Často se v diskuzích setkáváme s otázkou, proč vlastně vydávat tolik energie a prostředků na výpravu na Mars. Nebo se dokonce pokoušet osídlit tento velmi nevlídný svět. Názory na to se různí a to nejen mezi diskutujícími, ale přirozeně i v naší redakci. Rádi bychom vám den před oficiálním vyjádřením Elona Muska přinesli pohled na tuto otázku našima očima. Článek bude navíc doplněn o zajímavé obrázky, které proběhly internetem ještě před oficiálním vyjádřením Elona Muska, které bychom vám rádi zprostředkovali o den později v psaném online přenosu. Ten začne ve stejný čas jako přednáška, tedy v 8:30 večer našeho času. Pojďme si projít jednotlivé příspěvky.

Lukáš Houška

Proč vlastně letět na Mars? Odpověď na to existuje jediná: Musíme. Ale pokud chceme toto „musíme“ vysvětlit někomu, kdo naprosto jistě ví, že je to hloupost (a svým způsobem má vlastně také pravdu), chce to trochu rozebrat. Pojďme to nyní na následujících pár řádcích zkusit.

Začneme krátkou odbočkou. Představte si, že máte problém. Řekněme, že je to neúroda na vašem poli, které dříve produkovalo dostatečné množství komodity, ale postupem času se produkce stále snižuje. Vy nevíte proč. Existuje teď několik scénářů, které mohou nastat. Ukážeme si tři. Jste buďto uzavřená komunita, která lpí na svých znalostech a nepřijme nic nového a podporuje pouze to, co může nyní prospět jejímu vývoji. V takovém případě velmi pravděpodobně se nadále bude snižovat výnosnost vašich polí a dojde k vážným problémům, protože léty osvědčené postupy nebudou fungovat. Možná jste ale společnost, která pěstuje bohaté zahraniční styky a je ochotna si zakoupit znalosti obchodníků, kteří do vašeho kraje dorazí. Obchodníci, kteří dorazili z vyspělejšího kraje, vám prozradí, že můžete pole hnojit, nebo třeba nechat jedno z polí rok ležet ladem a postupně je střídat s dalšími poli. Půda si odpočne, úroda bude zachována na současné úrovni. Existuje ještě další možnost. Z přebytků vašich polí, které prodáte, financujete své vlastní zahraniční cesty a domácí učence, řekněme třeba chemiky. Ze zahraničních cest vám dorazí lidé, kteří vám prozradí to, co viděli jinde. Popřípadě vaši učenci, kteří bádali nad něčím úplně jiným, přijdou na to, že některá hnojiva jsou vhodnější pro jednu z komodit, ale pro jinou je třeba jiné hnojivo. Vaše produkce výrazně vzroste a vy máte ještě větší přebytky a váš vývoj může pokračovat dále. Zároveň jste si rozšířili obzory a vaše společnost je připravena tvořit trvalejší odkazy.

Omlouvám se za tuto zemědělskou odbočku, ale byla nutná pro větší názornost. Tento klasický problém, zda se zaměřit na problémy, které je třeba řešit teď hned a nezabývat se ničím okolo, nebo rozložit své síly i do věcí, které nepřináší svůj užitek hned, ale mohou objevit netušené věci, které nečekanou zkratkou vyřeší problémy z jiných oborů, jsou standardním dilematem mnoha lidí. Správná je, však zdá se jen jedna cesta. Do určité míry, samozřejmě. Nic se nemá přehánět, když dáte všechny přebytky na vědu, tak vám příští rok pravděpodobně vypoví poslušnost vaši pracovníci na polích. Nebo vás napadne soused. Jsme stále jen lidé.

