dokončila výrobní dokumentaci, a letos by se měl rozběhnout vlastní vývoj a výroba.
Roskosmos v říjnu zveřejnil jak rozpočet na vývoj Federace na roky 2016-2025 v celkové výši 948 mil USD, přičemž pro rok 2016 uváděl 134,6 mil a pro letošní rok se 123,3 mil dolarů, tak požadavky na vývojovou fázi, označovanou LKI-1. Kromě znovu použitelnosti pro 10 startů jsou to limity pro délky různých misí. Minimálně rok pro let na stanici na LEO s kapacitou 6 míst, 30 dnů pro čtyřčlennou výpravu na Měsíc a minimálně 180 dní pro let na orbitální stanici u Měsíce. Roskosmos tedy požaduje opravdu univerzální dopravní prostředek, zveřejněná specifika navíc naznačují možné budoucí směřování ruského pilotovaného programu.
Zdroj: http://i.imgur.com/
Ředitel pilotovaného programu Roskosmu, bývalý kosmonaut, Sergej Krikajlov doplnil v rozhovoru pro tiskovou agenturu TASS, že oproti rok starému mediálně hojně propagovanému prohlášení nebude návratová kabina Federace z kompozitu ale hliníková.
Přes všechny odklady a zdržení proběhly už v roce 2016 některé praktické kroky v rámci vývoje. V RKK Eněrgija například prováděli ergonomické testování kabiny. Při něm bylo navrženo a ověřeno rozmístění prvků řídicího systému v kabině (joystick, palubní deska) a to v maketě ve skutečné velikosti.
Hlavním a výhradním dodavatelem Roskosmu bude právě RKK Eněrgija a ta v průběhu loňského roku, ještě před udělením kontraktu na vývoj, začala oslovovat své budoucí sub-dodavatele. V lednu podepsali ředitel RKK Vladimír Solntsev a ředitel Institutu Lékařského a Biologického výzkumu Oleg Orlov dohodu o spolupráci při řešení jak lékařských hledisek, tak vývoje rozhraní člověk-stroj (viz předchozí odstavec).
Zdroj: https://cdn3.img.ria.ru
V květnu si RKK Eněrgija nechala patentovat materiál Termolakos, který použije na výrobu tepelného štítu návratové kabiny.
V červenci podepsali RKK a ZAO Orbita smlouvu o vývoji zařízení pro rozvod elektřiny a řízení kosmické lodi s termínem dokončení v roce 2020.
V říjnu ohlásil Sergej Pozdňakov, ředitel NPP Zvezda, společnosti zabývající se systémy podpory života, dokončení předběžného vývoje vícenásobně použitelných skafandrů, nového typu pilotních sedadel Čeget (včetně výroby prototypu určeného pro zmíněné ergonomické testy) a osobních systémů podpory života. V případě sedadel jde na rozdíl od současných jednorázových Kazbeků o univerzální stavitelné sedačky. Tuto změnu umožnilo zejména šetrnější přistávání Federace ve srovnání s dosti tvrdým dopadem Sojuzů.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/
V prosinci ohlásil NII Parašutostrojenija kontrakt na vývoj padákového systému do roku 2023, který zahrnuje čtyřicítku prototypů padákového systému a jejich testování. Eněrgija má v plánu postavit v rámci vývoje devět prototypů kabiny a tři přístrojového úseku, které poslouží ke shozům pro simulaci přistání, teplotním a elektro zkouškám, testování plnění kapalinami a ve vakuové komoře.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/
Podmínkou pro dodržení značně ambiciózního časového plánu bylo udělení kontraktu Roskosmu na vývojovou fázi LKI-1 do konce roku 2016. Naplnění tohoto kontraktu s trváním do roku 2025 však nezahrnuje pouze samotnou kosmickou loď, záchranný systém RBAS a sekci pro napojení kosmické lodi k nosné raketě. Je podmíněno také vybudováním vypouštěcího systému Amur pro rakety Angara-5P na Vostočném (zatím je k dispozici pouze jediný v Plesetsku). Problém je, že rampa pro Angary je financovaná z programu Rozvoje kosmodromů v letech 2016-2025, jehož schválení se protahuje. A to má zpětný dopad na termíny vývoje Federace.
