Sonda Juno se 27. srpna podruhé prosmýkla kolem Jupiteru. Průlet proběhl pouze 4200 km nad oblačností planety a tentokrát už byly vědecké přístroje zapnuty. Díky tomu se začínají objevovat první zajímavé informace o Jupiterových pólech. A pokud odhlédneme od vědeckého přínosu, už samotný pohled na snímky oblačnosti plné roztodivných vírů je úchvatný. Ostatně na webu NASA použili přímo termín „jako jsme zatím nikde jinde neviděli“. Kromě fotografií oblak se objevila i sada infračervených snímků a polárních září. Na snímky jsme museli čekat i proto, že jen stahování dat trvalo jeden a půl dne (ačkoli šlo „jen“ o 6 MB). Sonda postupně proletěla od severního pólu k jižnímu. Pojďme si ukázat snímky podrobněji.
Pohled na severní polokouli Jupiteru je opravdu nádherný. V oblastech blíže pólu je atmosféra nápadně více do modra, než v rovníkových oblastech a vidíme zde množství bouří. Naopak prakticky chybí typické šířkové pásy, jak je můžeme snadno pozorovat i ze Země. Oblaka také vrhají stíny, což ukazuje na to, že leží výše, než hlavní vrstva atmosféry.
Určitě jste byli napjatí, jak se bude lišit pohled na Jupiterovy póly i ve srovnání se Saturnem, kde je k vidění úchvatný atmosférický útvar v podobě šestiúhelníku. Nic takového na Jupiteru není. Máme se ještě na co těšit, protože v plánu je ještě dalších 36 průletů.
Kamerka jistě přinesla úžasné záběry, ovšem jak víme, její rozlišení není velké a připomíná to spíše snímání mobilem. Juno naštěstí prolétá opravdu blízko a tak bylo prioritou velké zorné pole a schopnost snímat i při velké vzájemné úhlové rychlosti během snímání. Obraz tak není rozmazán. První snímky potvrdily, že je to dostatečně kvalitní přístroj. A není jediný. Na palubě pracovalo ještě dalších sedm přístrojů. Pěkné výsledky dal například Infračervený snímač Jupiterových polárních září (přístroj JIRAM), který dodala italská vesmírná agentura. K dispozici máme snímky atmosféry v infračerveném oboru a navíc ještě unikátní pohled na jihopolární záři v IR oboru. Takový pohled se nám zatím nikdy ze Země ani z vesmíru nenaskytl.
Výhoda infračerveného snímání je, že se díváme trochu „pod kůži“ planety, podobně jako když se například snažíme proniknout neprostupnými vrstvami atmosféry Venuše nebo Titanu. Na snímcích vidíme teplé i horké skvrny v detailu dosud neviděném.
Dalším výsledkem průletu je záznam rádiových vln generovaných okolním plasmatem. Rádiová emise Jupiteru je dobře známa už od padesátých let, ale nyní je možné zkoumat ji zblízka. Jak se na Jupiteru vytváří obří polární záře, planeta vyzařuje rádiové vlny. Nyní bude možné přesněji zkoumat odkud nabité částice pochází a kde přesně vlny vznikají. Záznam na videu obsahuje data z 13 hodin během nejtěsnějšího průletu. Dlouhovlnné rádiové frekvence od 7 do 140 kHz byly převedeny na zvukový záznam.
Sonda Juno má nyní za sebou první úspěšnou fázi. Na začátku července se zachytila na protáhlou oběžnou dráhu kolem planety a nyní na konci srpna přinesla první výsledky. Další zajímavý manévr nastane při průletu 19. října, kdy dojde k dalšímu zapálení brzdícího motoru a zkrácení oběžné doby na 14 dnů (přesněji na 13 dnů, 23 hodin a 41 minut).
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21030_main_2_north_polar_full-disk_a.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21031_3_figa_npoleterminatorview2_figa.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21033_jiram_aurora_d.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21032_4_south_polar_full_disk_c.png
Hele tusi nekdo proc jsou fotky z Juna uplne jinak barevne nez „klasicky“ obrazek Jupitera ?
To musí být úpravou snímků. Zdá se mi tam i snaha o HDR, aby vynikly detaily. Třetí obrázek shora má ale oblasti směrem k rovníku docela přirozeně barevné, tak bych tipoval spíš to, že u těch pólů je i méně světla a delší stíny a nepochybně tam mohou být i jiné směsi plynů.. Saturn je u pólů taky jinak barevný. A Jupiter nemá tak skloněnou rotační osu, takže tam je dost málo slunečního záření dlouhodobě a to může taky hrát roli.
No nevím, ale přijde mi, že zobrazení HDR snímku na normálním monitoru detaily spíš zkomprimuje než zvýrazní. Leda že by člověk měl HDR monitor. 😉
Pan Gembec myslel asi HDR úpravu fotografií?
HDR zjednodušeně – vyfotí se snímky s velmi vysokou i velmi nízkou citlivostí na světlo. Na těch citlivých je dobře vidět detaily v tmavých oblastech, na těch minimálně citlivých pak detaily ve světlých oblastech. Následně se snímky sloučí, takže je vidět pěkně všechno všude, což na normální fotce není možné. Na typu monitoru pak prakticky nezáleží.
Ano, jsem přesvědčen, že snímky mohly být upraveny za účelem zvýraznění detailů atmosférických bouří. Nevím, ale u marsovských misí jsem zvyklý na RAW data, ale jsou taková u Juno? Každopádně vznik snímků je složitější, než jsme zvyklí u mobilu/kompaktu – snímek vzniká přes filtry a může se stát, že nedojde k realisitckému zobrazení. Hodně napoví tyto stránky: https://www.missionjuno.swri.edu/media-gallery/junocam
Ještě pro srovnání polární oblasti vzniklé transformací snímků z Cassini: sever http://tinyurl.com/jbeqfyl jih http://tinyurl.com/hgcod6j
Díky za pěkný článek a nejaktuálnější fotky i informace.