Podobně jako otázka, proč vůbec letět na Mars, je stejně významná otázka o něco starší: Proč sakra chtěl někdo letět na Měsíc. Vždyť je to hloupost. Let na Měsíc při prvním pohledu nemůže ničemu prospět. Pár hrdinů se projde po jeho šedém povrchu, bude nás to stát spoustu financí a zdrojů a pro normálního člověka to nic nepřinese. No jo, ale když při přípravě letu na Měsíc zaměstnáte a vychováte celou generaci perfektně vzdělaných a zkušených techniků, kteří objeví zcela nové obory, cesty vývoje a poznatky, tak se změní něco i u obyčejného člověka. Zde konkrétně mluvíme o zdravotnictví, elektronice (pomačkejte si své chytré telefony v kapsách, jejich vývoj byl značně urychlen někde v šedesátých letech, když se parta techniků pokoušela vměstnat počítač do lunárního modulu), nebo třeba ve zkušenostech, jak vychovat schopné techniky. A samozřejmě krom toho zaměstnáte pár desítek tisíc dělníků ve firmách, které pro měsíční program dodávají své výrobky.

Stejný příklad bychom mohli použít i pro mnoho jiných projektů, které má lidstvo za sebou a v prvotních fázích mu vlastně nic nepřinášely. Objevy totiž tak nějak nevznikají plánovitě a řešení závažného problému většinou nenaleznete v seznamu řešení závažným problémů, ale musíte jej vyřešit. Řešení závažného problému však vyžaduje velké přesahy znalostí a většinou nečekané spojení na první pohled nesouvisejících oborů.
Letět na Mars je tak příjemnou možností, jak opět zaměstnat spoustu chytrých lidí, dát jim možnost vyniknout a pak těžit z jejich objevů a poznatků. A to nemluvíme o tom, co všechno můžeme získat za zkušenosti, až se budeme snažit zůstat na Marsu alespoň nějaký delší čas.

A pak mi dovolte ještě filosofickou poznámku. Lidé mají obecně vštěpenou touhu objevovat to, co je za jejich obzorem. Omezené prostředí je ničí, když stále dělají to samé na jednom místě, většinou to nemá dobrý vliv na jejich psychické zdraví. Nutně potřebujeme vidět nějaký vývoj, nějakou cestu před sebou. A která cesta zbývá lidstvu nyní? Je jich samozřejmě víc a až se budeme snažit například vyřešit, jak žít na Zemi tak, aby to nezpůsobovalo hynutí naší planety, třeba nalezneme odpověď díky naší snaze naučit se žít na tak nepříjemném a nehostinném místě, jakým je právě Mars.

Ondřej Šamárek

V souvislosti s nadcházející přednáškou Elona Muska ohledně plánů společnosti Space X na let k Marsu a dál se začíná vynořovat mnoho otázek, zpochybňujících racionalitu pronikání člověka do vesmíru. Vesměs se dají shrnout do tří kategorií. První „škatulku“ tvoří variace otázky „proč se obracet do vesmíru, když jsme zatím nedokázali vyřešit problémy zde na Zemi?“ Druhou kategorii vyplňují pochybnosti, „zda máme vůbec právo expandovat do vesmíru a nést si s sebou naše ne zcela přijatelné vztahy k okolnímu prostředí“ a kategorii třetí lze shrnout jednoduše otázkou „proč zrovna Mars?“

Všechny tyto pochybnosti mají samozřejmě svoji váhu, nicméně z mého pohledu většinou pouze kopírují stejné otázky, jaké zde byly už před několika desetiletími. Hned první otázka – proč vůbec obětovat ohromné částky na vesmír, když neumíme vyřešit domácí problémy – už vlastně v průběhu času vygenerovala odpověď na sebe samu. Své problémy zde na Zemi jednoduše vyřešit v dohledné době nedokážeme. Ať už se jedná o sociální nerovnosti, vzdělávání, ekologii, to vše již řešíme řadu let. Nezdá se však, že bychom byli k řešení nějak výrazně blíže než v šedesátých letech, kdy tyto argumenty padaly v souvislosti s programem Apollo. Obávám se, že sama lidská podstata je v téměř naprosté kontradikci vůči ideální společnosti, o které možná tazatelé sní.