Zjednodušeně se dá říct, že projekt kosmické lodi PTK Federace zastřešuje následující podprojekty, a je na nich závislý, které však běží, často nezávise, pod různými kontrakty.
- startovací komplex Amur pro rakety Angara-5P
- zařízení pro přistání a základní poletové operace s ohledem na znovu použitelnost
- tréninková zařízení pro posádky
- zařízení pro předstartovní přípravu posádek
- systém vyhledávání, záchrany a vyzvedávání posádek (po havárii během vzletu mohou tentokrát kosmonauté přistávat nejen na pevnině jako doposud, ale i v Pacifiku)
- pozemní řídící středisko pro lety Federace
- zařízení pro přípravu lodí PTK a záchranný systém RBAS
- prostředky pro přepravu nosné rakety
- zařízení pro následné poletové operace návratové kabiny (počítá se znovupoužitím pro 10 startů)
- modernizaci tankovacího zařízení a montážní haly na Vostočném pro přípravu PTK
Na vývoj v rámci LKI-1 naváže stavba tří letových exemplářů Federace. Jeden poslouží pro bezpilotní test startu (snad s testem záchranného systému?), další pro dva lety k ISS – první nepilotovanou misi a následně první let s posádkou. Poslední loď z této série otestuje PTK při bezpilotním letu za hranice zemské přitažlivosti do oblasti Měsíce (tedy ne nezbytně k Měsíci, ale určitě do vzdálenosti jeho oběžné dráhy kolem Země).
I v loňském roce platil přelom let 2021/22 za předpokládaný termín prvního nepilotovaného letu Federace. Bohužel už dnes je tento termín označovaný za šibeniční, či rovnou nereálný. Pokud by se jej však přeci jen podařilo dodržet, automatický let k ISS by následoval v první polovině roku 2023. Roskosmos uvažuje posadit při této misi do pilotního křesla androida. Bližší informace o jeho podobě a plánovaných funkcích nejsou známy, dá se však předpokládat, že by posloužil jen jako „základna“ pro senzory zaznamenávající nejrůznější medicínské veličiny. Třetí kvalifikační let s posádkou je pak plánován na přelom let 2023/24. Tyto mise by startovaly z, v tuto chvíli připravované, rampy pro Angary na Vostočném.
Na druhou polovinu dvacátých let je pak plánována série zkušebních letů k Měsíci, která by měla vyvrcholit přistáním prvních ruských kosmonautů na jeho povrchu v roce 2031. To už je však jiný příběh, v tuto chvíli navíc na hony vzdálený realitě.
Zdroje informací
http://www.russianspaceweb.com
Zdroje obrázků
http://f2.s.qip.ru/cMfvWpsE.jpg
http://i.imgur.com/yL5HUCY.jpg
https://cdn3.img.ria.ru/images/96128/77/961287723.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/manned/ptk_np/va/cheget/prototype_1.jpg
http://www.russianspaceweb.com/.,./manned/ptk_np/2013/maks/serov_interior_2.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/manned/ptk_np/va/cheget/kazbek_seat_1.jpg
…tak co si budeme namlouvat, nevypadá to vevnitř zrovna jak v Dragonu, že…
Kvalitní design je velmi drahý a Roskosmos musí v posledních letech hodně šetřit. Tohle je navíc jen rozměrová maketa, byť hojně využívaná pro mediální prezentaci Federace.
V této souvislosti jeden osobní postřeh. Realita interiéru kosmických lodí a stanic je obecně na hony vzdálená prezentacím a filmům. V nich je všechno úhledně zapanelované, v reálu vnitřní prostory překypují změtí kabelů, pásů, všelijak uchyceného vybavení…nic pro estéty. Dokonce i Cupola na ISS ani vzdáleně nepřipomíná můstek Enterprise, ale často spíš vysypaný kontejner ;-). A to většinu plochy zabírají okna!
