Raketa Ariane 5 je v současnosti nejsilnější raketou, kterou používá Evropa pro vynášení těžkých nákladů. Její schopnosti jsou ceněné i proto, že je schopna vynášet dva těžké náklady zároveň. Raketa poprvé vzlétla v roce 1996 a jedná se tak již o ozkoušený nosič. To však neznamená, že by i nadále neprobíhalo jeho postupné vylepšování a testování. Naposledy proběhl zkušební zážeh jednoho motoru na tuhé pohonné látky. Dvojice těchto motorů pomáhá raketě vzlétnout v prvních fázích letu.
Osmého září proběhl testovací zážeh jednoho motoru P238 na tuhé pohonné látky. Tyto testovací zážehy se provádí standardně jednou za přibližně tři roky. Cílem testů je ozkoušet, zda technologie při výrobě nezastarává a nezpůsobuje snižování výkonu, nebo zda nedochází k jiným neočekávaným změnám, které by snížení výkonu měly na svědomí.
Test trval 128 sekund a zatím se zdá, že nebyla objevena žádná anomálie a výsledky odpovídají očekávaným číslům. Přesto bude analýza probíhat ještě přibližně rok. Jednalo se už o šestý podobný test za dobu letů Ariane 5. Testovalo se na Guyanském kosmodromu a na testu spolupracovala jak ESA, tak Francouzská kosmická agentura CNES. Video z testu si můžete prohlédnout níže.
Pro zajímavost dodáváme, že na rozdíl od motorů SRB, které využíval raketoplán, nejsou ty u Ariane 5 znovupoužitelné. Po vyhoření spadnou do oceánu a potopí se. Přesto některé z těchto motorů disponovaly padáky a přistávaly tedy podobně jako SRB. Tyto exempláře byly používány pro kvalifikační testy.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
Celá ESA, neustálé zkoušení a vylepšování toho samého. Pak nelze čekat ani těžký nosič, ani pilotovanou loď. Tím ovšem nikomu nepřeji problémy s urychlovacím blokem. Jen postesknutí. Na náklady k ISS a vynášení satelitů Ariane jistě stačí, ale dál … ?
Neberte to tak negativně. Porto, aby se mohlo postupovat někam dál, je třeba mít pevné a jisté zázemí, což se ESA daří budovat. Vzhledem k tomu, že je to nadnárodní agentura je shoda složitější, než jinde, ale i tak se daří dělat velké věci (ATV, Gaia, Rosetta…) a další velké věci se připravují, ať už jde o misi k Europě, vozítko na Marsu, nebo orbitální stanici kolem Měsíce.
No ale kdyby hlavní stupeň Ariane 5 – tedy teď už spíš 6 – předělali na motory Prometheus, dost možná by udělali líp.
Máš k tomu niečo viac nejaký zdroj? Vobec som netušil že sa nad niečím takým ako Ariane na LOX/CH4 uvažuje, vyzerá to zaujímavo a isto by to rodine Ariane pomohlo.
http://www.industrie-techno.com/le-cnes-et-airbus-safran-etudient-un-moteur-spatial-reutilisable-et-low-cost.41901
Metanový motor desetkrát levnější než Vulcain, asi tak trošku na způsob Merlinu. Kromě nosičů ve stylu F9/New Glenn by dva nebo tři mohly fungovat jako sustainer na Ariane místo Vulcainu, a nejspíš by docela zvedly nosnost.
Ďakujem! Niečo som pozeral ale nenašiel som nič konkrétne. 😉
No, jestli bude metanový motor to pravé, teprve poznáme, a nebude to tak hned. Jinak se zatím nezdá, že by po nosiči větším než kategorie 25 tun byla nějaká zvláštní poptávka.
Ostatně, náklady jsou totiž řádově dražší než nosná raketa. Takže spolehlivost musí být na prvním místě.
„Jinak se zatím nezdá, že by po nosiči větším než kategorie 25 tun byla nějaká zvláštní poptávka.“
Pominu-li problém vejce a slepice, jak jste přišel na to, že není poptávka? Proč se staví SLS, plánuje Angara-5V a podobně? Myslím, že po schopnějším nosiči za stejné peníze je poptávka docela velká. Už jen lepší vědecké mise a větší (ekonomičtější) satelity vržené na GTO by ho ospravedlnily.
Plánuje se ledascos. A pro SLS se hledají vhodné mise. Zatím tedy v tom není úplně jasno. S těmi 25tunkami, vč. raketoplánu se zdá vystačujem už dost dlouho. Asi tak 50 let, od prvního Protonu. Samozřejmě, kromě výprav na měsíc.
Tohle se prostě musí dělat, to s vývojem nových věcí až tak nesouvisí. Musí se vědět, jestli skutečný výkon je stejný jako ten, se kterým se počítá při výpočtech trajektorie. Že Evropa nemá třeba nějakou pilotovanou loď je jistě škoda, holt se zaměřují na něco trochu jiného.