sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Urychlovací motor Ariane 5 na testovacím standu

Raketa Ariane 5 je v současnosti nejsilnější raketou, kterou používá Evropa pro vynášení těžkých nákladů. Její schopnosti jsou ceněné i proto, že je schopna vynášet dva těžké náklady zároveň. Raketa poprvé vzlétla v roce 1996 a jedná se tak již o ozkoušený nosič. To však neznamená, že by i nadále neprobíhalo jeho postupné vylepšování a testování. Naposledy proběhl zkušební zážeh jednoho motoru na tuhé pohonné látky. Dvojice těchto motorů pomáhá raketě vzlétnout v prvních fázích letu.

Osmého září proběhl testovací zážeh jednoho motoru P238 na tuhé pohonné látky. Tyto testovací zážehy se provádí standardně jednou za přibližně tři roky. Cílem testů je ozkoušet, zda technologie při výrobě nezastarává a nezpůsobuje snižování výkonu, nebo zda nedochází k jiným neočekávaným změnám, které by snížení výkonu měly na svědomí.

Test trval 128 sekund a zatím se zdá, že nebyla objevena žádná anomálie a výsledky odpovídají očekávaným číslům. Přesto bude analýza probíhat ještě přibližně rok. Jednalo se už o šestý podobný test za dobu letů Ariane 5. Testovalo se na Guyanském kosmodromu a na testu spolupracovala jak ESA, tak Francouzská kosmická agentura CNES. Video z testu si můžete prohlédnout níže.

Pro zajímavost dodáváme, že na rozdíl od motorů SRB, které využíval raketoplán, nejsou ty u Ariane 5 znovupoužitelné. Po vyhoření spadnou do oceánu a potopí se. Přesto některé z těchto motorů disponovaly padáky a přistávaly tedy podobně jako SRB. Tyto exempláře byly používány pro kvalifikační testy.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
dolph1888
dolph1888
8 let před

Celá ESA, neustálé zkoušení a vylepšování toho samého. Pak nelze čekat ani těžký nosič, ani pilotovanou loď. Tím ovšem nikomu nepřeji problémy s urychlovacím blokem. Jen postesknutí. Na náklady k ISS a vynášení satelitů Ariane jistě stačí, ale dál … ?

gg
gg
8 let před
Odpověď  Lukáš Houška

No ale kdyby hlavní stupeň Ariane 5 – tedy teď už spíš 6 – předělali na motory Prometheus, dost možná by udělali líp.

Samo
Samo
8 let před
Odpověď  gg

Máš k tomu niečo viac nejaký zdroj? Vobec som netušil že sa nad niečím takým ako Ariane na LOX/CH4 uvažuje, vyzerá to zaujímavo a isto by to rodine Ariane pomohlo.

gg
gg
8 let před
Odpověď  gg

http://www.industrie-techno.com/le-cnes-et-airbus-safran-etudient-un-moteur-spatial-reutilisable-et-low-cost.41901

Metanový motor desetkrát levnější než Vulcain, asi tak trošku na způsob Merlinu. Kromě nosičů ve stylu F9/New Glenn by dva nebo tři mohly fungovat jako sustainer na Ariane místo Vulcainu, a nejspíš by docela zvedly nosnost.

Samo
Samo
8 let před
Odpověď  gg

Ďakujem! Niečo som pozeral ale nenašiel som nič konkrétne. 😉

Racek
Racek
8 let před
Odpověď  gg

No, jestli bude metanový motor to pravé, teprve poznáme, a nebude to tak hned. Jinak se zatím nezdá, že by po nosiči větším než kategorie 25 tun byla nějaká zvláštní poptávka.
Ostatně, náklady jsou totiž řádově dražší než nosná raketa. Takže spolehlivost musí být na prvním místě.

gg
gg
8 let před
Odpověď  gg

„Jinak se zatím nezdá, že by po nosiči větším než kategorie 25 tun byla nějaká zvláštní poptávka.“

Pominu-li problém vejce a slepice, jak jste přišel na to, že není poptávka? Proč se staví SLS, plánuje Angara-5V a podobně? Myslím, že po schopnějším nosiči za stejné peníze je poptávka docela velká. Už jen lepší vědecké mise a větší (ekonomičtější) satelity vržené na GTO by ho ospravedlnily.

Racek
Racek
8 let před
Odpověď  gg

Plánuje se ledascos. A pro SLS se hledají vhodné mise. Zatím tedy v tom není úplně jasno. S těmi 25tunkami, vč. raketoplánu se zdá vystačujem už dost dlouho. Asi tak 50 let, od prvního Protonu. Samozřejmě, kromě výprav na měsíc.

Pavel
Pavel
8 let před
Odpověď  dolph1888

Tohle se prostě musí dělat, to s vývojem nových věcí až tak nesouvisí. Musí se vědět, jestli skutečný výkon je stejný jako ten, se kterým se počítá při výpočtech trajektorie. Že Evropa nemá třeba nějakou pilotovanou loď je jistě škoda, holt se zaměřují na něco trochu jiného.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.