Soukromá firma Blue Origin se dnes chystá na test záchraného systému kabiny New Shepard. Ten proběhne za letu, asi 45 sekund po startu rakety, kdy nastává nejvyšší odpor atmosféry. Motor na tuhé pohonné látky s tahem až 300 kN se zapálí na dvě sekundy, čímž odnese kabinu do bezpečné vzdálenosti od nosiče. Kabina pak přistane normálně na padácích. Hůře ale dopadne samotný nosič, který bude pravděpodobně při tomto testu zničen. Nikdy totiž nebyl navržen, aby dokázal vydržet nápor raketového motoru kabiny. Pokud by ale přeci jen nosič tento test vydržel, Blue Origin se pokusí o standardní motorické přistání, již páté v řadě pro ten samý nosič.
Simulace ukazují, že opravdu existuje malá šance na úspěšné přistání. Pokud k němu dojde, uspořádá firma Blue Origin rozlučkový večírek a pošle tento nosič na zasloužilý odpočinek do muzea. Pokud ale nastane ta pravděpodobnější varianta, můžeme se těšit na pěkný ohňostroj v přímém přenosu, protože na palubě nosiče bude stále velké množství paliva. Test záchranného systému měl proběhnout už včera, ale špatné počasí způsobilo posun o 24 hodin. Přímý přenos by tedy měl začít dnes v 16:45, pokud nenastanou nějaké komplikace.
Přenos můžete sledovat také na stránkách Blue Origin.
Pro představu, takto vypadal test záchraného systému na startovní rampě, který proběhl před třemi lety:
Zdroje informací:
https://www.blueorigin.com/
Zdroje obrázků:
http://www.parabolicarc.com/wp-content/uploads/2012/10/blue_origin_pusher1.jpg
Ta kapsle nedělá žádný zážeh před dosednutím na zem? To musí být docela prda…
Jaká tam bude vertikální rychlost?
Těsně před dosednutím se zapalují brzdící trysky podobně jako u Sojuzu.
Co si pamatuju poslední pokus, tak kapsle byla klasicky zbržděna motory na TPH. Těsně před aktivací retroboostu měla rychlost cca 30 km/h (ale také testovali selhání jednoho padáku), při dosednutí (podle komentátorky) to byly jednotky km/h.
Díky za odpověď.
Tak snad jim ten test vyjde, ať máme na co koukat, než se Falcony zase postaví na nohy 🙂
Spíš než o kapsli se jedná o kabinu, případně kosmickou loď.
Kapsle sice obecně znamená schránku, ale v češtině se používá pro malé schránky – tobolky.
Nemůžu si pomoct, ale v téhle kombinaci mi to strašně tahá za uši. Nikdy jsem nečetl, že by kapsle Apolla přistávala na moři nebo že kosmonauti přestoupili do kapsle Sojuzu.
…nemůžu si pomoct, ale myslím že je jasné o čem píšu. Když už tedy pominu to, tuto KAPSLI pro zatím pouze skoky na hranici vesmíru nazývat kosmickou lodí a srovnávat ji s přistávacím modulem Apola.
Moje poznámka se netýkala obsahu (ten je za mě za 5 hvězd), ale formy.
Takže ano, vím o čem je článek. A samozřejmě nesrovnávám NS s kosmickými loděmi, jen říkám, že pojem „kapsle“ není v češtině totéž co „kabina“. A že to tedy zní divně.
Možná ještě jeden příklad, snad „přirozenější“ a tématu bližší. Letěl Alan Shepard v kabině nebo kapsli Mercury?
Ano, souhlasím.
Hlavně, aby jim to vyšlo.
A ve videu se ozývá „crew capsule“ a nikoli ship nebo vessel.
„crew capsule“ je anglický výraz. Já píšu o českém slovíčku „kapsle“. Pro překlad a význam odkazuji na slovníky – anglicko-český a následně český významový
Máte pravdu, kabina je lepší termín než kapsle, v článku jsem to změnil. Jsem asi moc zdegenrovaný anglickými texty.