Problémom je rozmernosť filmových riešení a reality vs. nosnosť a možnosti súčastných rakiet. Proste snaha natlačiť toho čo najviac do čo najmenšieho priestoru.
No nevím. Ale to co Musk ukázal na maketě byla přece jen oholená skořepina se stěnami s včelích pláství, velké, docela zvlášťně nepevně držící LCD panely a spoustu nijak neutlumených sedaček připevněných skoro jak v autobuse. To byla fakt jen potěmkinova vesnice. Ta kabina se bude muset zaplnit komorami na materiál, který vezou kosmonauiti s sebou, obložení stěn, utlumení sedaček. Až to bude plné věcí, které budou opravdu brát sebou, bude to vypadat fakt asi jinak.
Aerodynamika nedovoluje toho moc vymýšlet – koule, zvon, nebo kužel. Jak se zdá vyhrává kužel jako před padesáti lety.
Krom toho zrušením nápadu s několika starty pro jeden let k Měsíci dávají Rusové jasně na jevo, že bez supernosiče to dál nepůjde a že “ bojovníci“ proti americké superraketě jsou mimo mísu.
Superraketa je pro lety k Měsíci a dál nutná (i když pouhý oblet Měsíce by se dal realizovat s Falconem Heavy nebo Angarou 5), to si uvědomují snad všichni kompetentní. Proto ji také vyvíjí nejen NASA ale i Blue Origin a ani SpaceX neplánuje nějaké složitosti se spojováním mnoha modulů vynesených FH, ale pustila se rovnou do BFR. I když nafukovací modul BA330 s motorem vyneseným druhou raketou a připojeným na LEO by mohl být zajímavé plavidlo.
Ono totiž to spojování na orbitě není ideální, řekněme plavidlo složené ze 3. částí má 2 spoje a každý spoj je ze dvou kusů (na každém modulu jeden pro jeden spoj). To máme celkem 6 dokovacích zařízení. No a každé tohle zařízení něco váží. Navíc každá část musí mít vlastní komunikační, navigační, manévrovací a stabilizační systém. (v případě raketoplánu tohle zajišťoval orbiter o váze kolem 100 tun) Tohle vše něco váží. Když už to spojíte na zemi do jedné části tak pro vynesení na orbit nepotřebujete 3x tak silnou raketu, ale stačí vám vám třeba jen 2.5x silnější.
Kdyby ISS místo raketoplánu stavěla SLS nebo Saturn V stačil by jen jeden (SLS) či 2 (SaturnV) přetlakové moduly pro stejně velký prostor jako máte teď na ISS. Výstavba by pak byla o mnoho levnější.
Mě pořád mrzí, že se nebude jmenovat Gagarin…
Diky za skvely souhrn
Děkuji za Váš čas, strávený s našimi články. To je pak radost psát.
Mne príde trocha zamotané to hľadanie správnej kombinácie nosnej rakety, kozmického modulu a obhajovanie výhod modulárnych riešení na miestach, kde sú skôr z núdze cnosť.
V roku 1987 vzlietol komplex rakety Energia, ktorý mal umožniť potencionálne rozvoj na poli znovupoužiteľnosti (tuším pomenovaný ako Vulcan), bol výkonný a infraštruktúra bola už vybudovaná. Otázne je či budovanie nového kozmodrómu nie je drahšie a nákladnejšie ako reaktivácia existujúceho. Navyše ak nič výkonnejšie nebolo doposial postavené (ak sa mýlim, opravte ma).
Z mojho pohľadu tu modularne riešenie je namieste a samotné Zenity poskytujú o tom dôkaz. Využiť jednotné výrobné kapacity, unifikacie…
Neviem ako a koľko platí Rusko za prenájom Bajkonuru, ale bolo by možno zaujímavé sledovať aké je to v porovnaní s investíciami do vybudovania nového kozmodrómu.
Už vôbec nechcem zabrdnúť do problematiky raketoplánov a ich výhodách či nevýhodach.
