6. srpna 2016 
Americká komunikační družice MUOS-5 určená pro armádu startovala 24. června na raketě Atlas V. Ta jej dopravila na dráhu přechodovou ke geostacionární s nejnižším bodem ve výšce 3 830 km, nejvyšší pak 36 000 km vysoko, přičemž dráha byla o 19° skloněna vůči rovníku. Družice měla sedmi zážehy svého hlavního motoru BT-4 vytáhnout nejnižší bod do výšky 36 000 km, stáhnout sklon dráhy na 3 – 5° a dosáhnout tak geostacionární dráhy nad Indickým oceánem. K tomu mělo dojít 3. července, aby mohla být družice v době Vánoc přivedena do provozu. Jak se ale ukázalo v dalších dnech, plány to byly předčasné.
Po blíže neupřesněném počtu zážehů došlo k zatím neznámé anomálii, která zastavila další manévry na zvyšování dráhy, o čemž jsme psali třeba v tomto článku. MUOS-5 tak zůstal na nepoužitelné dráze – jeho sklon vůči rovníku je 9,8° a nejnižší bod má 15 000 kilometrů vysoko. Oběžná doba tak činí 16 hodin.
MUOS 5 ještě v továrně Lockheed Martin.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Pozemní specialisté zatím řeší, jak z nepříjemné situace ven. Než novou družici odepíší, chtějí vyzkoušet všechny možnosti. Jednou z nich, je opuštění snah o oživení motoru BT-4 s tahem 45 kilogramů (výroben v tokijské firmě IHI Aerospace) a zaměření pozornosti na malé trysky manévrovacího systému. MUOS-5 disponuje dvanácti tryskami s tahem 90 gramů a šesti tryskami s tahem 2,2 kg. Zatímco hlavní motor sondy spaluje směs hydrazinu a oxidu dusičitého, korekční motorky určené pro drobné ladění dráhy potřebují jednosložkové palivo – samotný hydrazin.
Situace připomíná relativně nedávný případ, kdy se kvůli ucpanému palivovému vedení na dráze přechodové ke geostacionární zasekla armádní družice AEHF (Advanced Extremely High Frequency). Ta se nakonec na správnou dráhu dostala díky iontovým motorům. MUOS ale tímto pohonem nedisponuje a musí spoléhat pouze na hydrazinové motory. Zvyšování dráhy pomocí korekčních motorků je sice možné, ale bude trvat mnohem déle a jelikož nebude ubývat okysličovadla, bude i spotřeba paliva větší, než měla původně být. to může negativně ovlivnit životnost družice.
MUOS-5 je pátým zástupcem systému MUOS, který na geostacionární dráze sbírá vysílání z tajných družic na nižších oběžných drahách a následně je posílá do pozemních středisek. Vypuštěním pátého exempláře, který měl sloužit jako záložní, měl být celý systém dokončen.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://space50.org/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/muos5rocketcam.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/07/muos5_factory-819×1024.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Každé selhání vojenské techniky je, svým způsobem, dobrá zpráva.
Dovolil bych si nesouhlasit. Každá kosmická technika totiž není jen samostatným objektem, ale její důsledky se větví k mnoha dalším sondám s různými úkoly. Ono navíc samo označení vojenská sonda může být zavádějící. V tomto případě jde o družici, které má na starosti přeposílání dat z jiných družic na pozemní střediska. Zastávám názor, že je potřeba držet palce všem satelitům, které se dostanou na oběžnou dráhu. Nejde o žádné zbraně, pouze o průzkumníky a je jedno, zda slouží USA, nebo Rusku, případně někomu jinému.
Čekal bych od anarchisty, ale od libertariána ………? 🙂
Této družici jsem 24.června přál neuspěch nevybuchla ale je nanic.čau
Tak Ahóój!
🙂
Tento přístup mi nepřipadá zrovna fér. My se snažíme přistupovat ke všem projektům nezaujatě.
Jak je možné, že když jde o tajnou armádní družici se dostanou ven takovéto informace a dokonce i konkrétní fotky. To potom nemá smysl kolem toho dělat tolik tajností ne?
A jinak abych ještě reagoval na předchozí komentáře tak z technického hlediska není dobré přát jim neúspěch.. už jen z toho důvodu, že je družice vybavena obrovskou anténou, která má premiéru ve vesmíru. Ale z hlediska morálního i když to není případ této konkrétní družice, ale špionážních družic tak je to špatné. I když tu je špionáž hezky dlouho tak to není dobré. Někde jsem i četl o špionážních družicích USA, které monitorovali přípravy Ruska na raketoplán.