Několikrát jsem četl o návratové kapsli Sojuzu. Souhlasím, že to může evokovat představu návratového pouzdra, které si skutečně představuju malé.
Více se asi používá pojem „návratová kabina/sekce“ ale podle mě je možné termín „kapsle“ použít i pro tyto objekty. Z dotazu bylo jasné, o jakou kapsli RiMrovi jde 🙂
O kapsli Sojuzu se píše zcela běžně. V anglických článcích je to „capsule“. Novináři to rádi používají, aby vypíchli ten velice omezený prostor pro přistávající posádku, kdy už nemá k dispozici orbitální modul.
viz: https://spaceflightnow.com/2016/09/06/soyuz-tma-20m-landing-mission-status-center/
O kosmonautice čtu (a občas na Kosmonautix i píšu) docela dost, ale o „kapsli“ Sojuzu jsem zatím neslyšel. Kosmická loď, návratová kabina, kabina, ale kapsle?
Anglicky psané články jsou psány anglicky. Slovo „capsule“ je homonymum a jedním z jeho významů je „space capsule“, označení pro kosmickou, zpravidla návratovou kabinu.
Tady se bavíme o česky psaném českém článku a českém slovíčku kapsle. Doporučuju kliknout na
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?cizi_slovo=kapsle&typ_hledani=prefix
Angličtinu přednáším na VŠ a vím že studenti docela často odhadují význam neznámých slovíček podle toho co jím to připomíná v češtině. Jeden příklad za všechny …was in the hole…měli hole..
Tenhle přístup je, věřte mi, obvykle chybný.
Radim: Tak jistě. Ale to je právě to anglické rozlišování „space ship“ = kosmická loď. Tedy v našem případě celý Sojuz, skládající se ze tří částí: orbitální, velitelské a servisní. Při přistávání těsně před vstupem do atomsféry se ty tři části oddělí od sebe. Orbitální a servisní shoří v atmosféře a „landing capsule“ = velitelská sekce dopadne na padácích s kosmonauty bezpečně na zem. V případě Apolla to bylo úplně stejné. Velitelská sekce = „landing capsule“. Celá kosmická loď Apollo je pak ta velitelská sekce plus servisní sekce.
Celá kosmická loď prostě na zemi nepřistává. Návratová kabina zní samozřejmě líp, ale je to jen otázka konsenzu Čechů jak tomu budou říkat. A protože to anglické „capsule“ tomu českému „kapsle“ (něco malého, kompaktního, uzavřeného, přepravujícícho a chránícího svůj obsah) docela odpovídá, asi už tomu dalšímu rozšíření nezabráníme. Ten vliv angličtiny tu prostě je.
I když se samozřejmě zrovna kosmonautix snaží tomuto termínu vyhýbat:
https://kosmonautix.cz/2013/03/raketa-raketoplan-kosmicka-lod-jak-se-v-tom-snadno-vyznat/7133086163_c5c5590c65_z/
Idnes si s tím ale hlavu neláme:
http://zpravy.idnes.cz/cinsky-let-na-vesmirnou-prochazku-skoncil-bezpecnym-pristanim-psn-/zahranicni.aspx?c=A080928_114020_tv_zpravy_klu
A zrovna tak i „takyodborné“ servery slovo kapsle docela přijaly:
http://www.letectvi.cz/letectvi/PrintArticle65517.html
http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10055
můžu se zeptat kolik paliva spálí motor rajmet kdyby urchlil 1kg těžkou raketu na 1km/h ? Děkuju za odpověď.
Hrubým odhadem hodně pod gram.
Asi neomezeně mnoho, protože při 0 km/h ramjet nefunguje.
Přenos už začal viz https://www.youtube.com/watch?v=bqUIX3Z4r3k
Mám to v práci jen na půl ucha – to je plánovaný Hold?
Není, ale nevíme proč přesně je.
Odpočet opět běží, aktuáoně T-13 minut.
A opět hold v T-1:27
a zase běží 🙂
Měli počkat, Elon bude navrhovat záchranný systém pro stovky pasažérů, takže by bylo možné pouze „koupit“ licenci.