Nedokážem pochopiť, prečo vývoj nových takmer zbytočných riešení mimo modifikáciu existujúcich. Predpokladám, že od roku 1987 do súčastnosti sa našlo mnoho riešení a zlepšení, ktoré by sa dali uplatniť v starých ale potencionálne perspektívnych riešeniach.
Veľmi rád budem ak ma niekto opraví a vysvetlí dôvody, prečo by toto nebola schodnejšia cesta. ďakujem kosmonatix-u za články aj príspevkom, ktoré rozširuju obzory.
Zdar všetkým a v zhúru ke hvezdám.
Modernizovat staré technologie na úkor vývoje nových může vypadat jako výhodnější cesta, ale není tomu tak vždy. Při modernizaci starých technologií s sebou musíte táhnout i věci, které byly dříve nezbytné, ale dnes se dají řešit jinak – snáz a levněji. Když je budete chtít nahradit modernějšími verzemi, začnete zjišťovat, že se všechno prodražuje a pomalu se dostáváte k nákladům za zbrusu nový komplex. Je to podobné, jako když se rozhodnete renovovat starý dům, nebo když začnete stavět nový. V tom starém vám možná bude někde zeď překážet, jinde naopak chybět. Zateplení asi také nebude ideální, objekt může mít problémy se spodní vodou a tak dále. S kosmonautikou je to velice podobné.
P.S. Díky moc za pochvalu, těší mne, že naše články rád čtete.
To s tým domom je pravda, ale na druhej strane, kozmonautika mi celkom ako napr. IT priemysel nepríde. Vzhladom na rôzne projekty s recyklovanými pohonnými jednotkami, či dokonca celými časťami.
Veľmi rád by som veril, že metalurgia, materiálové inžinierstvo, … postúpili tak, že už nie je perspektívne uvažovať o starých projektoch, v súčastnosti po čítaní aj vaších článkov, však taký dojem nemám.
Jasně, nic se nedá generalizovat a zobecňovat. Někdy je výhodnější využít již existujících technologií než vyvíjet nové, ale není tomu tak vždy. Vývojáři se vždy snaží posoudit, která cesta je výhodnější. Nedá se s určitostí říct, že je to VŽDY vývoj nových částí, nebo že je to VŽDY recyklace existujícího hardwaru. Pokaždé to záleží na konkrétních podmínkách toho kterého projektu.
Za pronájem Bajkonuru platí Rusko Kazachstánu 115 mil USD ročně. Vostočnyj zatím spolykal cca 5 mld USD.
Ale v tomto případě nejde jen o peníze (a to dokonce ani v první řadě), viz https://kosmonautix.cz/2014/05/kosmodrom-vostocny-fenix-vstavajici-z-popela/ (dovolím si malou reklamu)
Modulární přístup má perspektivu. Můj názor, tak jak sleduju ISS, je, že automatizace a robotizace ve vesmíru zatím není na dostatečné úrovni. Pořad pro montáž potřebujeme nějako platformu (v případě ISS to byly raketoplány) a vyžaduje velký podíl lidské práce. To je možná jeden z důvodů, proč ve hře zůstávají těžké nosiče a super-rakety.
Inovace v. nový vývoj je souboj opravdu mnoha argumentů. Dušan to vystihl dobře. V téhle diskusi na to není dost prostoru.
Díky za oba články i odpovědi v diskuzi. Ten nájem Bajkonuru se ve srovnání s výstavbou Vostočného jeví docela výhodně. No, snad se nedočkáme nějakého „Bajkonurnašismu“ a vše se i nadále bude odehrávat v obchodní rovině.
Politická rovina bola stále tou hlavnou v kozmonautike. Škoda.
Bez politiky by kosmonautika vznikla o mnoho později, nebo by se omezila na malé cíle. Na měsíc bychom tedy asi neletěli.
Pomalu pomaličku. Jestli Federace vydrží to, co Sojuz, bude lítat ještě v roce 2100.