Každý chce vědět, co dělá jeho skutečný nebo domnělý protivník a nebo třeba i kdokoliv. A když k tomu má techniku, tak se holt podívá. A kdo tu techniku nemá, ten samozřejmě protestuje. A nebo pokrytecky protestuje v každém případě. Pokud jde o to monitorování příprav ruského raketoplánu, tak to je samozřejmost. Stejně jako ještě dřívější sledování postupu ruského lunárního pilotovaného programu. Když třeba vezmeme jen případné válečné konflikty, tak jde jen o další prvek. Můžeme porovnávat počet vojáků, tanků, letadel, lodí, jaderných zbraní a nebo třeba i špionážních družic. Tak to zkrátka je a hlad po informacích zaručeně povede ke zdokonalování těchto objektů ve vesmíru. Ale nechtěl bych se dožít doby, kdy by se začaly používat zbraně přímo z oběžné dráhy 🙁
Víte, armádní družice jsou poměrně široce rozkročená oblast. Označují se tak komunikační družice pro armádu, systémy pro včasné varování před odpálenou nepřátelskou raketou, ale i projekty, které spadají pod Národní průzkumný úřad NRO. Pouze poslední jmenovaný typ je obestřený rouškou tajemství, kdy neexistují fotky těchto družic, jejich dráhy se předem neoznamují a stream se vypíná po odhození aerodynamického krytu. První dvě jmenované skupiny mají úroveň utajení mnohem menší a tak existují fotky z výrobních hal, říká se, na jaké dráze bude družice létat a podobně. MUOS-5 (o kterém je tento článek) je běžnou komunikační družicí, která nespadá pod NRO a tak není ani tajná.
Ještě si dovolím malou opravu – píšete zde, že družice je vybavena obří anténou. Možná jste si pomýlil dva projekty, které startovaly krátce po sobě. Onu gigantickou anténu (viz náš článek https://kosmonautix.cz/2016/06/na-start-ceka-jeden-z-nejvetsich-satelitu-historie/) má NROL-37, který vynášela Delta IV Heavy přímo na geostacionární dráhu. Tento satelit je tajný a spadá NRO, jeho úkolem je elektromagnetický průzkum. Naopak MUOS-5, kterému se věnuje náš článek startoval na Atlasu V a jeho úkoly jsou čistě telekomunikační pro potřeby armády.
Tak to jsem si popletl, omlouvám se. Asi proto jsem se divil těm fotkám. A když jsme tu už zmínili NROl-37 Co přesně si mám představit pod pojmem elaktromagnetický průzkum?
Není se zač omlouvat, tohle se popletlo už více lidem. A co je elektromagentický průzkum – Inu každá práce s elektronikou vytváří určitý elektromagnetický šum. Družice na oběžné dráze mohou s pomocí velkých antén tento šum zachycovat a využívat k průzkumu. Ať už jde o lokalizaci nějakých jednotek, nebo o sledování aktivity v určité oblasti.
Nejde zřejmě ani tak o šum jako spíš o zachycování a analýzu jakékoli vysokofrekvenční elektromagnetické aktivity – radary, vysílačky, rušičky…
Hlavně by mi bylo líto těch hromadu peněz vyhozených do luftu,které mohly být využity v jiných projektech a nebylo jich málo. Tedy pokud ji odepíšou.
Peníze investované do bezpečnosti jsou dobře investované peníze. Navíc, vědomosti a technologie získané vojenským výzkumem se „nevypaří“. Evropa utrácí peníze na obranu v „jiných projektech“. Budoucnost ukáže, zda to bylo dobře. I když se mnohým zdá, že to zatím vychází, nevidím nějaké zaostávání USA za Evropou v nevojenských oborech.
Já ale myslel peníze za tento konkrétní satelit pokud nebude fungovat a bude ztracen.Protože pak se vyrobí druhý kus,který jej nahradí.
Sorry, já chtěl zase blbě poučovat. 🙂 Přitom to jde napsat jednou větou, viz maiden resp. Werich. A samozřejmě s Vámi souhlasím.
Konečný sklon oběžné dráhy nemá být 0°, ale s ohledem na charakter činností družic MUOS musí být 3-5°.
Díky, upravím to.
Sorry, ale ještě jedna drobnost. MUOS 5 nemá bod zavěšení nad Havají, ale nad Indickým oceánem, viz můj záznam v encyklopedii Space 50 http://space50.org/objekt.php?rok=M&mot=2016-041A&jazyk=pp_cz
Díky, opravím to.
„Každý morální předpoklad musí být futrovaný klackem…“ Jan Werich