Proč se družice občas „ztrácí“?

Název samozřejmě nemá evokovat žádné krádeže, ale věnuje se mnohem přirozenějšímu fenoménu, kterého si pozemní týmy všimly už dříve. Mnoha lidem vrtalo hlavou, proč se GPS systémy na družicích, které obíhají po nízké oběžné dráze, občas zblázní a přijde jejich blackout. Nejčastěji k těmto jevům dochází při přeletu rovníku nad Atlantikem, tedy mezi Jižní Amerikou a Afrikou. Analýza dat z družic Swarm ukazuje, že tento problém s velkou pravděpodobností souvisí s bouřemi v ionosféře.

Signály z družic GPS (žluté čáry) mohou být přerušeny, pokud družice na nízké oběžné dráze vletí do rovníkové plasmatické nepravidelnosti. Zelená čára je graf profilu elektronové hustoty, kterou naměřila sonda Swarm během této anomálie.
Signály z družic GPS (žluté čáry) mohou být přerušeny, pokud družice na nízké oběžné dráze vletí do rovníkové plasmatické nepravidelnosti. Zelená čára je graf profilu elektronové hustoty, kterou naměřila sonda Swarm během této anomálie.
Zdroj: http://www.esa.int/

Trojice identických družic Swarm se do vesmíru vydala v roce 2013 za účelem výzkumu magnetického pole naší planety. Tyto satelity obíhají kolem Země po nízké oběžné dráze a jako na mnoha dalších najdeme i na nich GPS senzory. Operátoři mají díky nim jistotu, že se družice nachází na správných oběžných drahách a zároveň se údaj o pozici hodí při sběru vědeckých dat – lokalizace sledovaného jevu je totiž pro celkové pochopení velmi důležitá.

Družice Swarm jsou tedy ideálními zástupci, pro problém, který jsme si popsali v úvodním odstavci – jsou na nízké oběžné dráze a mají GPS přijímač. Ztráty signálu se opravdu těmto družicím nevyhýbaly. Za první dva roky služby došlo k celkem 166 výpadkům. Podle nejnovější studie, která je založena právě na datech ze satelitů Swarm, to vypadá, že problémy s příjmem GPS signálu mají svůj původ ve výšce 300 – 600 kilometrů nad Zemí. Pravděpodobně fenomén problémů GPS signálu souvisí s bouřemi v ionosféře.

Červené tečky zobrazují místa, kde sondy Swarm ztratily GPS signál. Modrá čára znázorňuje geomagnetický rovník
Červené tečky zobrazují místa, kde sondy Swarm ztratily GPS signál. Modrá čára znázorňuje geomagnetický rovník
Zdroj: http://www.esa.int/

„Bouře v ionosféře známe velmi dobře, ale nyní jsme dostali možnost prokázat přímou spojitost mezi těmito bouřemi a ztrátou signálu GPS,“ popisuje Claudia Stolle z výzkumného ústavu GFZ v německé Postupimi a dodává: „Dokázali jsme to díky satelitům Swarm, protože právě ony jako první v historii používají GPS s vysokou přesností a vzory v ionosféře můžeme sledovat s velkou rozlišovací schopností.“

Ionosférické bouře nastávají, když velké množství elektronů v ionosféře projde velkou a rychlou změnou. Podle všeho se zdá, že k tomu dochází blízko zemského magnetického rovníku většinou během několika hodin mezi soumrakem a půlnocí. Jak už název napovídá, v ionosféře jsou atomy rozkládány slunečním zářením, takže vznikají ionty a volné elektrony. Ionosférická bouře tyto volné elektrony rozhází a vytvoří malé „bubliny“, které obsahují velmi málo ionizovaného materiálu, nebo dokonce vůbec žádný. Právě v těchto bublinách se signál z GPS rozptyluje, takže přijímače na sondách (třeba na Swarm) pak ztrácí přehled.

Neviditelná ochranná vrstva kolem naší Země byla na této vizualizaci zvýrazněna.
Neviditelná ochranná vrstva kolem naší Země byla na této vizualizaci zvýrazněna.
Zdroj: http://www.esa.int/

Podle analýzy dat se zdá, že z výše zmíněných 166 ztrát signálu byly ve 161 případech viníkem ionosférické bouře. Zbývajících pět ztrát nastalo naopak v polárních oblastech a jejich původcem byl silný sluneční vítr, který rozechvěl ochrannou zemskou magnetosféru. Vyřešení záhady těchto blackoutů ale není dobrá zpráva jen pro družice Swarm, ale i pro další satelity na nízké oběžné dráze, které potkávají stejné potíže. Technici už znají fyzikální podstatu problému a mohou vylepšit GPS přijímače pro další mise tak, aby byly proti tomuto fenoménu odolné.

„Ve světle těchto poznatků navíc můžeme vyladit přijímače GPS na družicích Swarm, aby byly odolnější a zažívaly méně blackoutů,“ vysvětluje Christian Siemes, který se v ESA podílí právě na misi Swarm a dodává: „Důležité je, že jsme schopni měřit drobné variace GPS signálu, což se hodí nejen pro vývoj GPS modulů, ale může se použít i pro vědecký výzkum dynamiky horních vrstev atmosféry.“

Jeho slova jen potvrzuje Rune Floberghagen, hlavní vědec mise Swarm: „To, čeho jsme nyní svědky, je krásná ukázka technické výzvy, která se proměnila v zajímavou vědeckou studii. Tohle je čirá esence významu misí, které zkoumají Zemi a mezi které patří i Swarm. Ukazuje se, že GPS signál je velmi užitečná pomůcka pro chápání dynamických jevů v atmosféře i toho, jak naše plynná obálka reaguje na solární aktivitu. Možná budeme jednoho dne schopní najít souvislosti mezi ionosférickými bouřemi a blesky, které vidíme ze Země.“

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://www.dailymail.co.uk/
https://eandt.theiet.org/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/10/gps_interruptions/16207124-1-eng-GB/GPS_interruptions.jpg
http://www.esa.int/…/10/gps_losses/16207158-1-eng-GB/GPS_losses.png
http://www.esa.int/…/14265082-1-eng-GB/Earth_s_protective_shield.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Proč se družice občas „ztrácí“?

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