sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

    krátké zprávy

    Falcon 9

    Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.

    Quindar

    Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.

    FAA

    Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.

    Tomorrow.io

    Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.

    FireSat

    Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.

    FCC

    Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.

    DebriSolver

    Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Proč se družice občas „ztrácí“?

    Název samozřejmě nemá evokovat žádné krádeže, ale věnuje se mnohem přirozenějšímu fenoménu, kterého si pozemní týmy všimly už dříve. Mnoha lidem vrtalo hlavou, proč se GPS systémy na družicích, které obíhají po nízké oběžné dráze, občas zblázní a přijde jejich blackout. Nejčastěji k těmto jevům dochází při přeletu rovníku nad Atlantikem, tedy mezi Jižní Amerikou a Afrikou. Analýza dat z družic Swarm ukazuje, že tento problém s velkou pravděpodobností souvisí s bouřemi v ionosféře.

    Signály z družic GPS (žluté čáry) mohou být přerušeny, pokud družice na nízké oběžné dráze vletí do rovníkové plasmatické nepravidelnosti. Zelená čára je graf profilu elektronové hustoty, kterou naměřila sonda Swarm během této anomálie.
    Signály z družic GPS (žluté čáry) mohou být přerušeny, pokud družice na nízké oběžné dráze vletí do rovníkové plasmatické nepravidelnosti. Zelená čára je graf profilu elektronové hustoty, kterou naměřila sonda Swarm během této anomálie.
    Zdroj: http://www.esa.int/

    Trojice identických družic Swarm se do vesmíru vydala v roce 2013 za účelem výzkumu magnetického pole naší planety. Tyto satelity obíhají kolem Země po nízké oběžné dráze a jako na mnoha dalších najdeme i na nich GPS senzory. Operátoři mají díky nim jistotu, že se družice nachází na správných oběžných drahách a zároveň se údaj o pozici hodí při sběru vědeckých dat – lokalizace sledovaného jevu je totiž pro celkové pochopení velmi důležitá.

    Družice Swarm jsou tedy ideálními zástupci, pro problém, který jsme si popsali v úvodním odstavci – jsou na nízké oběžné dráze a mají GPS přijímač. Ztráty signálu se opravdu těmto družicím nevyhýbaly. Za první dva roky služby došlo k celkem 166 výpadkům. Podle nejnovější studie, která je založena právě na datech ze satelitů Swarm, to vypadá, že problémy s příjmem GPS signálu mají svůj původ ve výšce 300 – 600 kilometrů nad Zemí. Pravděpodobně fenomén problémů GPS signálu souvisí s bouřemi v ionosféře.

    Červené tečky zobrazují místa, kde sondy Swarm ztratily GPS signál. Modrá čára znázorňuje geomagnetický rovník
    Červené tečky zobrazují místa, kde sondy Swarm ztratily GPS signál. Modrá čára znázorňuje geomagnetický rovník
    Zdroj: http://www.esa.int/

    „Bouře v ionosféře známe velmi dobře, ale nyní jsme dostali možnost prokázat přímou spojitost mezi těmito bouřemi a ztrátou signálu GPS,“ popisuje Claudia Stolle z výzkumného ústavu GFZ v německé Postupimi a dodává: „Dokázali jsme to díky satelitům Swarm, protože právě ony jako první v historii používají GPS s vysokou přesností a vzory v ionosféře můžeme sledovat s velkou rozlišovací schopností.“

    Ionosférické bouře nastávají, když velké množství elektronů v ionosféře projde velkou a rychlou změnou. Podle všeho se zdá, že k tomu dochází blízko zemského magnetického rovníku většinou během několika hodin mezi soumrakem a půlnocí. Jak už název napovídá, v ionosféře jsou atomy rozkládány slunečním zářením, takže vznikají ionty a volné elektrony. Ionosférická bouře tyto volné elektrony rozhází a vytvoří malé „bubliny“, které obsahují velmi málo ionizovaného materiálu, nebo dokonce vůbec žádný. Právě v těchto bublinách se signál z GPS rozptyluje, takže přijímače na sondách (třeba na Swarm) pak ztrácí přehled.

    Neviditelná ochranná vrstva kolem naší Země byla na této vizualizaci zvýrazněna.
    Neviditelná ochranná vrstva kolem naší Země byla na této vizualizaci zvýrazněna.
    Zdroj: http://www.esa.int/

    Podle analýzy dat se zdá, že z výše zmíněných 166 ztrát signálu byly ve 161 případech viníkem ionosférické bouře. Zbývajících pět ztrát nastalo naopak v polárních oblastech a jejich původcem byl silný sluneční vítr, který rozechvěl ochrannou zemskou magnetosféru. Vyřešení záhady těchto blackoutů ale není dobrá zpráva jen pro družice Swarm, ale i pro další satelity na nízké oběžné dráze, které potkávají stejné potíže. Technici už znají fyzikální podstatu problému a mohou vylepšit GPS přijímače pro další mise tak, aby byly proti tomuto fenoménu odolné.

    „Ve světle těchto poznatků navíc můžeme vyladit přijímače GPS na družicích Swarm, aby byly odolnější a zažívaly méně blackoutů,“ vysvětluje Christian Siemes, který se v ESA podílí právě na misi Swarm a dodává: „Důležité je, že jsme schopni měřit drobné variace GPS signálu, což se hodí nejen pro vývoj GPS modulů, ale může se použít i pro vědecký výzkum dynamiky horních vrstev atmosféry.“

    Jeho slova jen potvrzuje Rune Floberghagen, hlavní vědec mise Swarm: „To, čeho jsme nyní svědky, je krásná ukázka technické výzvy, která se proměnila v zajímavou vědeckou studii. Tohle je čirá esence významu misí, které zkoumají Zemi a mezi které patří i Swarm. Ukazuje se, že GPS signál je velmi užitečná pomůcka pro chápání dynamických jevů v atmosféře i toho, jak naše plynná obálka reaguje na solární aktivitu. Možná budeme jednoho dne schopní najít souvislosti mezi ionosférickými bouřemi a blesky, které vidíme ze Země.“

    Zdroje informací:
    http://www.esa.int/
    http://www.dailymail.co.uk/
    https://eandt.theiet.org/

    Zdroje obrázků:
    http://www.esa.int/…/10/gps_interruptions/16207124-1-eng-GB/GPS_interruptions.jpg
    http://www.esa.int/…/10/gps_losses/16207158-1-eng-GB/GPS_losses.png
    http://www.esa.int/…/14265082-1-eng-GB/Earth_s_protective_shield.jpg

    Rubrika:

    Štítky:

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    0 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.