Zdravíme vás z Holandska. Pravda, v době, kdy čtete tyto řádky, jsme již někde na cestě domů, ale jsme opravdu rádi, že vám můžeme zprostředkovat pokračování naší reportáže z cesty za kosmonautikou. Dlouho očekávaný vrchol nastal. Navštívili jsme ESTEC. Evropská vesmírná agentura zde například testuje družice před tím, než je vyšle na další práce k výrobci, nebo na kosmodrom. Toto výzkumné středisko je však centrem, kde se střetávají šikovní lidé všech možných profesí, aby společně přinášeli nové inovace a nebo se podíleli na mnoha misích ESA. Bezprostředně vedle areálu ESTEC je také budova SpaceExpo, která byla druhým zlatým hřebem dne. Možnost projít se po budovách, prohlížet si jednotlivé expozice a tváří v tvář diskutovat s jednotlivými experty, to je něco, kvůli čemu má smysl ESTEC navštívit. Když k tomu přičteme příležitost vidět družici, která zanedlouho poletí do vesmíru a úžasné historické exponáty, pak jistě sami uznáte, že tato cesta se rozhodně vyplatila.

Byl to dnes v oblasti kolem Noordwijku opravdu pohodový den. Jediné, čím se výrazně lišil od doposud konaných dnů otevřených dveří v minulých letech, byl zásah zhůry v podobě nevyzpytatelného počasí. Časté střídání přeháněk a slunce s krásnými duhami, střídaly delší fáze deště a poryvy silného větru. Naštěstí vše se odehrává uvnitř budov a počasí nás potrápilo jen ve frontě na exkurzi za družicí Sentinel 2b.

Akce začíná v deset a připomínáme, že u vchodu se může dočasně vytvořit dlouhá fronta. My v ní trávili skoro půl hodiny. Po vpuštění do areálu, na které vám stačí mít na mobilu nebo na papíře vytištěnou bezplatnou vstupenku, jsme začali v nejbližší budově, kde se nachází i občerstvení. Z této budovy se dá pokračovat dále jinými budovami. Prohlídka připomíná průchod halou nebo chodbami a ty jsou zaplněny stánky s informacemi, monitory, různými letáky, plakáty a technickými zajímavostmi. U stánků se ovšem tlačí dost lidí a je třeba trpělivě počkat. Odměnou vám je pohled na unikátní technologie, o kterých vám nadšeně pohovoří prezentující, což jsou často osoby přímo zapojené v příslušném projektu. Cestou potkáváte množství maket a modelů a celé to i přes množství lidí působí velmi nezvykle. Často na vás dýchne závan budoucnosti, když sledujete s čím si technici hrají, nebo jaké technologie představují.

Významnou součástí této akce je prohlídka testovacích hal. Každý rok zde najdete nějaké družice, které se chystají ke startu. Letošek se nesl ve znamení družice Sentinel 2b. Pravda, čekali jsme docela dlouho, nejspíš hodinu, ale vykoupeno to bylo tím, že můžete naživo nahlédnout, jak vypadají čisté místnosti známé jen z videa. Kromě toho jste jen několik metrů od družice, která se má vydat do vesmíru. Pravda, tato sonda vypadala jen jako futuristicky vypadající krabice potažená bílými a jakoby pozlacenými fóliemi (častěji zřejmě kaptonovými, což, jak jsem se dozvěděl, je polyamid s izolačními a protiradiačními vlastnostmi). Nicméně jediný dotaz k členovi týmu a už vás nadšeně vede ke sklu, ačkoli čas návštěvy je velmi omezený a s jiskřičkami v očích vám ukazuje jednotlivé detaily satelitu. Přidejme ještě, že Sentinely jsou parádní kousky družic na sledování povrchu Země, zaměřené na snímání v mnoha kanálech spektra, z čehož lze vysledovat nejen druhy vegetace, ale také stav jednotlivých plodin, například obsah vody v nich apod. Sentinely mají velký význam pro využití půdy i ochranu přírody všude po světě.

Nádherná ukázka techniky nás potkala také v další budově nazvané Erasmus, kde je ve velké hale pod stropem zavěšen model ISS (v měřítku asi 1:10), uprostřed s hodně reálným modelem modulu Columbus a dalšími exponáty, kterým tentokrát dominoval Mars. Viděli jsme v životní velikosti model Mars Roveru, který by mohl letět v roce 2020 a především makety sondy ExoMars 2016, skládající se z orbitální sondy TGO a z přistávacího modulu Schiaparelli. S radostí jsem u modelu povrchu Marsu zaslechl češtinu v podání Jana Filipa, který tam vysvětloval, co můžeme na ukázce vidět. O kus vedle u stánku Telerobotics&Haptics stál další Čech Jan Smíšek, který nám nadšeně vyprávěl o jejich dálkově ovládané robotické ruce a ukazoval i další technologické vychytávky z oblasti dálkové robotiky zaměřené na přenos pocitu mé ruky na vzdálenou ruku robota a naopak, „pocity“ robota do mé ruky.

Bylo toho opravdu hodně a kdyby zde mělo povídání končit, byla by to rozhodně škoda, protože návštěva SpaceExpa určitě byla jedním z vrcholů dne. Uvnitř se totiž skrývají nádherné exponáty v podobě mnoha modelů 1:1 a letěných exponátů, kterým nyní dominoval Sojuz TMA-03M, v němž letěl André Kuipers na ISS. I zde se však nacházela řada unikátů, jako měsíční kámen z Apolla 17 nebo dírkami od mikrometeoritů posetá část solárního panelu HST (ten který byl snesen raketoplánem – další kus panelu je na chodbě v ESTECu). Obdivuhodný byl i model spodní části Ariane 4 a tak podobně. Prosím vás vážně sem jeďte, tohle se nedá ani slovy popsat, jak úžasně je to zde nejen vystaveno, ale i propracovaně popsáno a oživeno řezy a živými ukázkami. Nejlépe to vystihuje komentář ESA: „Dnes se můžete dostat k vesmíru tak blízko, jak to jen jde, aniž byste do něj museli letět.“ 

Ještě bych rád závěrem potěšil milovníky zážitků z cest. Mezi ně lze zařadit i pohled na zajímavou holandskou krajinu nebo pláž Severního moře. Myslíme, že málokdo zažil u moře tak silný vítr, jako my dnes. Ač bylo navečer celkem hezky, vítr hnal písek z pláží nahoru k pobřežním travinám a velké vlny se tříštily o písečné pobřeží. Radost z toho měli kitesurfeři, kteří nám předváděli své umění a v mých očích i odvahu. Pěkný den do Česka a brzy na viděnou s dalšími postřehy.