To minimalne 😉
Podla na spravna cesta je vyuzit komercnych spolocnosti, tak ako to dokazala NASA. Urcite v minulosti i v programe Apollo sa vyuzivali sukromne spolocnosti, ale uplne inak ako v programe Commercial Orbital Transportation Services (COTS). NASA stanovila ciel a cenu, cesta k nemu je uz na konkretnej spolocnosti. Lenze Rusky priemysel je bohuzial na inej urovni a asi by sa nasiel tazko nejaky Rusky miliardar, ktory by bol ochotny riskovat tak ako Elon. Ine spolocnosti v USA v programe COTS maju obrovske skusenosti. Mozno ostatne Ruske zrojovky by nieco dokazali, ale statny podnik sa ukazuje ako tazkopadne riesenie. Hlavne Rusko ma podobne HDP ako Spanielsko a taketo projekty su skutocne nad ich silu. Je to skoda, pretoze maju dobry ludsky kapital, ale chyba moderne flexibilne riesenie, kvalitny management a hlavne financie 🙁
Rozhodne im drzim palce!
Tak zrovna v téhle oblasti je vidět jak je HDP nesmyslný údaj pro porovnávání toho co může země dosáhnout a co si může dovolit. Takový španělský řidič náklaďáku bere klidně 6 krát tolik co ruský řidič náklaďáku při přepočtu na Eura. A tedy i jeho pracovní výkon se do španělského HDP započítává 6 krát větším číslem. Takže HDP Španělska po celodenní šichtě řidiče vzrostlo o 6 krát větší sumu než vzrostlo HDP Ruska o plat toho ruského řidiče. Jenže té udělané práce je na obou stranách stejně. Porovnávat tedy jen jedno číslo HDP je porovnávání jablek s hruškama.
CIA na svých stránkách porovnává výkony jednotlivých ekonomik z hlediska kupní síly měny a platů. Tedy, už jsem se tam dlouho nedíval, tak snad pokračují. Byla to zajímavá čísla.
A proto se maro přepočítává často HDP na paritu kupní síly, aby se právě tyhle rozdíly vzaly v potaz 😉 A dle ní je Rusko spíš na úrovni Itálie.
S tymi zrusenymi rampami sa tu asi vludila malicka chybycka 🙂 Veta v clanku „Byla zrušena výstavba dvou ramp pro nosné rakety Angara na Vostočném.“ hovori, ze rampa pre Angaru na Vostocnom nebude. Podla Zaka mali byt na Vostocnom postavene dve rampy pre Angaru a druhu z nich Roskosmos zrusil a teda jedna by mala byt predsa len postavena.
PS: Vdaka za kompaktny clanok plny informacii.
Špatná formulace v článku. Zrušena byla skutečně jen druhá rampa, jedna rampa pro Angary na Vostočném bude. Už probíhají minimálně přípravné práce – čištění a vytyčování staveniště.
Děkuji za upozornění.
Vostočnij má teraz jednu na Sojuz a stavia sa jedna na Angaru (je rozdiel či na Angaru 1 alebo 5? ).
Pleseck má aké? Myslím že odtiaľ štartovala Angara.
A Bajkonur má jednu na Progres a dve na Sojuz + 1 na Energiju?