Od technicky erudovaného a predpokladám dospelého človeka je to maximálne trápna poznámka.
Jakpak to, naprosto dokonalé plány pana Muska nemají žádné zabezpečení při letu stovek lidí? Snad nejsi jeden z těch, který si jako on myslí, že v roce 2060 bude na Marsu mega lidí? Jinak, jak prosím tě, jak chceš na nehostinné a prázdné planetě bez infrastruktury a průmyslu něco takového zajistit – kouzelným proutkem?
Tak on i Airbus a Boeing mají dokonalé plány na letadla. Přesto ty občasné pády se stovkami mrtvých neřeší jinak než jen zvyšováním spolehlivosti celých letadel.
Asi stejná licence jako u raketoplánu, tedy žádný záchranný systém. Lidi si zvykli tam. Zvyknou si i tady. A když to spadne, bude to jako když dnes spadne letadlo. Ti cestující taky nemají padáky.
Asi bude možné havarijně odpojit vlastní loď. Silná by na to měla být dost a přistát umí. Akorát je sama o sobě dost velkou raketou a když nastane selhání i ní, tak šmitec.
U New Sheparda by možná nemusely být od věci ještě osobní padáky, jako další úroveň zabezpečení v případě selhání padákového systému lodi. Ale možná si řeknou, že už je to bezpečné dost.
Jestli se ještě pořád bavíte o Muskově MCT, tak ten má v návrhu oddělitelnou přední část vybavenou záchrannými motory. Tato část obsahuje prostor se sesadly pro start a přistání.
Máme ďalší múzejný kúsok na Zemi! 🙂 Myslím že tam bola vyššia šanca ako tvrdili 😀
V nejkritičtějším okamžiku jen tak odstřelí na boosterech kapsli, která slušně olízne nosič a oni s obojím přistanou. Skvělá práce, BO!
Tak to se jim povedlo, tahleta půdička!!!
Kabina Sojuzu je opravdu mrňavá, odpovídá tak pro jednoho astronauta. Existují ale “ odborníci“ kteří připočítávají tzv. orbitální úsek a tvrdí, že Sojuz je srovnatelný s Apollem.
Ano, je to tak, Aloisi. Sojuz je uvnitř dokonce větší než vnitřek krabice Apolla. Na orbitě, kde tráví svůj pracovní čas si ten obývák s chutí užijí. To je jiná paráda než být furt uvězněnej v jedné bedně bez kouska soukromí a se záchodem jako hadicí hned vedle spolucestujících. A až práce skončí, hupnou do sedaček a za hodinku jsou dole. Obýváku na to hopsnutí dolů netřeba.
No, tak stal som teraz vedla apolla a sojuzu a nakukal dnu – uprimne povedane, ze kabina apolla mi pripadala o hodne stiesnenejsia. (Bolo to na vystave cosmos od discovery).
Nuž, „Congrat“ BO, parádne predstavenie. Mám jednu otázočku. V prenose tetuška povedali že to bol „Exactly the same Booster“. Zaujímalo by ma, či sa už po piaty krát použil aj tem istý motor, alebo len nosič?
Celý aj s motorom takmer s istotou 🙂
Přesně tak, jde o komplet celý znovupoužitelný nosič, který se dočkal již pátého přistání.
Vďaka za odpoveď. Vcelku by ma ale zaujímalo, ako vypadá poletová kontrola motoru. Kompletné rozobratie? Alebo len defektoskopia, prípadne podrobná kontrola, či výmena najviac namáhaných častí motoru. Aká je plánovaná životnosť?
Ten start je dost svižný. Nevíte někdo kolik g-éček je na palubě?
Možná mě mate, že ten systém je menší než nosiče, které lítají do kosmu.