Otázka, zda máme vůbec právo expandovat do vesmíru a vnášet do nových prostředí své neblahé civilizační návyky, je mnohem komplexnější. Ovšem i zde moje odpověď zní – ano. Nejenže máme právo, my dokonce expandovat do vesmíru musíme. A právě tato expanze nám může pomoci zbavit se oněch civilizačních návyků. Minimálně v první fázi pronikání na jiná tělesa budeme totiž muset vyřešit problém, jenž představuje uzavřený a hlavně udržitelný ekosystém. To, co se naučíme při cestách na jiná kosmická tělesa, bychom mohli do určité míry aplikovat i zde a tím zmenšit ekologickou zátěž, jež lidstvo a civilizace pro Zemi představuje.

Ona expanze je nutná i pro dlouhodobé zachování našeho druhu. Nedělám si iluze o tom, že i při sebešetrnějším nakládání s přírodními zdroji jednou přijde doba, kdy nám Země již nebude mít co nabídnout. O možnosti vyhlazení lidstva nějakým druhem kosmického kataklyzmatu, na které nemáme a nebudeme mít odpověď, snad ani nemá cenu diskutovat. Přestože dnes mapujeme potenciálně nebezpečné asteroidy, neumíme zatím ovlivňovat jejich dráhu. A potulný velký kus kamene a ledu, který bude protínat dráhu Země se může objevit zítra, za rok, za deset let, možná za sto let. Ať už nám ortel vynese Země, či asteroid, až ten den přijde, bude záležet jen na nás, zda to pro lidstvo bude znamenat definitivní konec, nebo budeme moci pokračovat jinde. Jak řekl astronaut John Young: „Pokud chcete vidět ohrožený živočišný druh, podívejte se do zrcadla.“

A proč právě Mars? V této otázce se možná budu lišit od svých kolegů z redakce. Jsem toho názoru, že by bylo moudré vydat se k Marsu pomocí postupných kroků. Myslím, že bychom se nejprve měli vrátit na Měsíc. Měsíc totiž představuje ideální „sandbox“, pískoviště, kde si můžeme otestovat potřebné technologie, zejména funkčnost habitatu s uzavřeným ekocyklem. Oproti Marsu má Měsíc jednu obrovskou výhodu: při potížích je možné dostat se na Zem během desítek hodin, stejně tak lze k němu cokoli dopravit v krátkém časovém horizontu. V případě Marsu se již bavíme o měsících – a to v ideálním případě. Stejným způsobem, tedy postupnými kroky postupovala NASA v případě Apolla: nejprve Apollo 9 vyzkoušelo lunární modul a všechny nutné postupy v bezpečí zemského orbitu a teprve potom se Apollo 10 vypravilo ke generální zkoušce k Měsíci, aby připravilo cestu pro Apollo 11.

Nicméně Měsíc by se neměl stát naším konečným cílem, ale pouze dílčím krokem na cestě do solárního systému. Mars je tou destinací, jež by nás měla zajímat nejvíce. Byl v hledáčku jedinců zahleděných do hlubin vesmíru odedávna a je cílem, který je náročný, avšak reálný. Navíc pro něj mluví argument, který je dle mého názoru velmi podceňován. Onen argument má název „imaginace“. Podpora veřejnosti je u gigantických projektů jako právě cesta na Mars naprosto nezbytná a veřejnost sama v souvislosti s kosmickým výzkumem už dlouho volá po velkém a odvážném kroku, který by dokázal inspirovat a alespoň na nějaký čas pomoci sjednotit lidstvo v rámci jedné odvážné vize. Ohlas, jaký vzbudila například Rosetta nebo New Horizons, je pouze slabým odleskem toho, jak by na společnost působila cesta lidí k Rudé planetě. Protože ani ten největší pragmatik a chladný technolog, a tím spíše běžný člověk nemůže být imunní vůči vzrušení a kolektivní hrdosti, jež by nám cesta k jiné planetě mohla přinést. Rudá planeta se může stát tou výzvou, kterou my, lidé, tak dlouho postrádáme…