Rampy na Plesecku:
16/2: Sojuz-U
23/1 (neaktivní): Cyklon-3
32/2 (neakktivní): Cyklon-3
35/1: Angara (dříve Zenit)
41/1 (neaktivní): R-7, Vostok-2, Vostok-2M, Voschod, Sojuz-U
43/3: R-7, Vostok-2M, Voschod, Molnija-M, Sojuz-U
43/4: R-7, Vostok-2M, Voschod, Molnija-M, Sojuz-U
131/1 (neaktivní): Kosmos-3M, R-14
132/1: Kosmos-3, Kosmos-3M
132/2: Kosmos-3, Kosmos-3M
133/1: Kosmos-2I
133/3: Kosmos-3M, Rokot
167: ICBM (Topol/Topol-M/RS-24)
168: ICMB (Topol)
Rampy na Bajkonuru:
1/5 (Gagarinova rampa): Sojuz-Sojuz, Sojuz-Progress, Sojuz-Ikar
31/6: Sojuz-Cosmos, Sojuz-Fregat
41/3 (neaktivní): R-16
41/4 (neaktivní): R-16
41/15 (neaktivní): R-16, Kosmos 3
45/1: Zenit-2, Zenit-2M, Zenit-3M
45/2 (neaktivní): Zenit 2
51 (neaktivní): R-9
60/6 (neaktivní): R-16
60/7 (neaktivní): R-16
60/8 (neaktivní): R-16
67/21 (neaktivní): Cyklon, R-36M, R-36O, UR-MR-100
67/22 (neaktivní): Cyklon, R-36, R-36O
69: Cyklon-2
70 (neaktivní): R-9
75: R-9
80/17 (neaktivní): Cyklon
81/23(81L) (neaktivní): Proton-K
81/24(81P): Proton-M
90/19(90L) (neaktivní): UR-200
90/20(90P: UR-200, Cyklon-2
101 (neaktivní): R-36M
102 (neaktivní): R-36M
103 (neaktivní): R-36M
104 (neaktivní): R-36M
105 (neaktivní): R-36M
106 (neaktivní): R-36M
107: R-36
108: R-36
109/95: Dněpr
110/37(110L) (neaktivní): N-1, Eněrgija-Buran
110/38(110R) (neaktivní): N-1
130 (neaktivní): UR-100
131 (neaktivní): UR-100N, UR-100, Rokot
132 (neaktivní): UR-100NU
140/18 (neaktivní): R-36
141: R-36
142/34 (komplex tří sil): R-36
160: R-36O
161/35 (neaktivní): Cyklon
161/36 (neaktivní): Cyklon
163: R-36O
164: R-36O
165: R-36O
170 (neaktivní): UR-MR-100
171: UR-100, UR-100N
172 (neaktivní): UR-MR-100
173 (neaktivní): UR-MR-100
174: UR-100, UR, 100K
175/2: UR-100NU, Rokot, Strela
175/59 (neaktivní): Rokot
176: UR-100
177 (neaktivní): UR-MR-100, UR-MR-100U
178: UR-100
179: UR-100
181 (neaktivní): UR-MR-100U
191/66 (neaktivní): R-36O
192: R-36O
193: R-36O
194: R-36O
195: R-36O
196: R-36O
200/39(200L): Proton-M/Proton-K
200/40(200P) (neaktivní): Proton-K
241: R-36O
242: R-36O
243: R-36O
244: R-36O
245: R-36O
246: R-36O
250 (neaktivní): Eněrgija
Je to trochu OT, ale napadlo mne to při čtení odstavce o 4 startech Angary během jednoho měsíce. Jak rychle zvládne odpalovat SpaceX Falcony z jedné rampy? Resp kolik času potřebují po odpálení jedné rakety na přípravu startu další z téže rampy?
Tento rozestup je u Falconů +/- 2 týdny.
Děkuji. Takže je to asi cca podobné jako třeba u té Angary. Posun o několik tříd by měl nastat až u BFR ;-).
Posledneho Falcona9 odpalili uplne s rampou 1.9. a dalsi start sa chysta 14.1. 🙂 🙂
To mi vlastne doslo, ze SpaceX tu znovu pouzitelnost bude muset vytunit i pro ty odpalovaci rampy. 14.1. to bude teprve prvni start a prvni starty i na tech ostatnich. Florida 40 a 39 😀 Az je dostavi nebo resp. opravi. 😀 Je to cerny humor, ale ted to tak je. Vsechny jsou nove nebo budou opravene. 😀
Pokud budou Rusové stavět superraketu na pouhých 80 tun, tak je to málo. Jsou nepoučitelní, viz N-1. Aby měla superraketa smysl musí mít hodně přes 100 tun na LEO s výhledem na min. 150 tun.