To salto po vyhoření boostru byla taky pěkná divočina. Ale je pravda, že pokud by to bylo nedejbože naostro, tak by to přebila radost z přežití 😉
Zkusil jsem to odhadnout z údajů na videu a vychází mi to relativně málo. Těsně po startu 0,42g a před odpálením kabiny 0,67g. Možná jsem ale někde udělal chybu. V kabině po odpálení bude samozřejmě vyšší přetížení, ale podle mě nejvyšší bude tak jako tak těsně před dopadem při zážehu brzdících trysek.
můžu se zeptat jak dlouho by byl kosmonaut ve stavu bez tíže kdy by raketa letěla rychlostí 18000km/h? děkuji za odpověď.
Myslis specialni pripad kolmo na povrch Zeme (jak to dela BO)?
Jestli to víte tak prosím u čeho to bude nejdelší.Hodně děkuji za odpověd.
Paráda, nečekal jsem že to nosič přežije, ale povedlo se ! Jsem zvědav kdy začnou dělat pilotované testy.
PO tomhle testu si myslím jakékoliv pochybnosti o tom, že BO bude vbrzku vozit pasažéry na hranici vesmíru, padly.
Tak to se povedlo, gratuluji BO.
Paráda! Nevíte někdo, jaký je rozdíl ve startovní hmotnosti New Shepharda a hmotnosti přistávajícího boosteru? Zdá se mi až neuvěřitelné, jak dokáží ten jediný motor přiškrtit a jemně řídit během přistávání.
Startovní hmotnost tipuji vzhledem k tahu motoru na 25 tun a i kdyby booster vážil 10 tun (spíš má ještě méně), bude motor pracovat jen na nějakých 20% tahu.
A víte že máte pravdu? 🙂 podle wikipedie se dá BE-3 škrtit i pod 20%
Hezký. Akorát ten pád na padácích bude pro turisty docela rychlej, ne? Na těch hlavních padácích se to ustálilo na rychlosti 16 mph. To je úplně stejná rychlost klesání jako u Sojuzu, tedy 7 m/s. Sojuz pak na posledním metru zbrzdí pyropatrony na nějakých 1,5 m/s. Shepard už to moc jinak dělat nebude.
Přesto kosmonauti píšou o přistání Sojuzu jako o docela velkém bouchnutí. To by se ale asi turistům v Shepardovi moc nelíbilo. A nebo to má být naopak součást atrakce, užít si přistání „jako v Sojuzu“?
Nedivil bych se tomu. 🙂
Stejně tak bych věřil, že křesla budou lépe odpružená než v Sojuzu díky větším rozměrům kabiny.
Odpružení v Sojuzu je snad až nějakých 25 centimetrů zmáčknutí v oblasti hlavy. Ta sedadla v Sojuzu se právě před tím dosednutím speciálním mechanismem takhle zvednou, aby tlumiče absorbovaly dopadovou energii. A každý kosmonoaut má ještě speciální vložku do sedačky přesně podle svého těla. Ale to už je maličkost, to může Jeff dodat turistům určitě taky. Tak uvidíme…
Přesně tak, něco podobného čekám i tady.
Jenže propružení sedaček v Sojuzu má za úkol chránit osádku v případě selhání brzdících motorů…
Což se myslím asi ještě nestalo- u sojuzu ani na výsadkové plošině u paragánů https://www.youtube.com/watch?v=aEb6UI4S3QQ
To je pravda, že ten systém neselhal, ale i při běžném přistání je to slušná rána a v několika případech byli vracející se kosmonauti tím nárazem trochu poraněni – jde hlavně o páteř.
Naopak. To odpružení pracuje při každém přistání. A počítá se s ním jako s důležitým prvkem podílejícím se na co nejmenší zátěži kosmonautů.
Tady je perfektní powerpoint prezentace rozebírající jednotlivé prvky jak se podílejí na snížení zátěže a taky simulace, jak se zátěž zvedne, když nějaký prvek z toho řetězce vypoví službu.
https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0ahUKEwj1k_-W1sTPAhWC1RQKHaYTBrEQFggbMAA&url=http%3A%2F%2Fnescacademy.nasa.gov%2Freview%2Fdownloadfile.php%3Ffile%3DLesson6_SoyuzLandingImpact.ppt%26id%3D114%26distr%3DPublic&usg=AFQjCNFrvYrdEUiqdoYiqBCBXk4ik2jR_Q&cad=rja
No ja jesli jsem slysel v prenosu dobre tak tady take zpomaluji retro raketama na 3 miles/hod – to je necelych 5km/hod, nebo 1.3 m/s.