Dušan Majer

Víte proč se na Muskovo vystoupení nejvíce těším? O tom, že SpaceX chce letět k Marsu a že sám Musk by tam rád strávil víkend se ví už mnoho let. Jelikož jde o atraktivní téma, tak mezi internetovou veřejností začalo kolovat neskutečné množství spekulací a dohadů ohledně toho, jak bude celý systém BFR / MCT (dnes ITS) vlastně vypadat. Na internetu jsou k dohledání stovky vizualizací, které odhadují, jak by měl celý systém vypadat.

Tohle vše by mělo po Muskově vystoupení padnout. Nečekám, že se dozvíme nějaké přehnané konstrukční detaily, ale minimálně skončí to období nejistoty, ve kterém se dařilo nejrůznějším spekulacím a člověk pak nevěděl, čemu má vlastně věřit.

Kolik bude mít BFR kyslíkometanových motorů Raptor? Jak bude tato raketa vysoká? Jaký bude její průměr? Jaká bude kapacita ITS? Bude se tato loď sestavovat na oběžné dráze, nebo se vynese jako monoblok? Tyto a další otázky se dočkaly tisíce a jedné odpovědi z nichž všechny byly založeny jen na spekulacích – ať už více či méně přesných. Oficiálních informací bylo naprosté minimum. Nyní tohle informační vakuum skončí.

Martin Gembec

Otázka proč letět na Mars mi nikdy nepřišla nepatřičná. Moje generace žije v určitém mezidobí, kdy se jeví být moderním provádět výzkum na oběžné dráze a předstírat, že to je to nejlepší, čím může kosmonautika přispět. Přitom generace našich rodičů vyrůstala v období velkého rozmachu pilotované kosmonautiky a zažila něco tak epochálního, jako je let na Měsíc. Od mala sníme, že taky zažijeme něco epochálního a věřili jsme, že by to měl být právě let na Mars. Pokud bychom se tedy na to dívali tímto zúženým dětským pohledem, pak je přirozené, proč letět.

Já osobně dnes, když už se na svět kolem dívám poněkud více realisticky, chápu, že létat někam dál, než na oběžnou dráhu, je velmi náročné technicky i finančně. Vím, že výzkum za asistence kosmonautů například na kosmické stanici má své přínosy. Ovšem vidím také, že robotické mise rozeseté po celé sluneční soustavě a najmě u Marsu, plní svou práci přímo skvěle a před dvaceti lety bychom si toto nedokázali ani představit. Jenže k letu na Mars se stále stavím jako k něčemu, co by mělo být uskutečněno a to v době dohledné. Před stovkami let by také někdo považoval nutnost objet Zemi za něco nemožného a zbytečného, elektřinu by ponechal jen jako hříčku pro pobavení dvora. Ale čas ukázal, že posouvat náš výzkum tímto způsobem kupředu smysl má a sami se můžeme podívat, jak to změnilo svět kolem nás. Někdy i k lepšímu, jinak bychom například neměli možnost psát tyto články a být na jedné vlně s tolika bezvadnými čtenáři.

Zkrátka nemá cenu polemizovat o užitečnosti cesty na Mars a o tom, zda nejdřív dělat jiné mezikroky, pokud akceptujeme zkušenost z minulosti, kdy vývoj nelze zastavit. Člověk je prostě tvor zvídavý a dříve nebo později se na Mars podívá. Otázkou je, zda přičiněním vládních agentur, nebo soukromých firem. Poslední doba ukazuje, že soukromý sektor vesmír zajímá a jakmile se naplno rozběhne vesmírná turistika, začne vydělávat i na takové mise, jako bude let na Mars. Zdá se, že pravidelné lety na oběžnou dráhu jsou spíše v horizontu dvaceti let, pokud nepostihne obor krize nebo nečekané události. A let na Mars jako na drahou dovolenou jistě není výhledem padesáti let, jako spíše mnohem delšího období. Ovšem první let na Mars by mohl klidně pod soukromou taktovkou proběhnout ještě před rokem 2030. Otázka je, zda na to nějaká soukromá firma najde dost prostředků. SpaceX si zřejmě myslí, že ano a z úst Elona Muska se asi dozvíme trochu více již zítra.

