sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Near Space Network

NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.

Ariane 6

Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.

Space Network Services

Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.

U.S. Space Force

U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.

Lockheed Martin

Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.

York Space Systems

Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.

Ursa Major

Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.

U-space

Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .

Samara Aerospace

Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Urychlovací motor Ariane 5 na testovacím standu

Raketa Ariane 5 je v současnosti nejsilnější raketou, kterou používá Evropa pro vynášení těžkých nákladů. Její schopnosti jsou ceněné i proto, že je schopna vynášet dva těžké náklady zároveň. Raketa poprvé vzlétla v roce 1996 a jedná se tak již o ozkoušený nosič. To však neznamená, že by i nadále neprobíhalo jeho postupné vylepšování a testování. Naposledy proběhl zkušební zážeh jednoho motoru na tuhé pohonné látky. Dvojice těchto motorů pomáhá raketě vzlétnout v prvních fázích letu.

Osmého září proběhl testovací zážeh jednoho motoru P238 na tuhé pohonné látky. Tyto testovací zážehy se provádí standardně jednou za přibližně tři roky. Cílem testů je ozkoušet, zda technologie při výrobě nezastarává a nezpůsobuje snižování výkonu, nebo zda nedochází k jiným neočekávaným změnám, které by snížení výkonu měly na svědomí.

Test trval 128 sekund a zatím se zdá, že nebyla objevena žádná anomálie a výsledky odpovídají očekávaným číslům. Přesto bude analýza probíhat ještě přibližně rok. Jednalo se už o šestý podobný test za dobu letů Ariane 5. Testovalo se na Guyanském kosmodromu a na testu spolupracovala jak ESA, tak Francouzská kosmická agentura CNES. Video z testu si můžete prohlédnout níže.

Pro zajímavost dodáváme, že na rozdíl od motorů SRB, které využíval raketoplán, nejsou ty u Ariane 5 znovupoužitelné. Po vyhoření spadnou do oceánu a potopí se. Přesto některé z těchto motorů disponovaly padáky a přistávaly tedy podobně jako SRB. Tyto exempláře byly používány pro kvalifikační testy.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Štítky:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
dolph1888
dolph1888
7 let před

Celá ESA, neustálé zkoušení a vylepšování toho samého. Pak nelze čekat ani těžký nosič, ani pilotovanou loď. Tím ovšem nikomu nepřeji problémy s urychlovacím blokem. Jen postesknutí. Na náklady k ISS a vynášení satelitů Ariane jistě stačí, ale dál … ?

gg
gg
7 let před
Odpovědět  Lukáš Houška

No ale kdyby hlavní stupeň Ariane 5 – tedy teď už spíš 6 – předělali na motory Prometheus, dost možná by udělali líp.

Samo
Samo
7 let před
Odpovědět  gg

Máš k tomu niečo viac nejaký zdroj? Vobec som netušil že sa nad niečím takým ako Ariane na LOX/CH4 uvažuje, vyzerá to zaujímavo a isto by to rodine Ariane pomohlo.

gg
gg
7 let před
Odpovědět  gg

http://www.industrie-techno.com/le-cnes-et-airbus-safran-etudient-un-moteur-spatial-reutilisable-et-low-cost.41901

Metanový motor desetkrát levnější než Vulcain, asi tak trošku na způsob Merlinu. Kromě nosičů ve stylu F9/New Glenn by dva nebo tři mohly fungovat jako sustainer na Ariane místo Vulcainu, a nejspíš by docela zvedly nosnost.

Samo
Samo
7 let před
Odpovědět  gg

Ďakujem! Niečo som pozeral ale nenašiel som nič konkrétne. 😉

Racek
Racek
7 let před
Odpovědět  gg

No, jestli bude metanový motor to pravé, teprve poznáme, a nebude to tak hned. Jinak se zatím nezdá, že by po nosiči větším než kategorie 25 tun byla nějaká zvláštní poptávka.
Ostatně, náklady jsou totiž řádově dražší než nosná raketa. Takže spolehlivost musí být na prvním místě.

gg
gg
7 let před
Odpovědět  gg

„Jinak se zatím nezdá, že by po nosiči větším než kategorie 25 tun byla nějaká zvláštní poptávka.“

Pominu-li problém vejce a slepice, jak jste přišel na to, že není poptávka? Proč se staví SLS, plánuje Angara-5V a podobně? Myslím, že po schopnějším nosiči za stejné peníze je poptávka docela velká. Už jen lepší vědecké mise a větší (ekonomičtější) satelity vržené na GTO by ho ospravedlnily.

Racek
Racek
7 let před
Odpovědět  gg

Plánuje se ledascos. A pro SLS se hledají vhodné mise. Zatím tedy v tom není úplně jasno. S těmi 25tunkami, vč. raketoplánu se zdá vystačujem už dost dlouho. Asi tak 50 let, od prvního Protonu. Samozřejmě, kromě výprav na měsíc.

Pavel
Pavel
7 let před
Odpovědět  dolph1888

Tohle se prostě musí dělat, to s vývojem nových věcí až tak nesouvisí. Musí se vědět, jestli skutečný výkon je stejný jako ten, se kterým se počítá při výpočtech trajektorie. Že Evropa nemá třeba nějakou pilotovanou loď je jistě škoda, holt se zaměřují na něco trochu jiného.

https://kosmonautix.cz/2016/09/25/urychlovaci-motor-ariane-5-na-testovacim-standu/