Takže i tady je to stejné jako u Sojuzu. Jeho kabinu ubrzdí retrorakety na 1,5 m/s.
No, dost přesvědčivá zkouška. Tohle přece jen působí bezpečněji než konkurence Space Ship. Alespoň takový je můj dojem.
Takže turistika může brzo začít. No, pro mě už bohužel pozdě 🙁
A málem bych zapomněl – už téměř klasické „simulační“ videjko…
KNews 58, tentokrát se spoustou vysvětlování k abort testu
https://www.youtube.com/watch?v=FGhs7oIHh_k
No teda – uspech, urobili to na jednotku.
Úžasný výsledek s 200% úspěšností.
Mám ale jednu otázečku, před startem budou turisty do sedaček usazovat technici a na všechno bude spousta času. Ale co se bude dít tam na hoře. Podle informací budou mít jen několik málo minut a už budou muset zase zpátky do sedaček. Co když se jim něco stane (turista může být klidně blinkající, hysterický, vystresovaný) a co s ním budou dělat. Napasovat ho zpátky do sedačky dá hodně práce a bude to chtít čas. Nebo jsem to celé popletl a pasažéři budou celou dobu přikurtovaní v sedačkách? To si ale ten stav beztíže moc neužijí.
Na animacích je vidět, že budou plout v kabině a pásy by měly být relativně jednoduché – asi jako pětibodové v autech. Se vším kdyžtak pomůže člen posádky.
Asi to bude podobné jako to dnes bývá v těch letadlech, co létají nahoru a dolů v parabolách, aby lidem, třeba trénujícím kosmonautům, uvnitř nasimulovali aspoň na půl minuty stav beztíže. Jsou tam asistenti, kteří vědí, kdy mají plachtící turisty přitáhnout zpět k podlaze, protože bude následovat spodní parabola letu, kdy musí přečkat přetížení před dalším volným půlminutovým plachtěním v prostoru kabiny.
No, myslím že dostat zpět pasažéry před přistáním na sedadla bude dost velký problém, přece jen počet asistentů bude nutně omezen, asi tak na jednoho :-). Takže předpokládám že odpoutání bude v nabídce letu až po získání zkušeností a rozhodně ne zpočátku, nebo omezeně. Přece jen bezpečné přistání bude možné, vzhledem ke zvolené technice, jen v odpružené sedačce a v podmínkách beztíží návrat na sedačky pro nevycvičené pasažery si nedovedu představit.
Souhlasím. Toho času na zábavu a pak zpětné upnutí do sedaček, tam fakt moc nemají. Přitom díky tomu, že nemusí řešit ohnivý průlet atmosférou, mohla mít klidně celá kabina pořádně odpružené přistávací nohy, stejně jako to má booster.
Nebylo by mozne pripoutat se behem sestupu na padacich? Tam by bylo casu dost. Nebo je potreba by pripoutan po celou dobu sestupu? V pripade orbitapnich lodi je to jasne, ale predstavuji si ze u NS by reentry a sestup mohly byt docela klidne. Ale nikdy jsem nesedl v kosmicke lodi padajici dolu atmosferou, tak vubec netusim 🙂
Při sestupu tam bude dost slušné přetížení a nepřipoutání se by znamenalo nebezpečí vážného zranění, a to skoro jistě.
Úplně vidím tu osádku kabiny, jako ve filmu „Zítra vstanu a opařím se čajem“ 🙂
„Shirley, kde vězíš“?
„Patriku, chceš mě znervóznit“?
P.S. Ta letová melodie z toho filmu je ten nejlepší kousek, který skladatel Karel Svoboda, kdy napsal.
S tím souhlasím. Perfektní film a ještě lepší hudba.