N-1 neměla problém s nosností, ale s náhodným vybuchováním 1. stupně za letu, způsobeného nepředvídanými vibracemi 😛
Ono nebylo divu. První stupně se testovaly až přímo při letu celé rakety. Na Zemi žádné zkoušky neprobíhaly. Nebylo kde je dělat.
Určite sa zhodneme, že tých problémov by sa tam našlo oveľa viac. Ruský prístup je na jednej strane obdivu hodný na druhej strane žiarivý príklad nedôslednosti pri realizáciachách. Aj zlatý Sojuz vie aj po rokoch zlobiť a pripraviť tajomné zlyhania 😉
Tak zrovna ta „tajomná zlyhania“ bych nesvaloval na ruský přístup. Tajomná zlyhania vykazují zatím úplně všechny rakety a kosmické lodě, včetně spolehlivých Space Schutle nebo třeba Ariane.
😀 Nevyšlo by lip pro Rusko si nechat vyvezt Federaci na FH nebo Falkonu 😀 ? F a FH by mohli vylepsit, aby ten landing trosku posunuli, pristali jim na parkovisti v maticce Rus a jerabem jak v prezentaci ITC posadi na spicku Federaci a hned rufurbished pouziti :D. Dalsí mezipřistani v Chine (Japonsko), nastupovat za par minut jsme na odpališti v Kalifornii. Chce znovupouzitelnost jako u letadel, takle by to bylo super kolecko 🙂 Na zacatku bude trvat mesic, po letech tyden a nakonec den. Mezi Floridu a Rusko bych mu asi dal mezipřistani 😀
u Federace mi chybí orbitální sekce, která se tak osvědčila u Sojuzů.
Pokud s tím chtějí jen taxikařit na LEO, tak je to v zásadě drahý a hlavně těžký luxus. Na oblet Měsíce s posádkou už by asi druhý modul chyběl.
Tahle loď by měla mít různé modifikace – jak pro LEO, tak pro lety k Měsíci – ostatně počítá se s ní i po lety k nástupci ISS.
Pokud by letěli na ISS dlouhým profilem (2 dny), tak by ta orbitální sekce už citelně chyběla. Zejména pokud by tam bylo 6 lidí. Zkuste dva dny sedět v křesle uvnitř takové plechovky s pěti dalšími…
Pravě takhle budou lítat na ISS USA lodě.
Přesně jak píše pan Pospíchal. Jak se při tom taxikaření zdržíte, nejde už o luxus, ale o týrání lidí. Ale ono to asi nebude plné, takže místa bude stejně dost. I když zase bude zbytečný luxus ta velká kabina pro těch pár lidí, když poletí jen těch 6 hodin.
Asi neni az takovy problem umistit orbitalni sekci nad lod, normalne napojenou na dokovaci adapter. Muze pak startovat jen lod a nebo lod s nastavbou. Takovy mission pack. Navic by ho mohli obdobne jako cinane nechavat na orbite, pokud by byl trochu samostatny.
Ale to zalezi na tom jak to chteji vynaset, na cem a jak zakrytovane…
No nic, to je asi pro rusy prilis velka fantazie… 🙂
Nicmene… v zavislosti na nosici je to system aplikovatelny pro vsechny momentalne stavene budouci pilotovane lode.
Federace – žádná sláva. V roce 2023 první nepilotovaný let k ISS? A v roce 2024 možná ISS skončí? Kam s tím budou lítat potom? Na čínskou kosmickou stanici? To by možná Číňani brali jako výraz svojí nadřazenosti. Je to celé trochu na levačku.
Jak už zaznělo i zde v komentářích – s Federací se počítá pro zásobování nástupce ISS, který vznikne v cislunárním prostoru.
Myslel som tým posledné okolnosti sprevádzajúce len k ISS a výsledky vyšetrovania. Ale beriem, späť, pri komplexnosti týchto nástrojov je percentuálna šanca výskytu anomálie vysoká, otázkou pre mňa stále ostáva do akej miery eliminovateľná a čo je spôsobené nesprávnou manipuláciou, prípadne výrobou.