Pokud jde o uvedený záznam zvuku, snad by bylo lépe psát o záznamu rádiového signálu, který byl později převeden na zvuk. Formulace je trochu nepřehledná a nepozorný čtenář by si mohl myslet, že tam snad nahráli nějaký zvuk.
Jinak ale by mě zajímalo, v jakém pásmu ten původní signál je, a jak byl pro účely poslechu upraven – předpokládám že se frekvence jednoduše vydělí v nějakém vhodném poměru?
Omlouvám se, teď jsem si všimnul, že odpověď na mou otázku je v přiloženém videu. To je tak, když člověk koná dřív než myslí…
Není se vůbec za co omlouvat. Já si s tím neuměl poradit, protože nemám zkušenost ani se zvukovým záznamem při průletu meteorů, ani s těmito. Nyní jsem z toho taky trochu moudřejší, hlavně díky tomu komentáři pod videem, který jsem se pokusil převzít do článku. Díky.
Průlet perijovem si představuji asi takto. Juno se přiblíží k jednomu pólu, ten mine ve vzdál. 4200 km, stále v podobné vzdálenosti kopíruje planetu přes rovinu rovníku směrem k druhému pólu, který také mine takto těsně a teprve poté se začne opět vzdalovat k apojovu. Je to tak?
Tento obrázek to docela pěkně vystihuje – jinými slovy nad jedním z pólů se bude prolétat níže, než nad druhým.
Názorný obrázek. Takže vlastně Juno svého perijovu nedosahuje nad pólem, ale někde kolem oblasti rovníku. Pokud jde o póly, tak nad nimi jen tak neproletí, ale provede tam smyčku a to tak, že nad severním níže než nad jižním.
Přesně tak.
Smyčku? To určitě ne. Na tu by v gravitačním poli Jupiteru neměla palivo ani SLS ;-). Dráhy na obrázku nejsou zdaleka celé.
Dráhy jsou kompromisem mezi maximálním přiblížením k pólu a možností studovat oba póly (a spoustou technických omezení).
Levá část toho obrázku k takové úvaze ale přímo vybízí. Další možnost je tedy takováto triviální. https://www.youtube.com/watch?v=y8KuqumqBgM Ale to s tím obrázkem moc společného nemá. Tak nevím.
To je jen záležitost úhlu pohledu. Zdálky (v souřadné soustavě Slunce) to má vypadat jako na tom videu, jen se bude Jupiter navíc otáčet. V daném časovém měřítku by se točil jako čamrda, proto ho asi nakreslili statický.
V souřadné soustavě Jupiteru a zblízka to pak bude vypadat jako na obrázku, jen ty čáry budou pokračovat hodně daleko mimo obrázek do apojovu. To, že čáry vypadají jako zkroucené do vrtule a ne jako části elipsy a taky to, že jdou ze všech stran, i když na videu to vypadá, že jen z jedné, je způsobené právě fixací na Jupiterovu souřadnou soustavu – bude se pod sondou otáčet a tak sonda nepoletí od pólu k pólu po poledníku, ale „šikmo“ a při správně nastavené oběžné době se ho povede nasnímat ze všech stran. Ostatně podobně se chovají i satelity na polární dráze Země. Jen je to komplikované tím, že Jupiter nemá pevný povrch a atmosféra je velmi dynamická, takže mezi dvěma perijovy může vypadat dost jinak.
A jo. Rotace planety. Tím pádem z pohledu astronauta, který sedí uvnitř Juno, mění sonda při průletu nad pólem sama od sebe směr letu, i když je to optický klam způsobený právě tou rotací. Teď už je to pochopitelné. Na fóru bych sem nacpal nějakého děkovnějšího smajlíka 🙂
Ale to, že perijov není dosahován nad pólem, ale „zboku“ planety, doufám platí.
čím nižšie preletí nad jedným pólom, tým vyššie preletí nad druhým.
pb
Tá animácia je dosť nepodarená, podľa nej najbliťšie prelietáva sonda nad rovníkom. V skutočnosti najnižšie prelietáva na pólom.
pb
Chcelo by to tú elipsu natočiť o 90 stupňov doľava,
alebo Jupiter o 90 doprava.
Podle čeho se tak domníváte? Všechny oficiální press kity / materiály ukazují, že nejbližší bod průletu je poblíž rovníku.
Možná se mýlím, ale myslím si, že diskuze pod článkem s tímto tématem by byla obsáhlejší, nebýt posledních nepříjemných událostí. Někteří z mých oblíbených diskutérů se sice zapojili (sám nemám čím přispět), ale mám pocit zmrazené nálady. Každopádně díky moc za další informace o sondě Juno. Bouře na Jupiteru musí být šílené. Tam by asi Bramac na chalupě neobstál. 🙂
Možná jo vzhledem k tomu kolik by vážil 🙂
🙂 Jo, pravda, to je tak, když člověk něco plácne a nedomýšlí věci do konce.
Díky, ale myslím, že na počty příspěvků opravdu nehrajeme. Pochopitelně je těžké psát, když máme často tak milé a věcné komentáře, ale snažíme se 🙂
Diskuze se nakonec rozjela, což mne vždy těší, protože s otevřenými ústy hltám postřehy zdatnějších fandů. Docela často sem přes den nahlédnu a po přečtení článků už jsou ke čtení jen příspěvky pod články. Zřejmě jsem způsobil nezamýšlené a zkusím „ubrat plyn“.