Daniel Heřt

Proč letět na Mars? Pro mě je to zkrátka přirozené pokračování pilotované kosmonautiky. Měsíc už jsme pokořili, víme, že lidé vydrží ve vesmíru dlouhodobý pobyt, takže hurá na Mars! Teď samozřejmě přijdou na řadu argumenty o nepraktičnosti, o výhodách robotického výzkumu a podobně. Ale nechtěli byste spíše místo naší „nudné“ reality žít v realitě, ve které lidé začnou kolonizovat cizí planetu v horizontu několika desítek let? Já tedy určitě ano.

Elon Musk a jeho firmy mají zvláštní talent. Řešení, se kterými přijdou jako s odpovědí na složité výzvy, vypadají vcelku velice geniálně a převratně, ale k jejich realizaci jsou použity naprosto „běžné“ a dostupné technologie. Jako první příklad může posloužit Tesla. Před Teslou připomínala většina elektromobilů spíše glorifikované golfové vozíky, nebo nepraktické koncepty. S příchodem modelu S ale Tesla ukázala, že elektromobil je normální auto, které může bez problému konkurovat automobilům na fosilní paliva a dokonce je v určitých aspektech i překonávat. A k tomu nebyly potřebné žádné revoluční technologie, vždyť baterie Tesel se skládají ze stejných článků, které využívají například standardní notebooky. Stejné paralely můžeme najít i ve SpaceX, raketa Falcon 9 demonstrovala už šestkrát úspěšné zachránění prvního stupně během standardní mise na oběžnou dráhu. To se do té doby nikomu nepovedlo. A Falcon 9 opět neoplývá žádnými přelomovými technologiemi. Pokud se třeba podíváme na jeho nejdůležitější část, tedy motory, zjistíme, že v porovnání i s některými desítky let starými modely značně ztrácí na poli efektivity. To je podle mě největší talent Muska a jeho firem, použití relativně běžných technologií pro dosažení do té doby nedosažitelných cílů. Očekávám, že tento přístup bude pravděpodobně aplikován i na marsovskou architekturu. Nečekám tedy žádné oznámení revolučních technologií, MCT si bude muset vystačit pouze s tím, co umíme vyrobit nyní. A podle dosud velice optimistických tweetů Muska věřím, že design lodi formátu MCT je realistický.

O SpaceX se už tolikrát říkalo, že soukromá firma prostě nemůže zvládnout to či ono a kritici byli opakovaně uváděni v omyl. Pevně doufám, že tento trend bude pokračovat i nadále, a že Muskův plán pro dobytí Marsu vyjde. A i kdyby tomu tak nebylo a celý podnik SpaceX by za několik let zkrachoval, alespoň budou pořádně rozvířeny vody světové kosmonautiky, což snad donutí ostatní aktéry ke změnám

Zdroje obrázků: 
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/84/Dragon_to_Mars_(21424800115).jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2014/07/Z63-350×242.jpg
https://michelresidence.files.wordpress.com/2015/01/mars-colonial-b.png
http://i1.wp.com/www.universetoday.com/wp-content/uploads/2015/01/MCT_reddit.jpg
http://planete-mars.com/wp-content/uploads/2014/11/MCT_Freinage12.jpg
https://c4.staticflickr.com/8/7559/15729585428_b75cd29b78_b.jpg
http://i.huffpost.com/gen/1318605/images/o-BORED-ELON-MUSK-facebook.jpg
http://static5.businessinsider.com/…/elon-musk.jpg